|
|
Female Genital Mutilation/Cutting v postkoloniálním a genderovém kontextu
Králová Ježková, Olga ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá problematiku Female Genital Mutilation/Cutting (FGM/C), rituálu u nás běžně - avšak nepřesně - nazývaného ženská obřízka. V diplomové práci analyzuji dva autobiografické příběhy žen, které prožily FGM/C. Jedná se o knihy Zmrzačená od senegalské autorky Khady a Květ pouště od somálské autorky Waris Dirie. Cílem tohoto výzkumu je analyzovat pohled dvou žen na rituál FGM/C, připojit další informace ke zkoumané problematice FGM/C, a tak rozšířit nejen znalosti týkající se rituálu samotného, ale zejména podpořit snahu o pochopení strukturálních důvodů jeho existence a jeho přetrvávání. Stavím se na stranu odpůrců/odpůrkyň FGM/C a tímto výzkumem se snažím přispět k boji za jeho vymýcení a to nejen v rámci svého feministického přesvědčení, ale i v rámci lidsko-právního diskursu.
|
|
|
Rusko v pojetí A. I. Gercena
Kožíšková, Lenka ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá různými variantami pojetí Ruska formulovanými ve filosoficko- publicistickém a v prozaickém díle významného ruského myslitele 19. století A. I. Gercena, který působil v Rusku a následně jako emigrant v Evropě. Na reprezentativním vzorku Gercenových děl je provedena analýza, která postihuje proměny v autorově vnímání Ruska pomocí koncepce orientalismu E. Saida, okcidentalismu I. Burumy a A. Margalita a vnitřní kolonizace A. Etkinda. Právě Etkindův koncept pomáhá překlenout rozpor mezi tradičním areálovým zaměřením kritiky orientalismu na Blízký východ a prostředím ruské inteligence 19. století. Gercenovo dílo je tak zasazeno do kontextu postkoloniálních studií. Analýza je zaměřena především na obrazy, které Gercen užívá k vyjádření svých idejí a na jejichž základě formuje své pojetí Ruska (a Evropy), respektive Východu a Západu. Z tohoto úhlu pohledu pak autor nepřímo odvozuje i sociální charakteristiky Ruska a jejich různé pojetí, zejména pak na tomto základě formuluje roli ruské inteligence a svou vlastní úlohu v Rusku a v Evropě.
|
|
|
Hybrid Bodies and Hybrid Identities in the Fiction of Octavia Butler
Korejtková, Adéla ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem hybridity v dílech Octavie Butlerové, konkrétně v trilogii Xenogenesis a v románu Fledgling, což jsou texty, ve kterých hrají velkou roli složité vztahy mezi lidmi a jiným živočišným druhem. V centru zájmu této studie jsou postavy smíšeného původu - potomci příslušníků dvou odlišných druhů a bytosti, jejichž existence je výsledkem genetických experimentů. Tito jedinci obývají metaforický liminální prostor, kde se setkávají a překrývají kulturní, rasové, genderové, sexuální a další hranice. Teoretický rámec této práce je založen na myšlenkách Homiho Bhabhy, které se týkají jeho pojetí hybridity a takzvaného třetího prostoru, a na konceptu kyborga Donny Harawayové. Druhá kapitola je zaměřena na původ a vývoj termínu hybridita a jeho současné využití v postkoloniálním diskurzu. Dále pak vymezuje relevantní pojmy a koncepty z Bhabhovy knihy The Location of Culture a z "A Cyborg Manifesto" od Harawayové a srovnává je. Následující dvě kapitoly jsou věnovány především hybridním postavám Butlerové - Akinovi a Jodahsovi z Xenogenesis a Shori, protagonistce knihy Fledgling. Tato část mimo jiné analyzuje jejich fyzické rysy a zvláštní schopnosti spojené s hybriditou, konstrukci jejich identity, jejich vztah s ostatními a jejich roli v konfliktu odlišných druhů a kultur....
|
|
|
Female Genital Mutilation/Cutting v postkoloniálním a genderovém kontextu
Králová Ježková, Olga ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá problematiku Female Genital Mutilation/Cutting (FGM/C), rituálu u nás běžně - avšak nepřesně - nazývaného ženská obřízka. V diplomové práci analyzuji dva autobiografické příběhy žen, které prožily FGM/C. Jedná se o knihy Zmrzačená od senegalské autorky Khady a Květ pouště od somálské autorky Waris Dirie. Cílem tohoto výzkumu je analyzovat pohled dvou žen na rituál FGM/C, připojit další informace ke zkoumané problematice FGM/C, a tak rozšířit nejen znalosti týkající se rituálu samotného, ale zejména podpořit snahu o pochopení strukturálních důvodů jeho existence a jeho přetrvávání. Stavím se na stranu odpůrců/odpůrkyň FGM/C a tímto výzkumem se snažím přispět k boji za jeho vymýcení a to nejen v rámci svého feministického přesvědčení, ale i v rámci lidsko-právního diskursu.
|
|
|
Maryse Condé a její romány Heremakhonon a Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem
Hauner, Andrew Jan ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Záměrem práce je zanalyzovat první román, Heremakhonon (1976), a nejúspěšnější román, Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986), spisovatelky Maryse Condéové (nar. 1937), jedné z nejvýznamnějších osob frankofonní literatury 20. století (jež je v českém prostředí dosud téměř neznámá a jejíž dílo nebylo do češtiny přeloženo). Základní, spojující formální prvek těchto románů, tj. vyprávějící protagonistka, je pojímán jako tázání se po individuální i kolektivní identitě, při němž Maryse Condéová z (ne)osobních důvodů problematizuje určitá teoritická paradigmata identity.
|
host ::
RSS.