|
|
Biometrie otisku prstu
Filla, David ; Drahanský, Martin (oponent) ; Fedra, Petr (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o biometrii otisku prstu. Popisuje vznik a význam papilárních linií. Dále pojednává o významu a detekci singulárních bodů, pomocí nichž lze zařadit otisk prstů do jedné z klasifikačních tříd. Jejím obsahem je také výčet typů markantů a způsob jejich detekce. Jsou zde uvedeny základní metody srovnávání otisků prstů. Metoda porovnání pomocí markantů je v rámci práce realizována v prostředí Matlab.
|
|
|
Biometrická identifikace otisku prstu
Ruttkay, Michal ; Smital, Lukáš (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje anatomické vlastností otisků prstů a jejich uplatnění při identifikaci osoby. V teoretické části se popisuje význam papilárních linií na otiscích prstů, statistické vyhodnocení a především předzpracování obrazů. V praktické části jsou uvedeny potřebné operace k porovnání otisků prstů. Realizace byla provedena v programovém prostředí Matlab.
|
|
|
Asymptotická stabilita systémů lineárních obyčejných diferenciálních rovnic v inženýrských aplikacích
Mašek, Jakub ; Opluštil, Zdeněk (oponent) ; Tomášek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stabilitou soustav lineárních diferenciálních rovnic a to speciálně stabilitou ljapunovskou a asymptotickou. Nejprve jsou zavedeny potřebné pojmy z teorie stability a soustav diferenciálních rovnic. Dále jsou vypsány základní metody pro zjišťování stability soustav lineárních diferenciálních rovnic s konstantními koeficienty a je provedeno jejich porovnání. Další část práce je věnována trajektoriím v rovině se zaměřením na izolované singulární body. V závěru práce jsou uvedeny dvě technické aplikace a to propojené sekce a oscilátory.
|
|
|
Systémy autonomních diferenciálních rovnic
Benáčková, Jana ; Tomášek, Petr (oponent) ; Opluštil, Zdeněk (vedoucí práce)
Ve své práci se zabývám aplikací teorie systému autonomních diferenciálních rovnic v biologii a to v analýze modelu vzájemné koexistence dvou populací. Matematické modely jsou popsány obecně nelineárním autonomním systémem diferenciálních rovnic. Uvedla jsem klasifikaci typů singulárních bodů, které jsou důležité pro následující řešení konkrétních modelů. V poslední části je přehled nejznámějších modelů dvou populací (predátor × kořist) a konkrétní modely pro společenstva bezobratlých živočichů a savců.
|
|
|
Stabilita systémů obyčejných diferenciálních rovnic
Trejtnar, Miloš ; Opluštil, Zdeněk (oponent) ; Tomášek, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem stability systémů obyčejných diferenciálních rovnic prvního řádu. Jsou zde uvedeny vybrané druhy stability a komen- továny na konkrétních příkladech. Hlavní důraz je kladen na případ au- tonomních lineárních systémů, kde jsou klasifikovány jednotlivé typy sin- gulárních bodů. V závěru práce je pak aplikována teorie stability v mate- matickém modelu, který popisuje vedení elektrického proudu v primárním a sekundárním vinutí transformátoru.
|
|
| |
|
|
Structure and approximation of real planar algebraic curves
Blažková, Eva ; Šír, Zbyněk (vedoucí práce)
Běžným problémem výpočetní geometrie je hledání topologicky přesné aproximace algebraické křivky, které se většinou zakládá na nalezení sin- gulárních bodů křivky. Ty se hledají pomocí algebraických operací s rovnicí křivky. Náš přístup je geometričtější a bere v potaz i následnou přesnou aproximaci. Náš algoritmus hledá a aproximuje hladké monotónní oblouky křivky, které v některých případech mohou procházet i singularitami. Krajní body těchto oblouků počítáme nejen z rovnice křivky, ale i pomocí opěrné funkce. Jejich konektivita je pak určena pomocí lokálních vlastností křivky v daném bodě, které získáváme z racionálních Puiseových řad. Reprezentaci pomocí opěrné funkce využíváme i pro následnou interpo- laci oblouků. Ty dohoromady tvoří aproximaci celé křivky. Tato aproximace má mnoho praktických vlastností, například: Můžeme efektivně měřit její aktuální Hausdorffovu vzdálenost od křivky a díky tomu jednoduše zkon- struovat aproximaci mající omezenou chybu. Navíc je racionální a zajišt'uje i racionalitu ofsetů. Nicméně se její topologie může lišit od topologie původní křivky. Zavádíme pojem tečných trojúhelníků, jejichž pomocí dokážeme najít a libovolně omezit...
|
|
|
Structure and approximation of real planar algebraic curves
Blažková, Eva ; Šír, Zbyněk (vedoucí práce)
Běžným problémem výpočetní geometrie je hledání topologicky přesné aproximace algebraické křivky, které se většinou zakládá na nalezení sin- gulárních bodů křivky. Ty se hledají pomocí algebraických operací s rovnicí křivky. Náš přístup je geometričtější a bere v potaz i následnou přesnou aproximaci. Náš algoritmus hledá a aproximuje hladké monotónní oblouky křivky, které v některých případech mohou procházet i singularitami. Krajní body těchto oblouků počítáme nejen z rovnice křivky, ale i pomocí opěrné funkce. Jejich konektivita je pak určena pomocí lokálních vlastností křivky v daném bodě, které získáváme z racionálních Puiseových řad. Reprezentaci pomocí opěrné funkce využíváme i pro následnou interpo- laci oblouků. Ty dohoromady tvoří aproximaci celé křivky. Tato aproximace má mnoho praktických vlastností, například: Můžeme efektivně měřit její aktuální Hausdorffovu vzdálenost od křivky a díky tomu jednoduše zkon- struovat aproximaci mající omezenou chybu. Navíc je racionální a zajišt'uje i racionalitu ofsetů. Nicméně se její topologie může lišit od topologie původní křivky. Zavádíme pojem tečných trojúhelníků, jejichž pomocí dokážeme najít a libovolně omezit...
|
|
|
Structure and approximation of real planar algebraic curves
Blažková, Eva ; Šír, Zbyněk (vedoucí práce) ; Lávička, Miroslav (oponent) ; Surynková, Petra (oponent)
Běžným problémem výpočetní geometrie je hledání topologicky přesné aproximace algebraické křivky, které se většinou zakládá na nalezení sin- gulárních bodů křivky. Ty se hledají pomocí algebraických operací s rovnicí křivky. Náš přístup je geometričtější a bere v potaz i následnou přesnou aproximaci. Náš algoritmus hledá a aproximuje hladké monotónní oblouky křivky, které v některých případech mohou procházet i singularitami. Krajní body těchto oblouků počítáme nejen z rovnice křivky, ale i pomocí opěrné funkce. Jejich konektivita je pak určena pomocí lokálních vlastností křivky v daném bodě, které získáváme z racionálních Puiseových řad. Reprezentaci pomocí opěrné funkce využíváme i pro následnou interpo- laci oblouků. Ty dohoromady tvoří aproximaci celé křivky. Tato aproximace má mnoho praktických vlastností, například: Můžeme efektivně měřit její aktuální Hausdorffovu vzdálenost od křivky a díky tomu jednoduše zkon- struovat aproximaci mající omezenou chybu. Navíc je racionální a zajišt'uje i racionalitu ofsetů. Nicméně se její topologie může lišit od topologie původní křivky. Zavádíme pojem tečných trojúhelníků, jejichž pomocí dokážeme najít a libovolně omezit...
|
|
|
Biometrická identifikace otisku prstu
Ruttkay, Michal ; Smital, Lukáš (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje anatomické vlastností otisků prstů a jejich uplatnění při identifikaci osoby. V teoretické části se popisuje význam papilárních linií na otiscích prstů, statistické vyhodnocení a především předzpracování obrazů. V praktické části jsou uvedeny potřebné operace k porovnání otisků prstů. Realizace byla provedena v programovém prostředí Matlab.
|
host ::
RSS.