|
|
Píseň jako prostředek učení dětí s mentálním postižením
Brdičková, Anna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Daněk, Alois (oponent)
Diplomová práce na téma Píseň jako prostředek učení dětí s mentálním postižením přináší pohled na využití písní jako způsobu získávání znalostí a dovedností pro děti předškolního a mladšího školního věku. Seznamuje čtenáře s teoretickými východisky mentálního postižení a dává důraz na specifika v učení. Práce též vymezuje rozdíly mezi speciální hudební výchovou, muzikoterapií a muzikofiletikou, aby předešla časté miskoncepci, která má tendenci považovat každou práci s hudbou a lidmi s postižením za muzikoterapii. Na základě rešerše odborné literatury představuje práce edukativní potenciál písně, který spočívá zejména v rozvoji kognitivních, sluchových, řečových, orientačních, sociálních a emočních schopností a dovedností dítěte. Jako důležité se též jeví využití písní k budování pozitivní atmosféry, která zkvalitňuje podmínky k učení. V rámci výzkumu jsou zpracovány zkušenosti několika vyučujících z mateřských a základních škol, kteří písně do výuky dětí běžně zapojují. Analýza používaných písní se zaměřuje zejména na to, zda jsou písně pro děti vhodné a jaký mají edukativní potenciál (co mohou u dětí rozvíjet). Dále práce přináší několik písní zahraničních adaptovaných pro české školní prostředí a několik písní autorských, které by mohly být využité při výchově a výuce dětí.
|
|
|
Hra a socializace dítěte předškolního věku s mentálním postižením a kombinovaným postižením v porovnání s intaktními vrstevníky
Klimovičová, Hana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tématem bakalářské práce je Hra a socializace dítěte předškolního věku s mentálním postižením a kombinovaným postižením v porovnání s intaktními vrstevníky. Teoretickými východisky práce jsou poznatky vývojové a sociální psychologie dítěte předškolního věku, speciální pedagogiky zejména psychopedie a teorie hry. V práci jsou použity tyto výzkumné metody: pozorování vybraných skupin dětí a dotazníky pro pedagogy a rodiče těchto dětí. Doplňkovou metodou je též rozhovor s rodiči, dětmi i pedagogy. Práce přihlíží i k jednotlivým anamnézám osob (dětí), jež jsou předmětem výzkumu. Cílem práce je porovnání vlivu hry na sociální vývoj vybraného vzorku jedinců předškolního věku s mentálním a kombinovaným postižením s intaktními dětmi stejného věku s cílem zjistit, jaký vliv má hra na vývoj socializace těchto dětí, jakým způsobem může vhodná hra sociální vývoj pozitivně ovlivnit a jaké rozdíly v socializaci těchto dvou skupin se vyskytují. Výzkumnými prostředími byly dvě mateřské školy speciální a jedna mateřská škola s integrací. Výzkumný vzorek je tvořen šesti dětmi (dvě dívky, čtyři chlapci) s mentálním postižením nebo kombinovaným postižením. Výsledky výzkumu jsou zaznamenány do srovnávacích tabulek. Na základě zjištěných závěrů výzkumného šetření předkládám několik vhodných her pro rozvoj sociálních...
|
|
|
Význam speciálně pedagogických center v oblasti vzdělávání dětí s mentálním postižením
Vejdělková, Monika ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Charyparová, Michaela (oponent)
Práce se zabývá významem speciálně pedagogických center v oblasti vzdělávání dětí s mentálním postižením. V teoretické části diplomové práce je význam speciálně pedagogických center v oblasti vzdělávání dětí s mentálním postižením zprostředkován skrze výčet a popis jejich činností. Zároveň jsou v teoretické části diplomové práce popsány současné možnosti vzdělávání dětí s mentálním postižením v České republice a vyloženy základní pojmy z problematiky mentálního postižení u dětí. Empirická část diplomové práce (empirické šetření) sleduje význam speciálně pedagogických center z pohledu rodičů dětí s mentálním postižením, resp. skrze jimi vnímané dopady intervence Speciálně pedagogického centra v Ústí nad Labem na vybrané kategorie oblasti vzdělávání dětí s mentálním postižením. Pohled na význam speciálně pedagogických center v oblasti vzdělávání dětí s mentálním postižením v závěru práce doplňují kasuistiky tří klientů Speciálně pedagogického centra v Ústí nad Labem, na nichž je představena praktická činnost speciálně pedagogických center v různých fázích spolupráce s dětmi s mentálním postižením a jejich rodinami.
|
|
|
Integrace dětí s mentálním postižením v mateřské škole
BROŽOVÁ, Pavlína
Každý člověk je jedinečná osobnost s právem na plnohodnotný život, jehož součástí je společně s láskou a uznáním též právo na vzdělání. Děti s mentálním postižením se vyvíjejí pomaleji, to ale neznamená, že jsou méně citlivé, možná právě naopak. Integrace, stejně jako další jiná témata, má nejen příznivce, kteří ji vyzdvihují a opěvují, ale i odpůrce kteří jí zcela zavrhují. Nelze vytknout ani jeden názor nikomu z těchto lidí. Úspěch integrace závisí na několika na sobě závislých faktorech. Mezi jednotlivé faktory ovlivňující integraci patří připravenost organizace a všech aktérů tohoto procesu. Neoddělitelnou součástí je tedy připravenost osob, nejen k integrovanému, ale i k integraci jako takové. Podle výzkumu k hypotéze H1 je postoj pracovníků specializovaných předškolních zařízení je kladný, čímž se hypotéza vyvrátila. Hypotéza H2 jednoznačně potvrdila že rodiče chtějí integrovat své děti s mentálním postižením do běžných mateřských škol. Ani hypotéza H3 nebyla potvrzena, neboť postoj vedoucích pracovníků mateřských škol k dětem s mentální retardací v Českých Budějovicích je stejně pozitivní jako u vedoucích pracovníků mateřských škol v Jindřichově Hradci. Nutno dodat, že ač je postoj k integraci jako celku pozitivní, co se týká integrace dětí s mentálním postižením pak i ta je vítána, ovšem pouze u postižení lehčích forem.
|
|
|
Vzdělávání dětí s mentálním postižením.
ŠLÉGELOVÁ, Linda
ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se věnovala mentální retardaci a vzdělávání dětí s tímto postižením. V teoretické části jsem podrobně popsala mentální retardaci, její stupně, příčiny, formy prevence a metody diagnostiky. Dále jsem se zabývala vzděláváním dětí a mládeže, kteří mají tuto chorobu diagnostikovanou, popsala jsem tedy speciální mateřské školy pro tyto děti, přípravný stupeň základní školy speciální, základní školu speciální, základní školu praktickou, praktickou školu jednoletou a dvouletou, některá střední odborná učiliště, která může mládež s tímto postižením navštěvovat, pak také celoživotní vzdělávání, jako jsou např. kurzy k doplnění vzdělání, večerní školy nebo připravovaná aktivační centra. Dále jsem se zabývala školskými poradenskými zařízeními pro děti a mládež s mentálním postižením, jako jsou Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), Speciálně-pedagogická centra (SPC), Střediska výchovné péče (SVP) a Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Posledním bodem teoretické části pak byla teorie vzdělávání osob s mentálním postižením, kde jsem se popisovala didaktické zásady, didaktické metody, vyučovací formy a vyučovací pomůcky, které jsou nezbytné při vzdělávání těchto osob. Popsala jsem také vytváření individuálních vzdělávacích programů, bez kterých by integrace dětí s mentálním postižením nebyla možná. Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který byl realizován v Základní škole praktické, Základní škole speciální a Praktické škole v Mostě. Snažila jsem se zde komplexně zmapovat speciálně pedagogickou péči o žáky s mentálním postižením, popsat systém,metody a přístupy k těmto žákům. Ke sběru dat do této práce byly použity následující metody a techniky: zúčastněné pozorování, dotazníková metoda, polořízené rozhovory s rodiči žáků, kasuistiky osmi žáků a sekundární analýza dat. Hypotézy, které mi sběrem veškerých dat z práce vyplynuly, zní: H1: Školní vzdělávací programy v základních školách praktických jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením. H2: Školní vzdělávací programy, které zpracovaly základní školy praktické, obsahují metody a formy speciálně pedagogické péče. H3: Nadpoloviční většina učitelů není spokojena s materiálním vybavením škol.
|
host ::
RSS.