|
| |
|
|
Analýza fiskální politiky v České republice po vstupu do Evropské unie
Kodejšová, Martina ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat a zmapovat samotný vývoj fiskální politiky v České republice, připomenout souvislost hospodářského a politického cyklu s fiskální politikou v návaznosti na skutečný vývoj a také zhodnotit fiskální politiku z hlediska přistoupení do Evropské unie a případného přijetí eura. První část práce se teoreticky věnuje vymezení základních pojmů hospodářské a fiskální politiky. V dalších částech je na základě získaných dat zanalyzován vývoj nejdůležitějších ukazatelů fiskální politiky a také zhodnocena fiskální politika z pohledu jejího nastavení. Poslední část je věnována konsekvenci mezi Českou republikou a Evropskou unií a to především zhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Pozornost je rovněž věnována Paktu stability a růstu.
|
|
|
Monetary and fiscal response to the financial crisis
Babušák, Martin ; Brada, Jaroslav (vedoucí práce) ; Osička, Štěpán (oponent)
Práce sumarizuje a porovnává přijatá opatření v oblasti monetární a fiskální politiky v reakci na finanční krizi v letech 2007 až 2010. V oblasti měnové politiky jsou shrnuty a porovnávany nejdůležitější opatření Federálního rezervního systému a Evropské centrální banky. V oblasti fiskální politiky práce shrnuje a porovnává reakci vlády Spojených států amerických a Spolkové republiky Německo.
|
|
|
Fiskální krach Maďarska - cesta, po které kráčí i Česká republika?
Pařízek, Ondřej ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dočkal, Dalibor (oponent)
Prvním cílem této diplomové práce je odhalit hlavní příčiny rostoucího veřejného zadlužení České republiky a Maďarska. Zjištěné výsledky mají odpovědět na otázku, zda se obě země v této oblasti odlišují a zda Česká republika není ohrožena rozpadem svého systému veřejných financí, tak jak tomu bylo v Maďarsku v roce 2008. Předpokládanou hypotézou je v tomto případě tvrzení, že v obou zemích neexistují výrazné odlišnosti a že důvodem rostoucího veřejného zadlužení jsou především přetrvávající deficity veřejných rozpočtů, které mají strukturální povahu. To znamená, že jsou vytvářeny záměrně, prostřednictvím nezodpovědné fiskální politiky. Druhým cílem práce je analyzovat nejdůležitější faktory, které způsobují dlouhodobé strukturální deficity v České republice, a navrhnout opatření, která by jejich další tvorbě dokázala zamezit.
|
|
|
Monetární a fiskální politika USA od Velké hospodářské krize po současnost
Lochmanová, Kristýna ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Ve své bakalářské práci bych se chtěla zaměřit na monetární a fiskální politiku USA od dob Velké hospodářské krize po současnost. Má práce se bude zaměřovat zejména na tři hlavní témata. V první části se pokusím shrnout příčiny a důsledky Velké hospodářské krize, další část věnuji 50. a 60. letem 20. století, ve kterých převládalo keynesiánství a na závěr se pokusím zjistit, jestli existují nějaké společné prvky finanční krize ve 30. letech a té současné. Jelikož se chci pokusit o zjištění příčin Velké deprese, ze které pak budu vycházet, věnuji na začátek mé práce pár slov charakteristice zlaté éry 20. let 20. století.
|
|
| |
|
|
Řešení důsledků finanční krize fiskální a měnovou politikou
Šťastný, Martin ; Burgerová, Jiřina (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Na začátku se ve své práci budu zabývat teoretickou částí, jaké jsou důsledky finanční krize na hospodářství země a jak jim čelit prostřednictvím disponibilních nástrojů fiskální a měnové politiky, aby dopad na ekonomiku státu byl co možná nejpřijatelnější. Cílem mé práce bude analýza a srovnání efektivity měnové a fiskální politiky na zmírnění dopadů finanční krize a jaký mají vliv na růst HDP, na vývoj inflace, zaměstnanosti a dalších makroekonomických ukazatelů. Základní otázkou bude, jak nastartovat zpátky ekonomický růst, jakými nástroji toho dosáhnout. Rovněž se také budu zabývat možným nepřijetím žádných opatření. Budu hledat optimální konsenzus mezi fiskální a měnovou politikou a jejich správné nastavení v komparaci USA s vybranými státy Evropy, kde v každé zemi vláda přijala různá opatření prostřednictvím fiskální resp. měnové politiky.
|
|
|
Účinnost fiskální politiky v kontextu Japonské ztracené dekády
Cvetkov, Jan ; Ryvolová, Ivana (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit účinnost nástrojů fiskální stimulační politiky v souvislosti s "Japonskou ztracenou dekádou". První polovina práce se věnuje vybraným teoretickým problémům. Posuzována je použitelnost modelu AS-AD a výdajového multiplikátoru. Expanzivní fiskální politika je spojena s deficity veřejných financí a růstem veřejného zadlužení, zohledněna proto bude i tato problematika. Zkoumána bude role stabilizační fiskální politiky v souvislosti s příčinami a projevy hospodářského cyklu. Druhá polovina práce se zaměří na vývoj a důsledky prováděné japonské fiskální politiky s důrazem na 90.léta, která vstoupila do historie jako "Japonská ztracená dekáda". Posuzovány budou důsledky fiskální stimulace.
|
|
|
Možné důsledky fiskální expanze reagující na finanční krizi v USA
Dřímal, Marek ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá světovou finanční krizí následovanou hospodářskou recesí a možnostmi řešení těchto problémů prostřednictvím fiskální politiky. Zaměřuje se na její teoretické základy (východiska) a nástroje, analyzuje některé odborné články o fiskálních multiplikátorech, které jsou pro posouzení účinku fiskální politiky velmi důležité. V poslední části představuje vybraná opatření přijata americkou vládou pro boj s recesí, jako je například American Reinvestment and Recovery Act a snaží se zhodnotit jejich možnou účinnost.
|
|
|
The role of government in market economy in the time of financial crisis
Šátek, Lukáš ; Krč, Jakub (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Je nesmírně obtížné přesně vymezit roly státu v tržní ekonomice. Sou ekonomové, kterí hlásají absolutní volnost tržní ekonomiky a na straně druhé ekonomové, volající po státních zásazích. V období prosperity bývá povětšině ohlas po pomocné ruce státu minimální. Zato právě v časech hospodářských poklesů je to přesně naopak. Je ale nejasné, jaký postoj by stát za takové situace měl zaujmout. Má využít všechny dostupné prostředky aby zachránil krachující firmy? Nebo by se měl hlavně orientovat na pomoc občanům nejvíce postiženým ekonomickým poklesem?
|
host ::
RSS.