|
|
Dům a zahrada ve 20. a 21. století
Sakhicheva, Elizaveta
Bakalářská práce se zabývá studiem vývoje krajinářské a stavební architektury v průběhu 20. a 21. století. V ní se zkoumají způsoby propojení mezi různými typy domů se zahradou, vzniklých pod vlivem různých faktorů v průběhu 20. a 21. století. Struktura bakalářské práce je představena třemi částmi. První část je věnovaná literární rešerši, ve které jsou stanoveny základní pojmy, principy a modely propojení zahrady s domovem a takže stručný literární přehled souběžného vývoje zahradní a stavební architektury v průběhu 20. a počátku 21. století s předpoklady k dalšímu vývoji. Druhá část se zabývá provedením analýz a zjištění informace na základě kterých se stanovují hlavní problémy vybraného modelového území, které vzniklo v rozmezí 20. a 21. století. Výsledkem řešení stanovených problémů bude vypracování architektonické studie. Třetí část je praktická, kde se zpracovává samotná architektonická studie, která je zaměřena na vytvoření takového prostoru, který by byl v souladu se zástavbou řešeného území a zároveň poskytoval obyvatelům domů pohodlný prostor pro jejich odpočinek.
|
|
|
The Liturgy of Revolution: Political Theory of Patrick Pearse between Catholicism and Modernism
Ruczaj, Maciej ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Markus, Radvan (oponent) ; Ní Ghaibhí, Róisín (oponent)
Velikonoční povstání v Dublinu v roce 1916 je často popisováno s důrazem na prolínání nacionalismu a náboženské symboliky spásy skrze utrpení. Právě silná přítomnost náboženského diskurzu v odkazu lídra a hlavního ideologa povstání, Patricka Pearse, byla hlavní příčinou jeho posmrtného "vítězství" - Velikonoční povstání bylo vnímáno jako základní stavební kámen identity nového Irska. Ze stejných důvodů byl však také odsuzován, a to jako duchovní otec militantního a sektářského křídla irského republikanismu ve 20. století. Tato politizace debaty o Pearseově odkazu způsobila, že jen vzácně bylo jeho myšlení zkoumáno sine ira et studio. Tato disertace, po obecném uvedení do problematiky recepce Pearsova myšlení a teoretickém a historickém vymezení vztahů mezi nacionalismem a náboženstvím v evropském a irském kontextu, se zaměřuje na nové přezkoumání náboženských základů Pearsova myšlení o národu a nacionalismu. Pearsův nacionalismus je prezentován jako syntéza náboženských motivů a romantických a modernistických vlivů. Jeho základem je dynamický mechanismus transpozice symbolů a motivů ze sféry teologie do uvažování o národu, který nazývám translatio sacrii. Působení tohoto mechanismu je dokládáno analýzou řady Pearsových politických pamfletů a literárních děl, především z posledního období jeho...
|
|
|
Krize moderního člověka v díle Egona Hostovského
Rut, Ivan ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje srovnávání próz Egona Hostovského se zřetelem na téma krize moderního člověka. Navazuje na diskurs o jeho díle a diskutuje jeho různá hlediska zejména pak prisma psychologické, existenciální a minoritně také souvislosti s realistickým a expresionistickým narativním půdorysem. Dále exponuje vývoj Hostovského poetiky a recepci jeho pozdní tvorby zejména románu Dobročinný večírek. Práce se opírá především o poznatky a pojmy představených v z publikacích Vladimíra Papouška, Lubomíra Doležela a Františka Kautmana. Výsledky komparativní analýzy poukazují na vnitřní spojitost narativního zobrazování viny a úzkosti zejména v románu Dům bez pána a povídkovém souboru Listy z vyhnanství, umožňující představu nové autenticity lidského subjektu, pro níž je příznačná modernistická nejistota a vykořeněnost. Ty také zcela podmiňují i axiologické hledání v Hostovského díle. Výjimku představují Hostovského politicky orientované romány Sedmkrát v hlavní úloze a Půlnoční pacient, v nichž se objevuje množství konzervativních konstrukcí a dekadentních úvah. Motivicky se ústřední vývoj poetiky projevuje také v zobrazování roztříštěné identity jedince, které začíná v románu Ztracený stín s představou možné opětovné integrace a končí románem Všeobecné spiknutí smířením se s existenciálním statusem...
|
|
|
Chandighar - indický sen o městě
Spilková, Klára ; Tichý, Jan (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a vývojem indického města Chandigarh, které bylo postaveno na zeleném drnu. K jeho vybudování vedly závažné politické důvody související se vznikem Indie jako samostatného státu. První část vysvětluje architektonické a urbanistické principy světoznámého architekta Le Corbusiera, který navrhl „master plan“ Chandigarhu. Dále je popsán vznik a vývoj města až do současnosti. V praktické části práce porovnává Chandigarh s tradičním indickým městem Amritsar. Následuje popis současného stavu vybraných sektorů a stručná analýza příslušných výkresů územně plánovací dokumentace. Cílem práce je představit problematiku výstavby města Chandigarh na zelené louce, včetně analýzy jeho funkčnosti. Tato práce by mohla být přínosná vzhledem ke skutečnosti, že v podobném rozsahu se vznikem, vývojem a současným stavem Chandigarhu žádná českojazyčná publikace zatím nezabývala.
|
|
|
Time and Journey in Virginia Woolf's Mrs Dalloway, The Voyage Out, and To the Lighthouse
ZVONÍČKOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce analyzuje romány Virginie Woolfové Plavba, Paní Dallowayová a K majáku a interpretuje opakující se téma času a cesty ve vztahu k filozofickému a uměleckému kontextu autorčiny doby. Také představuje teorie Henri Bergsona, Williama Jamese a Edmunda Husserla, a poté je aplikuje v části literární analýzy, poukazuje na subjektivnost díla Woolfové a snaží se najít hlavní myšlenky, které Woolfová svému čtenáři předkládá.
|
|
|
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
|
|
|
Problematika památkové péče u staveb 2. poloviny 20. století na příkladu Správní budovy Vojenských staveb
Kieweg, Jan ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Problematika památkové péče u 2. poloviny 20. století na příkladu stavby Správní budovy Vojenských staveb Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematickou ochranu staveb z 2. poloviny 20. století. Problém památkové péče bude představen na budově Vojenských staveb, která byla postavena ve stylu brutalismu. Unikátní stavba architekta Jana Hančla bude monograficky zpracována a hodnocena v širším společenském kontextu spolu se související problematikou její památkové ochrany. Budou objasněny nedávné okolnosti, které vedly k dlouholetému zakrytí budovy velkoplošnou reklamou, načež její následné odstranění vyvolalo řadu emocí a vyústilo v definitivní prohlášení o demolici stavby. Autor si klade za cíl uchopit tuto kauzu a poukázat na nefunkčnost památkového aparátu, ze kterého se pomalu ale jistě stává fenomén. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom bylo použito i ústních svědectví přímých účastníků, především odborné veřejnosti, památkářů a členů Klubu Za starou Prahu. Klíčová slova architektura, brutalismus, modernismus, památková ochrana, Praha, budova Vojenských staveb, Jan Hančl, umění, socialismus
|
|
| |
|
|
Ostravská scéna v rozšířeném kontextu 80. a 90. let
Král, Jakub ; Pech, Milan (oponent)
V důsledku postmoderní decentralizace myšlení dochází k roztříštění monolitického dějinného vývoje a společně s tím i k uznání periferních proudů uměleckého vývoje. V Čechách tak v polovině osmdesátých let vznikají dvě paralelní regionální umělecké scény - v Ostravě a Ústí nad Labem, které se vyznačují jiným přístupem k tradičním uměleckým strategiím. Zdá se, že tradiční disciplíny v regionech selhávají a tamější umělci v důsledku nemožnosti spojitého navázání a neexistenci institucionální opory volí vyostřené pozice vůči základům uměleckého díla a jeho potvrzování. V Ostravě se tak umělci v osmdesátých a devadesátých letech obrátili proti klasickému institucionálnímu provozu - v podobě orientace na veřejný prostor, a ke kritice modernistických základů autonomního uměleckého díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jan Kotík 1916-2002 - monografie
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Abstrakt Monografická studie "Jan Kotík 1916-2002" představuje v kontextu českého a evropského výtvarného umění šíři výtvarné a teoretické tvorby výtvarníka, teoretika, publicisty, pedagoga, který nesporně patří ke klíčovým osobnostem českého uměleckého dění 2. poloviny 20. století. Uměleckohistorické zhodnocení díla bylo založeno na soupisu výtvarného i teoretického díla a na zpracování rozsáhlé dokumentace uložené v Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a v řadě soukromých archivů v Čechách a Berlíně. Při uměleckohistorickém hodnocení tvorby byla použita metoda organického propojení poznatků biografického a uměleckohistorického rázu s citacemi z autorových teoretických projevů, v kontextu obecnějších kulturních a historických okolností doby. Studie je členěna do kapitol reflektujících chronologii uměleckého vývoje Jana Kotíka: "Ateliér otce Pravoslava a období studia", "Se Skupinou 42", "Možnosti umění užitého", "Obraz-věc", "Berlínský pobyt" a "Návraty".
|
host ::
RSS.