|
|
Retrospektivní analýza zaměřená na zjištění nejúspěšnějších klubů ve výchově mladých hokejových talentů v 70., 80. a 90. letech v České republice
RŮŽEK, Josef
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejúspěšnější kluby ve výchově mladých hokejových talentů v 70., 80. a 90. letech v České republice. V analytické části nás zajímá vývoj hráče ledního hokeje, fyziologické předpoklady a fungování armádního vrcholového sportu. V syntetické části jsme jednak uvedli veškeré hokejové kluby, které se podílely na výchově vrcholových hráčů ledního hokeje a přiblížili pět nejlepších hokejových klubů. Zjistili jsme, že za sledovaných třicet let se v reprezentačním dresu na vrcholných akcích jako mistrovství světa vystřídalo 202 reprezentantů z toho 21 brankářů, 69 obránců a 112 útočníků. Nejúspěšnějším hokejovým klubem byla HC Dukla Jihlava, jejímž výchovným programem do 20 let věku hráčů prošlo 54 hráčů.
|
|
|
Hormonal synchronization of fetal circadian clocks in suprachiasmatic nuclei
Kapsdorferová, Viktória ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Sehadová, Hana (oponent)
Rytmické nesvětelné mateřské signály, jako např. různé behaviorální, neurohumorální a metabolické faktory, mohou mít klíčové postavení v synchronizaci fetálních cirkadiánních hodin. Diplomová práce se blíže zaměřuje na možnou roli leptinu a dopaminu v hormonální synchronizaci fetálních centrálních hodin uložených v suprachiasmatických jádrech hypothalamu. Jako experimentální model byl využit transgenní myší fétus, který má fúzovanou luciferázu s hodinovým genem Period 2. To nám umožnilo sledovat chod fetálních centrálních hodin v reálném čase snímáním bioluminiscence tkáňových explantátů. Exogenní podání dopaminu během poklesu bioluminiscence v normalizovaném cirkadiánním čase 15 indukuje větší fázová zpoždění ve srovnání s vehikulem. Leptin se naopak může podílet na vývoji spontánních rytmů prostřednictvím stabilizace integrity cirkadiánního rytmu, projevující se zpomalením poklesu jeho amplitudy (z angl. dampening). Na úrovni jednotlivých buněčných oscilátorů nebyly pomocí bioluminiscneční mikroskopie pozorovány výrazné regionální rozdíly v amplitudě a periodě. Po podání dopaminu na poklesu bioluminiscence byla však pozorována mírná disperze fází buněk. V případě leptinu došlo k prodloužení periody rytmů souboru buněk. Výsledky mohou být ovšem ovlivněny menším počtem ošetřených explantátů a řadou...
|
|
|
Následky časného inzultu v excitabilitě mozku laboratorního potkana
Fábera, Petr ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Pokorný, Jaroslav (oponent) ; Ošlejšková, Hana (oponent)
Perinatální inzult může vést k trvalému poškození vyvíjejícího se mozku a rozvoji epilepsie. Epileptický status (SE) v perinatálním období vede s odstupem ke zvýšení excitability hipokampu. Funkční a strukturální změny hipokampu jsou podkladem epileptogeneze, procesu vedoucímu k manifestaci temporální epilepsie (TLE). Významnou roli v patogenezi TLE hraje adenosin. Adenosin zajišťuje antikonvulzivní účinek prostřednictvím adenosinových A1 receptorů (A1R). Koncentrace adenosinu podléhá regulaci působením enzymu adenosinkinázy (ADK), která se vyskytuje ve dvou isoformách - ADK-L a -S. Hlavním cílem disertační práce je objasnit souvislost změny excitability hipokampu a exprese A1R a ADK v rámci přirozeného vývoje mozku a po působení SE. Aplikace A1R agonisty 2-chloro-N6-cyclopentyladenosinu (CCPA) a inhibitoru ADK 5- iodotubercidinu (5-ITU) ovlivňuje antikonvulzivní účinek, který se mění s ohledem na změny exprese A1R a ADK. Po navození LiCl-pilokarpinového SE byla studována excitabilita hipokampu pomocí modelu hipokampálních následných výbojů (ADs). Výsledky byly korelovány se změnami exprese A1R a ADK. Krátce po vyvolání SE bylo prokázáno snížení excitability hipokampu, v delším odstupu se měnil v hyperexcitabilitu spojenou s rozvojem spontánních epileptických záchvatů. V průběhu vývoje dochází ke...
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s postdysplastickou koxartrózou
KRÁL, Tomáš
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech ovlivnění zdravotního stavu u pacientů s konzervativně řešenou posdysplastickou koxartrózou pomocí fyzioterapie a uchování jejich nejvyšší možné kvality života Teoretická část zahrnuje popis anatomie kyčelního kloubu včetně popisu okolního svalstva a jeho funkce, které se na kineziologii kyčelního kloubu podílejí, dále je podrobněji rozepsána celková kineziologie spolu s biomechanikou Další součást teoretické části je popis fyziologického vývoje kyčelního kloubu a zároveň také popisuje podstatu vzniku dysplazie. Dále se tato část věnuje tématice artróz, a zvláště pak artrózách kyčelního kloubu, vzniklých následkem dysplazie. Na tuto kapitolu pak přímo navazuje kapitola, která pojednává o možnostech fyzioterapeutických řešení tohoto problému. Závěrem teoretické části je popis operačních řešení a jejich indikace. Cílem teoretické části bylo shrnout do uceleného souboru informace o kineziologii kyčelního kloubu a možných následcích při narušení její fyziologie. Dále pak bylo za cíl podat souhrnné informace o fyzioterapeutických přístupech i jiných možnostech řešení této problematiky. Tyto informace se dají použít jako podrobnější informační materiál pro pacienty, či jako pomocný materiál pro fyzioterapeuty. Praktická část byla zrealizována za pomocí kvalitativního výzkumu, z nějž získaná data byla zpracována ve formě jednotlivých kazuistik, které obsahují jak vstupní, tak výstupní kineziologické vyšetření, průběh terapií a dlouhodobý a krátkodobý terapeutický plán. Výzkumu se účastnili tři pacienti, u kterých byla diagnostikována postdysplastická koxartróza. U všech testovaných probandů došlo k jistému druhu ovlivnění funkčních patologických změn. Došlo k zmírnění pozátěžových a klidových bolestí. Terapie také přinesla pozitivní změny u stabilizace kyčelního kloubu a zvýšení aktivace HSSP. Celkově došlo ke zlepšení adheze měkkých tkání a snížení bolesti produkovaných reflexními změnami tkání. U dvou pacientů také došlo k lehkému zlepšení stereotypu chůze a celkové postury. Jedním z výsledků také bylo protažení a lehkému posílení určitých svalů a svalových skupin.
|
|
|
Změny pohybových schopností v průběhu ontogenezy u sportujících dětí mladšího školního věku
Sádecká, Kristýna ; Malá, Lucia (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Změny pohybových schopností v průběhu ontogeneze u sportujících dětí mladšího školního věku Cíle: Cílem práce bylo identifikovat změny pohybových schopností v průběhu ontogeneze u sportujících dětí mladšího školního. Metody: Tato práce je zpracovaná metodou analýzy dat, které jsme čerpali z dostupné literatury, dokumentů a odborných článků. Dále jsme zde použili metodu komparace, která sloužila k porovnání zjištěných dat s daty, které jsme získali ze ZŠ Benešova nám a dále je porovnali pomocí grafů a tabulek. Výzkum ze získaných dat je proveden z prvního stupně ZŠ, konkrétně z 2., 3. a 5. ročníku. Skládá se z testů na skok daleký, sprint na 60 m a hod míčkem. Zde jsme využili základní statistické charakteristiky jako je aritmetický průměr a směrodatnou odchylku. Závěry: Výsledkem práce jsme nepotvrdili první hypotézu nelineární změny v testu běhu na 60m mezi 3-5. třídou. V druhé hypotéze jsme potvrdily menší genderové rozdíly ve vývoji rychlostních schopností než u silových Vyhodnocením pro praxi můžeme říct, že pohybové schopnosti u dětí se mění a je důležité se na ně jednotlivě soustředit. Rozvoj jednotlivých schopností je velmi důležitý a musí se zachovat posloupnost s ohledem na věk a genderové rozdíly, které zde hrají velkou roli. Potvrdil se odlišný vývoj jednotlivých pohybových...
|
|
|
Rhythmic function of placenta and the impact of disruption in maternal-placental-fetal axis
Světlíková, Nela ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Cirkadiánní rytmy u savců jsou řízeny komplexním endogenně nastaveným systémem hierarchicky uspořádaných oscilátorů, které umožňují synchronizaci vnějšího prostředí s vnitřním prostředím organismu. Cirkadiánní systém se skládá z hlavní komponenty, a to z centrálních hodin, které se nacházejí v suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Tyto centrální hodiny řídí periferní hodiny v buňkách různých orgánů v těle. Mezi orgány, kde se vyskytuje rytmicita, patří i savčí dočasný, specializovaný orgán, a to placenta, jež je součástí osy matka- placenta-fétus. Cílem této práce je nejen shrnout rytmicitu funkcí, jako je imunita, ochrana, produkce hormonů a dalších mediátorů, jež hrají důležitou roli při vývinu plodu a průběhu těhotenství, ale také popsat změny, které se týkají osy matka-placenta-fétus, kde se rytmicita každé části mění během těhotenství a vzájemně se ovlivňuje. Klíčová slova Placenta, cirkadiánní hodiny, ontogeneze, fétus, mateřská synchronizace, hormony, enzymy, imunita
|
|
|
Vliv mateřské obezity na postnatální ontogenezi cirkadiánních hodin
Sejrková, Veronika ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Tato práce je zaměřena na vliv obezity u matky na vývoj cirkadiánních hodin u potomstva během gestace a postnatálního života. Zároveň práce shrnuje dopady mateřské obezity na zdraví potomstva v dospělém stadiu. Centrální hodinový oscilátor (SCN) je v postnatálním životě synchronizován s vnějšími podmínkami skrze střídání světla a tmy, ale v době ontogeneze hlavního oscilátoru a periferních oscilátorů je SCN synchronizován mateřskými signály, a to jak behaviorálními, metabolickými, tak i hormonálními. V případě narušení cirkadiánního a metabolických procesů matky vlivem obezity, dochází při gestaci a při kojení k nesprávné synchronizaci hodin potomků, což může mít dlouhodobý vliv na jejich zdraví později během života. Mateřská obezita je považována za hlavní spouštěč pozdějšího výskytu obezity.
|
|
|
Vývoj kalosálního spojení mezi mozkovými hemisférami laboratorního potkana
Matternová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Žiak, Jakub (oponent)
Corpus callosum je hlavní komisura spojující kůru pravé a levé mozkové hemisféry. Poprvé jsou kalosální axony pozorovány během E18, kdy překračují střední čáru. V PND 5 většina axonů dosahuje kontralaterální kůry a na konci druhého postnatálního týdne jsou již kalosální projekční neurony a axonální zakončení rozmístěny podobně, jako je tomu u dospělého zvířete. Interhemisferická odpověď byla u potkana poprvé pozorována v PND 4, ale myelinizace až v PND 12, z čehož vyplývá, že transkalosální odpověď není závislá na myelinizaci kalosálních vláken. S rostoucím věkem potkana klesá délka trvání vlny TCR, vrchol latence odpovědi i intenzita stimulu, potřebného k vyvolání odpovědi. Naopak amplituda pozitivní i negativní vlny odpovědi se s věkem zvyšuje. TCR může být ovlivněna akutním podáním určitých léčiv nebo chronickým vystavením různým vlivům, např. hormony.
|
|
|
Mitochondriální genom v ontogenezi
Töröková, Petra ; Brdička, Radim (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo porovnání sekvence HVRII oblasti mitochondriálního genomu ve vzorcích pupečníkové krve a buněk dutiny ústní stejných jedinců odebrané v průměru 10 let od narození. Je známo, že během ontogeneze probíhají v lidském genomu změny. O to více v mitochondriálním genomu, který vykazuje vyšší mutační rychlost a navíc o něj nepečují opravné mechanismy. Ve starších jedincích byla nalezena celá řada mitochondriálních odchylek nahromaděných v různých tkáních v průběhu ontogeneze. Tato práce se však zaměřuje na detekci těchto změn již u mladších jedinců. Tkáňově specifická variabilita vznikající během ontogeneze může mít nepříznivý dopad na nejrůznější studie, které se opírají o mtDNA. Vzhledem k tomu, že vzorky souboru byly odebrány ve dvou z hlediska životního prostředí odlišných regionech (Teplice / Prachatice), byly vzorky s nalezenými změnami porovnány z hlediska regionu, ze kterého pocházely, ve snaze prokázat vliv životního prostředí na mutagenezi mitochondriální DNA. Vzorky byly také srovnány z hlediska pohlaví. Dále byla zhodnocena variabilita souboru české populace a vypočten odhad genetické diverzity. Klíčová slova: mitochondriální DNA, HVRII oblast, ontogeneze, polymorfismus
|
|
|
Kinezioterapie u idiopatických skolióz se zaměřením na reflexní lokomoci
Havlová, Zdenka ; Horká, Bohumila (vedoucí práce) ; Savková, Pavlína (oponent)
Autor: Havlová Zdenka Instituce: Rehabilitační klinika LF Hradec Králové Název práce: Kinezioterapie u idiopatických skolióz s přihlédnutím k možnostem reflexní lokomoce Vedoucí práce: Mgr. Horká Bohumila Počet stran: 89 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: idiopatická skolióza, reflexní lokomoce, axiální systém, ontogeneze Bakalářská práce pojednává o kinezioterapii idiopatických skolióz s přihlédnutím k možnostem Vojtovy metody. Zabývá se historií onemocnění, výskytem v populaci, vztahem ontogenetického vývoje a vývojem axiálního systému. Dále popisuje možnosti léčby a seznamuje s nejužívanějšími metodami kinezioterapie. Obsahuje dvě kazuistiky probandek s idiopatickou skoliózou, u nichž byla jako hlavní metoda kinezioterapie použita Vojtova metoda.
|
host ::
RSS.