|
|
Rab proteiny v životě spermií
Vojtová, Kristýna ; Páleníková, Veronika (vedoucí práce) ; Zelenková, Natálie (oponent)
Rab proteiny jsou největší skupinou malých GTPáz. Působí jako klíčové regulátory v intracelulárním vezikulárním transportu buněk. Tato bakalářská práce obsahuje literární rešerši dosavadních informací o funkci Rab proteinů u savčích spermií. První část práce je věnována jejich struktuře, funkci, cyklu a onemocněním souvisejícím s dysfunkcí Rab proteinů. Druhá část je zaměřena na vývoj a maturaci spermií v souvislosti s konkrétními Rab proteiny podílejících se na jednotlivých krocích během života spermie. Rab proteiny jsou důležité při cytoskeletální organizaci a cytokinezi spermií během spermatogeneze. Podílejí se na biogenezi akrozomu zprostředkovanou Golgiho aparátem a morfologických změnách spermie v průběhu spermiogeneze. Klíčovou roli hrají také v akrozomální reakci a interakci se zona pellucida. Vzhledem k jejich nezbytnosti ve vývoji a maturaci spermie jsou Rab proteiny navrhované jako marker samčí fertility, což je shrnuto v poslední části práce. Klíčová slova Rab proteiny, GTPázy, spermie, spermatogeneze, spermiogeneze, fertilizace, neplodnost
|
|
| |
|
| |
|
|
Molekulární podstata selekce spermií v rámci pohlavního traktu samic savců
Šrámková, Adéla ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Postlerová, Pavla (oponent)
Pro všechny savce je typické vnitřní oplození. Samec přenese spermie do samičího reprodukčního traktu. Ty se následně musí dostat až k oocytu, který zpravidla jedna z nich oplodní. Samičí reprodukční trakt tak musí být uzpůsoben k tomu, aby spermiím zajistil vhodné prostředí pro přežití do okamžiku fertilizace, ale zároveň musí být schopen zajistit selekci vývojově kompetentních spermií, které se nakonec dostanou do blízkosti oocytu a ostatním v tomto kroku zabránit. Aby docházelo k jisté komunikaci mezi spermiemi a pohlavním traktem samic, interagují spolu povrchové molekuly spermií a receptory epitelů vystýlající samičí pohlavní trakt na dvou úrovních: fyzické a molekulární. Ukazuje se, že právě tyto interakce jsou nutné ke klíčovým přeměnám, jak na povrchu spermie, tak i v buňkách samičího reprodukčního traktu, kde dochází k ovlivnění genové exprese. V důsledku těchto změn je k oplození vajíčka vybrána vhodná spermie se všemi požadovanými vlastnostmi umožňujícími fyziologický průběh fertilizace.
|
|
|
Agregace proteinů býčí semenné plasmy
Boháček, Hanuš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Savčí fertilizace je jedinečný a fascinující sled událostí, v němž se významně uplatňují seminální proteiny. Je známo, že v případě býka (Bos taurus) se proteiny semenné plazmy (BSP), zvláště pak jejich majoritní složka PDC-109, nacházejí v agregovaných stavech, ale o mechanismu tvorby agregátů a jejich biologické funkci se příliš mnoho neví. Z výsledků této práce vyplývají některé zajímavé vlastnosti PDC-109 a BSP. Zjistili jsme, že koncentrace těchto proteinů má značný vliv na jejich agregaci, což může mít důležitý biologický význam. Separace seminálních proteinů gelovou chromatografií odhalila existenci tří hlavních frakcí, označených I, II a III, odpovídajících relativním molekulovým hmotnostem Mr > 150 000, Mr = 30 000 a Mr = 13 000, resp. Jejich molekulové hmotnosti jsou zachovány i po purifikační proceduře v případě PDC-109, což naznačuje velmi stabilní interakce, zahrnuté ve formaci agregátů. Navíc byla v jednotlivých frakcích rozdílná distribuce glykoforem PDC-109, jež může souviset s jejich odlišným vazebným chováním k membráně spermie, což jsme zjistili pomocí fluorescenční mikroskopie. Nicméně k lepšímu pochopení studované problematiky je zapotřebí dalších experimentů.
|
|
|
Molekulární mechanizmy a morfologické změny související s fertilizační schopností spermie myši.
Šebková, Nataša ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Proces kapacitace a akrozomální reakce (AR) spermie jsou velmi dynamické děje nezbytné pro oplození, kterých se účastní mimo jiné i cytoskeletální proteiny v hlavičce spermie. Studium distribuce aktinu, spektrinu a α-tubulinu v hlavičce zástupců savčích spermií ukázala, že před a po AR dochází ke změnám v distribuci cytoskeletálních struktur v hlavičkách spermií všech zástupců a to zejména v apikální části akrozómu, ale také v ekvatoriální a postakrozomální oblasti hlavičky spermie. Zejména dobře prostudovaný aktinový cytoskelet hraje důležitou úlohu jak v průběhu kapacitace, tak před i po AR Estrogeny vnějšího prostředí mohou interferovat s funkcí endogenních hormonů i ve velmi nízkých koncentracích. Mohou iniciovat interakce se specifickými receptory a tím ovlivňovat signální dráhy vedoucí ke kapacitaci a AR spermií. Účinek 17β-estradiolu, estronu, estriolu a 17α-ethynylestadiolu byl hodnocen podle míry tyrozinové fosforylace a stavu akrozómu během in vitro kapacitace v hlavičce spermie. Ukázalo se, že estrogeny výrazně stimulují proces kapacitace v závislosti na jejich koncentraci. Estrogeny také snižují počet spermií, které procházejí indukovanou AR. Zvýšení koncentrace estrogenů v přírodním prostředí může představovat potenciální riziko ve změnách mechanizmů vedoucích ke schopnosti spermií...
|
|
|
Agregace proteinů býčí semenné plasmy
Boháček, Hanuš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Savčí fertilizace je jedinečný a fascinující sled událostí, v němž se významně uplatňují seminální proteiny. Je známo, že v případě býka (Bos taurus) se proteiny semenné plazmy (BSP), zvláště pak jejich majoritní složka PDC-109, nacházejí v agregovaných stavech, ale o mechanismu tvorby agregátů a jejich biologické funkci se příliš mnoho neví. Z výsledků této práce vyplývají některé zajímavé vlastnosti PDC-109 a BSP. Zjistili jsme, že koncentrace těchto proteinů má značný vliv na jejich agregaci, což může mít důležitý biologický význam. Separace seminálních proteinů gelovou chromatografií odhalila existenci tří hlavních frakcí, označených I, II a III, odpovídajících relativním molekulovým hmotnostem Mr > 150 000, Mr = 30 000 a Mr = 13 000, resp. Jejich molekulové hmotnosti jsou zachovány i po purifikační proceduře v případě PDC-109, což naznačuje velmi stabilní interakce, zahrnuté ve formaci agregátů. Navíc byla v jednotlivých frakcích rozdílná distribuce glykoforem PDC-109, jež může souviset s jejich odlišným vazebným chováním k membráně spermie, což jsme zjistili pomocí fluorescenční mikroskopie. Nicméně k lepšímu pochopení studované problematiky je zapotřebí dalších experimentů.
|
|
|
Funkční analýza kvality spermií po působení vybraných endokrinních disruptorů
Linhartová, Zuzana ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Cíl Cílem mé práce bylo zjistit, zda vybrané endokrinní disruptory (EDs) mají vliv na reprodukční parametry spermií. Moje práce se díky dvěma experimentálním modelům, na kterých byl zkoumán vliv vybraných ED, dělí na dvě části: A) pokusy na praseti divokém (Sus scrofa), B) pokusy na okounu říčním (Perca fluviatilis L.). A) Na kančím modelu byl testován vliv vybraných EDs (zearalenone (ZEN), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), vinklozolin (VIN) na průběh kapacitace, akrosomální reakce in vitro a změny v detekci a lokalizaci vybraných proteinů. B) Na rybím modelu byl zkoumán vliv vybraného ED bisfenol A (BPA) na motilitu a rychlost pohybu rybích spermií Výsledky Savčí model U savčího modelu zkoumané EDs průkazně ovlivňovaly průběh kapacitace i akrosomální reakci ve srovnání s kontrolními vzorky. Metodou průtoková cytometrie jsem prokázala nárůst počtu značených buněk v průběhu kapacitace a snížení počtu značených buňek po AR a porovnala rozdíly mezi experimentálními vzorky a kontrolními. Ve vyšších koncentracích EDs jednoznačně potlačovaly akrosomální reakci a tudíž snižovaly počet spermií schopných oplození. Vypovídací schopnost výsledků detekce akrosomální reakce byla potvrzena využitím různých metodických přístupů (imunofluorescence, imunodetekce, SDS elektroforéza, chlotetracyklinová analýza). Rybí model U...
|
|
|
Vybrané faktory ovlivňující úspěšnost přenosu embryí po IVF
Pertoldová, Stanislava ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Asistovaná reprodukce je obor medicíny, který se zabývá léčbou neplodnosti.
K trvalému zvyšování úspěšnosti metod asistované reprodukce přispívá nejen neustále se zlepšující přístrojové vybavení laboratoří, ale i současné zavádění nových poznatků a zkušeností z experimentální embryologie v běžnou praxi.
Hlavním cílem této diplomové práce, bylo na základě dat a údajů běžně získaných při procesu mimotělního oplození, ověřit efekt vybraných faktorů na úspěšnost léčby. Zpracována byla data nasbíraná v průběhu roku 2015 v laboratoři asistované reprodukce na pracovišti GEST IVF s.r.o. v Praze.
V diplomové práci nebyly použity žádné osobní údaje pacientek v souladu se zákonem 296/2008Sb. Z výsledků byla jasně patrná závislost úspěšnosti léčby na věku pacientky a to u všech sledovaných parametrů. Jako zásadní se potvrdila hypotéza vzájemné závislosti kvality embrya na dalším vývoji embrya po přenosu. Naopak délka kultivace embryí se ve sledovaném období neprojevila jako důležitý parametr úspěšnosti. Stejně tak užití dnes běžně používaných kultivačních médií, nemělo výraznější dopad na výsledek léčby ve sledovaném období. Statistické výpočty též potvrdily překvapivě významný rozdíl při přenosu embryí ve stáří 72 hodin a 120 hodin u skupiny žen nad 35 let, kdy se jako výhodnější jeví přenos mladších embryí.
|
|
| |
host ::
RSS.