|
|
SPU a cizí jazyky na nižším sekundárním stupni škol
Hrychová, Helena ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výukou cizích jazyků u žáků se specifickými poruchami učení na 2. stupni českých základních škol. Zaměřuje se na definování poruch učení, popis jejich příčin a zejména projevů při rozvíjení jednotlivých jazykových prostředků a řečových dovedností cizího jazyka. Prostor je zde věnován i práci s těmito žáky ve školním prostředí a systému vzdělávání žáků s SPU na českých školách, který je následně porovnán se systémem francouzským. Praktická část formou dotazníku zjišťuje názory učitelů cizích jazyků na danou problematiku a analyzuje jejich metody práce s těmito žáky se zaměřením na odlišnosti v přístupu učitelů na školách se specializovanými třídami pro žáky s SPU, školách s rozšířenou výukou jazyků a školách bez specializace. Z výsledků vyplývá, že většina učitelů souhlasí s integrací žáků s SPU do škol hlavního vzdělávacího proudu a preferuje u nich výuku pouze jednoho cizího jazyka. Jednotlivé typy škol se pak liší zejména v přístupu k prezentaci nové gramatiky, v typech cvičení na rozvoj komunikace a ve formách testování a hodnocení. V ostatních oblastech výzkumu byly zjištěny pouze nepatrné rozdíly. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení, dyslexie, dysgrafie, dysortografie, výuka cizích jazyků, 2. stupeň ZŠ, jazykové prostředky, řečové dovednosti
|
|
|
Mediální výchova na 2. stupni základních škol z pohledu učitelů
Zuziaková, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Römer, Lucie (oponent)
Bakalářská práce zabývá mediální výchovou, která patří mezi průřezová témata a musí být tak povinně zařazena do výuky během základního vzdělávání. Teoretická část práce zaměřuje základní definice koncepty související nejen s mediální výchovou, mediální pedagogikou a mediální gramotností. popsána současná role mediální výchovy jako průřezového tématu v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Praktická část prostřednictvím dotazníkového šetření ví na tři hlavní výzkumné otázky Do výzkumu se zapojili učitelé a ředitelé základních škol a nižších gymnázií. Cílem bylo zjistit, zda je mediální výchova do výuky vůbec začleňována, dále pak kterým způsobem se to děje a ve kterých předmětech.
|
|
|
Výuka chemie v nižších ročnících nižšího gymnázia v ČR
Wilhelm, Lukáš ; Šmejkal, Petr (vedoucí práce) ; Stratilová Urválková, Eva (oponent)
Český školský systém umožňuje studovat na třech odlišných typech gymnázií, lišících se délkou studia. Výuka na osmiletých a šestiletých gymnáziích však z části probíhá paralelně s výukou na základních školách, což může mít za následek velké rozdíly v časových dotacích, způsobené využitím disponibilních hodin, které jsou jednotlivým předmětům věnovány na těchto gymnáziích a odpovídajících ročnících základních škol. Chemie je na některých gymnáziích do výuky zařazována od třetího ročníku, ve stejném věku žáků jako na základních školách, jiná osmiletá gymnázia ji však zařazují již od počátku studia, čímž vzniká mezi délkou výuky značný nesoulad. Kolika osmiletých gymnázií se tato situace týká? A je velký rozdíl v rozsahu výuky chemie na osmiletých a čtyřletých gymnáziích? Právě těmito otázkami se zabývá tato práce zaměřující se na výuku chemie na osmiletých gymnáziích. Práce si klade za cíl především zjištění rozsahu výuky a srovnání jejího obsahu s definovaným učivem v rámcovém vzdělávacím programu. K nejdůležitějším výsledkům této práce patří zjištění, že je chemie vyučována dříve než na základních školách na celkem 68 % osmiletých gymnáziích. Dále bylo zjištěno, že žák absolvující osmileté gymnázium se bude mít možnost věnovat chemii v daleko větším rozsahu, než kdyby se po ukončení základní školy...
|
|
|
Využití aktivizačních metod ve výuce přírodopisu na druhém stupni základních škol
Bugová, Tereza ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Uvedená diplomová práce pojednává o aktivizačních výukových metodách využívaných v hodinách přírodopisu na druhém stupni základních škol. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část se zabývá kurikulárními dokumenty a jejich vztahem k aktivizačním metodám, cíli základního vzdělávání a cíli aktivizační výuky, ale především charakteristice jednotlivých aktivizačních metod. Druhá část popisuje vybrané téma potravních řetězců. Na začátku je uveden výčet vybraných potravních řetězců z osmi různých prostředí. Dále je zde předložen návrh na výuku, který doplňuje seznam zmíněných potravních řetězců, ale také kresby obrázků, které byly vytvořeny přímo pro tuto práci. Součástí praktické části je také vyhodnocení formuláře, který byl zaslán dětem elektronicky, neboť provedení navrhnuté výuky nebylo kvůli zavřeným školám ve druhé polovině školního roku možné. Příčinou bylo zavedení karantény z důvodu vypuknutí korona-virové pandemie. Cílem práce bylo připravit a ověřit vypracovanou vyučovací hodinu na téma potravní řetězce a kresby obrázků, které budou sloužit jako učební materiál pro stávající i budoucí pedagogy. KLÍČOVÁ SLOVA aktivizační výuka, aktivizační metody, potravní řetězce, producent, konzument, výukové obrázky
|
|
|
SPU a cizí jazyky na nižším sekundárním stupni škol
Hrychová, Helena ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výukou cizích jazyků u žáků se specifickými poruchami učení na 2. stupni českých základních škol. Zaměřuje se na definování poruch učení, popis jejich příčin a zejména projevů při rozvíjení jednotlivých jazykových prostředků a řečových dovedností cizího jazyka. Prostor je zde věnován i práci s těmito žáky ve školním prostředí a systému vzdělávání žáků s SPU na českých školách, který je následně porovnán se systémem francouzským. Praktická část formou dotazníku zjišťuje názory učitelů cizích jazyků na danou problematiku a analyzuje jejich metody práce s těmito žáky se zaměřením na odlišnosti v přístupu učitelů na školách se specializovanými třídami pro žáky s SPU, školách s rozšířenou výukou jazyků a školách bez specializace. Z výsledků vyplývá, že většina učitelů souhlasí s integrací žáků s SPU do škol hlavního vzdělávacího proudu a preferuje u nich výuku pouze jednoho cizího jazyka. Jednotlivé typy škol se pak liší zejména v přístupu k prezentaci nové gramatiky, v typech cvičení na rozvoj komunikace a ve formách testování a hodnocení. V ostatních oblastech výzkumu byly zjištěny pouze nepatrné rozdíly. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení, dyslexie, dysgrafie, dysortografie, výuka cizích jazyků, 2. stupeň ZŠ, jazykové prostředky, řečové dovednosti
|
host ::
RSS.