|
|
Studium flavonoidů v červených vínech
Kandourova, Alexandra
Tato diplomová práce se zabývá studiem flavonoidů v červených vínech. Práce je rozdělená na část literární a část experimentální. V literární části se popisují fenolické látky, větší pozornost je věnována flavonoidům, jakožto významným polyfenolickým látkám, které ovlivňují kvalitu červených vín. Dále se pak jednotlivé podkapitoly věnují maceraci resp. kryomaceraci. Cílem experimentální části diplomové práce bylo porovnání vín z odrůdy Rulandské modré. Vína byla vyrobena dvěma způsoby macerace, a to klasickou macerací a kryomacerací při teplotě 4 až 5°C po dobu 3, 7 a 14 dní. Zároveň u těchto dvou způsobů byl sledován vliv postfermentační macerace. U vín byl zkoumán obsah fenolických látek, antokyanů, flavanolů, obsah katechinu, epikatechinu a antioxidační aktivita. Výsledkem je, že kryomacerace zvyšuje obsah antokyanů, celkových flavanolů a antioxidační kapacitu. Klasická macerace pozitivně ovlivnila obsah celkových fenolických látek a díky postfermentační maceraci se zvýšila koncentrace katechinu a epikatechinu. Pro červená vína se jeví kryomacerace jako žádoucí krok při výrobě.
|
|
|
Využití suchého ledu v technologii vín révy vinné
Holešinský, Radim
Diplomová práce se zabývá kryomacerací, a především využitím suchého ledu v technologii vín. Porovnává se rozdíl základních parametrů vín a obsah fenolických a senzorických rozdílů u hotových vín. V literární části je popsán princip studené macerace. Metody kryomacerace, a hlavně metoda s použitím suchého ledu. Dále je zhodnocena nákladnost výroby suchého ledu a použití. A na závěr je popsána macerace modrých hroznů a jejich lisování. V úvodu experimentální části je popsaná odrůda Frankovka, která byla k pokusu použita a její počáteční parametry. Následně je vysvětlena technologie přípravy a celý proces pokusu a závěr obsahuje popis analytických a senzorických metod, které se prováděli. Výsledky nám ukazují, k jakým závěrům jsme se dopracovali. Vše je znázorněno a popsáno v grafech.
|
|
|
Hydroxyskořicové kyseliny v moštových odrůdách révy vinné
Brzobohatá, Anna
Diplomová práce sleduje vývoj obsahu hydroxyskořicových kyselin v bobulích révy vinné. K experimentu, který probíhal v měsících září a říjen roku 2016, bylo vybráno 10 odrůd révy vinné, jež pocházely z Mikulovské vinařské podoblasti z obce Lednice. U čtyř z těchto vybraných odrůd byl sledován vývoj hydroxyskořicových kyselin v průběhu dozrávání a závislost jejich obsahu na základních analytických parametrech moštu. U zbylých šesti odrůd byl porovnáván jejich obsah, jakožto odrůdový znak, ve dvou provedených odběrech. Literární část se zabývá problematikou fenolických látek, se zaměřením na hydroxyskořicové kyseliny - jejich strukturu a formy. Dále obsahuje krátkou charakteristiku deseti odrůd révy vybraných pro experiment.
|
|
|
Využití suchého ledu v technologii vín révy vinné
Horníčková, Iva
Bakalářská práce se zabývá využitím suchého ledu v technologii vín révy vinné. V teoretické části jsou popsány fenolické látky, dále smysl před-fermentační macerace, faktory ovlivňující maceraci a poslední část je věnována suchému ledu, jak jeho složení, tak možnostem výroby a nákupu. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má studená macerace na výsledná vína. Byla vyrobená dvě červená a dvě růžová vína, z nichž vždy jedno bylo vyrobeno studenou macerací a druhé bez použití chlazení během macerace. U moštu studené varianty byly v průběhu před-fermentační macerace měřeny základní analytické parametry a u mladých vín bylo provedeno senzorické hodnocení. Z výsledků vyplývá, že pro odrůdu Frankovka je studená macerace vhodná jak pro výrobu růžových vín, tak pro výrobu červených vín.
|
|
|
Izučenije vybrannych fenolnych veščestv, obladajuščich antioksidantnoj aktivnostju, v jagodach i vine novych mežvidovych sortov vinograda v uslovijach Juga Moravii, Češskoj respubliki
Khafizova, Asiya Askhadovna
Užitečnost hroznů a vína a jejich blahodárné účinky na lidské zdraví jsou známé už od starověku. V poslední době se mnohem více pozornosti věnuje fenolickým látkám vína, jehož střídmá konzumace působí pozitivně na lidské zdraví. Podle četných studií mohou fenolické látky hroznů a vína snížit riziko onemocnění srdce, mají baktericidní, fungistatické, antioxidativní a vitaminozní vlastnosti. Většina autorů se shoduje v tom, že stanoviště, tj. kombinace půdy a klimatických faktorů, má zásadní vliv na akumulaci a distribuci fenolických sloučenin v hroznech. To byl důvod, proč byla sledována míra vlivu různých stanovišť a podnoží na obsah jednotlivých fenolických sloučenin bobulí a spektrofotometrických údajů moštu a vína nových mezidruhových odrůd révy vinné. Na základě průzkumu můžeme doporučit používání jednotlivých podnoží a preferovaných stanovišť pro jednotlivé odrůdy. Srovnání s kontrolní odrůdou ukázalo zvýšený obsah fenolických látek ve zkoumaných druzích. Bylo zjištěno, že klimatické podmínky roku mají větší vliv na obsah jednotlivých fenolických látek než vliv sledovaných faktorů. Znalosti v této oblasti mohou pomoci pečlivě vybrat a doporučit stanoviště pro výsadbu vinic s použitím sledovaných odrůd a podnoží. Korelační analýza antiradikálové aktivity s většinou jednotlivých fenolických látek našla pouze slabou korelaci, což pravděpodobně označuje nepřímý vliv jednotlivých fenolických látek a jejich synergických akcí. Na druhé straně bylo zjištěno, že korelace antiradikálové aktivity moštu s obsahem katechinů je velice silná, což naznačuje, že role katechinů v antioxidační aktivitě moštu je velice důležitá.
|
|
|
Chemická charakterizace vín z vybraných PIWI odrůd
Michálková, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá chemickou charakterizací vín z vybraných PIWI odrůd. V teoretické části je popsán obecný původ a důvod šlechtění PIWI odrůd, bližší charakterizace vybraných tří PIWI odrůd, Johaniteru, Hibernalu a Solarisu. Další část je věnována popisu analytických metod, které byly použity pro stanovení chemických charakteristik. Experimentální část je věnována chemických charakteristik vína z vybraných PIWI odrůd, a to obecným charakteristikám, jako jsou alkohol, zbytkový cukr a celkové kyseliny, dále pak organickým kyselinám, antioxidační aktivitě, celkovým fenolickým látkám a prvkovému složení. Z výsledků vyplývá, že mezi víny z vybraných PIWI odrůd jsou z hlediska chemického složení rozdíly. Největší rozdíly byly pozorovány v obsahu organických kyselin a fenolických látek. Nejvíce zastoupenou organickou kyselinou byla v rozmezí 735,1-1286,2mg/l kyselina jablečná. Následovala kyselina octová v rozmezí 100-400mg/l. Amtioxidační aktivita byla stanovena v rozmezí 0,2988-0,9683mmol/l Trolloxu a obah celkových fenolů 273,5-390,3 mg/l. Z fenolických látek byla nejvíce zasotupena kyselina galová, která se pohybovala v rozmezí 6,9-13,9mg/l. Jako další, hojně zastoupená fenolická látka byl detekován katechin v rozmezí 1,6-6,0mg/l. Ze stanovených prvků byl nejvíce zastoupen fosfor v rozmezí 165,4-450,5mg/l. Jako nejzastoupenější těkavé látky byly detekovány zástupci esterů, a to ethyester kyseliny oktanové, ethylester kyseliny dekanové a ethyester kyseliny hexanové. Z naměřených dat bylo evidentní, že vína z PIWI odrůd se od standadních odrůd liší, zejména u profilu aromatických látek
|
|
|
Studium účinků vybraných fenolických látek in vitro na izolované cévě potkana
Rajtmajerová, Iveta ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Iveta Rajtmajerová Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium účinků vybraných fenolických látek in vitro na izolované cévě potkana Silymarinové flavolignany disponují mnoha účinky. V poslední době je diskutován nejen jejich hepatoprotektivní potenciál, ale i pozitivní působení na kardiovaskulární systém. Tato diplomová práce se zabývá vazodilatačními účinky silybinu-A, silybinu-B, silybinu-A+B a isosilybinu-A. Cílem této práce bylo in vitro otestovat vazodilatační účinky vybraných látek. Během experimentů byla měřena závislost relaxace aorty, izolované z potkana kmene Wistar, na vzrůstající koncentraci testovaných látek. Pomocí výsledných hodnot byly sestrojeny DRC křivky a stanoveny hodnoty EC50. Následně se vyhodnotily výsledky. Vazodilatační potenciál silybinu-A a isosilybinu-A je srovnatelný, poloha substituentů na účinek zřejmě nemá vliv. Byla pozorována rozdílná účinnost silybinu-A a silybinu-B, mechanismus relaxace je tudíž možná stereoselektivní. Testováním ekvimolární směsi silybinu- A+B jsme zjistili, že jednotlivé látky se pravděpodobně vzájemně nepotencují ani neinhibují. Schopnost vazodilatace klesá v řadě: isosilybin-A~ silybin-A> silybin-A+B> silybin-B.
|
|
|
Detoxifikace kávové sedliny oxidačními procesy
Maňáková, Helena ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detoxifikací kávové sedliny za využití oxidačních procesů. V teoretické části je popsána charakterizace kávových zrn a kávové sedliny. Poté je popsána valorizace kávové sedliny se zaměřením využití kávové sedliny jako rostlinného substrátu. Na závěr jsou charakterizovány fenolické látky, které zapříčiňují toxicitu kávové sedliny, a jsou popsány metody jejich stanovení pomocí UV–VIS spektrofotometrie a pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu vzorků, na aplikaci účinného oxidačního procesu a na analýzu detoxifikované kávové sedliny se zaměřením na obsah fenolických látek. Pro analýzu fenolických látek byly využity tři typy kávové sedliny: neupravená, odtučněná a odtučněná a zároveň hydrolyzovaná kávová sedlina. Při analýze vzorků byly ve zvýšených koncentracích identifikovány především fenolické kyseliny, přesněji kyseliny gallová, ferulová, chlorogenová a kávová. Po aplikaci oxidačního činidla byla potvrzena detoxifikace u všech vzorků kávové sedliny. Pro nejúčinnější a ekonomický nejúspornější oxidaci byl vybrán roztok 1% oxidačního činidla, které bylo schopné po 10minutové oxidaci zredukovat více než 90 % obsažených fenolických látek.
|
|
|
Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy
Cao, Ha Thuy ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o brusinkách (Vaccinium vitis-ideaea, L.) a klikvách. Konkrétně se zabývá jejich plody – bobulemi, které byly využity na vybraná chemická stanovení. Ve spolupráci naší fakulty s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích, s. r. o., bylo dodáno 6 poddruhů brusnice brusinky a 3 poddruhy klikvy. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází botanické zařazení brusinky a klikvy a také popis jejich vzhledu. Obecný popis charakteristických látek, které obsahují. Zejména jsou to vitamíny, přírodní barviva a antioxidační vlastnosti. Je zde uveden stručný výčet zpracování těchto bobulí nejen v potravinářském průmyslu. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu a výpočty pro experimentální část. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výpočty, použité chemikálie a laboratorní vybavení na jednoduchý chemický rozbor šťáv z těchto bobulí. Stanovuje se tedy výtěžnost surové šťávy, která se pro brusinku pohybuje mezi 50–60 %, s výjimkou Runo bielawskie, který má 31, 49 %, pro klikvu se hodnoty pohybují mezi 37–43 %. Obsah celkové sušiny sušením je pro brusinku vyšší než pro klikvu. Konkrétně brusinka má sušinu mezi 14,00–15,97 % a klikva mezi 11,14– 3,11 %. Obsah cukerné sušiny, respektive index lomu, odečtená z refraktometru je pro brusinku mezi 11,58–16,08 % a pro klikvu mezi 10,00–11,17 %. Metodou podle Bertranda se určil obsah redukujících cukrů, kdy více cukrů bylo v brusince (8,81–12,92 %) a méně v klikvě (7,90–9,03 %) vztažená na původní navážku bobulek. Za pomocí pH-metru se určila hodnota pH, které se pohybovala kolem hodnoty 3, konkrétně brusinka 2,84–3,16 a klikva 2,91–2,95. Zároveň se vypočítala titrační kyselost, která vyšla pro brusinku v rozmezí 32,04–49,60 mmol.l-1 a pro klikvu byl hodnota vyšší mezi 55,40–60,67 mmol.l-1. Spektrofotometricky se stanovilo více fenolických látek v brusince (2187,11–3476,75 mg.l-1) a anthokyanů je nejvíce v klikvě (54,91-65,29 mg.l-1). Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je srovnání a pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Možnost dalšího využití bezinkových výlisků
Sedláčková, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou koncentrátu a lyofilizátu z extraktu bezových výlisků (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením vybraných chemických charakteristik v těchto produktech. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Sambucus nigra L.. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém bezu a možnostem využití bezu v potravinářství. Je také obecně popsána extrakce, purifikace a identifikace anthokyanových barviv. V další části je popsána analytická metoda HPLC včetně popisu instrumentace. Poslední kapitola je věnovaná popisu použitých metod: metody k zakoncentrování extraktu, UV-VIS spektrofotometrie, stanovení fenolických látek, stanovení sušiny, stanovení aktivní kyselosti a celkové titrační kyselosti. V experimentální části byl optimalizován postup výroby extraktu z bezových výlisků. Získaný extrakt byl zahuštěn pro následné uchování a byl charakterizován na základě vybraných chemických vlastností. Hlavním parametrem kvality extraktu byl celkový obsah anthokyanových barviv. Nejvhodnějším postupem pro přípravu extraktu byl stanoven poměr výlisků a rozpouštědla 1:2,4 (m/V), nejvhodnějším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v poměru 1:1 (V/V). Podle požadavků zadavatele byl připraven také extrakt za použití vody jako extrakčního činidla. Připravený extrakt byl pro následné uchování zahušťován na vakuové odparce nebo lyofilizován. Degradace barviv při použití odparky byla nejnižší při teplotě vodní lázně 40 °C. Finální produkty byly charakterizovány stanovením rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti, celkových fenolických látek a celkových anthokyanových barviv. Kapalinovou chromatografií byly identifikovány obsažené anthokyanové pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid a kyanidin-3,5-diglukosid. Celkový obsah anthokyanů byl v koncentrátu stanoven jako ekvivalent kyanidinu-3-glukosidu na 2,8 gl-1 a v lyofilizátu 2,5 gl-1.
|
host ::
RSS.