|
|
The Theology of Holiness According to St John Paul II
Bušková, Magda ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent) ; Svatoň, Robert (oponent)
v českém jazyce: Tato studie o teologii svatosti podle svatého Jana Pavla II. se zaměřuje především na otázku, jak chápe a interpretuje křesťanskou svatost a jakou perspektivu k tomuto tématu přináší. Studie nabízí stručný pohled na jím blahořečené a kanonizované světce, následuje vhled do momentů jeho života a spirituality a v souladu s přístupem spirituální teologie zkoumá výzvu k jeho vnitřnímu pochopení. Přístup studie dále reflektuje téma svatosti z pozice vybraných textů Druhého vatikánského koncilu. Záměrně zohledňuje pokoncilní interpretaci Karola Wojtyły, aby se zamyslela nad kořeny jeho teologie svatosti. Výzkum teologie svatosti v magisteriu Jana Pavla II. je následně realizován v rámci vybraných encyklik, zejména Redemptor Hominis, Dives in Misericordia, Dominum et Vivificantem a Redemptoris Missio, se záměrem prozkoumat zdůrazňované aspekty a charakteristiky. Základní tezí a hlavní osou studie je přístup ke křesťanské svatosti interpretované jako spojení Ježíše Krista s křesťanem v Duchu svatém a uskutečňování tohoto spojení v církvi. Klíčová slova v českém jazyce: Sv. Jan Pavel II., svatost, spojení s Kristem, Duch svatý, misie, království Boží
|
|
|
Boží království v synoptických evangeliích jako předmět a zdroj naděje
Sluka, Jiří ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Práce má tři hlavní části, jednu o Božím království, druhou o naději a třetí o vztazích mezi Božím královstvím a nadějí. První část hledá všechny výskyty slova "království" v Novém zákoně a zkoumá rozdíly mezi výrazy "Boží království", "nebeské království" a "Otcovo království". Poté věnuje pozornost významu a obsahu pojmu Boží království. Část zabývající se nadějí představuje historické i soudobé definice naděje, její typy podle psychologických výzkumů posledních dvou desetiletí, hledá rozdíl mezi předmětem a zdrojem naděje, popisuje specifika naděje křesťanské a hledá příčiny, proč se slovo "naděje" nevyskytuje v evangeliích. Práce v další části definuje 16 tříd výroků o Božím království v synoptických evangeliích, rozděluje jednotlivé verše do skupin a hodnotí je podle jejich vztahu k naději. Nachází principy nazvané stavební kameny křesťanské naděje, jež se opírají o Boží království představené Ježíšem v synoptických evangeliích. Dále z výsledků vyvozuje přínos naděje pro člověka při úsilí o vstup do Božího království. Práce také předkládá některé evangelní verše o Božím království, které svým obsahem účinkují proti naději - nebo tak aspoň vypadají. Hledá vysvětlení, zda tento paradox je reálný nebo pouze zdánlivý. Závěr práce shrnuje všechny typy zjištěných souvislostí mezi Božím královstvím a...
|
|
| |
|
|
Uvádění do tajemství Božího království v programu Katecheze Dobrého pastýře pro předškolní děti
Keclíková, Vendulka ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Tato bakalářská práce představuje, jakým způsobem jsou děti ve věku 3-6 let uváděny do tajemství Božího království v katechetickém programu Katecheze Dobrého pastýře. V teoretické části práce jsou představeny autorky programu Sofie Cavalletti a Gianna Gobbi, historické okolnosti jeho vzniku a jeho teologická a pedagogická východiska. Teologická východiska jsou porovnána s požadavky kladenými na katechezi v církvi po druhém vatikánském koncilu. Pedagogická východiska jsou představena v souvislosti s pedagogikou Marie Montessori, ze které vycházejí. Jádro práce tvoří katecheze ke zvolenému tematickému okruhu Boží království. Vybraná podobenství jsou nejprve představena z pohledu exegeze Písma svatého a následně jsou předložena jednotlivá podobenství o Božím království, do jehož tajemství jsou děti postupně uváděny. Zdůrazněny jsou ty aspekty, na které je katecheze předškolních dětí soustředěna, a jejich výběr je zdůvodněn. Praktická část bakalářské práce uvádí zkušenosti z praxe, zejména slovní a obrazové interpretace témat dětmi. Tyto interpretace ukazují, jak děti porozuměly poselství podobenství o Božím království a jak jej propojují s dalšími tématy katechezí. Obrázky a odpovědi dětí také odhalují, jaké mají předškolní děti schopnosti uvažovat nad tajemstvím křesťanské víry a jak je rozvíjen...
|
|
|
Boží království v multidimenzionálním pochopení
Očenášová, Jaroslava ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem i cílem této práce je pochopení Božího království v multidimenzionálním modelu skutečnosti, který představil ve své knize "Glaube und Denken" (Víra a myšlení) Karl Heim. Východiskem této práce je radostná biblická zvěst Boží ho království. Autorka se v její první části pokouší alespoň o částečnou analýzu chápání této zvěsti v průběhu dějin a v další části pak o syntézu jejích výkladů v rámci multidimenzionality, kterou se snaží také vysvětlit. Hypotézou této práce je, že jednotlivé výklady Božího království nelze chápat odděleně, nýbrž současně v celku, a to ve světle nejvyšší dimenze, ve světle Pravdy, která je u Boha. Tuto hypotézu v závěru z větší části potvrzuje výklady některých teologů v 20. století.
|
|
|
Pokus o zhodnocení Ježíšových blahoslavenství z hlediska křesťanské etiky. Mt 5,3-12
Hlavnička, Miroslav ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výkladem textu Blahoslavenství v Matoušově evangeliu. Práce je pokusem o zhodnocení sledovaného textu z hlediska křesťanské etiky. Klade otázku po přítomnosti mravně relevantních obsahů, etických implikací, v Ježíšových Blahoslavenstvích. Ve snaze o porozumění textu se nejprve zabývá správným zacházením s biblickým textem a hermeneutikou jako úsilím o porozumění textu. V dalším kroku je za pomoci standardních výkladových komentářů provedena exegeze sledovaného textu Mt 5,3-12 a na základě vyhodnocení výkladů je stanovena teze. Práce však nezůstává jen u exegeze textu, ale pokouší se o krok směrem k teologické etice. Identifikuje blahoslavenství jako zvlášť zdůrazněné postoje. V závěrečné kapitole je připojena christologická interpretace blahoslavenství jako Ježíšova portrétu.
|
|
|
Být jako děti? Exegeze perikopy Mk 10,13-16
Reichel, František ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Studie se zabývá exegezí perikopy Markova evangelia (Mk 10,13-16), obecně známé pod pojmem Ježíš a děti. Část práce je věnována vlastnímu textu perikopy nejen z pohledu českého překladu, ale s přihlédnutím k řeckému textu, skrze nějž se snažíme uchopit původní autorovo sdělení a jeho vnímání tehdejšími i současnými adresáty. Studovaný text pro snadnější pochopení vnímáme v bezprostředním kontextu Zajordánské pasáže Druhého evangelia i v širším kontextu celého Markova spisu. Markův text i jeho kompozice je též srovnávána s paralelními texty synoptických evangelií, jejichž svatopisci z Markova originálu vycházeli. Předmět dvou samostatných kapitol představuje analýza dvou klíčových pojmů Ježíšova výroku v patnáctém verši: pojmu děti - neboť antické a postmoderní vnímání se mohou významně odlišovat - a pojmu Boží království, které je jádrem nejen zvolené perikopy, ale celé markovské narace Ježíšova pozemského hlásání. Smyslem práce je vyložit celý příběh a do hloubky pochopit Ježíšův výrok "kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde". Jaký postoj, jaké kvality či vlastnosti symbolizuje dítě v Ježíšových slovech? Co znamená být jako dítě? V čem je nám dítě dáváno za vzor? Na tyto otázky, provázející pravděpodobně každého čtenáře evangelií, hledá odpověď tato práce.
|
|
|
Boží království a jeho teologické konotace se zaměřením na Ježíšovo hlásání
Dosoudil, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Práce se zabývá analýzou pojmu "Boží království" a zařazuje jej do kontextu Starého i Nového zákona, zvláště pak do celku Ježíšovy zvěsti a veřejného působení. Před započetím samotného teologického rozboru provádí v první kapitole historicko-kritickou analýzu pojmu: v rámci biblických textů a apokryfů představuje textové tradice, autorské, kulturní a lingvistické návaznosti a vyvozuje závěry o historicitě jednotlivých pramenů. Druhá kapitola analyzuje přítomnost tématu v synoptických evangeliích. Zhodnocuje jejich specifika, celkovou koncepci a užití tematiky Božího království. V rámci třetí kapitoly je koncept Božího království zasazen do celku Ježíšovy zvěsti. Druhá část třetí kapitoly provádí rozbor Horského kázání, modlitby Otčenáš a některých Ježíšových podobenství. Závěrečná čtvrtá kapitola představuje základní výkladové roviny Božího království v dějinách křesťanského myšlení.
|
|
|
Ekleziologie Tomáše Bavorovského (1562)
Havrlant, Jaroslav ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Machula, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta Disertační práce, Praha 2013 ABSTRAKT Ekleziologie Tomáše Bavorovského († 1562) Jaroslav Havrlant Kazatel a spisovatel Tomáš Bavorovský je dosud nezpracovanou osobností české renesance. Je představitelem církve věrné Římu těsně před ukončením Tridentského koncilu a příchodem jezuitů do Prahy. Pro výzkum jeho ekleziologických postojů vznikla tato práce, jež je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První tři se zabývají historickou problematikou, ať už se jedná o obecné dějiny, život či dílo kazatele, další se zaměřují na jeho pojetí církve a Božího království. První kapitola nejprve představuje specifika české reformace, která se lišila od sousedních evropských zemí svojí husitskou tradicí a utrakvistickou církví. Tomáš Bavorovský žil a působil zejména v katolických městech jižních a západních Čech (Bavorov, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Plzeň). Proto následuje stručný popis jejich náboženských dějin. Druhá kapitola o Tomášovi Bavorovském začíná částí popisující druhý život kazatele. Chronologicky představuje spisovatele, kteří o kazateli něco napsali. V 19. století se Bavorovský stal poměrně čteným autorem, ale století následující na tuto osobnost pozapomnělo. Tomáš Bavorovský se narodil jako syn rychtáře v Bavorově. Není známé, kde studoval a zda...
|
|
|
Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech
Netopilová, Barbora ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...
|
host ::
RSS.