|
|
Kulturní odkaz činu Jana Palacha v písni a básni a jeho didaktické zpracování
Dušková, Daniela ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá kulturním odkazem Jana Palacha v písňových a básnických textech 20. a 21. století. Autorka práce si klade za cíl představit využití těchto textů ve výuce, která se věnuje (historickým) tématům, jež vyvolávají intenzivní a často protichůdné emocionální reakce - zde demonstrativní sebevražda pro probuzení společnosti. V první části vykresluje stručný vhled do života Jana Palacha a událostí, které předcházely jeho činu, a popisuje samotné Palachovo sebeupálení jako manifestační akt. Do práce zařazuje také filozofický a teologický pohled na Palachovu oběť. Pro potřeby výukové lekce pisatelka interpretuje sesbírané texty, a přispívá tak k nepočetné odborné české literatuře, která se ztvárnění činu v písni a básni věnuje. Ve druhé části práce tyto texty následně využívá v návrhu výukové jednotky použitelné v hodinách dějepisu, českého jazyka, občanské výchovy či hudební výchovy. Společně s lekcí prezentuje další využití sesbíraného materiálu. V práci jsou představeny výsledky z pilotování výukové lekce v sedmém ročníku osmiletého gymnázia, včetně komentářů zúčastněných žáků. Práce je věnovaná uctění odkazu 55. výročí od upálení Jana Palacha. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Palach, sebeupálení, báseň ve výuce, protestsong, pochodeň, normalizace, komunistický režim.
|
|
|
Sebeupalování v buddhismu
Gossová, Markéta ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je sebeupalování v buddhistických zemích. Autorka uvádí případy z historie i současnosti a představuje jej jako ritualizovaný vzorec předávaný od konce čtvrtého století do současnosti, jehož kontinuitu zajišťovala literární tradice i historické případy. Ukazuje, že i sebeupálení ve Vietnamu či Tibetu navazují na mnohasetletou tradici a lze v nich pozorovat stejné prvky. Autorka hledá také odpověď na otázku, kde se tato tradice v buddhismu vzala a proč získala ve srovnání s jinými formami sebeobětování takovou oblibu. Buddhisté se mohli upalovat z celé řady důvodů: od vyjádření oddanosti buddhistické nauce a Buddhovi, přes využití tohoto prostředku jako rychlé cesty k probuzení, až k formě politického protestu. Všechny však lze souhrnně chápat jako oběť třem klenotům buddhismu, tedy Buddhovi, dharmě a sanze. Aby byl obraz sebeupálení v buddhismu úplný, autorka uchopuje problematiku i z hlediska jeho etiky a zaměřuje se i na to, jak jej vnímají sami stoupenci tohoto náboženství. Ukazuje se, že se jedná o fenomén, který má mnoho podob a na který neexistuje jednotný názor ani mezi buddhisty. Ačkoli nelze na sebeupálení v buddhismu příliš aplikovat západní psychologické kategorie a definice sebevražd ani sebeobětování, morální hodnocení takového činu se se západním vnímáním...
|
|
|
Příprava modelových, self-immolativních spojek na bázi fosforu pro doručení oximů
Kárníková, Tereza ; Baszczyňski, Ondřej (vedoucí práce) ; Matoušová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá možnost přípravy a využití oximových proléčiv. Cílem práce je doručení oximů pomocí self-immolativních spojek na bázi fosforu, které využívají cyklizační reakce a odstoupení nejkyselejší skupiny (oxim) z fosforu. Za tímto účelem byly připraveny modelové systémy, které obsahují: 1) fotolabilní skupinu (DMNB), nebo mohou být enzymaticky aktivovatelné, 2) self-immolativní rameno obsahující fosfátové jádro, a 3) oxim jako odstupující skupinu. Jako modelové oximy byly použity acetofenonoxim, cyklohexanonoxim a proléčivo griseofulvinu (antifungální látka) - griseofulvinoxim. Byla studována především možnost přípravy těchto látek a schopnost jejich self-immolace (tj. řízeného rozpadu) a uvolnění odstupující skupiny (léčiva). Tyto reakce byly monitorovány pomocí 31 P NMR spektroskopie. Také byla studována stabilita připravených látek v pufrech. Klíčová slova: oxim, proléčivo, self-immolace, self-immolativní spojky, fotoaktivace
|
|
|
Sebeupálení Jana Palacha - od reality a novinových/TV zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze filmu Hořící keř.
Machálková, Zuzana ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Michal (oponent)
Diplomová práce nesoucí název "Sebeupálení Jana Palacha - od reality a novinových/TV zpráv k filmovému zpracování, až po recenze filmu Hořící keř" se zabývá tím, jak se autoři Hořícího keře rozhodli pojmout toto třídílné drama vzhledem k reálným událostem, ze kterých vychází. Práce si klade za cíl zjistit, do jaké míry se jedná o film s dokumentárními prvky, které autora drží v mezích realističnosti, a do jaké míry jde o hraný film, jenž může skutečnosti měnit na základě filmových prvků a práce s vnímáním diváka, a to takovým způsobem, aby divák po zhlédnutí filmu neměl mylné představy o tom, jaká byla realita, o níž film pojednává. Práce se rovněž zabývá mediálním obsahem týkajícím se osoby a činu Jana Palacha, což je rozděleno na období před rokem 1989 a po roku 1989, přičemž cílem je zjistit, jak se lišil nejen obsah novinových a televizních zpráv, ale také kvantita těchto obsahů, které o Palachovi referovaly, v době totality a v době demokracie.
|
|
|
Sebeupalování v buddhismu
Gossová, Markéta ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je sebeupalování v buddhistických zemích. Autorka uvádí případy z historie i současnosti a představuje jej jako ritualizovaný vzorec předávaný od konce čtvrtého století do současnosti, jehož kontinuitu zajišťovala literární tradice i historické případy. Ukazuje, že i sebeupálení ve Vietnamu či Tibetu navazují na mnohasetletou tradici a lze v nich pozorovat stejné prvky. Autorka hledá také odpověď na otázku, kde se tato tradice v buddhismu vzala a proč získala ve srovnání s jinými formami sebeobětování takovou oblibu. Buddhisté se mohli upalovat z celé řady důvodů: od vyjádření oddanosti buddhistické nauce a Buddhovi, přes využití tohoto prostředku jako rychlé cesty k probuzení, až k formě politického protestu. Všechny však lze souhrnně chápat jako oběť třem klenotům buddhismu, tedy Buddhovi, dharmě a sanze. Aby byl obraz sebeupálení v buddhismu úplný, autorka uchopuje problematiku i z hlediska jeho etiky a zaměřuje se i na to, jak jej vnímají sami stoupenci tohoto náboženství. Ukazuje se, že se jedná o fenomén, který má mnoho podob a na který neexistuje jednotný názor ani mezi buddhisty. Ačkoli nelze na sebeupálení v buddhismu příliš aplikovat západní psychologické kategorie a definice sebevražd ani sebeobětování, morální hodnocení takového činu se se západním vnímáním...
|
|
|
Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960- 1971)
Pavlíčková, Tereza ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná diplomová práce Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960-1971) mapuje průběh tohoto období v okresním městě Jihlava. První část této práce obsahuje stručný úvod do atmosféry šedesátých let dvacátého století v Československu a historický vývoj v Jihlavě ve stejnou dobu. Druhá kapitola popisuje průběh první poloviny roku 1968. Toto období je hovorově označováno za tzv. pražské jaro. Do vedení státu v této době vstoupily nové osobnosti a vytvořily nové uvolněnější poměry, známé jako socialismus s lidskou tváří. Třetí část práce se zabývá průběhem invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968; text se věnuje především souvisejícím událostem v Jihlavě. Pátá kapitola popisuje vývoj v Československu od druhé poloviny roku 1968 do dubna 1971. Toto období je nazýváno normalizací a je charakteristické ustupováním od polednového vývoje, personálními změnami, obnovením cenzury apod. Poslední část práce se věnuje osudu Evžena Plocka, který byl aktivním jihlavským reformním politikem, ale v dubnu 1969 spáchal sebevraždu sebeupálením v důsledku okolností, které nastaly po vojenské invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968.
|
host ::
RSS.