|
|
Analýza spotřeby a druhového zastoupení zeleniny jako zdroje alimentárních antioxidantů v systému školního stravování.
TOMÁŠEK, David
: Tématem předkládané diplomové práce je Analýza spotřeby a druhového zastoupení zeleniny jako zdroje alimentárních antioxidantů v systému školního stravování u žáků základních škol a návrh možnosti zlepšení limitních ukazatelů. Úkolem této diplomové práce je zjistit, jestli školní jídelny zvládají úspěšně plnit normu spotřebního koše a výživových norem pro školní stravování v komoditě zeleniny a jaké druhy zeleniny školní jídelny nejvíce využívají. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány témata týkající se systému školního stravování od historie až po současnost, dále legislativy školního stravování, výživové hodnoty stravování v rámci celé naší republiky a stručné charakteristiky zeleniny. Kapitola Spotřební koš seznamuje s výživovými normami školního stravování, finančními limity pro nákup potravin, plněním spotřebního koše nutričního doporučení a s metodami pro sestavení spotřebního koše. Poslední kapitola teoretické části se zabývá různými specifiky zeleniny a jaké obsahuje vitamíny a minerální látky. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky plnění spotřebního koše v komoditě zeleniny dle normy o školním stravování. Také jsou zde vyhodnoceny výsledky průměrného obsahu zeleniny v rámci jednoho oběda. Ve výsledcích je vyhodnocena skutečná a průměrná denní spotřeba zeleniny.
|
|
|
Využití zeleniny ve výživě se zaměřením na školní jídelny
ILLE, Kryštof
Diplomová práce se zabývá využitím zeleniny ve výživě se specializací na školní jídelny. Výzkumný soubor tak tvoří šest zvolených školních jídelen při základních školách, kde se stravují žáci prvního i druhého stupně. Práce je systematicky rozdělena do pěti částí. Teoretická část přináší přehled druhů zeleniny používané ve školních jídelnách, uvádí zdravotní benefity této komodity, zmiňuje pro zdraví jedince důležité složky jako jsou např. bioaktivní látky, vitamíny a vitageny, minerální látky. Všímá si však také antinutričních složek a rizikových látek obsažených v komoditě zelenina. Závěr teoretické části je věnován legislativě vztahující se ke školnímu stravování. V praktické části je díky analýze spotřebních košů vyhodnoceno využití zeleniny ve školních jídelnách spadajících pod vybrané základní školy. Výsledkem jsou podrobně zpracované grafy a tabulky, kde lze dohledat určité výkyvy ve spotřebě zeleniny v jednotlivých měsících v průběhu kalendářního roku, dále celkovou roční spotřebu zeleniny a plnění doporučených norem pro dané skupiny strávníků v souladu s výživovými normami stanovenými přílohou 1 k vyhlášce 107/2005 Sb., o školním stravování, u každé vybrané jídelny základní školy.
|
|
|
Zelenina ve výživě a možnosti zvyšování její spotřeby
UHLÍŘOVÁ, Pavla
Diplomová práce Zelenina ve výživě a možnosti zvyšování její spotřeby se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje zeleninu z hlediska jejích vlastností, možnostech využití a zabývá se rovněž její spotřebou. Spotřeba zeleniny je popsána na úrovni ČR v porovnání se zahraničními údaji, zachycuje možné vlivy ovlivňující její konzumaci a současně popisuje některé existující podpůrné programy ke zvyšování její konzumace. Praktická část je složena ze dvou částí - dotazníkového šetření mezi 150 respondenty a vlastní experimentální činnosti zaměřené na zjištění ovlivňování spotřeby zeleniny u dětí 1. stupně ZŠ atraktivní úpravou před konzumací. Dotazníkovým šetřením 150 náhodně vybraných respondentů rozdělených do 3 věkových kategorií (3-11 let, 12-19 let, 20-50+ let) bylo zjištěno: Z celkového počtu odpovědí správně uvedlo hodnotu doporučeného denního množství zeleniny 28,4 % respondentů. Mezi muži a ženami nebyl prokázán rozdíl v preferenci spotřeby čerstvé zeleniny před upravenou. Při konzumaci zeleniny v průběhu dne pouze 12 % respondentů konzumuje zeleninu i při snídani. Z celkového počtu 12 % respondentů konzumujících zeleninu při snídani bylo pouze 22 % muži. Ve vlastní experimentální činnosti u sledovaného souboru 300 dětí ve věku 6-11 let, kterým byla v průběhu oběda ve školní jídelně nabízena možnost volby konzumace zeleniny v běžné a atraktivní úpravě (ve formě vagonku a žabky), bylo zjištěno, že atraktivní úpravu zeleniny v prvním hodnocení preferovalo celkem 54,6 % dětí. Z toho největší preferenci vykázala věková kategorie 6-7 let a 9-10 let. Atraktivní úpravou (vagónek) servírované zeleniny bylo současně dosaženo zvýšení spotřeby zeleniny o 50 % ve srovnání se standardní porcí konzumované zeleniny jako přílohy k obědu. V opakovaném hodnocení byla změněna forma do tvaru žabky a přidán nový druh méně atraktivní zeleniny hrášek. Tuto atraktivní úpravu zeleniny preferovalo 69,9 % dětí, a to ve věkových skupinách 6-7 let, 7-8 let a 8-9 let. Konkrétní způsob provedení atraktivní formy (vagónek, žabka) ovlivňuje efekt preference a současně tak dává určitou možnost zvýšení její spotřeby.
|
|
|
Srovnání jednotlivých druhů zeleniny z hlediska obsahu a vlastností výživově cenných složek
MICHLOVÁ, Jiřina
Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do čtyř částí. Pojednává o základním členění tržních druhů zeleniny s popisem důležitých zástupců jednotlivých skupin. Dále se věnuje složení zeleniny, jejím nutričním vlastnostem a významu zeleniny na zdraví člověka. Praktická část se zabývá vyhodnocením deseti druhů zeleniny z hlediska výživově cenných složek a doporučením konzumace nejvhodnějších druhů. Dále jsou v této části uvedeny výsledky zpracování dotazníkového šetření o oblibě a spotřebě zeleniny u studentů středních škol a jejich následném porovnání s výsledky dotazníkového šetření u probandů základních škol. Odpovědi u vybraných otázek jsou dále statisticky vyhodnoceny.
|
|
|
Zelenina a možnosti zvyšování její spotřeby
PEŠKOVÁ, Jitka
Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do třech základních částí. První pojednává o základním členění tržních druhů zeleniny, s popisem významných zástupců. Druhá část pojednává o nutričních vlastnostech zeleniny a její význam pro zdraví. Třetí pak popisuje současnou situaci v produkci a zásobování zeleniny v České republice. Metodická část se zabývá tvorbou a způsobem zadávání a zpracování dotazníku pro zjišťování informací o oblibě a spotřebě zeleniny u vybraného vzorku 220 respondentů, kterými jsou žáci 6.a 8. tříd čtyř základních škol. V praktické části jsou uvedeny výsledky grafického zpracování sběru údajů ze zadaných 220 dotazníků. Celkem je v této části uvedeno 10 výsečových grafů s procentuálním hodnocením dat a 10 sloupcových grafů s číselným hodnocením dat. Praktická část je dále doplněna informacemi zpracovaných dat. V části diskuse a výsledky jsou analyzovány zjištěné výsledky hodnocení dotazníků, z kterých je možné posoudit aktuální informaci ve spotřebě a oblibě zeleniny u mládeže. Z této analýzy jsou odvozeny závěry a doporučení způsobů a možností, jak spotřebu zeleniny u mládeže zvýšit.
|
host ::
RSS.