|
|
Duševní hygiena jako součást osobnostního rozvoje učitelů v MŠ
HUNYADYOVÁ, Eva
Tato práce se věnuje tématu psychohygieny, přičemž nahlíží tento obor z perspektivy jeho možností přispět k osobnostnímu růstu učitelek mateřských škol. Teoretická část proto nejprve popisuje roli psychohygieny učitelek ve vzdělávání a výchově dětí a propojuje ji s jejich profesními kompetencemi. V dalších kapitolách se pak zabývá vybranými oblastmi, které mají potenciál rozvoje osobnosti. Patří sem sebevýchova, seberealizace, rozvoj resilience a životospráva. Jedna z kapitol je věnována také stresu a syndromu vyhoření spojenému s profesí učitele a způsobům jejich zvládání. Navazující praktická část práce seznamuje s výsledky výzkumného šetření, jehož cílem bylo podniknout sondu do postojů a praktikování psychohygieny učitelkami mateřských škol. Dále zjistit jakou vnímají podporu v oblasti udržování dobrého psychického zdraví a zaměřit se na to, jak učitelky reflektují působení vlastního rozpoložení na klima ve třídě. K realizaci výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup metodou hloubkových rozhovorů.
|
|
| |
|
|
Motivace adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově
Kleckerová, Adriana ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivací adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Obsahem teoretické části je vymezení pojmu motivace a vysvětlení jejích principů, dále jsou přiblíženy důležité vývojové mezníky období adolescence a to především charakteristikami, které mají vliv na utváření zájmu sebevýchovy a sebevzdělávání adolescentů. Výzkumnou část práce poté tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo pomocí získaných výsledků výzkumu stanovit, jaké faktory ovlivňují motivaci adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Bylo využito metody rozhovoru pomocí návodu a výzkumný design zakotvené teorie. Výsledky výzkumu v závěru práce ukazují, že na motivaci adolescentů k sebevýchovným a sebevzdělávacím aktivitám mají vliv vnitřní a vnější faktory v různém poměru. Silným vnějším motivačním prvkem jsou především rodiče a tlak společnosti, významným vnitřním motivačním prvkem je hlavně touha něčeho dosáhnout, pracovat na osobních limitech a mít dobré pracovní uplatnění. Vliv těchto faktorů závisí na věku adolescenta, kdy s přibývajícím věkem ztrácejí na síle vnější faktory a naopak se do popředí adolescentovy pozornosti více dostávají vnitřní faktory. Klíčová slova: Motivace, vnitřní faktory, vnější faktory, adolescence, sebevzdělávání, sebevýchova.
|
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
|
Autorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti
Pártlová, Zuzana ; SUDA, Stanislav (vedoucí práce) ; MALANÍKOVÁ, Hana (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti studia autorského herectví jako nezáměrné
sebevýchovy. Zaměřuje se na charakteristiky a proces nabývání psychosomatické
kondice k veřejnému vystupování jako způsobu sebe-poznávání a sebe-uskutečňování
skrze bytostnou hru (Dialogické jednání) a ostatní dramatické psychosomatické
průpravy. Podtématem práce je význam této kondice pro praxi vychovatelů a
pedagogů.
V teoretické části vysvětluji základní pojmy a východiska mého zkoumání: proč mluvím
o (ne)výchově k osobnosti spíše než o osobnostní výchově a jak souvisí celostní, tvořivá
kondice s kondicí pedagoga či v nejširším slova smyslu vychovatele. Kvalitativní výzkum
má tři části odpovídající třem výzkumným projektům. V první fázi jsem sledovala tzv.
osobní trajektorie studentů dvouletého studia Kreativní pedagogika-pedagogická
kondice (KP-PK) na základě písemných reflexí a dvoudenního diskusně-tvůrčího setkání.
Součástí setkání byly praktické dílny, rozpravy s I. Vyskočilem a E. Vyskočilovou a
diskuse studentů. Cílem bylo zkoumat vývoj individuální „kondice“ nejen na úrovni
subjektivního reflektování, ale naživo v konfrontaci se sebou a s druhými v rámci dílen
a při společných diskusích. Ve druhé fázi jsem se zaměřila na otázku autenticity a trojí
vazbu aktér-divák-asistent. Za pomoci metody natáčení na dvě kamery a tzv. focus
groups jsme se snažili analyzovat momenty spontánního jednání v rámci Dialogického
jednání a identifikovat znaky autentického projevu. Z výzkumu výrazně vyplynulo téma
vnitřního a vnějšího diváka a tělové vazby a radosti jako základní charakteristiky
autentického jednání. Dosavadní zjištění jsem dále rozpracovala ve třetí fázi výzkumu
pomocí šestnácti polo-strukturovaných rozhovorů s frekventanty KP-PK a interními i
externími studenty. Výzkumné rozhovory jsem analyzovala metodou otevřeného
kódování, a to ze dvou perspektiv: širší, tematické, a užší, pojmové.
Výzkum poodkrývá komplexnost skrytých procesů učení, které v kontextu bytostné hry
a psychosomatiky podporují směřování ke svébytné, tvořivé osobnosti, tzv. stávání se
sebou. Zároveň se pokouší definovat základní „ctnosti“ autentického jednání a
naznačuje přínos Vyskočilovy pedagogiky pro průpravu pedagogů.
|
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
|
Člověk a zdravý životní styl
KINDLMANOVÁ, Gabriela
Cílem předložené diplomové práce je popis a reflexe základních pojmů a souvislostí zdravého životního stylu a jeho významu v kontextu osoby a kvality lidského života. Práce může rovněž přispět k osvětě v oblasti "výchovy" ke zdraví a v oblasti volného času, který s životním stylem úzce souvisí. První kapitola práce se nahlíží na člověka, jeho postavení ve světě a společnosti. Druhá kapitola práce popisuje základní pojmy týkající se zdraví. Zahrnuje definice a faktory, které ohrožují zdraví člověka. V neposlední řadě zmiňuje i nemoc a duchovní hodnotu zdraví. Třetí kapitola práce objasňuje pojmy jako je životní styl, životní způsob či životní podmínky, které hrají v životě každého jedince důležitou roli stejně jako volný čas člověka, který je v této kapitole také obsažen. Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu je tématem čtvrté kapitoly diplomové práce. Zahrnuje několik možností, jak podpořit zdraví člověka a nebo si jej udržet. Poslední kapitola slouží jako shrnutí celé práce, jejímž účelem je, abychom si uvědomili, jakou hodnotu pro člověka představuje zdraví a jak být svobodnou a zodpovědnou bytostí, která má zdravé vztahy s druhými lidmi.
|
|
|
Motivace adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově
Kleckerová, Adriana ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivací adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Obsahem teoretické části je vymezení pojmu motivace a vysvětlení jejích principů, dále jsou přiblíženy důležité vývojové mezníky období adolescence a to především charakteristikami, které mají vliv na utváření zájmu sebevýchovy a sebevzdělávání adolescentů. Výzkumnou část práce poté tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo pomocí získaných výsledků výzkumu stanovit, jaké faktory ovlivňují motivaci adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Bylo využito metody rozhovoru pomocí návodu a výzkumný design zakotvené teorie. Výsledky výzkumu v závěru práce ukazují, že na motivaci adolescentů k sebevýchovným a sebevzdělávacím aktivitám mají vliv vnitřní a vnější faktory v různém poměru. Silným vnějším motivačním prvkem jsou především rodiče a tlak společnosti, významným vnitřním motivačním prvkem je hlavně touha něčeho dosáhnout, pracovat na osobních limitech a mít dobré pracovní uplatnění. Vliv těchto faktorů závisí na věku adolescenta, kdy s přibývajícím věkem ztrácejí na síle vnější faktory a naopak se do popředí adolescentovy pozornosti více dostávají vnitřní faktory. Klíčová slova: Motivace, vnitřní faktory, vnější faktory, adolescence, sebevzdělávání, sebevýchova.
|
|
|
Volní vlastnosti a sebevýchova u studentů
Kačena, Petr ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Práce se věnuje vůli, volní vlastnostem a sebevýchově u studentů. Vychází ze současného pojetí vůle jako syntetické funkce osobnosti, vývojově nejvyšší schopnosti seberegulace a omezeného kognitivního zdroje. Volní vlastnosti jsou chápany jako vnější projev vůle, sebevýchova se na však základě rešerše literatury jeví jako zastaralý termín, který byl nahrazen novými termíny a oblastmi zkoumání (e.g.: prokrastinace). Z předloženého představení různých pojetí vůle a seberegulace vyplývá podobnost mezi existujícími modely: na jedné straně stojí emocionální, pudový systém (thymos, id, horký systém), který stojí v opozici k racionálnímu systému (logos, ego, studený systém), a úspěšná seberegulace člověka stojí na schopnosti se nenechávat strhnout emocionálním, horkým systémem. Dále se práce věnuje specifikům sebevýchovy u studentů a základním proměnným, které ji ovlivňují (individuální rysy osobnosti, motivy, čas a stres, role učitele a kolektivu), a představuje jednotlivé metody sebevýchovy: sebepoznání, správné formulování cíle, předběžný závazek, implementační záměr, tvorbu zvyku, dosahování "flow". Empirická část obsahuje návrh kombinovaného výzkumného projektu, který se jednak zaměřuje na zjištění rozdílů a porovnání osobnostních rysů u různého typu studentů VŠ, a jednak na testování intervenčního...
|
|
| |
host ::
RSS.