|
|
Vedlejší věty přívlastkové a jejich nevětná vyjádření: výzkumná sonda do problematiky na základní a střední škole
Bajger, Marek ; Hirschová, Milada (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice nominalizace vedlejší věty přívlastkové na základní a na střední škole. Jelikož se z dat Jednotné přijímací zkoušky ukazuje, že se jedná o oblast učiva pro žáky náročnou, ale není z nich zřejmé, jakým způsobem žáci při nominalizaci postupují a čím je vysoká chybovost dána, rozhodli jsme se tuto problematiku prozkoumat na základních a středních školách napříč Českou republikou. Byl proveden kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit, čím je tvorba chybných nominalizací ovlivněna. Provedené výzkumy naznačují, že bezchybné provedení nominalizace vedlejší přívlastkové věty je pro žáky náročné, přičemž úspěšnost u jednotlivých pádových forem se liší. Jako jeden z komplikujících faktorů se ukázalo být neuvědomění si slovnědruhové platnosti deverbativního adjektiva ve funkci postponovaného shodného přívlastku a neschopnost určit vyjadřované mluvnické kategorie. Dalším podstatným zjištěním byla nižší schopnost správného určení vztahu řídícího substantiva a přívlastku. Žáci byli v tomto případě nejvýrazněji ovlivněni pozicí přívlastku a řídícího substantiva ve větné struktuře a vzdáleností těchto členů. KLÍČOVÁ SLOVA Hypotaxe, přívlastek, vedlejší věta přívlastková, nominalizace, výuka syntaxe, didaktika českého jazyka
|
|
| |
|
|
Zvláštnosti aktuálního větného členění v češtině 16.století (z pohledu současného recipienta )
Stránská, Kateřina ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi aktuálního větného členění v češtině 16. století z pohledu současného. Je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na terminologické pozadí, vymezení termínů aktuální větné členění a výpověď, protože v celé práci hrají klíčovou roli. Do vymezení termínu AČV je také zahrnut stručný popis vývoje jeho zkoumání. Dále je pak v teoretické části nastíněn vývoj a stav českého jazyka v 16. století. Tento vývoj je důležitý pro pochopení tendencí působících na jazyk právě v době napsání překladu. V praktické části se práce zabývá zkoumáním zvláštností v textu za pomoci četných příkladů a návrhů na jejich dnešní podobu a vyhledáváním především zvláštností, které by dnešnímu čtenáři mohly znesnadnit čtení a porozumění textu.
|
|
|
Uncomplemented postnominal adjectives
Mervová, Lenka ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce představuje kvantitativní charakteristiku a popis postmodifikace řídícího substantiva samostatným nedoplněným adjektivem, tedy popis poziční a funkční varianty, kdy adjektivní fráze reprezentovaná pouze adjektivem stojí za substantivem, které rozvíjí. Teorerický rámec této práce je založen primárně na shrnutí R. Quirka a kol. v A Comprehensive Grammar of the English Language (1985). Korpusově založená empirická část vychází z Britského národního korpusu (the British National Corpus) za použití korpusového dotazu k získání sekvence substantivum+adjektivum+sloveso. Tento dotaz vygeneroval 6 413 konkordančních řádků, z nichž 4 627 příkladů bylo pomocí ručního třídění identifikováno jako výsledný vzorek. Tento vzorek je dále v práci zkoumán a řazen do kategorií. Detailní analýza tohoto vzorku prozrazuje, že je potřeba až jedenáct kategorií pro obsáhnutí jednotlivých syntaktických, sémantických a pragmatických faktorů a dalších komunikativních implikací a lexikalizovaných konvencí, které motivují použití postnominální pozice.
|
|
|
Zvláštnosti aktuálního větného členění v češtině 16.století (z pohledu současného recipienta )
Stránská, Kateřina ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi aktuálního větného členění v češtině 16. století z pohledu současného. Je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na terminologické pozadí, vymezení termínů aktuální větné členění a výpověď, protože v celé práci hrají klíčovou roli. Do vymezení termínu AČV je také zahrnut stručný popis vývoje jeho zkoumání. Dále je pak v teoretické části nastíněn vývoj a stav českého jazyka v 16. století. Tento vývoj je důležitý pro pochopení tendencí působících na jazyk právě v době napsání překladu. V praktické části se práce zabývá zkoumáním zvláštností v textu za pomoci četných příkladů a návrhů na jejich dnešní podobu a vyhledáváním především zvláštností, které by dnešnímu čtenáři mohly znesnadnit čtení a porozumění textu.
|
|
|
English participial clauses and their Czech translation counterparts
Mašková, Martina ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a popsat české překladové protějšky anglických polovětných konstrukcí tvořených přítomným participiem nebo participiem perfekta, a to ve funkci postmodifikátoru a příslovečného určení. Ačkoliv v češtině existuje formální protějšek anglického participia - přechodník - je tento tvar považován za velmi příznakový a archaický. Na základě analýzy 210 vět excerpovaných ze tří děl současné americké beletrie popisuje práce pravidelné postupy, jichž se využívá při překladu zmiňovaných forem do češtiny. Potvrdila se zjištění předchozích studií, že zatímco angličtina upřednostňuje nominální a verbo-nominální způsoby vyjadřování, čeština spoléhá spíše na vyjadřování slovesné. Mezi překladovými protějšky převládají divergentní způsoby překladu, zejména finitní věty souřadně spojené s protějškem anglické věty hlavní. Ačkoli je překlad participia určitým tvarem slovesným explicitnější, koordinace obou vět v češtině umožňuje zachování vágnosti sémantického vztahu mezi nimi, typického pro participiální polovětné konstrukce. Klíčová slova: participium, participiální věta, polovětná konstrukce, přechodník, postmodifikátor, přívlastek, adverbiale, příslovečné určení, překladové protějšky
|
|
|
Nesklonné výrazy v pozici shodného přívlastku v současné češtině
Kafka, Ivan ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nesklonných výrazů v pozici shodného přívlastku. V první části je na základě analýzy relevantních pasáží odborné lingvistické literatury určeno, ve které době se v pozici shodného přívlastku začaly objevovat různé typy nesklonných výrazů. Jádrem této práce se klasifikace zkoumaných spojení na základě typu nesklonného výrazu a zkoumání morfologických a syntaktických vlastností těchto spojení (jsou popsány významové vztahy mezi nesklonným výrazem a substantivem, na základě korpusového výzkumu je prověřeno, zda nesklonný výraz a substantivum tendují k tomu být kompozitním pojmenováním nebo zda mezi nesklonný výraz a substantivum může vstoupit adjektivum). Pozornost je rovněž věnována otázce případné kodifikace zkoumaných spojení.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.