|
|
Vývoj úmrtnosti na vybrané nemoci dýchací soustavy v České republice v letech 1994-2014
Vančurová, Mariana ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zanalyzovat vývoj úmrtnosti na vybrané nemoci dýchací soustavy v České republice v letech 1994 až 2014. Z důvodu společných charakteristik a vzájemného ovlivnění byl vybrán mezi analyzované nemoci zhoubný novotvar plic, pneumonie a chronická obstrukční plicní nemoc. V první části práce jsou představeny definice konkrétních studovaných nemocí, jejich rizikové faktory, incidence a obecné trendy úmrtnosti vybraných příčin smrti. Druhá část práce se věnuje vývoji úmrtnosti na vybrané nemoci dýchací soustavy podle pohlaví, věku a sezónního vlivu. Metody výpočtů v analytické části práce byly standardizovaná míra úmrtnosti, dvojrozměrná dekompozice změny naděje dožití během studovaného období a dekompozice časové řady měsíčních počtů zemřelých. Z výsledků byl zjištěn odlišný vývoj úmrtnosti na vybrané nemoci dýchací soustavy u mužů a žen a věkové rozložení úmrtnosti v důsledku jednotlivých příčin smrti. Z hlediska sezónnosti úmrtnosti byl zjištěn vliv ročního období u pneumonie a chronické obstrukční plicní nemoci.
|
|
|
Analýza časové řady počtu lázeňských hostů v České republice
Žák, Václav ; Matějka, Martin (vedoucí práce) ; Šimpach, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou časové řady počtu hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních v celé České republice od roku 2000 do roku 2016. Jedná se o intervalovou časovou řadu se čtvrtletní periodicitou sledování počtu hostů. Data byla převzata z veřejně dostupných tabulek poskytovaných Českým statistickým úřadem. Cílem bakalářské práce je popsat časovou řadu a vytvořit předpovědi možného budoucího vývoje časové řady. V bakalářské práci jsou použity metody vycházející z deterministického přístupu a modely založené na Box-Jenkinsově metodologii. Všechny výpočty jsou prováděny ve statistickém prostředí R.
|
|
|
Vývoj plodnosti ve vybraných zemích Evropy se zaměřením na efekt časování od druhé poloviny 20. století do současnosti
Ženíšková, Aneta ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Vývoj plodnosti ve vybraných zemích Evropy se zaměřením na efekt časování od druhé poloviny 20. století do současnosti Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit v kontextu vývoje plodnosti ve vybraných evropských zemích od druhé poloviny 20. století do současnosti skutečný vliv efektu časování na ukazatel průměrného věku matky při narození dítěte. Dalším cílem je očistit ukazatel úhrnné plodnosti od vlivu časování, a následně ukázat, jak změny v časování plodnosti ve studovaných zemích ovlivňují v daném časovém období tento transverzální ukazatel. Posledním záměrem této práce je zhodnocení názorů respondentů daných zemí z výběrového šetření European Social Survey z let 2004 a 2010 na otázky týkající se sladění práce a rodiny jako jednoho z faktorů ovlivňujícího časování plodnosti. Na základě typologie sociálních států Esping-Andersena jsou vybrány následující státy: Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko a Ukrajina. Změny průměrného věku žen při narození dítěte jsou dány nejen skutečnými změnami v časování rození dětí (efektem časování), ale také změnami ve struktuře rození dětí dle pořadí (efektem struktury). Pro detailní pohled na příčiny změn tohoto ukazatele byla použita metoda dekompozice a pro zhodnocení vývoje úhrnné plodnosti byly zkonstruovány její očištěné varianty od vlivu časování....
|
|
|
Structure and function of bacterial communities during succession on dead plant biomass
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent)
Rozklad odumřelé rostlinné biomasy se významnou měrou podílí na koloběhu uhlíku a je tak jedním z klíčových procesů probíhajících v lesích mírného pásu. Zatímco role hub při rozkladu opadu a dřeva byla opakovaně zkoumána, jen málo studií se zabývalo bakteriemi asociovanými s rozkládající se rostlinnou biomasou. Vývoj bakteriálního společenstva asociovaného se stromovým opadem je pravděpodobně způsoben změnami v chemickém složení opadu a dostupností živin. Aktivita hub značně přispívá ke změnám v substrátu a tím je ovlivněno také bakteriální společenstvo. Dostupnost živin se mění v průběhu rozkladu biomasy, na počátku jsou snadno dostupné lehce rozložitelné látky, zatímco později jsou rozkládány odolnější sloučeniny (např. lignin). Bakteriální kolonizace mrtvého dřeva je ovlivněna řadou faktorů, jako například místně specifické klimatické podmínky, druh stromu, objem dřeva. Cílem této práce bylo popsat dynamiku bakteriálního společenstva během dvouletého rozkladu stromového opadu a odumřelého dřeva. V opadovém experimentu bylo bakteriální společenstvo analyzováno v živých, odumírajících a rozkládajících se listech dubu zimního (Quercus petraea). Experiment probíhal v přírodní památce Xaverovský háj v České republice. Experiment s odumřelým dřevem byl zaměřen na složení bakteriálního společenstva v...
|
|
|
Wood ants of genus Formica as important ecosystem engeneers
Jílková, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Bonkowski, Michael (oponent)
Tato práce se skládá z jedné kapitoly přijaté k publikaci v knize a čtyř článků publikovaných v mezinárodních časopisech s impakt faktorem. Všechny části se zabývají rolí lesních mravenců v toku energie a živin v lesních ekosystémech. Hnízda lesních mravenců jsou známa jako významná centra produkce oxidu uhličitého (CO2) a předpokládá se, že také ovlivňují tok metanu (CH4). V hnízdech mravenců jsou udržovány stabilní vysoké teploty dokonce i v chladných oblastech. Tato práce je zaměřena na kvantifikaci toků CO2 a CH4 v hnízdech lesních mravenců, příspěvek mravenců a mikroorganismů k produkci CO2, vlastnosti materiálu hnízd ovlivňujících produkci CO2 a na roli mravenců a mikroorganismů v udržování teploty hnízda. Výzkum byl prováděn v temperátních a boreálních lesích obývaných lesními mravenci (Formica s. str.). Toky plynů byly měřeny jednak pomocí infračerveného analyzátoru plynů nebo pomocí statických komor. Mravenci a materiál hnízd byli také inkubováni v laboratoři. Zároveň byly stanoveny vlastnosti materiálu hnízda potenciálně ovlivňující tok CO2, jako vlhkost, obsah živin nebo teplota. Podle výsledků byla oxidace CH4 v hnízdech nižší než v okolní lesní půdě, což naznačuje, že některé vlastnosti hnízd zabraňují oxidaci CH4 nebo naopak podporují produkci CH4. Hnízda lesních mravenců jsou významnými...
|
|
|
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950
Křesťanová, Jana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu vývoje porodnosti podrobněji zmapovat vývoj předškolní péče a finanční podpory rodin s dětmi na území České republiky po roce 1950. Proces porodnosti je v práci analyzován nejen pomocí základních ukazatelů, ale i prostřednictvím hlubších metod dekompozice. Ukazuje se, že kvalitní a všem dostupná síť předškolních zařízení hraje v kontextu porodnosti určitou roli. Pro řadu rodičů je důležitá slučitelnost práce a rodiny a dostatečná nabídka předškolní péče tomu může napomoct. Jak se na základě získaných dat ukázalo, poptávka po předškolních zařízeních však často převyšovala nabídku. Nahlédnutím do výstupů výběrových šetření bylo také zjištěno, že převážná část respondentů si nemyslí, že by předškolní dítě zaměstnané matky strádalo. Do budoucna by se měla rozšiřovat nejen kapacita předškolních zařízení, ale také další možnosti pro ulehčování slaďování pracovního a rodinného života, jakými by mohla být například lepší nabídka flexibilních pracovních úvazků. Klíčová slova: porodnost, dekompozice, předškolní zařízení, finanční podpora rodin, výběrová šetření, Česká republika
|
|
|
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti
Horník, Vojtěch ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti Abstrakt Cílem této práce je zhodnotit nejdůležitější vývojové trendy úmrtnosti ve státech střední Evropy a v Pobaltí mezi lety 1970-2009. Použité ukazatele zahrnují naději dožití při narození a naději dožití v přesném věku 65 let, dále jsou hodnoceny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změnám naděje dožití při narození za využití dekompoziční metody navržené R. Pressatem. V práci jsou rovněž hodnoceny konvergenční a divergenční tendence, které se vyskytovaly jednak mezi jednotlivými státy a jednak mezi oběma skupinami států. Bylo zjištěno, že úmrtnost mezi státy uvnitř jednotlivých regionů se vyvíjela relativně podobně, nicméně mezi oběma regiony se zejména mezi polovinou 80. let a polovinou 90. let vytvořily velké rozdíly, které jsou přičítané hlavně prudkému zhoršení úmrtnostních poměrů v Pobaltí během období těsně po rozpadu Sovětského svazu. I přes příznivý vývoj úmrtnosti po roce 1994 se až do roku 2009 nedokázaly pobaltské státy dostat na úroveň úmrtnosti, která panovala ve střední Evropě. Klíčová slova: úmrtnost, střední Evropa, Pobaltí, naděje dožití, dekompozice, konvergence, divergence
|
|
|
Vegetation of post-mining sites determines soil microbial community structure and soil processes
Urbanová, Michaela ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Bárta, Jiří (oponent) ; Chroňáková, Alica (oponent)
Vegetace na těžebních lokalitách určuje strukturu půdního mikrobiálního společenstva a průběh půdních procesů Mgr. Michaela Urbanová Abstrakt Cílem této dizertační práce, kterou tvoří čtyři publikované články, bylo popsat vliv vegetace na půdní mikrobiální společenstva a procesy v de novo se vyvíjejícím půdním substrátu hnědouhelných výsypek v okolí Sokolova. Hlušina - půdní jílovitý substrát, který byl postupně vytěžen z povrchového hnědouhelného dolu, rozvrstven na tzv. výsypkách a plánovaně zalesněn vybranými druhy dřevin nebo ponechán samovolnému zarůstání vegetací - mění během času a pod vlivem přítomné vegetace své biotické a abiotické vlastnosti. Ke změnám vlastností hlušinového substrátu dochází jednak růstem kořenového systému rostlin, ale zejména produkcí rostlinné biomasy, která se po odumření rozkládá a stává se součástí půdy, kde tvoří hlavní složku půdní organické hmoty. Proces rozkladu a transformace odumřelých rostlinných materiálů je zejména funkcí aktivity půdních organismů a mezi nimi především mikroorganismů. Navíc je existence řady z nich na přítomnost rostlin úzce vázána, neboť jsou symbionty rostlin či patogeny. Přesné mechanismy vztahů mezi rostlinami a půdními mikroorganismy a jejich rozsah nám stále zůstávají skryty. Experimentální plochy založené na hnědouhelné výsypce, jež jsou...
|
|
|
Combination of biochemical and high-throughput-sequencing approaches to study the role of Antinobacteria and fungi in the decomposition of plant biomass
Větrovský, Tomáš ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent) ; Tomšovský, Michal (oponent)
Odumřelá rostlinná biomasa je klíčovým zdrojem uhlíku v pevninských ekosystémech, a proto je její rozklad významný pro koloběh tohoto prvku na zemi. Mezi nejvýznamnější rozkladače jsou řazeny především houby, a to zejména díky schopnosti produkovat vysoce účinné oxidativní a hydrolytické enzymy. Mnoho současných prací dále ukazuje, že kromě hub mohou být dalšími důležitými rozkladači celulózy a lignocelulózy také bakterie, zejména zástupci kmene Actinobacteria. Tato disertační práce je zaměřena na zhodnocení role hub a aktinobakterií při rozkladu odumřelé rostlinné biomasy. V rámci jejího řešení byly nejdříve zkoumány mechanismy tohoto rozkladu, týkající se především rozkladu hlavních komponent lignocelulózy: celulózy, hemicelulóz a ligninu, pomocí extracelulárních enzymů. U saprotrofní houby Fomes fomentarius byl důkladně popsán enzymový aparát a to jak in vitro, tak in vivo. Schopnost produkce hydrolytických enzymů byla dále testována u aktinobakterií izolovaných z půdy a u vybraných kmenů byly provedeny experimenty sledující osud polysacharidů a ligninu v průběhu jejich dekompozice. Aby bylo možno objasnit úlohu rozkladačů lignocelulózy v komplexních prostředích, jako je půda, bylo zkoumáno jejich zastoupení ve společenstvech hub a bakterií se speciálním zaměřením na aktinobakterie. K dosažení...
|
|
|
Stanovení vybraných prvků v rostlinném materiálu metodou atomové spektrometrie
Rylova, Kristina ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovení prvků Se, Zn, Ca a Mg v rostlinných vzorcích použitím metody atomové absorpční spektrometrie s dvěma různými způsoby atomizace. Pro stanovení výše zmíněných prvků v reálných vzorcích byly provedeny optimalizace obou metod. Pro plamenovou atomizaci byla provedena optimalizace výšky hořáku, která se obecně pohybovala mezi 6 - 7 cm, a průtok acetylenu, vzduchu a oxidu dusného. Byla také nastavena poloha výbojky s dutou katodou. Pro metodu atomové absorpční spektrometrie s chemickou generací těkavých hydridů byly provedeny optimalizace koncentrace kyseliny chlorovodíkové, koncentrace tetrahydridoboritanu sodného a rychlosti průtoku vzorku. Za nalezených optimálních podmínek byly naměřeny charakteristiky metody, které popisují metodu stanovení jednotlivých prvků. Mez detekce byla pro selen 0,496 µg L-1, pro zinek 6,01 µg L-1, pro vápník 15,51 µg L-1 a pro hořčík 2,47 µg L-1. Optimální podmínky byly také použity ke stanovení prvků v reálných vzorcích, které byly připraveny rozkladem rostlinných částí v mikrovlnném zařízení v přítomnosti kyseliny dusičné. Vzorky byly naředěny tak, aby poskytovaly měřitelnou odezvu a k některým byl navíc přidán pomocný roztok chloridu draselného. Metodou atomové absorpční spektrometrie s plamenovou atomizací byl stanoven zinek,...
|
host ::
RSS.