|
|
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
|
|
|
Fabián Puléř - pražský iluminátor
Svitáková, Kristina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Fabián Puléř - pražský iluminátor", činného v letech 1550 - 1562 na Starém městě pražském, se zaměřuje na jednoho z nejvýznamnějších iluminátorů 16. století v Čechách. Nejprve sleduje jeho osobní a profesní život, poté se přehledně zaměřuje na prameny a literaturu týkající se osoby Fabiána Puléře či kancionálů a graduálů 16. století. Pokračuje výkladem nejdůležitějších zpěvních knih, ve kterých se nacházejí Puléřovy iluminace a to: Graduálem metropolitního chrámu sv. Víta, Žlutickým kancionálem, Kaňkovským graduálem a Kancionálem města Loun. Je zde také vyložena doba a kultura 16. století v Českých zemích. Zejména měšťanské prostředí cechů a literátských bratrstev z hlediska objednavatelů, ale také z hlediska jejich sociologického chování v této době.
|
|
| |
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
| |
|
|
Odraz učení o sedmi svátostech v liturgickém díle Tobiáše Závorky Lipenského
Matějovský, Ondřej ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Odraz učení o sedmi svátostech v liturgickém díle Tobiáše Závorky Lipenského obsahuje transkripci a analýzu liturgických úkonů, které odpovídají katolickým sedmi svátostem. Příslušné liturgické texty jsem dohledal v Závorkově agendě Pravidlo služebností církevních, kancionálu Písně chval Božských a zpěvníku Zpívání pohřební. V úvodu práce je stručný životopis a deskripce díla Tobiáše Závorky Lipenského, novoutrakvistického kněze a doubravnického děkana, který působil na počátku sedmnáctého století na Moravě. Těžištěm práce je popsání specifik jednotlivých zvláštních či svátostných liturgických úkonů, které demonstrují ráz Závorkovy teologické a liturgické práce.
|
|
| |
|
|
Porovnání písňového obsahu Šteyerova a Svatojanského kancionálu v kontextu dobových proměn zbožnosti
Boukal, Martin ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
Tato práce si klade za cíl porovnat písňový obsah Šteyerova Kancionálu českého a Kancionálu svatojanského, který se ke Šteyerovu kancionálu hlásí jako ke svému klíčovému zdroji. Práce dohledává styčné body, jakož i rozdíly a posuny mezi oběma díly dané proměnami zbožnosti a přístupu k liturgii mezi 17. a 19. stoletím. Klíčová slova Hymnologie, kancionál, duchovní píseň, zbožnost, Dědictví svatojanské, Dědictví svatováclavské
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Česká duchovní píseň v liturgii po II. vatikánském koncilu
Maršíková Michálková, Alena ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Diplomová práce Česká duchovní píseň v liturgii po II. vatikánském koncilu se zaměřuje na repertoár zpěvů obsažených ve zpěvnících Kancionál, Mešní zpěvy, Hymny a Hymny a básnické modlitby. Zahrnuje teologická východiska písně, historii českého duchovního zpěvu, analýzu o redakčních přístupech při vytváření jednotlivých zpěvníků a analýzu písní ve vztahu k požadavkům dokumentů liturgické obnovy. Zaměřuje se především na Kancionál, na mešní píseň a na zpěv díků po přijímání. Hodnotí kompoziční přístupy textů i hudby mešních písní.
|
host ::
RSS.