|
|
Způsoby režimových opatření a jejich dodržování u pacientů s diabetes mellitus
MAURICOVÁ, Barbora
Úvod: Bakalářská práce se zaměřuje na způsoby režimových opatření a jejich dodržování u pacientů s diabetes mellitus. Teoretická část se věnuje onemocnění diabetes mellitus a jeho režimová opatření. Diabetes mellitus je v současnosti rozšířené chronické onemocnění a jeho výskyt stále přibývá. Výzkum je proto důležité provést pro zlepšení edukace, informovanosti a podpory diabetiků v dodržování opatření. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem pacienti dodržují režimová opatření. Metodika: Pro tuto práci byl sběr dat uskutečněn kvantitativní metodou šetření. Data byla získána pomocí vlastního nestandardizovaného dotazníku. Sbírání dat probíhalo v jihočeské nemocnici na odděleních standardní a intenzivní péče. Dotazník tvořilo 23 otázek, které obsahovaly identifikační údaje a zaměřovaly se na dodržování režimových opatřeních u diabetiků. Získaná data byla následně zpracována do tabulek a grafů, na jejichž základě byly vyhodnoceny stanovené hypotézy. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 82 respondenty (100 %). Z výsledků vyplývá, že 17,1 % lidí dodržuje diabetickou dietu, 79,3 % lidí pravidelně užívá insulin, 82,9 % dochází pravidelně ke svému lékaři a 45,1 % si vede deník hladin glykémie, zatímco 50 % nevede. Z výsledků vyplývá, že dodržování režimových opatření je ovlivněno stupněm dosaženého vzdělání a také pohlavím. Závěr: Dodržování režimových opatření u diabetiků je velmi důležitým faktorem pro správnou kvalitu života a ovlivnění léčby tohoto onemocnění. Výživa a pohyb jsou základními složkami režimových opatření. Výsledky našeho výzkumu ukázaly, že diabetici diabetickou dietu příliš nedodržují. Pro jejich lepší dodržování je především dostatečná informovanost, edukace a motivace. Tato bakalářská práce nabízí materiál, kde jsou shrnuty poznatky o samotném onemocnění, dietě, fyzické aktivitě a další.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterní cirhózou
MATIÁŠOVÁ, Michaela
Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta s jaterní cirhózou a její problematiku. Jaterní cirhóza je onemocnění, při kterém dochází k uzlovité přestavbě jater a její výskyt je čím dál častější. Při tomto onemocnění je důležitá ošetřovatelská péče, zaměření se na potřeby pacienta a jeho edukaci o režimových opatřeních, která by měl dodržovat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s jaterní cirhózou, jejich potřeby a znalosti sester a pacientů o režimových opatřeních. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. První výzkumný soubor tvořilo osm sester, které pracují na gastroenterologickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo sedm pacientů, kteří byli na gastroenterologickém oddělení hospitalizovaní. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry správně nehodnotí riziko podvýživy. Dále jsme zjistili, že pacienti nejsou dostatečně informováni o možných komplikacích jaterní cirhózy. Z výsledků také vyplynulo, že sestry mají dobré znalosti o jaterní cirhóze a nemají nedostatky v ošetřovatelské péči. Pacienti byli s ošetřovatelskou péčí za hospitalizace spokojení. Někteří pacienti, i když byly správně edukováni o režimových opatřeních, nebyli schopni přehodnotit a změnit životní styl, což vedlo k rehospitalizaci pacienta. Na základě zjištěných výsledků byla vytvořena informační brožura, která může sloužit jednak jako studijní materiál pro studenty a také být využita v praxi, jak pro sestry, tak i pro pacienty.
|
|
|
Kazuistika pacienta s dysplazií kyčelního kloubu
Buršová, Denisa ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vrozené kyčelní dysplazie. Jedná se o případovou studii pacienta s tímto onemocněním. Hlavním cílem práce je popsat a přiblížit vrozenou vývojovou poruchu kyčelního kloubu a prostřednictvím kazuistik jednotlivých pacientů zaznamenat vývoj onemocnění od narození až po současný stav a následně je mezi sebou porovnat. Dalším cílem je získat poznatky z praxe od odborného pracovníka ve zdravotnictví, které by mohly být přínosné jak pro pacienty s tímto typem onemocnění, tak pro rodiče pacientů. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je věnována podrobnému popisu onemocnění. Popis zahrnuje definici, dělení, výskyt, projevy onemocnění a metody léčby. V praktické části se zabývám analýzou onemocnění u konkrétních jedinců. Výzkum probíhal především prostřednictvím lékařských zpráv dvou pacientů. Pacienti byli nadále mezi sebou porovnáni. Na základě informací z teoretické části a lékařských zpráv jsem pak sestavovala otázky do rozhovoru s fyzioterapeutkou. Z rozhovoru jsem se snažila zjistit hlavně informace z praktického hlediska, které nejsou uvedeny v odborných publikacích, ale jsou stěžejní pro život pacienta s tímto typem onemocnění. Rozhovor je nadále doplněn o další informace týkající se tohoto onemocnění.
|
|
|
Možnosti pohybových aktivit u žen po chirurgické léčbě karcinomu prsu
Trödlerová, Marie ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Možnosti pohybových aktivit u žen po chirurgické léčbě karcinomu prsu Cíl: Cílem této práce bylo zpracovat teoretické poznatky týkající se problematiky karcinomu prsu a možností pohybových aktivit po chirurgické léčbě tohoto onemocnění. Dále sestavit vhodný pohybový program do domácího prostředí, monitorovat průběh intervence prostřednictvím online konzultací a následně vyhodnotit její přínos. Metody: V práci byla využita metoda případové studie u tří žen po chirurgické léčbě ve věku 38, 44 a 52 let. Pro zpracování těchto kazuistik byly využity metody zúčastněného pozorování, anketního dotazování a kvalitativní obsahové analýzy dokumentu (výsledky měření, dotazníku). Výsledky: Bylo zjištěno, že pohybová intervence má vliv na zlepšení pohyblivosti ramenního kloubu na operované straně a na zvýšení úrovně pohybové aktivity. Individuálně sestavený pohybový program byl ženami vnímán pozitivně a vyšly najevo některé výhody i nevýhody online konzultací. Klíčová slova: cvičební jednotka, pohyblivost ramenního kloubu, individuální pohybový program, telerehabilitace, režimová opatření, úroveň pohybové aktivity
|
|
|
Nové strategie v léčbě a prevenci migrény
Kovaříková, Gabriela ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Gabriela Kovaříková Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Nové strategie v léčbě a prevenci migrény Abstrakt: Migréna je závažným neurologickým onemocněním, u kterého existuje spoustu jednotlivých podtypů. Jedná se o onemocnění, které má významný vliv na pacientovo zdraví i duševní pohodu. Může též ovlivňovat pracovní a rodinné vztahy. Typicky se projevuje migrenózními ataky s charakteristickou bolestí hlavy a doprovodnými příznaky. První část této práce se zaměřuje na současné patofyziologické poznatky, faktory ovlivňující migrénu, míru dědičnosti, diagnostiku a specifika typická pro chronickou migrénu. Popsána je i diagnostika migrény, která se opírá o dotazník MIDAS, který je též v práci uveden. Druhá část je věnována terapii akutních atak a profylaxi migrény, popisuje léčiva používaná v těchto indikacích, blíže je charakterizuje a uvádí jejich omezení. V této části jsou také nastíněny nové patofyziologické poznatky a molekuly, kterým může být v budoucnu věnována pozornost. Popsána je také nová biologická léčba a novinky z hlediska registrace monoklonálních protilátek. V práci jsou též zmíněny některé nefarmakologické strategie terapie migrény. Uvedeny jsou i odlišnosti v...
|
|
|
Vliv fyzioterapeutické léčby na primární a sekundární lymfedém
OBOŘILOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech léčby lymfedému a vlivu jednotlivých režimových opatření na léčbu tohoto onemocnění. Teoretickou část jsem rozdělila do čtyř kapitol. V první kapitole objasňuji anatomii lymfatického systému, druhá kapitola popisuje jeho fyziologickou funkci a následně patologii. Třetí kapitola se věnuje lymfedému, vysvětluji princip vzniku jednotlivých typů lymfatických otoků, jak jim předcházet, jak je diagnostikovat a jaké mohou nastat komplikace. Poslední kapitola teoretické části detailněji rozebírá metody léčby, zásadní metodou je manuální a přístrojová lymfodrenáž, dále se vyjadřuji k bandážování, pohybovému cvičení, dechové gymnastice, vybraným druhům fyzikální terapie a v neposlední řadě zmiňuji péči o kůži, farmakoterapii a lázeňskou léčbu. Praktickou část jsem realizovala v podobě kvalitativního výzkumu. Pracovala jsem se 4 pacientkami, z toho dvě se léčí s primárním lymfedémem a dvě s lymfedémem sekundárním. Pacientky každý den cvičily smluvenou cvičební jednotku, která byla pro všechny jednotná, zároveň na základě doporučení lékaře docházely na manuální a přístrojovou lymfodrenáž na ambulantní pracoviště, a přitom dodržovaly režimová opatření, ve kterých byly drobné nuance u každé pacientky. Pomocí vstupního a výstupního kineziologické rozboru, ve kterém hrála hlavní roli somatometrie a goniometrie, vstupního a výstupního rozhovoru a porovnání fotografií jsem vyhodnotila výsledky. Objektivní výsledky jsem porovnávala dle výsledků somatometrie a goniometrie, kde došlo ke zlepšení ve zmenšení otoku a zvětšení rozsahu pohybu ve 3 ze 4 případů. Subjektivní hodnocení mi pacientky sdělily na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, kterými jsem zjišťovala, jaká změna životního stylu pacientkám přišla nejvíce vlivná. Zde se výsledky poměrně lišily, pacientka s primárním lymfedémem uváděla pocit největšího zlepšení po otužování chladnou vodou, na sekundární lymfedém nejvíce působily bandáže a pravidelné cvičení.
|
|
|
Úloha sestry v rovině režimových opatření u nemocného s migrénou
PAPOUŠKOVÁ, Veronika
V předložené bakalářské práci byly stanoveny dva hlavní cíle. První cíl měl za úkol zmapovat potřeby nemocného s migrénou. Druhým cílem bylo popsat režimová opatření nemocného s migrénou. K cílům byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky, které zní následovně: Jak pacienti subjektivně popisují průběh migrenózních záchvatů? Jaké potřeby má nemocný s migrenózním záchvatem? Jaké faktory ovlivňují četnost a průběh migrenózních záchvatů? Nakolik jsou pacienti trpící migrenózními záchvaty informováni o režimových opatření souvisejících s migrénou? Empirická část bakalářské práce byla vypracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl tvořen 28 otázkami, které jsou představeny v příloze 1. Zjištěné výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování, technikou tužka-papír. Výzkumný soubor tvořilo celkem 9 informantů, kteří trpí migrénou. Osoby museli být starší osmnácti let a jejich zkušenost s migrénami musela být minimálně pět let. Výsledky výzkumné části jsou v bakalářské práci prezentovány prostřednictvím tří hlavních kategorií. První kategorie je zaměřena na subjektivní popis průběhu migrenózního záchvatu jednotlivých informantů. V této kategorii je uvedena četnost migrenózních záchvatů, popis období před atakou, samotný průběh záchvatu, a nakonec pozáchvatové období. Druhá kategorie se zabývá potřebami nemocných trpících migrénou. Zde je popsáno chování informantů v průběhu záchvatu, jak moc jsou informanti migrénou ovlivněni a jak informanti tlumí migrenózní bolest. Poslední kategorie je zaměřená na režimová opatření. V této kategorii nemocní s migrénou popisují spouštěče migrény, je zde uvedeno, jaká režimová opatření pacienti s migrénou dodržují, nakolik jsou informováni o migrenózních stavech a jaké informace jim o migréně scházejí. Výsledky bakalářské práce mnohou využít zdravotníci k rozšíření informací o potřebách nemocných trpících migrénou. Zjištěné informace pak mohou využít všeobecné sestry ke zmapovaní režimových opatření u nemocného s migrénou. Získané informace mohou využít také pacienti trpící migrénou, kteří by se na základě práce dokázali lépe zorientovat v migrenózních stavech a v režimových opatřeních souvisejících s migrénou.
|
|
|
Edukace rodičů dítěte s epilepsií
MIKEŠOVÁ, Barbora
Epilepsie je chronický neurologický stav charakteristický závažným onemocněním mozku, který způsobuje nevyprovokované, opakující se záchvaty. Záchvat je charakterizován jako náhlý příval abnormální elektrické aktivity v mozku jedince. Epilepsie bývá způsobena různými faktory, mezi které se řadí například genetické faktory, porodní komplikace, trauma hlavy, operace, prožívaný stres, infekce či další jiná onemocnění. Projevit se může ve kterémkoliv věku. Projevy záchvatů mohou být různorodé svým typem, průběhem, příčinou i léčbou. Vhodně nastavená léčba a adekvátně edukovaní rodiče o problematice epilepsie a režimových opatřeních jsou podstatou pro optimální zapojení dítěte do běžného kolektivu bez výrazných omezení. Cílem této práce bylo zjistit, v jaké míře se zdravotnický personál věnuje edukaci rodičů a dítěte s diagnózou epilepsie, a zároveň zjistit, jaká je informovanost rodičů o vhodných léčebných a režimových opatřeních související s touto diagnózou. Pro uskutečnění výzkumu jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření, kdy jsme použili techniku polostrukturovaného rozhovoru, konkrétně metodu dotazování. Vrámci kvalitnějšího zpracování výsledků byly rozhovory nahrávány na diktafon a následně doslovně přepsány a analyzovány. Výsledky jsme podrobili analýze pomocí metody tužka a papír, jež využívá kódování. Kategorizovali jsme 5 oblastí: Obsah edukace ze strany zdravotnického personálu, Realizace edukace ze strany zdravotnického personálu, Informovanost rodičů ohledně režimových opatření v oblasti epilepsie, Zdroje získávání informací o režimových opatřeních ze strany rodičů dítěte s epilepsií a Edukační činnost z pohledu dětských sester ohledně režimových opatření. Jednotlivé kategorie jsou tvořeny dalšími podkategoriemi, ve kterých jsou systematicky znázorněna data výsledků. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech praktické části této práce. Z výzkumu vyplynulo, že zdravotnický personál se dostatečně věnuje edukaci rodičů a jejich dětí s epilepsií v oblasti diagnostické, léčebné, režimové a první pomoci. Zajímavým zjištěním však bylo, že edukaci poskytuje hlavně lékař, a to i o režimových opatřeních, přičemž sestra v této oblasti poskytuje pouze edukaci doplňkovou. Z výsledků také vyplynulo, že se zdravotnický personál snaží volit vhodné edukační prostředí a časové intervaly dle potřeb dětských pacientů a jejich rodin. Rodiče mají také všeobecné informace o problematice epilepsie a režimových opatřeních. Ukázalo se, že rodiče mají i dostatek vědomostí ohledně medikamentózní první pomoci a způsobu podání daných léčiv, avšak jsme narazili na neznalost časové hranice podání této medikace. Neznalost rodičů jsme také objevili v obecných zásadách první pomoci. Z výzkumu také vyplynulo, že informace o běžných věcech v oblasti režimových opatřeních rodiče nejčastěji vyhledávají mimo nemocniční prostředí, a to ve svém okolí a internetu. Na základě výsledků jsme se rozhodli vytvořit edukační plán, jenž může sloužit jako vzorový podklad pro využití v praxi ošetřovatelským personálem. Edukační plán se týká edukace o režimových opatřeních a první pomoci.
|
|
|
Dodržování režimových opatření při antikoagulační terapii v primární zdravotnické péči
PROCHÁZKOVÁ, Alexandra
Cílem bakalářské práce bylo popsat stav compliance pacientů užívajících lék Warfarin a následně vztah mezi mírou compliance a výskytem komplikací souvisejících s léčbou warfarinem, současně pak porovnat compliance z pohledu věku a pohlaví. Teoretická část byla věnována antikoagulační terapii s důrazem na warfarin, edukaci a compliance pacienta při dodržování režimových opatření souvisejících s léčbou warfarinem. Ke zpracování bakalářské práce bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření za využití techniky sběru dat formou anonymní nestandardizované dotazníkové metody. Výzkumný soubor tvořili pacienti v Českých Budějovicích užívající warfarin. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny tři hypotézy. U prvních dvou hypotéz jsme předpokládali určitý vztah mezi mírou compliance a věkem, dále mezi mírou compliance a pohlavím. U třetí hypotézy jsme předpokládali, že výskyt komplikací souvisí s mírou compliance. Z výsledků výzkumu jsme zjistili, že míra compliance pacienta užívajícího warfarin nesouvisí s věkem ani pohlavím, avšak výskyt komplikací u pacientů užívajících warfarin souvisí s mírou compliance. Mimo stanovený cíl a hypotézy jsme dále došli k závěru, že compliance souvisí s dosaženým vzděláním a s délkou terapie klesá. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro vzdělávání sester nejen v ordinacích praktických lékařů, ale i v nemocnicích. Poukazuje na nutnost správné edukace, informovanosti pacientů, vyzdvihuje důležitost vzájemných vztahů a komunikace. Tyto skutečnosti mohou ovlivnit míru podílu pacienta na léčbě a tím zvýšit její úspěšnost. Tato práce poskytuje ucelené informace o terapii warfarinem a možných důsledcích při špatné compliance pacienta.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií
BENEŠOVÁ, Petra
Cílem této práce bylo zjistit, jaká je specifická ošetřovatelská péče u onkologických pacientů s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií a zmapovat, jak jsou dodržována režimová opatření pro poruchy krvetvorby v důsledku chemoterapie. Dále jsme se zaměřili na komplikace vzniklé podáním chemoterapie, na edukaci pacientů ohledně režimových opatření a na to, jak pacienti hodnotí ošetřovatelskou péči sester a jejich spolupráci. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami a pacienty. Výsledky rozhovorů byly analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír, následně byly rozděleny do jednotlivých kategorií s podkategoriemi. Pro sestry byly stanoveny 3 kategorie se 4 podkategoriemi a pro pacienty 5 kategorií se 2 podkategoriemi. První výzkumný soubor tvořilo dvanáct sester pracujících na onkologických odděleních pěti vybraných nemocnic v České republice. Druhý soubor tvořilo sedm pacientů vybraných metodou záměrného výběru. Výsledky: Bylo zjištěno, že sestra působí v péči o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby jako poskytovatel bariérové ošetřovatelské péče. Roli edukátorky sestra zastává při aplikace chemoterapie a při propouštění pacienta do domácího ošetření, kdy pacienta informuje o nutnosti dodržování režimových opatření, jako jsou dietní režim, kontakt omezený pouze na nejbližší rodinu, nevhodnost návštěv restauračních zařízení, hygienické návyky a používání ochrany dýchacích cest. Všichni oslovení pacienti se shodli na tom, že se snaží dodržovat doporučená režimová opatření. Zároveň opatření zhodnotili jako omezující v pracovním i osobním životě. Výsledky pro praxi: Výsledem tohoto výzkumného šetření může být námět pro vznik informační brožury pro onkologické pacienty nebo téma pro vzdělávací seminář pro sestry pojednávající o této problematice.
|
host ::
RSS.