|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
|
|
Využití stopových prvků a izotopů Pb pro bioarcheologický výzkum vybraných pohřebišť
Bartoš, Jan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je, prostřednictvím analýzy stopových prvků a Pb izotopů archeologických nálezů kosterního materiálu z doby římské a následného období stěhování národů, poskytnout informace o základních bioarcheologických parametrech jedinců z lokalit Abrahám, Rusovce a Sládkovičovo (území Slovenska) a Sopianae (území dnešního města Pécs v Maďarsku). Analýze bylo podrobeno dohromady 103 vzorků. Z toho 81 vzorků kostí a 21 vzorků zubní skloviny. Pro účely této práce byly důležité zejména koncentrace těchto prvků: Ca, P, Sr, Zn, Ba, Fe, Al, Mn a Pb (a jeho izotopů). Výsledky byly následně použity k výpočtům poměrů Ca/P pro stanovování míry postižení diagenetickými alteracemi v kombinaci s koncentracemi Fe, Al. Poměry mezi Sr/Ca a Sr/Zn byly srovnávány za účelem posouzení přibližného složení stravy. Dále byly srovnávány poměry Ba/Ca a Sr/Ca, za účelem posouzení možné migrace jedince na lokalitu pohřbení. Pomocí koncentrací Pb a jeho izotopových poměrů byla posuzována kontaminace tímto kovem. Při interpretacích jednotlivých závěrů byla vždy brána v potaz použitelnost vzorků, vycházející z posouzení míry postižení diagenetickými alteracemi. K malým změnám chemického složení vzorků v důsledku diageneze došlo v případě lokality Sopianae, v případě ostatních lokalit byly vzorky velice dobře zachovalé....
|
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
|
Využití stopových prvků a izotopů Pb pro bioarcheologický výzkum vybraných pohřebišť
Bartoš, Jan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je, prostřednictvím analýzy stopových prvků a Pb izotopů archeologických nálezů kosterního materiálu z doby římské a následného období stěhování národů, poskytnout informace o základních bioarcheologických parametrech jedinců z lokalit Abrahám, Rusovce a Sládkovičovo (území Slovenska) a Sopianae (území dnešního města Pécs v Maďarsku). Analýze bylo podrobeno dohromady 103 vzorků. Z toho 81 vzorků kostí a 21 vzorků zubní skloviny. Pro účely této práce byly důležité zejména koncentrace těchto prvků: Ca, P, Sr, Zn, Ba, Fe, Al, Mn a Pb (a jeho izotopů). Výsledky byly následně použity k výpočtům poměrů Ca/P pro stanovování míry postižení diagenetickými alteracemi v kombinaci s koncentracemi Fe, Al. Poměry mezi Sr/Ca a Sr/Zn byly srovnávány za účelem posouzení přibližného složení stravy. Dále byly srovnávány poměry Ba/Ca a Sr/Ca, za účelem posouzení možné migrace jedince na lokalitu pohřbení. Pomocí koncentrací Pb a jeho izotopových poměrů byla posuzována kontaminace tímto kovem. Při interpretacích jednotlivých závěrů byla vždy brána v potaz použitelnost vzorků, vycházející z posouzení míry postižení diagenetickými alteracemi. K malým změnám chemického složení vzorků v důsledku diageneze došlo v případě lokality Sopianae, v případě ostatních lokalit byly vzorky velice dobře zachovalé....
|
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
host ::
RSS.