|
|
Důchodové pojištění a demografický vývoj v České republice
Železná, Ladislava ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Důchodové pojištění a demografický vývoj v České republice Abstrakt Cílem této práce je popsat vývoj důchodového pojištění v České republice a změn důchodového věku v souvislosti s vývojem střední délky života a změnami věkové struktury obyvatelstva České republiky. V první části práce je popsán demografický vývoj a změny věkové struktury populace v České republice. Druhá část práce obsahuje přehled historického vývoje důchodového pojištění na území dnešní České republiky, zejména vývoj nejdůležitějších právních norem, ale i statistických údajů a také základní pojmy a charakteristiky současného důchodového pojištění. Ve třetí části jsou analyzovány změny ve věkové struktuře obyvatelstva a jejich souvislost se zvyšováním důchodového věku v systému důchodového pojištění. Klíčová slova: důchodové pojištění, důchodový věk, věková struktura obyvatelstva, naděje dožití.
|
|
|
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti
Horník, Vojtěch ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti Abstrakt Cílem této práce je zhodnotit nejdůležitější vývojové trendy úmrtnosti ve státech střední Evropy a v Pobaltí mezi lety 1970-2009. Použité ukazatele zahrnují naději dožití při narození a naději dožití v přesném věku 65 let, dále jsou hodnoceny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změnám naděje dožití při narození za využití dekompoziční metody navržené R. Pressatem. V práci jsou rovněž hodnoceny konvergenční a divergenční tendence, které se vyskytovaly jednak mezi jednotlivými státy a jednak mezi oběma skupinami států. Bylo zjištěno, že úmrtnost mezi státy uvnitř jednotlivých regionů se vyvíjela relativně podobně, nicméně mezi oběma regiony se zejména mezi polovinou 80. let a polovinou 90. let vytvořily velké rozdíly, které jsou přičítané hlavně prudkému zhoršení úmrtnostních poměrů v Pobaltí během období těsně po rozpadu Sovětského svazu. I přes příznivý vývoj úmrtnosti po roce 1994 se až do roku 2009 nedokázaly pobaltské státy dostat na úroveň úmrtnosti, která panovala ve střední Evropě. Klíčová slova: úmrtnost, střední Evropa, Pobaltí, naděje dožití, dekompozice, konvergence, divergence
|
|
|
Dlouhodobý vývoj naděje dožití ve světě
Jílková, Martina ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Na konci 18. století začala naděje dožití ve světě stoupat a stále roste. Tato práce charakterizuje její dlouhodobý vývoj s důrazem na období po roce 1800, přičemž jsou přiblíženy začátky soustavného růstu a jeho dynamika. Naděje dožití se začínala zvyšovat v jednotlivých zemích postupně a bylo zjištěno, že čím později růst začal, tím byl rychlejší. Dále jsou stanoveny a popsány příčiny, které vedly ke snižování úmrtnosti. Pozornost je věnována také vztahu mezi nadějí dožití a ekonomickou úrovní. Provedená analýza potvrdila silnou závislost střední délky života na výši příjmu v průběhu 20. století. Na závěr jsou diskutovány některé odchylky od nalezeného trendu.
|
|
|
Determinanty úmrtnosti v zemích s nejvyšší nadějí dožití při narození se zaměřením na vliv kouření tabáku
Liška, Jiří ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Determinanty úmrtnosti v zemích s nejvyšší nadějí dožití při narození se zaměřením na vliv kouření tabáku Abstrakt Bakalářská práce se věnuje tématu faktorů ovlivňujících úroveň úmrtnosti, konkrétním cílem je analýza vlivu kouření tabáku v zemích s nejvyšší nadějí dožití při narození - Japonsku a Švýcarsku. Analyzovány jsou změny prevalence kuřáctví v těchto zemích od poloviny 20. století do současnosti. V obou zemích je kuřáctví častější u mužů než u žen, nicméně se tento rozdíl dlouhodobě zmenšuje. S využitím dat o úmrtnosti z WHO Mortality Database je následně pomocí konstrukce úmrtnostních tabulek analyzována úmrtnost v Japonsku a Švýcarsku v letech 1995-2017 se zaměřením na ukazatele naděje dožití při narození a v přesných věcích 35 a 65 let. V Japonsku hodnoty těchto ukazatelů ve sledovaném období rostly u obou pohlaví přibližně stejným tempem, ve Švýcarsku výrazně rychleji u mužů. Reálný vývoj hodnot těchto ukazatelů je dále porovnán s hypotetickým vývojem předpokládajícím eliminaci kouřením způsobované úmrtnosti a s vývojem předpokládajícím neměnnou intenzitu této části úmrtnosti. Výsledky analýzy nasvědčují, že příčinou dlouhověkosti Japonců a Švýcarů nejsou malé podíly kuřáků v populaci. Klíčová slova: úmrtnost, naděje dožití, determinanty zdraví, kuřáctví, Japonsko, Švýcarsko
|
|
|
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti: jejich specifika a trendy vývoje
Stýblová, Julie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Maláková, Kateřina (oponent)
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě: jejich specifika a trendy vývoje Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry ve státech s nejnižší úrovní úmrtnosti mezi lety 1990 a 2013 za každé pohlaví odděleně. Pro zhodnocení vývojových trendů celkové úmrtnosti byl použit ukazatel naděje dožití při narození, dále pravděpodobnost úmrtí, která umožnila vyjádřit změny úmrtnosti podle věku, pomocí jednorozměrné dekompozice byly určeny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození. Pro detailnější pohled byla hodnocena úmrtnost na vybrané skupiny příčin smrti, která byla analyzována pomocí standardizované míry úmrtnosti. Dvourozměrná dekompozice umožnila kvantifikovat příspěvek věkových skupin a hlavních tříd příčin smrti a tím zhodnotit, jak se která věková skupina a skupina příčin smrti podílela na změně naděje dožití při narození. U všech států dochází ke snižování celkové úrovně úmrtnosti a není pozorováno žádné přerušení tohoto trendu. Výsledky ukazují, že se k sobě jednotlivé státy přibližují a nevykazují příliš velké rozdíly. Všechny vybrané státy se vyznačují poklesem úmrtnosti hlavně ve starších věkových skupinách. U států také dochází ke změně pořadí nejvýznamnějších příčin smrti, kdy skupinu příčin smrti na nemoci oběhové soustavy začínají postupně...
|
|
|
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti: jejich specifika a trendy vývoje
Stýblová, Julie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě: jejich specifika a trendy vývoje Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry ve státech s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě mezi lety 1990 a 2013 za každé pohlaví odděleně. Pro zhodnocení vývojových trendů byly použity ukazatele naděje dožití při narození, dále pravděpodobnost úmrtí, která posloužila pro zhodnocení úmrtnosti podle věku, a pomocí jednorozměrné dekompozice byly určeny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození. Pro detailnější pohled byla hodnocena úmrtnost na vybrané skupiny příčin smrti, která byla analyzována pomocí standardizované míry úmrtnosti a pohled doplnila dvourozměrná dekompozice, díky které byly určeny příspěvky věkových skupin a hlavních tříd příčin smrti, které umožňují zhodnotit, jak se která věková skupina a třída příčin smrti podílela na změně naděje dožití při narození. U všech států dochází ke zvyšování naděje dožití při narození a nejsou pozorovány žádné náznaky zpomalení. Výsledky ukazují, že se k sobě jednotlivé státy přibližují a nevykazují příliš velké rozdíly. Vybrané státy mají podobné trendy, kdy se snižuje úmrtnost ve starších věkových skupinách a dochází ke změně pořadí nejvýznamnějších příčin smrti. Klíčová slova: Úmrtnost, věk a pohlaví, příčiny smrti, naděje...
|
|
|
Regionální rozdíly v naději dožití ve zdraví v Česku
Klicperová, Barbora ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Otáhalová, Hana (oponent)
Regionální rozdíly v naději dožití ve zdraví v Česku Abstrakt Zdravotní stav populace bývá v posledních desetiletích stále častěji měřen pomocí ukazatele naděje dožití ve zdraví, který kromě kvantitativního hlediska zohledňuje i kvalitativní aspekt prodlužování lidského života. Hlavním cílem předkládané práce je zhodnotit rozdíly v naději dožití ve zdraví mezi kraji Česka, a to z hlediska linie prostorové i časové (období 2009-2014). V úvodní části práce jsou nastíněny souvislosti vzniku indikátoru zdravé délky života a rozebrány možnosti jeho zkonstruování, včetně získávání vstupních dat pro výpočet. Zvoleným nástrojem pro výpočet hodnot naděje dožití ve zdraví pro jednotlivé kraje Česka byla Sullivanova metoda; údaje o zdravotním stavu byly získány z výběrového šetření Životní podmínky (SILC). Na základě výsledků analýzy byla odhalena značná variabilita mezi kraji z hlediska naděje dožití ve zdraví, která je podstatně větší než v případě naděje dožití. Detailnější analýza rozložení výsledných hodnot naděje dožití ve zdraví za jednotlivé kraje poukázala na jistý "paradox" naděje dožití ve zdraví vůči délce života, neboť jsou kraje, kde se k vysoké délce života váže podprůměrná úroveň počtu roků prožitých bez omezení každodenních aktivit a opačně. Rozbor vlivu úmrtnostních poměrů a charakteru odpovědí na...
|
|
|
Demografické stárnutí a jeho ekonomické důsledky v zemích EU
MATTAR, Roni
Tato bakalářská práce obsahuje informace o demografickém stárnuti zemí EU a jeho ekonomické dopady. Teoretická část popisuje základní pojmy demografie, vývoj obyvatelstva a současnou situace v celé EU. Práce obsahuje informace, uvedenou na oficiálních stránkách Eurostatu, a také obsahuje data, týkající se demografického starnuti pro zemí EU za období 1997-2017 a prognozu na rok 2050-2080. V závěru práce se snažím odpovědět na postavené hypotezy tykající ekonomické struktury a penzijního systému.
|
|
|
Zdravá délka života
Ondrák, Jan ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou střední délky života a zdravou délkou života ve vybraných zemích. Ze začátku se práce věnuje vysvětlení jednotlivých pojmů, které jsou v práci používány a později se zaměřuje na ukazatel zdravé délky života, výpočet tohoto ukazatele, jeho význam a využití v praxi. Dále se práce věnuje hypotézám ověřujícím, či vyvracejícím vliv přírodních, demografických, biologických a socioekonomických jevů na střední délku života ve zdraví ve vybraných zemích. Těmito vybranými zeměmi jsou: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Irsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Island, Norsko. Porovnávání probíhalo z pohledu průměru EU 28, vyhodnocovány byly taktéž jednotlivé druhy disabilit.
|
|
|
Porovnání vývoje naděje dožití a dalších charakteristik délky života ve vybraných evropských zemích
Lengsfeldová, Tereza ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává charakteristiky délky života v České republice, Norsku a Španělsku v období 1960-2014. Cílem práce je analyzovat vývoj úmrtnosti pomocí naděje dožití a pravděpodobné délky života ve vybraných věcích 0, 65 a 80 let a normální délky života. Klesající kojenecká úmrtnost a dále lepší úmrtnostní poměry starších osob pozitivně působí na růst délky života i po dokončení demografického přechodu. Avšak v souvislosti s tím dochází ke stárnutí populace, kdy se lidé dožívají stále vyššího věku a jejich počet přibývá. To má za následek přibližování zkoumaných charakteristik. Dlouhodobý rozdílný vývoj úmrtnosti napříč věkovou strukturou Evropu regionálně diferencoval, v rámci země pak dochází k prohlubování rozdílů mezi pohlavími, kdy se život žen značně prodloužil oproti mužům a dožívají se tak o několik let vyššího věku. Novým trendem se stává snižování těchto rozdílů. Práce taktéž zkoumá tyto změny a rozdíly, aby tak mohla být prokázána či vyvrácena konvergence jak mezi pohlavími, tak mezi vybranými charakteristikami délky života.
|
host ::
RSS.