|
|
Vysídlení německého obyvatelstva z Chřibského údolí. Průběh, důsledky a reflexe v dobových pramenech a vyprávění pamětníků.
Zdražilová, Hana ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat průběh vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce z Chřibského údolí a jeho následky pro vývoj významu oblasti. Práce je vystavěna na studiu archivních pramenů, dobového tisku, dostupné odborné a regionální literatury a rozhovorech s pamětníky metodou orální historie. Rozhovory byly vedeny s pamětníky, kteří byli násilně vystěhováni nebo mohli či museli zůstat, i s pamětníky z řad nových osídlenců. Cílem práce bylo zároveň získat celkový přehled o zaznamenaných svědectvích z regionu a existujících vazbách mezi současným a vysídleným obyvatelstvem. Přínosem projektu je mikro-historická sonda do vývoje života v jednom údolí na pozadí historických událostí a zachycení zkušeností a příběhů pamětníků pro další generace. Klíčová slova: vysídlení; pochody; transporty; osídlení; demolice; mikro-historie
|
|
|
Vývoj klimatu a osídlení jižních Čech na základě porovnání dendroklimatologických a archeologických dat holocénu jižních Čech
VOBEJDA, Libor
Klimatické změny doprovázejí život na Zemi, která je dynamicky se měnící soustavou. Všechny organismy, lidi nevyjímaje, se s těmito změnami musejí potýkat. Tato práce se zaměřuje na popis klimatu v průběhu holocénu. K poznání stavu minulého podnebí jsou využívány nepřímé zdroje, především z oblasti jižních Čech a střední Evropy, se zaměřením na rekonstrukci minulého klimatu z dendrochronologických křivek. K porovnání klimatu a lidského vývoje je využito odhadu hustoty osídlení a sídelních charakteristik v období zemědělského pravěku, protohistorického období a středověku. Dále je využito rešerše literatury se zaměřením na jednotlivá období.
|
|
|
Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946
Podzimková, Pavlína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem zvolila Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946. Hlavním cílem je interpretovat dobový mediální diskurz odsunu Němců ze Šumperska a osídlení této oblasti českými obyvateli, a to prostřednictvím obsahové analýzy týdeníku Moravský sever v letech 1945 a 1946. Moravský sever byl pro tyto účely zvolen jako významné periodikum daného mikroregionu té doby s potenciálem odrážet i formovat postoje a nálady místních obyvatel. V první části práce je nastíněn vývoj mnohdy komplikovaných vztahů Čechů a Němců žijících na území českých zemí od poloviny 19. století do konce druhé světové války. Následuje popis průběhu a formálních aspektů poválečného odsunu sudetských Němců a osídlení pohraničí českým obyvatelstvem. To vše nejdřív v celorepublikovém kontextu a poté se zaměřením na oblast šumperského okresu, který prošel vlivem odsunu Němců a následného osídlení významnou proměnou. Samotná obsahová analýza pak ukazuje, že mediální zobrazení Němců v tehdejším Moravském severu bylo převážně negativní. Odsunu Němců byla v rámci periodika věnována poměrně velká pozornost, diskuze o jeho oprávněnosti zde však neprobíhala, odsun byl vnímán jako samozřejmý a nezbytný. Výsledky analýzy také popisují dílčí témata, kterými se periodikum v této...
|
|
|
Českodubsko v pravěku a raném středověku
Spěšná, Hana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předložená práce se zabývá pravěkým a raně středověkým osídlením na Českodubsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do raného středověku (12. stol. n. l.), které z velké většiny pochází z povrchových sběrů. Pozornost byla zaměřena především na sbírky uložené v Podještědském muzeu v Českém Dubu. Další informace byly čerpány z publikované odborné literatury a nové údaje o osídlení byly získány autorčiným povrchovým průzkumem. Na základě dostupných infomací byl sestaven katalog, ve kterém jsou zahrnuty všechny lokality s nálezy do konce 12. století n. l.. Práce je doplněna mapami nálezů, které jsou sestaveny podle jednotlivých období a obrazovým katalogem broušené a štípané industrie. Klíčová slova: severní Čechy - Podještědí - Českodubsko - osídlení - pravěk - raný středověk
|
|
| |
|
|
Vývoj středověkého osídlení na východním okraji Prahy
Kartousová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Neustupný, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem středověkého osídlení na východním okraji Prahy. Přestože se archeologické bádání na toto území zaměřuje již několik desetiletí, není středověké osídlení v této oblasti uspokojivě poznáno. Práce postihuje vývoj osídlení od 6. století do 13. až 14. století, kdy došlo ke stabilizaci sídelní sítě. V rámci toho přináší katalog archeologických akcí a nalezišť ve vymezené oblasti. Také se zabývá železářskou výrobou na daném území, jež byla důležitým ekonomickým faktorem. Snaží se postihnout vztah venkovského osídlení k centrálním lokalitám a církevním stavbám, pokud bylo možné takový vztah zachytit, a zdokumentovat tak proměny ve vývoji osídlení. Klíčová slova: Praha, středověk, osídlení, zázemí, archeologie
|
|
|
Obytná architektura v západním Černomoří s přihlédnutím k poměrům v severozápadní černomořské oblasti.
Mačková, Marcela ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá obytnou architekturou v západním Černomoří v časovém rozmezí mezi 2. polovinou 6. století a 1. polovinou 3. století př. Kr. Geograficky se studované osídlení nachází převážně na území dnešního Bulharska a v pobřežním pásu Rumunska a Ukrajiny. Lokality v severozápadním Černomoří (např. Olbie, Berezaň) mají (v řeckých koloniích i v jejich okolích) mnohem lépe dochovananou obytnou architekturu oproti lokalitám v západním Černomoří. Obsah práce je historicko-kulturně dělen na thrácké a řecké osídlení. Na základě srovnání je vypracována interpretace výše zmíněného osídlení. Cílem práce bylo jednotlivé lokality charakterizovat, interpretovat a srovnat mezi se- bou, popřípadě najít analogické paralely v řeckém světě. Práce by měla poukázat na fungová- ní obytné architektury (případně celého obytného urbanismu), jak v řeckých městech na vy- mezených územích západního a severozápadního Černomoří, tak i v místech, která byla obý- vána původním (thráckým) obyvatelstvem. Interpretační výsledek práce napomáhá lepšímu pochopení kulturních vztahů mezi Řeky a Thráky, které determinovaly vývoj urbanismu pře- vážně ve vnitřní Thrákii. Klíčová slova: obytná architektura, osídlení, Trákové, Řekové, západní Černomoří.
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Paleoenvironmentální vývoj okolí Ochridského jezera v kontextu pravěkého osídlení
Koubský, Karel ; Hošek, Jan (vedoucí práce) ; Abraham, Vojtěch (oponent)
Ochridské jezero, nejstarší jezero v Evropě, je ideálním místem pro studium terestrického vývoje kvartéru a interakcí mezi člověkem a prostředím během holocénu - týká se to i období na konci doby bronzové a začátku doby železné, kdy v ochridském regionu dochází k zásadním změnám v hospodaření s krajinou a opouštění sídel na břehu jezera, což se projevuje i v paleobotanickém záznamu. Tato rešerše shrnuje dosavadní znalosti o této problematice a představuje různé možnosti studia paleoenvironmentálního vývoje ochridského regionu. Klíčová slova: Holocén - Ochridské jezero - paleoenvironmentální rekonstrukce - osídlení - doba bronzová
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolené venkovské lokalitě
SLÁDEK, Ondřej
Tato diplomová práce se zabývá porovnání změn vývoje v katastrálním území Dobrá Voda a Stožec. K porovnání změn slouží mapa z roku 1826 a aktuální ortofotomapa. V první části diplomové práce byla pozornost zaměřena hlavně na definici základních pojmů a popsání vývoje osídlení. V druhé části je popsán vývoj v katastrech z hlediska vývoje využití půdy a zhodnocení jednotlivých rozdílů. Rozdíly jsou znázorněny na jednotlivých výstupech - grafy a podklady z programu Arcgis. Jednotlivé výstupy jsou vykresleny podle katastrálního stavu a doprovozeny zhodnocením výsledků.
|
host ::
RSS.