|
|
NATO a postkonfliktní rekonstrukce: případ Afghánistánu
Žilka, Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje zjištění průběhu a úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu po invazi NATO z konce roku 2001. Pro stabilizaci země koalici zemí vedených NATO nestačilo pouze porazit talibský režim, ale také vytvořit nebo obnovit základní státní strukturu a pomoci jí fungovat. Po válečných konfliktech je obnova sice běžnou a nutnou záležitostí, obvykle je však realizována čistě civilními silami, například státními strukturami a humanitárními organizacemi. V tomto případě však nebylo možné ponechat tyto úkoly na civilních pracovnících vinou bezpečnostní nestability, která v některých oblastech svou intenzitou přesáhla hranici válečného konfliktu. Práce se zabývá situací v západní provincii Herátu a zaměřuje se na jednotky NATO, především v rámci mise ISAF. Nejdříve důkladně hledá definici procesu postkonfliktní rekonstrukce a poté na jejím základě pomocí metody process tracingu zjišťuje, zda a do jaké míry se jednotky pod misí ISAF postkonfliktní rekonstrukci věnovaly a jestli je znatelný pozitivní pokrok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Genderová analýza postavení žen v Iráku - vliv současného konfliktu na život iráckých žen
Šámalová, Klára ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato rigorózní práce se soustředí na dopad současného konfliktu v Iráku na postavení žen v této zemi. Jedná se o rozšíření diplomové práce z roku 2007. S pomocí komparativní metody se snaží porovnat situaci iráckých žen během vlády strany Baas a Saddáma Husajna se stavem, který nastal po zahájení operace Irácká svoboda v roce 2003. Nejprve se práce zaměřuje na úlohu feminismu v oboru mezinárodních vztahů a všeobecný dopad válečných konfliktů na postavení žen. Oproti diplomové práci je zde nově zahrnuta kapitola věnující se roli žen v muslimských zemích. Další kapitola ve stručnosti pojednává o postavení žen před nástupem strany Baas k moci. Hlavní část rigorózní práce tvoří kapitoly čtyři a pět. Obě zahrnují několik podkapitol. Kapitola čtvrtá se věnuje roli žen během vlády strany Baas a Saddáma Husajna a je členěna podle časové linie. Pátá kapitola se zaměřuje na situaci žen v současném Iráku. Část postihující nynější konflikt je oproti diplomové práci rozšířená o nejnovější události let 2008 - 2010 a také o nově dostupná data. Obsahuje rovněž podkapitolu věnující se úloze žen v post-konfliktní rekonstrukci země. Poslední kapitola práce rozebírá situaci kurdských žen v severních částech této země. Ústřední otázka rigorózní práce zní: "Došlo k zlepšení či naopak k zhoršení postavení iráckých žen po...
|
|
| |
|
| |
|
|
Conflict Dynamics in the Power-sharing Postconflict States
Podhorský, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Sdílení moci se stalo častým nástrojem řešení konfliktů a postkonfliktní rekonstrukce v hluboce rozdělených plurálních státech. Přestože ve většině případů model sdílení moci selhal a byl zrušen během prvních let po svém zřízení, v současnosti existuje několik států, ve kterých konkrétně konsociační model sdílení moci přetrval a je považován za úspěšný. Tato práce si klade za cíl určit dopady modelu sdílení moci na dynamiku konfliktu z dlouhodobého hlediska. Zároveň je sledován vývoj modelu sdílení moci a dán do souvislosti s konfliktní dynamikou. Kvůli vývoji modelu je teoretická část zaměřena na dva modely sdílení moci - konsocialismus a centripetalismus. U každého modelu je rozpracována jeho podoba, záměr a teoretické predikce, které jsou později porovnány s vývojem v Libanonu a Burundi po občanských válkách v období od roku 2005 do roku 2019. Každé z těchto období je rozděleno do několika časových úseků, které jsou ohraničeny mírovými smlouvami a změnami, které přímo upravily model sdílení moci v daném státu. Rozdělení období do několika úseků umožňuje a usnadňuje sledování dynamiky konfliktu a vývoje modelu sdílení moci. V každém časovém úseku je analyzován politický vývoj, politické krize, konflikty zaznamenané v databázi UCDP a vývoj občanské společnosti. Tyto faktory jsou dány do kontextu modelu...
|
|
| |
|
|
NATO a postkonfliktní rekonstrukce: případ Afghánistánu
Žilka, Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje zjištění průběhu a úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu po invazi NATO z konce roku 2001. Pro stabilizaci země koalici zemí vedených NATO nestačilo pouze porazit talibský režim, ale také vytvořit nebo obnovit základní státní strukturu a pomoci jí fungovat. Po válečných konfliktech je obnova sice běžnou a nutnou záležitostí, obvykle je však realizována čistě civilními silami, například státními strukturami a humanitárními organizacemi. V tomto případě však nebylo možné ponechat tyto úkoly na civilních pracovnících vinou bezpečnostní nestability, která v některých oblastech svou intenzitou přesáhla hranici válečného konfliktu. Práce se zabývá situací v západní provincii Herátu a zaměřuje se na jednotky NATO, především v rámci mise ISAF. Nejdříve důkladně hledá definici procesu postkonfliktní rekonstrukce a poté na jejím základě pomocí metody process tracingu zjišťuje, zda a do jaké míry se jednotky pod misí ISAF postkonfliktní rekonstrukci věnovaly a jestli je znatelný pozitivní pokrok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Genderová analýza postavení žen v Iráku - vliv současného konfliktu na život iráckých žen
Šámalová, Klára ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato rigorózní práce se soustředí na dopad současného konfliktu v Iráku na postavení žen v této zemi. Jedná se o rozšíření diplomové práce z roku 2007. S pomocí komparativní metody se snaží porovnat situaci iráckých žen během vlády strany Baas a Saddáma Husajna se stavem, který nastal po zahájení operace Irácká svoboda v roce 2003. Nejprve se práce zaměřuje na úlohu feminismu v oboru mezinárodních vztahů a všeobecný dopad válečných konfliktů na postavení žen. Oproti diplomové práci je zde nově zahrnuta kapitola věnující se roli žen v muslimských zemích. Další kapitola ve stručnosti pojednává o postavení žen před nástupem strany Baas k moci. Hlavní část rigorózní práce tvoří kapitoly čtyři a pět. Obě zahrnují několik podkapitol. Kapitola čtvrtá se věnuje roli žen během vlády strany Baas a Saddáma Husajna a je členěna podle časové linie. Pátá kapitola se zaměřuje na situaci žen v současném Iráku. Část postihující nynější konflikt je oproti diplomové práci rozšířená o nejnovější události let 2008 - 2010 a také o nově dostupná data. Obsahuje rovněž podkapitolu věnující se úloze žen v post-konfliktní rekonstrukci země. Poslední kapitola práce rozebírá situaci kurdských žen v severních částech této země. Ústřední otázka rigorózní práce zní: "Došlo k zlepšení či naopak k zhoršení postavení iráckých žen po...
|
|
|
Trvale udržitelný rozvoj a postkonfliktní rekonstrukce. Případová studie: válka v Kosovu
Straková, Zlata ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce v sobě propojuje teorii trvale udržitelného rozvoje s postkonfliktní rekonstrukcí a vytvořený aparát je použit na analýzu postkonfliktní rekonstrukce po válce v letech 1998 - 1999 v Kosovu. Situace je analyzována z pohledu trvalé udržitelnosti ve čtyřech definovaných složkách - ekonomické, sociální, politické a ekologické a je zkoumáno, jaký důraz je kladen na jednotlivé složky. Složky jsou analyzovány po jednotlivých fázích postkonfliktní rekonstrukce. Závěrem analýzy je, že na ekologickou složku byl v rámci postkonfliktní rekonstrukce kladen menší důraz než na ostatní složky a vývoj nebyl trvale udržitelný.
|
|
| |
host ::
RSS.