|
| |
|
|
Knihovny a čtenářská recepce v období raného humanismu v Čechách
Neškudla, Bořek ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Práce zkoumá knižní kulturu, knižní tvorbu a čtenářskou obec v českých zemích v období raného humanismu. Zabývá se předpoklady pro vznik a přijetí knihtisku v českých zemích. Ukazuje se, že souběžné působení mentality utrakvistické společnosti, která se bránila pronikání cizích vlivů, vysoké míry mezinárodní izolace utrakvistických Čech a předchozí slabá původní rukopisná tvorba, nevytvořily příhodné prostředí pro příchod knihtisku. Počáteční rozvoj knihtisku byl velmi rozpačitý a nedokázal držet krok s vývojem řemesla v rozvinutějších zemích. Česká tisková produkce v návaznosti na reformní snahy o povznesení morálního stavu společnosti se rychle začala orientovat na šíření literatury v národním jazyce, často ovšem překladové. Raná česká tisková produkce ovšem trpěla nedostatkem kvality i kvantity a nedosahovala velikosti proklamované předchozími generacemi badatelů. V soudobé české společnosti byly cizím vlivům více otevřeny osobnosti z katolického prostředí. Proto katolíci nejen dříve přijali knihtisk, ale také se rychleji seznamovali s humanismem. Raná humanistická tvorba je v Čechách spojena s osobností neochvějného katolíka Bohuslava Hasištejnského nebo na Moravě kolem vzdělaných osobností blízkých olomouckému biskupství. V utrakvistickém prostředí přetrvávala reformní tradice tvorby a zejména...
|
|
|
Digitální vyprávění s důrazem na interaktivní narativ
Connelly Kohutová, Radka ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent) ; Sládek, Ondřej (oponent)
Nová média se stala neodmyslitelnou součástí našich každodenních životů. Mimo jiné jsou také platformou pro digitální umění. V rámci něj se čtenáři mohou setkávat s tzv. elektronickou literaturou jako s rozvíjející se kulturní formou, umožňující do určité míry interferenci médií a žánrů. Elektronickou literaturu je předně nutno důsledně rámcově odlišit od elektronických knih, jako pouhé konverze klasických, analogových děl do digitální podoby. Vymezení této specifické oblasti literatury, její reflexi, včetně historického ukotvení, se tato dizertační práce věnuje. Práce je nutně založena interdisciplinárně. Čerpá z konceptů literární vědy, nicméně elektronickou literaturu nelze nahlížet výhradně skrze její paradigmata, neboť tradiční definiční rámce a koncepty nelze v tomto smyslu bezezbytku uplatnit v prostředí nových médií. Důraz je dále kladen na poznatky mediálních studií, resp. studií nových médií. Práce se současně zabývá specifickou formou narativu, tzv. interaktivním narativem, který nenalézáme výhradně v dílech elektronické literatury, ale i ta mu poskytla široké pole působnosti. Závěrečná část prezentuje výsledky autorčina výzkumného šetření zaměřeného na čtenářskou recepci vybraných děl elektronické literatury s interaktivním narativem, čtenářského prožitku a očekávání v generaci tzv....
|
|
|
Knihovny a čtenářská recepce v období raného humanismu v Čechách
Neškudla, Bořek ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Práce zkoumá knižní kulturu, knižní tvorbu a čtenářskou obec v českých zemích v období raného humanismu. Zabývá se předpoklady pro vznik a přijetí knihtisku v českých zemích. Ukazuje se, že souběžné působení mentality utrakvistické společnosti, která se bránila pronikání cizích vlivů, vysoké míry mezinárodní izolace utrakvistických Čech a předchozí slabá původní rukopisná tvorba, nevytvořily příhodné prostředí pro příchod knihtisku. Počáteční rozvoj knihtisku byl velmi rozpačitý a nedokázal držet krok s vývojem řemesla v rozvinutějších zemích. Česká tisková produkce v návaznosti na reformní snahy o povznesení morálního stavu společnosti se rychle začala orientovat na šíření literatury v národním jazyce, často ovšem překladové. Raná česká tisková produkce ovšem trpěla nedostatkem kvality i kvantity a nedosahovala velikosti proklamované předchozími generacemi badatelů. V soudobé české společnosti byly cizím vlivům více otevřeny osobnosti z katolického prostředí. Proto katolíci nejen dříve přijali knihtisk, ale také se rychleji seznamovali s humanismem. Raná humanistická tvorba je v Čechách spojena s osobností neochvějného katolíka Bohuslava Hasištejnského nebo na Moravě kolem vzdělaných osobností blízkých olomouckému biskupství. V utrakvistickém prostředí přetrvávala reformní tradice tvorby a zejména...
|
|
| |
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
host ::
RSS.