|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hejda, Vít ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je obhajoba obhájcem, a to se zvláštním důrazem na obhajobu v průběhu hlavního líčení. Hlavní líčení, jak už jeho název napovídá, zastává v trestím procesu stěžejní roli a obhájce má na jeho průběh zcela zásadní vliv. V hlavním líčení probíhá v nejvyšší míře dokazování a strana obhajoby zde disponuje nejširšími právy a možnostmi, jak jeho průběh ovlivnit. Při uplatňování těchto práv obhajoby pak zastává obhájce zcela nezastupitelnou roli a v důsledku má tak podstatný vliv na rozhodování o vině a trestu. Cílem práce je zanalyzovat právní úpravu týkající se, jak práva na obhajobu, tak i samotné obhajoby v hlavním líčení a poskytnout ucelený přehled veškerých práv obhajoby a nejvhodnějších způsobů, jak mají být obhájcem uplatňovány v průběhu hlavního líčení. Předložená diplomová práce si tak klade za cíl zhodnotit současnou právní úpravu a na základě toho činit návrhy pro možnou budoucí novelizaci. Tato práce se také průběžně věnuje také reflexi změn, které trestní právo provedenými novelami zaznamenalo, a to v kontextu jak judikatury, tak i názorů odborné veřejnosti. Toto následně vede k závěrečným úvahám týkajících se možnosti rozšíření některých práv obhajoby, případě vyjasnění určitých nejasností, které vznikají v důsledku nově...
|
|
|
Adaptace osob na podmínky výkonu vazby
DOLEJŠ, Martin
Práce ve svém úvodu seznamuje s podmínkami a právními aspekty vazby jako instituce, elementu trestněprávního systému. Přibližuje peniterciární trendy a problematiku jejich uvádění do praxe s přihlédnutím ke stavu současné společnosti a případné nutnosti zásahu spočívajícího v omezení svobody obviněné osoby. V následující části, prostřednictvím nestandardizovaného rozhovoru v rámci kvalitativního výzkumu, prakticky zkoumá, jak negativně se tento zásah projevil na psychosociální adaptaci u konkrétních jedinců v prostředí vazební věznice. V závěru naznačuje i druhou stránku problému adaptace, tentokrát člověka z vazby propuštěného, všeobecně se adaptujícího na své původní prostředí.
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Žůrek, Petr ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na úlohu obhájce v přípravném řízení a její vztah k naplnění práva obviněného na obhajobu, které je jedním ze základních pilířů dodržení práva na spravedlivý proces v trestním řízení. Právní postavení obhájce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, neboť jeho činnost nespočívá pouze v zajištění rovnosti zbraní, ale také v prověření a kontrole činnosti orgánů činných v trestním řízení. Při výkonu své činnosti je obhájce nadán jednotlivými povinnostmi a právy, která se souhlasem obviněného vykonává. Zvláštní pozornost byla věnována vztahu advokáta s klientem, povinnosti mlčenlivosti, právu účastnit se vyšetřovacích úkonů s důrazem na výslech obviněného, právu nahlížet do spisu vzhledem k jeho nedostatečné legislativní úpravě, a konečně, i s ohledem na projekt SKYPE obhajoby, právu na komunikaci s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby.
|
|
|
Vazba jako prostředek ultima ratio
Urban, Matěj ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Vazba jako prostředek ultima ratio Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou institutu vazby ve smyslu zásady, že jde o prostředek ultima ratio. Uvedené téma vychází ze skutečnosti, že vazba je nejpřísnější zajišťovací opatření, které nejvíce zasahuje do základních práv a svobod jedince. Nejprve se práce věnuje obecné charakteristice vazby jako takové a historickému vývoji její právní úpravy na českém území. Následuje rozbor platného vazebního práva v České republice, které je záměrně rozděleno na dva větší celky, a to na vazební právo materiální a vazební právo formální. V rámci materiálního vazebního práva jsou postupně popsány a analyzovány obecné podmínky pro vzetí obviněného do vazby, zákonné důvody vazby, instituty nahrazující institut vazby a zvláštní případy vazby. Z hlediska formálního vazebního práva je popsána a analyzována problematika trvání vazby a její přípustné délky, rozhodování o vazbě, vazebního zasedání, stížnosti proti rozhodnutí o vazbě a výkonu vazby. Tato část práce je ještě doplněna o kratší kapitolu věnující se započítání vazby do uloženého trestu a náhradě škody způsobené rozhodnutím o vazbě, neboť vhodně zdůrazňuje významnost vazby jako prostředku ultima ratio. Následuje neméně významná část práce, která přibližuje právní úpravy zajišťovacího prostředku vazby ve Spolkové...
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga v systému zacházení s vězni
Sechterová, Lenka ; Bajcura, Lubomír (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga v systému zacházení s vězni. Zkoumá práci speciálního pedagoga na oddělení výkonu vazby a oddělení výkonu trestu odnětí svobody. Dále popisuje všechny aktivity a programy, které jsou pro obviněné a odsouzené právě speciálními pedagogy připravovány. V praktické části je popsána práce speciálního pedagoga ve Vazební věznici Praha-Pankrác. Průzkum byl proveden na základě pozorování, kazuistik a rozhovorů.
|
|
|
Vazba v trestním řízení
Nosková, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou vazby jakožto zajišťovacího prostředku trestního práva, jenž představuje nejzávažnější zásah do osobní svobody obviněného. Práce se kromě úvodní a závěrečné části člení do devíti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje ústavněprávnímu zakotvení vazby. Následuje kapitola týkající se materiálních otázek vazebního práva. Stěžejní část práce je věnována procesním otázkám vazby, vlastnímu rozhodování o vzetí obviněného do vazby, vazebnímu zasedání, přezkumu důvodnosti vazby, rozhodování o prodloužení vazby a opatřením nahrazujícím vazbu. V dalších kapitolách je rozebrána vazba v řízení ve věcech mladistvých, obhajoba obviněného ve vazbě, výkonu vazby a odpovědnosti za škodu za vykonanou vazbu. Stručně je konstatována slovenská právní úprava vazby. Poslední kapitola se věnuje vyhodnocení zjištěných údajů týkajících se vazebních věcí za rok 2012 v působnosti Okresního státního zastupitelství v Jihlavě a jejich komparaci s údaji z jiných státních zastupitelství. Cílem mé práce bylo poskytnout ucelenou charakteristiku současné úpravy vazby zejména v kontextu rozsáhlé novely tohoto institutu č. 459/2011 Sb. a novely připojené k zákonu č. 45/2013 Sb., upozornit na některá problematická ustanovení a navrhnout způsob jejich řešení.
|
|
| |
|
|
Lidská práva v mezinárodním trestním řízení
Bureš, Pavel
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra mezinárodního práva Mgr. Pavel Bureš Lidská práva v mezinárodním trestním řízení Disertační práce Školitel: Prof. JUDr. Pavel Šturma, Dr.Sc. Praha 2011 2 Resumé Rychlý rozvoj mezinárodního práva trestního ve druhé polovině 20. století a zejména v jeho závěru s sebou přinesl i nárůst mezinárodních trestních soudních orgánů a tím i mohutný rozvoj procesních norem, které určují působnost a činnost těchto orgánů, ale také specifikují procesní postavení jednotlivců (osob podezřelých, obviněných či obětí). Předkládaná práce se zaměřuje na jeden z aspektů procesního postavení těchto osob, a to jejich procesními zárukami, lidskými právy v mezinárodním trestním řízení. Lidská práva v mezinárodním trestním řízení (řízení před Mezinárodním trestním soudem) jsou rovněž analyzována na pozadí právních úprav poválečných trestních tribunálů a ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a jejich judikatury. Hypotézou práce je ukázat, že právní úprava ochrany procesních záruk v řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS, Soud), zřízeným Římským Statutem v roce 1998, je obsahově popracovanější a dokonalejší, než tomu je u ad hoc trestních tribunálů a mnohdy jde dále i než mezinárodní univerzální či regionální instrumenty lidských práv. Práce je rozčleněna do pěti...
|
|
|
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení
Říhová, Eliška ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku doznání obviněného, charakterizovat tento institut a popsat jeho význam v oblasti trestního práva hmotného i procesního. Za tímto účelem provedla autorka syntézu dostupných zákonných, doktrinálních, judikatorních a jiných odborných podkladů s vlastními názory a úvahami de lege ferenda. Práce je obsahově rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola obsahuje historický úvod postihující vývoj institutu doznání od 14. století až do politických procesů 70. let minulého století. Ve druhé kapitole je charakterizováno doznání po stránce obsahové i formální, přičemž jsou zde rozebrány jednotlivé požadavky na doznání a situace, v nichž může být učiněno. Také je zde zahrnut institut prohlášení viny, jeho odlišnosti od doznání a vzájemný vztah obou institutů ve světle recentní novely trestního řádu. Třetí kapitola pojednává o doznání coby důkazu a jeho významu pro dokazování i v případě, že je odvoláno či opatřeno nepřípustným způsobem. Ve čtvrté kapitole je blíže pojednáno o vynucených doznáních, metodách fyzického i psychického nátlaku na obviněného a jsou přiblíženy výsledky studie zabývající se vlivem způsobu protokolace na vynucování doznání. Dále jsou rozebrány příčiny vzniku...
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Čupková, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásadou nemo tenetur se ipsum accusare, která představuje jedno ze základních procesních práv osob v rámci trestního řízení. Evropský soud pro lidská práva ji považuje za nedílnou součást práva na spravedlivý proces. Zejména s ohledem na problémy, které vyvstávají v souvislosti s interpretací a aplikací této zásady se práce snaží nastínit nejproblematičtější oblasti uplatňování této zásady a rozdílné názory na její obsah. První kapitola diplomové práce pojednává o historii a o uplatňování zásady, jak na evropském kontinentu v rámci kontinentálního práva, tak i v rámci angloamerického práva ve Spojeném království a na území Spojených států. Druhá kapitola stručně shrnuje vývoj judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Pozornost je zaměřena na vztah zásady nemo tenetur k právu na spravedlivý proces obsaženém v článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ale i jejím vztahu k dalším článkům obsaženým v této Úmluvě, zejména s ohledem na ochranu před mučením a jiným krutým zacházením s cílem získat důkaz o trestném činu. Třetí kapitola shrnuje úpravu v právním řádu České republiky a to jak na úrovni Ústavního pořádku, zejména s ohledem na články Listiny upravující jak obecné právo nevypovídat, tak i právo nevypovídat...
|
host ::
RSS.