Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Specifika přípravy pedagogů MŠ na práci s dítětem stejnopohlavních rodičů
Ranšová, Johana ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se věnuje specifikům přípravy pedagogů v mateřské škole na práci s dětmi stejnopohlavních rodičů, to zejména u pedagogů, kteří mají zkušenost s dětmi z tohoto typu rodinného uspořádání. Práce zároveň srovnává více typů rodin, popisuje potřeby dětí v předškolním období a zaměřuje se na komunikaci mezi rodinou a mateřskou školou a také možnosti dalšího vzdělávání pedagoga mateřské školy v oblasti specifik práce s dětmi z homoparentálních rodin. Teoretická část je věnována tématu rodiny a její funkci, kde jsou popsány rozdíly mezi úplnými a neúplnými rodinami a uvádí alternativní formy rodinného soužití, včetně stejnopohlavních rodin. Zabývá se oblastmi založení rodiny, rodičovských rolí a postoji společnosti k nim. Současně také charakterizuje dítě předškolního věku z pohledu vývojové psychologie s důrazem na sociální složku. Zároveň je zde odkazováno na legislativu, která definuje rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím. Komunikace mezi rodinou a mateřskou školou je další oblastí, ve které jsou popsány způsoby interakce s dítětem a rodiči, včetně těch týkajících se stejnopohlavních rodin. Poslední část představuje možnosti vzdělávání pedagogů MŠ, které se zaměřují na práci s dětmi z homoparentálních rodin, včetně kurzů, seminářů a studia odborné literatury. Praktická...
Přebírání odpovědnosti za své učení u žáků na 1. stupni ZŠ
Zemanová, Nika ; Vallin, Petra (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
V diplomové práci se autorka snaží přiblížit čtenářům celoroční proces, při kterém žáci přebírají zodpovědnost za své učení do svých rukou. Cílem diplomové práce je přiblížit systém na sebe navazujících a podporujících kroků, které napomáhají k efektivitě celého procesu. V teoretické části se autorka zaměřuje na přiblížení hlavních složek celého systému, které podporují výslednou efektivitu a naplnění cíle, jejich zavádění a vyhodnocování se žáky. V empirické části práce autorka popíše, mezi sebou porovná a vyhodnotí jednotlivé systémy na několika rozdílných školách. V této části se věnuje rovněž konzultacím učitel - rodič - žák. Klíčové pojmy: odpovědnost za své učení, motivace, práce s kritérii, formativní hodnocení, plánování, sebehodnocení, spolupráce s rodinou, portfolio, konzultace ve třech, třídní schůzky
Spolupráce s rodinou v programu Začít spolu v době pandemie
Svátková, Kateřina ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací školy a rodiny v době pandemie. Teoretická část charakterizuje program Začít spolu, který si zakládá na spolupráci s rodinou. Představuje Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA, ve kterém se zaměřuje na oblast Rodina a komunita. Pojednává o distanční výuce a porovnává možné formy komunikace a spolupráce v prezenční formě výuky a také v době distančního vzdělávání. Praktická část práce se zabývá kvalitativním a kvantitativním výzkumem, realizovaným pomocí hloubkových rozhovorů a dotazníkovým šetřením, jehož cílem je zjistit, jak a v čem pandemie ovlivnila spolupráci s rodinou a co si učitelé a rodiče odnášejí do budoucí vzájemné spolupráce. KLÍČOVÁ SLOVA Začít spolu, spolupráce s rodinou, formy spolupráce, formy komunikace, distanční výuka
Komparace pojetí spolupráce rodiny a mateřské školy v hlavním vzdělávacím proudu a v programu Začít spolu
Pilpachová, Zdenka ; Rybárová, Eva (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Autorka ve své práci porovnává přístupy ke spolupráci s rodinou v pojetí mateřských škol hlavního vzdělávacího proudu a alternativních mateřských škol s programem Začít spolu. Cílem práce je zjistit, do jaké míry se formy a intenzita komunikace a spolupráce liší či shodují v závislosti na vzdělávacím programu, a identifikovat silné a slabé stránky vzájemné komunikace. V teoretické části autorka nastiňuje důležitost spolupráce rodiny a mateřské školy pro rozvoj dítěte předškolního věku, možné formy této spolupráce, zásady vyplývající z platných právních předpisů a kurikulárních dokumentů a popisuje, jak je tato spolupráce chápána v programu Začít spolu. V empirické části autorka k zodpovězení výzkumných otázek použila smíšenou výzkumnou strategii kombinující kvantitativní a kvalitativní výzkum. Data shromáždila metodou dotazníkového šetření, kdy respondenty byli pedagogové a rodiče dětí navštěvujících vybrané mateřské školy hlavního vzdělávacího proudu a mateřské školy s programem Začít spolu v Praze. Z výzkumu vyplynulo, že formy komunikace a spolupráce mezi rodinou a mateřskou školou v hlavním vzdělávacím proudu a v programu Začít spolu se významněji neliší, ale intenzita komunikace a spolupráce, byť obecně poměrně vysoká, je v rámci programu Začít spolu vyšší. Základní silné a slabé stránky komunikace...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.