|
| |
|
|
Kritický ohlas vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou kritického ohlasu vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích. Teoretická část definuje pojmy literární kritika, postmoderna a postmodernismus. Literární kritika obsahuje podkapitolu zaměřenou na současný stav literárně-kritických textů u nás s důrazem na literární reflexi knih pro děti a mládež. Součástí teoretické části je i charakteristika vybraných kulturně a literárně zaměřených periodik a webů. Celkově byla do analýzy zahrnuta kulturní a literární média A2, Host, iLiteratura.cz, Tvar a Týdeník Rozhlas a zpravodajská periodika a weby Aktuálně.cz, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Reflex a Respekt. Součástí práce je také představení samotného autora a jeho literární a divadelní tvorby. Praktická část diplomové práce mapuje kritické přijetí tří děl Petra Stančíka - Mrkev ho vcucla pod zem (2013), Mlýn na mumie (2013) a Andělí vejce (2016), ve vybraných českých médiích. Analýza je rozdělena do kapitol podle zvolených knih. Nejprve jsou rozebrány jednotlivé recenze a získané poznatky jsou následně shrnuty v příslušných podkapitolách. Do práce je také zařazen rozhovor se spisovatelem Petrem Stančíkem uskutečněný v kavárně Slavia 30. ledna 2023.
|
|
|
Seizing the past in the Novels of Julian Barnes with Regard to the Author's Narrative Techniques
ČEŠKOVÁ, Karolína
Diplomová práce zkoumá pojetí minulosti ve vybraných dílech Juliana Barnese, přičemž tento jev uvádí do souvislosti s narativními technikami, které autor zvolil. Práce se zaměřuje na ústřední tematické okruhy: beletrizování historie a obousměrnou povahu minulosti a současnosti. Vytyčené okruhy odrážejí autorův přístup k uchopení tématu minulosti v jeho románech. Cílem práce je nejen rozebrat téma hledání historické pravdy, které je společné Barnesovům dílům, ale také vyobrazení minulosti ve vztahu k tématům paměti, pravdy a vlivu těchto faktorů na formování identity jedince i kolektivu. Zohledněna je nejen narativní, ale i tematická inspirace, kterou Barnesově současnému psaní poskytly postmoderní tendence, zejména pak skepticismus vůči historické pravdě a subjektivismus, s kterým na historii nahlíží.
|
|
| |
|
|
Postmodern Space in Contemporary British Fiction (Graham Swift)
MYKYTYN, Kristýna
Práce se pokusí definovat prostor ve vybraných románech současného britského autora Grahama Swifta. Teoretická část práce nejprve nastíní společenskou, politickou a literární situaci 20. století a představí literární prostředky používané v moderní, postmoderní a současné britské literatuře. Dále se práce zabývá změnou vnímání prostoru, teorií postmoderního chronotopu a vedle Grahama Swifta jsou představeni i další nejvýznamnější autoři současné britské literatury. Jádrem práce je literárněvědná analýza prostoru a krajiny románů Země vod (1983) a Mimo tento svět (1988). Cílem práce je porovnání použití postmoderních prvků a analýza vlivu historie a krajiny na osud hrdinů vybraných románů.
|
|
|
Ostravská scéna v rozšířeném kontextu 80. a 90. let
Král, Jakub ; Pech, Milan (oponent)
V důsledku postmoderní decentralizace myšlení dochází k roztříštění monolitického dějinného vývoje a společně s tím i k uznání periferních proudů uměleckého vývoje. V Čechách tak v polovině osmdesátých let vznikají dvě paralelní regionální umělecké scény - v Ostravě a Ústí nad Labem, které se vyznačují jiným přístupem k tradičním uměleckým strategiím. Zdá se, že tradiční disciplíny v regionech selhávají a tamější umělci v důsledku nemožnosti spojitého navázání a neexistenci institucionální opory volí vyostřené pozice vůči základům uměleckého díla a jeho potvrzování. V Ostravě se tak umělci v osmdesátých a devadesátých letech obrátili proti klasickému institucionálnímu provozu - v podobě orientace na veřejný prostor, a ke kritice modernistických základů autonomního uměleckého díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Estetický pohled vnímatele na XXI. ZOH / prostřednictvím fotografie a masmédií/
Culka, Lukáš ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Bednář, Miloš (oponent)
Název: Estetický pohled vnímatele na XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru v Kanadě (prostřednictvím fotografie a masmédií) Cíle: Cílem práce je popsat a analyzovat prožitky skupiny českých diváků (fanoušků), která se zúčastnila XXI. ZOH (zimních olympijských her) ve Vancouveru v Kanadě, a tuto analýzu podložit amatérskými fotografickými snímky pořízenými v průběhu olympijských her. Dále poukázat na rozdílnost v kvalitě prožitku při sledování sportovní události prostřednictvím masových médií (zejména televize) a při osobní divácké účasti na sportovní události. Metody: V teoretické části diplomové práce byla provedena rešerše z aktuální odborné literatury s cílem shromáždit údaje, které byly formovány pomocí kompilace, komparace, analýzy a syntézy. V empirické části diplomové práce byl vytvořen soubor zkoumaných osob - českých sportovních fanoušků, kteří se zúčastnili XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě. K výzkumu a popisu jejich prožitků z divácké účasti na XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě bylo použito etnografického přístupu. Jako metoda získávání dat bylo uplatněno zúčastněné pozorování s plnou mírou participace na životě skupiny a neformální rozhovory vedené v průběhu XXI. ZOH ve Vancouveru i po jejich skončení. Veškeré fotografie pořízené skupinou během ZOH byly podrobeny analýze, s cílem vybrat...
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
| |
host ::
RSS.