|
|
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
Vojíř, Jakub ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného Tato diplomová práce se zabývá institutem nabytí vlastnického práva od neoprávněného se zaměřením na nabývání věcí movitých. Smyslem tohoto institutu je v některých odůvodněných případech zhojit nedostatek oprávnění převodce vlastnické právo převést. Nabytí vlastnického práva od neoprávněného představuje originární způsob nabytí vlastnického práva a vede k prolomení právního principu nemo plus iuris ad alium transfere potest quam ipse habet - nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Ačkoliv od účinnosti nové právní úpravy, kterou byl v současném rozsahu tento institut do českého právního řádu zaveden, uplynulo již téměř deset let, stále se lze setkat se řadou nejasností tuto právní úpravu doprovázejících. Právě jejich četný výskyt poukazuje na potřebu kritického zkoumání této úpravy. Téma je proto stále mimořádně aktuální a judikatura k němu se neustále vyvíjí. Zejména závěry týkající se požadavků na dobrou víru nabyvatele je třeba hledat primárně právě v rozhodovací praxi soudů. Práce se skládá z úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou členěny do podkapitol a závěru. První kapitola se zabývá institutem vlastnického práva obecně. Druhá kapitola se věnuje právním principům, které s úpravou institutu souvisí. Základní teoretická východiska...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem
Černá, Kristýna ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Předsmluvní odpovědnost v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem Abstrakt Diplomová práce se věnuje problematice předsmluvní odpovědnosti v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem. Důraz je kladen především na rozbor přístupu vybraných zahraničních právních řádů, a to Německa, Spojeného království, Spojených států amerických a Ukrajiny, avšak také na unifikační snahy usilující o překlenutí rozdílů mezi jednotlivými vnitrostátními úpravami. Předsmluvní odpovědnost je velmi komplexním institutem. Zatímco česká právní úprava je v tomto ohledu poměrně podrobná a nevyplývají z ní žádné zásadní problémy, aplikace institutu culpa in contrahendo v praxi mezinárodního obchodu stále vyvolává více otázek než odpovědí. Aplikace institutu v mezinárodním prostředí je problematická především kvůli rozličnému pojímání culpa in contrahendo v jednotlivých zemích. Nejmarkantnější je rozdíl mezi přístupem právních řádů kontinentálního systému a právních řádů common law. Common law, jež předsmluvní odpovědnost jako právní institut vůbec nezná, pracuje s doktrínou promissory estoppel, která je v některých situacích schopna nahradit chybějící institut culpa in contrahendo. Rozdílná je samozřejmě i kolizní úprava předsmluvní odpovědnosti, a to především vzhledem k tomu, že některé státy ji pojímají jako smluvní institut...
|
|
|
Nabytí věcného práva od neoprávněného k věci evidované ve veřejném seznamu
Cihlář, Matěj ; Zvára, Michael (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Nabytí věcného práva od neoprávněného k věci evidované ve veřejném seznamu Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu úplatného nabytí vlastnického práva k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí od neoprávněného na základě ustanovení § 984 občanského zákoníku. Úžeji se pak práce soustředí na podmínku dobré víry nabyvatele a její konkrétní předpoklady v těchto případech. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je věnována přestavení hlavních právních principů, které se v úpravě této problematiky projevují. Druhá kapitola poskytuje stručný přehled vývoje právní úpravy této problematiky od první republiky až po současnost. Třetí kapitola je pak již věnována samotné analýze dobré víry nabyvatele, a to na základě právní úpravy, odborné literatury a judikatury, jak aktuální, tak historické. Čtvrtá kapitola pak představuje německou právní úpravu této problematiky a provádí srovnání hlavních bodů, na kterých jsou právní úpravy a aplikační praxe v obou zemích založeny. Autor dochází k závěru, že v českém právním prostředí je dobrá víra nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí sice presumována, soudy však kladou na nabyvatele značné požadavky ohledně vyloučení případných pochybností o správnosti zápisu v katastru nemovitostí. Zásada materiální publicity veřejných seznamů tak do značné...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Novák, Matěj ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Nabytí od neoprávněného Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje institutu nabytí od neoprávněného. Jedná se o způsob nabytí vlastnického práva, který představuje výjimku z obecně platné římskoprávní zásady "nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet" - nikdo nemůže převést na jiného víc práv, než by sám měl. Tato výjimka je odůvodněna tím, že nabyvateli svědčí dobrá víra v oprávnění převodce převést vlastnické právo. Institut nabytí od neoprávněného pak tvoří výslednici hodnotového střetu mezi původním vlastníkem a nabyvatelem v dobré víře, avšak v závislosti na dalších okolnostech se řešení této právní otázky v jednotlivých případech může lišit. Diplomová práce je rozčleněna do čtyř částí, které se dále dělí na kapitoly a body. První část představuje teoretická východiska institutu nabytí od neoprávněného. V této části jsou tedy pojmově vymezena věcná práva a vlastnické právo. Závěr této části je věnován rozboru dvou výše zmíněných maxim - zásadě nemo plus iuris a principu ochrany dobré víry. Druhá část popisuje historickoprávní vývoj institutu nabytí od neoprávněného od římského práva až do současnosti, přičemž se klade důraz na vývoj právní úpravy na území České republiky. Třetí část se zabývá současnou právní úpravou nabytí od neoprávněného. Zvláštní pozornost je věnována zejména...
|
|
|
Institut vydržení - vybrané pohledy (ve srovnání české a německé právní úpravy a ideové roviny
Ragužová, Nicole ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce pojednává o tradičním římskoprávním institutu vydržení a jeho dnešní úpravě v českém a německém právu. Důraz je kladen na odlišná ideová pojetí obou úprav shodného právního institutu vydržení a jeho kořenů v římském právu. Česká právní úprava a právní teorie mají za hlavní inspirační zdroj platný rakouský občanský zákoník ABGB, který byl československým civilním kodexem do roku 1950. Proto je i rakouskému ABGB věnován značný prostor. Hlavním cílem této práce je porovnání rozdílných hodnotových pojetí v německé a české právní teorii, které ovlivňují předpoklady a právní následky vydržení na mnoha úrovních. Ve středu zájmu jsou sporné otázky vydržení a porovnání jejich řešení v obou právních řádech se zohledněním jak české prvorepublikové, tak římskoprávní civilistiky. Systematicky je v práci zvlášť pojednáno o úpravě vydržení v římském, německém a českém právu. Úvodní část práce shrnuje římskoprávní úpravu, která není v dalším výkladu ztrácena ze zřetele. Následuje výklad o vydržení v německém právu, jehož zákonná úprava odděluje vydržení movité a nemovité věci. Proto i tato práce pojednává zvláště o vydržení movité a nemovité věci jak v německém, tak i v českém právu. Po výkladu o pojetí, ideových východiscích a praktické relevanci vydržení movité věci v německé právní úpravě...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo).
Obstová, Martina ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Resumé Proces uzavírání smlouvy je v současnosti mnohem více sofistikovanější než býval v dřívějších dobách, a to zejména díky výraznému pokroku na poli komunikačních technologií a neustálému technickému vývoji obecně. Nazírání na kontraktační proces skrze tradiční pojetí oferty a akceptace se již nejeví jako dostatečné, jelikož nezřídka budou vlastnímu uzavření smlouvy předcházet dlouhá a komplikovaná jednání, v jejichž rámci nebude možné tyto dva instituty zřetelně rozpoznat, přičemž tato situace nebude neobvyklá zejména v obchodních vztazích. V průběhu těchto jednání pak mohou strany vynaložit nemalé náklady za účelem přípravy na další fázi vyjednávání a zajištění budoucího plnění ze smlouvy. Často bude též pro uzavření vlastní smlouvy nezbytné sdělit druhé straně relevantní informace a vylíčit rozhodné skutečnosti, které by mohly být pro její rozhodnutí, zda smlouvu uzavřít či nikoli, klíčové, přičemž některé z těchto informací mohou být, ať již ze své povahy či z pohledu jedné ze stran, považovány za důvěrné. Ačkoli je na proces uzavírání smlouvy za působení principu smluvní svobody nahlíženo jako na právně nezávazný, působí zde zároveň různá omezení směřující k ochraně dobré víry jednajících stran a k zajištění jejich poctivého jednání. S ohledem na výše uvedené si lze například představit situaci,...
|
|
|
Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi
Kraus, Radek ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
The institution of pre-contract liability in theory and practice Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem "Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi". Práce je rozdělena do tří částí - "Pojem předsmluvní odpovědnosti", "Komparativní analýza zahraničních právních řádů" a "Česká koncepce předsmluvní odpovědnosti". Hlavním cílem této práce je především popsání praktických aspektů předsmluvní odpovědnosti, což ale bez dostatečného teoretického podkladu není možné. Doktrína culpa in contrahendo (vina nebo zavinění při vyjednávání) je připisována Rudolphu von Jheringovi, protože to byl právě on, kdo roku 1861 jako první popsal charakteristické rysy předsmluvních závazkových vztahů. V první části této práce autor zařazuje předsmluvní odpovědnost do systému práva. Definice předsmluvní odpovědnosti, částečně navržená autorem, pak slouží v druhé a třetí části k jednoduššímu srovnání jednotlivých konceptů předsmluvní odpovědnosti v různých právních řádech. V druhé části je nejdříve popsán německý koncept culpa in contrahendo. A to tak, jak se vyvinul od R. von Jheringa přes reformu závazkového práva až do dnešního dne. Vývoj německého pojetí předsmluvní odpovědnosti od materiálního k formálnímu může navíc sloužit jako dobrý příklad pro zákonodárce dalších států. Rakouský koncept pak představuje jakýsi...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení podle anglické a české právní úpravy
Škvareková, Gabriela ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ PODLE ANGLICKÉ A ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY Tématem předkládané diplomové práce je "Bezdůvodné obohacení podle anglické a české právní úpravy". Jejím cílem je přinést srozumitelnou analýzu a srovnání právních norem upravujících tento institut v anglickém a českém právu. Práce je systematicky rozdělena do čtyř kapitol, jež jsou poté dále členěny. První kapitola uvádí čtenáře do tématu bezdůvodného obohacení. Nejprve je nastíněn stručný historický přehled a popis právní povahy bezdůvodného obohacení. Tato kapitola rovněž přináší základní srovnání common law systému a kontinentálního právního systému, do kterých anglické i české právo patří. Úprava bezdůvodného obohacení na evropské úrovni je předmětem analýzy ve druhé kapitole. Jsou představeny vybrané právní instrumenty evropského práva soukromého, konkrétně Návrh společného referenčního rámce a Principy evropského práva bezdůvodného obohacení, jež obsahují nezávazná právní pravidla pro fungování institutu bezdůvodného obohacení. Třetí kapitola je zaměřena na anglické právo bezdůvodného obohacení. Přináší analýzu předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení podle anglické právní úpravy. Těmito předpoklady, jež mají základ v judikatuře anglických soudů, jsou (1) obohacení, (2) na úkor ochuzeného, (3) existence důvodu...
|
|
|
Komparace předsmluvní odpovědnosti v českém právu a v common law
Nováková, Tereza ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Cílem této práce je posoudit důležitost institutu předsmluvní odpovědnosti, který v českém právu nemá dlouhou tradici, nicméně od 1. 1. 2014 je součástí českého právního řádu. Vznik předsmluvní odpovědnosti je spojen se zájmem na ochraně principu dobré víry, který je stěžejním principem moderního smluvního práva zejména v kontinentálním typu práva. Podstatná část práce se tak soustředí na ekonomické vysvětlení důležitosti chránit dobrou víru v negociačním procesu. Přes absenci obecné povinnosti jednat v souladu s dobrou vírou během negociačního procesu v anglo- americkém právu, existují i zde ekvitní nástroje jako misrepresentation nebo promissory estoppel, které reagují na praktické problémy plynoucí z nepoctivého jednání jedné ze smluvních stran. Důležitost ochrany dobré víry je zcela zřetelně deklarovaná i v mezinárodních soukromoprávních dokumentech, které napomáhají interpretaci vnitrostátního práva. V první kapitole vymezím pojem culpa in contrahendo a odliším jej od vzniku předsmluvní odpovědnosti v anglo-americkém typu právní kultury. Přes rozdílnost pojetí předsmluvní odpovědnosti v kontinentálním typu práva, tedy i českém, na straně jedné a anglo-americkém na straně druhé, posoudím na základě analýzy legislativy i judikatury obou právních kultur, zda přístup českých soudů se nepodobá...
|
|
|
Základní principy a zásady římského procesu
Škeříková, Jana ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Blaho, Peter (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Moje doktorská disertační práce se zaměřuje na základní principy a zásady římského procesního práva. Během psaní práce jsem zjistila, že oba výrazy jsou si velmi podobné. Jeden z hlavních bodů mé práce se věnuje římskému republikánskému ústavnímu systému a jeho normám, včetně normy nejdůležitější, kterou je Zákoník dvanácti desek. Dále se zaměřuji na justiniánskou kodifikaci římského práva. Velmi důležitými prameny jsou antická literatura, spisy významných právníků a různé typy administrativním dokumentů. Velkou inspiraci je také možné najít v mnoha evropských muzeích. Konkrétně se zaměřuji na zásadu ekvity, dobré víry, nutné obrany, věci rozhodnuté, odvolání, finanční částku v rozsudku a zásadu volného hodnocení důkazů. Poslední kapitola se přehledně věnuje dalším principům. Důležité je však také zmínit, že různé typy procesního řízení mají své odlišnosti. A proto jsem se také věnovala popisu jejich odlišností ve vztahu k jednotlivým principům. Moje práce pojednává o sedmi základních principech s tím, že nejdůležitějším z nich je princip ekvity. Práce zřetelně dokazuje, že tento princip je společný všem oblastem římského práva. Snažila jsem se vysvětlit základní principy římského procesního práva vysvětlit je na konkrétních příkladech. Jak se přímo vztahují k právu současnému tak, jak jej známe...
|
host ::
RSS.