|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Neuroekonomie a marketing
Nesvadbová, Radka
Neuroekonomie je jedna z nejnovějších neurověd. Pomocí různých zobrazovacích metod se na neurální úrovni snaží přijít na to, jak pracuje lidský mozek při rozhodování v ekonomickém prostředí. Jednou z jejích odnoží je neuromarketing, který tyto nabyté poznatky aplikuje do marketingové praxe. Cílem této práce je pomocí rešerše literatury navrhnout, ze kterých poznatků může marketing čerpat, a zároveň poskytnou komplexní přehled o této problematice v českém jazyce.
|
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Neuromarketing: teorie a praxe
Janoušek, Tomáš ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Koudelková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Neuromarketing: teorie a praxe (bakalářská práce), Tomáš Janoušek Abstrakt Práce nabízí ucelený výklad pojmu neuromarketing, disciplíny, jež aplikuje neurovědecké metody k analýze a porozumění lidského chování ve vztahu k trhům a tržním výměnám. Po definicích souvislých pojmů marketing, neurověda a neuroekonomie nabízí různá vymezení samotného neuromarketingu. Dále shrnuje minulý vývoj tohoto odvětví a popisuje techniky neurovědy, jichž neuromarketing využívá (elektroencefalografii, funkční magnetickou rezonanci, biometrické metody a další). Poté se zabývá oborovou teorií, kterou rozděluje dle procesu rozhodování spotřebitele na kapitoly o pozornosti, vědomém a nevědomém rozhodování, emocích, volbě, smyslech, zrcadlových neuronech a značkách. Práce popisuje i využití neuromarketingu, a to pro optimalizaci marketingové komunikace (v reklamách, při použití nových médií a v místě prodeje) a pro lepší poznání potřeb a přání spotřebitele ve výzkumech. Také se zabývá otázkou, je-li neuromarketing z etického pohledu v pořádku.
|
|
|
Problém aplikace metody kognitivní religionistiky při interpretaci antických mysterijních kultů
Grulich, Jakub ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Práce představuje metodu kognitivní religionistiky a kriticky hodnotí její přínos pro akademické studium náboženství. Výhody i úskalí této metody jsou předvedeny na interpretaci rituálů antických mysterijních kultů. Práce je rozdělena na dvě části. V první je nejprve představena pozice kognitivní religionistiky v rámci religionistického bádání a srovnána s ostatními disciplínami. Pozornost je věnována zdrojům a metodologickému paradigmatu kognitivní religionistiky. Nejobsáhlejší pasáží první části práce jsou kapitoly věnující se samotné metodě a její aplikaci při vysvětlení náboženských představ a rituálů. Druhá část práce se zaměřuje na rozbor a interpretaci mysterijních kultů. Vzhledem k omezenému prostoru práce i problematičnosti pramenů jsou vybrána jako příklad Eleusínská mystéria. Nejprve je představena pozice mysterijních kultů v rámci náboženského života řecké polis a následně rituální průběh a mytologické pozadí mystérií. Pozornost je věnována proměnám Eleusínských mystérií v čase, především s využitím poznatků stratigrafického průzkumu lokality a archeologických nálezů. Součástí této části práce je i samostatná kapitola věnující se uplatnění kognitivní religionistiky při interpretaci mysterijních kultů. Práce si také všímá rozdílného přístupu k fenoménu náboženství mezi tradičními...
|
|
|
Využití neurovědy v marketingu s přihlédnutím k etice
Smetanová, Alžběta ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Vacura, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Využití neurovědy v marketingu s přihlédnutím k etice se zabývá aktuálním tématem neuromarketingu a jeho etických aspektů. Nejprve vymezuje neurovědu jako disciplínu, na jejímž základě se neuromarketing konstituuje, a poté definuje pojem neuromarketingu včetně jeho stručné historie. Následně práce obsáhle pojednává o praxi využití poznatků neurovědy pro komerční účely, počínaje základními principy neuromarketingu a relevancí tohoto relativně nového oboru konče. Reflektujíce rozdílnost názorů na skutečný přínos neuromarketingu následně diskutuje problematiku komunikace neuromarketingových metod na trhu a poté se blíže věnuje potenciálně neetickým oblastem v praxi neuromarketingu. Na závěr práce detailně rozebírá s ním spjatou otázku manipulace optikou tří různých směrů praktické filosofie; utilitarismu, deontologie a etiky odpovědnosti.
|
|
|
Neuromarketing
Mrkvová, Tereza ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje nově vzniklé disciplíně propojujíci marketing s poznatky z neurověd -- neuromarketingu. V první části jsou charakterizována teoretická východiska neuromarketingu včetně jeho historie, jsou definovány základní metody, používající se k měření a zachycení podvědomých reakcí respondenta na marketingový podnět a je také představen první neuromarketingový model. V části praktické je zmapováno, které neuromarketingové metody, v jakém rozsahu a k jakým účelům se reálně používají. Zároveň je porovnán stav praktického využití neuromarketingových metod v rámci České republiky a zahraničí. Závěr práce je věnován etickým aspektům využití neuromarketingu a vývoji neuromarketingu do budoucna.
|
|
|
Vnímání a tvorba grafického designu v různých kulturách
Čermák, Radim ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Krsek, Libor (oponent)
Pro dnešní moderní svět jsou stále důležitější informace. Spolu s jejich důležitostí roste i jejich množství, a tak je kvalitní komunikace, a to především ta vizuální, pro správné sdělení informací a oslovení potenciálních příjemců informace nepostradatelná. Formu vizuální komunikaci dává grafický design. S rostoucí globalizací roste také vzájemné propojování různých kultur, a tím dochází k stále větší nutnosti komunikace s odlišnými kulturami. Každá kultura je utvářena specifickými hodnotami, které se mohou a často se také do značné míry liší. Tyto hodnoty se následně odráží ve všech oborech lidské činnosti, grafický design není výjimkou. Abychom zjistili, jak jsme kulturou ovlivňováni, definujeme si nejprve kulturu a podíváme se blíže na proces, kterým si kulturu osvojujeme, k čemuž využijeme transdisciplinární přístup těžící z poznatků kognitivních věd, neurovědy, antropologie a psychologie. Dále se zaměříme na principy vizuálního vnímání a studie týkající se rozdílného chování a vnímání v odlišných kulturách. Na základě kulturotvorných událostí si rozdělíme svět na jednotlivé kulturní celky a s využitím poznatků z předchozích kapitol se pustíme do analýzy grafického designu v různých kulturách. Poukážeme na principy a možná úskalí užití symbolů a barev v komunikaci s jinými kulturami. Popíšeme, jak se hodnotové paradigma jednotlivých kultur odráží v grafického designu, a pokusíme se pro každou kulturu vystihnout typické rysy vizuální komunikace.
|
host ::
RSS.