|
|
Indikátory zranitelnosti – Příručka Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu k roku 2014
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
CENIA, česká informační agentura životního prostředí ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vytvořila návrh systému sledování zranitelnosti České republiky vůči projevům změny klimatu, tzv. indikátory zranitelnosti. Zranitelnost ČR vůči projevům změny klimatu je dle vyhodnocení, zpracovaného v průběhu roku 2017 k výchozímu roku 2014, velmi vysoká. Jeden z nejdůležitějších prvků zranitelnosti ČR je hospodaření s vodou v české krajině, která není v dostatečné míře schopná zadržovat vodu, což přispívá na jedné straně k velmi vysoké zranitelnosti suchem a na straně druhé povodněmi. Špatný management vody v krajině a v sídlech je umocněn měnícími se srážkovými a teplotními vzorci, které mají dopady na další oblasti – obyvatelstvo, lesnictví, zemědělství, urbánní prostředí, energetiku a další. Sada indikátorů zranitelnosti je součástí Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (NAP adaptace, 2017), který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (Adaptační strategie ČR, 2016).
Plný text:  PDF
|
|
|
Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu k roku 2014
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
CENIA, česká informační agentura životního prostředí ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vytvořila návrh systému sledování zranitelnosti České republiky vůči projevům změny klimatu, tzv. indikátory zranitelnosti. Zranitelnost ČR vůči projevům změny klimatu je dle vyhodnocení, zpracovaného v průběhu roku 2017 k výchozímu roku 2014, velmi vysoká. Jeden z nejdůležitějších prvků zranitelnosti ČR je hospodaření s vodou v české krajině, která není v dostatečné míře schopná zadržovat vodu, což přispívá na jedné straně k velmi vysoké zranitelnosti suchem a na straně druhé povodněmi. Špatný management vody v krajině a v sídlech je umocněn měnícími se srážkovými a teplotními vzorci, které mají dopady na další oblasti – obyvatelstvo, lesnictví, zemědělství, urbánní prostředí, energetiku a další. Sada indikátorů zranitelnosti je součástí Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (NAP adaptace, 2017), který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (Adaptační strategie ČR, 2016).
Plný text: PDF
|
|
|
Small Island Developing States and Statehood
Breitling, Dustin ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Dustin Breitling Thesis Advisor: Martin Riegl, PhD. Small Island Developing States and Statehood Abstract: The spate of warnings that have been issued concerning Climate Change and its damaging impact upon the livelihood of populations has garnered increasing acknowledgement and critical concern. In a century where the potential for states to be submerged, concerns are being raised about how states, especially Small Island Developing States, are susceptible to losing Statehood. Small Island Developing States are already being ravaged by higher sea levels and dramatic loss of livelihood through inundation and potential submergence of their territory by the end of the century. Already these concerns are catalyzing Small Island Developing States to seek out alternative arrangements for their populations and importantly to preserve their legal personality. These arrangements tie in decisive concerns that connect how States are understood within in the international community as possessing a permanent territory, effective governance, permanent population and the capacity to be recognized by others. The angle offered and explored here becomes what happens once a permanent territory is undermined by seawaters and populations are relocated to Host States. If these issues are bound to occur then can historical...
|
|
|
Dopady změny klimatu na obyvatelstvo Srí Lanky a adaptační strategie
Molnárová, Bára ; Stojanov, Robert (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Ostrovní státy, a to především ty, které jsou malé svojí rozlohou a patří mezi státy rozvojové, jsou vůči dopadům a rizikům změny klimatu zranitelnější než jiné oblasti světa. Hlavním cílem této studie je zjistit, jak obyvatelé ostrova Srí Lanky vnímají dopady změny klimatu, co považují za příčiny klimatické změny, jaké jsou podle nich dopady a jaké následky má klimatická změna na ně samotné. Cílem studie je rovněž analyzovat adaptační strategie místních obyvatel na dopady změny klimatu na Srí Lance, kterými jsou zejména růst teploty a změny srážkových režimů, se kterými souvisí sucha, povodně a sesuvy půdy. Případová studie vychází z mého výzkumu, který byl proveden v období od července do září roku 2016 na Srí Lance. Zaměřila jsem se na dva sousedící, avšak klimaticky odlišné distrikty: jedním z nich je distrikt Anuradhapura, který se nachází na severozápadě ostrova v suché klimatické zóně. Druhým je distrikt Matale, který se nachází ve vyšší nadmořské výšce a je zde více vlhkosti. Vzorek respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, tvoří celkem 280 osob (mužů a žen) ve věku nad 18 let s trvalým bydlištěm v jednom ze dvou zmíněných distriktů. Na základě výsledků analýzy zjištěných dat lze konstatovat, že obyvatelé obou distriktů vnímají nárůst teploty. Zároveň je ale nutné zmínit, že...
|
|
|
Energie a životní prostředí z právního pohledu
Pokorný, Jiří
Anotace: Lidstvo se ve svém vývoji dostalo do stavu, kdy je silně závislé na energiích. Primárně se jedná o univerzálně přeměnitelnou energii elektrickou, dále o energii tepelnou. Nejrozšířenější technologie výroby uvedených energií je však založena na fosilních palivech, jejichž spalováním vznikají emise skleníkových plynů. Přestože se nejedná o jediný zdroj těchto plynů, svým podílem patří mezi největší. Zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře způsobuje oteplování klimatu a globální změny, které ohrožují životní prostředí na celé planetě. Aby se podařilo klimatické změny zastavit, nebo alespoň zpomalit, je třeba přijmout celou řadu opatření, z nichž nejdůležitější spočívá ve snížení produkce skleníkových plynů. Přestože takové opatření musí být realizováno technicky, základy jsou právní povahy. Disertační práce Energie a životní prostředí z právního pohledu se tak zabývá vztahy úrovně energie-životní prostředí (tedy hlavně energetikou) a právními nástroji, které do těchto vztahů zasahují. Lze je nalézt napříč úrovněmi; od mezinárodní, přes evropskou, po národní českou. Z hlediska používaných nástrojů se jedná o nástroje koncepční, administrativní a ekonomické. Role jednotlivých nástrojů je taková, že koncepční určují budoucí směřování, administrativní nástroje opatření uvedená v koncepcích...
|
|
|
Srážko-odtokový proces v podmínkách klimatické změny
Benáčková, Kateřina ; Janál,, Petr (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo sestavit koncepční srážko-odtokový model, který by byl schopen modelovat průtoky v podmínkách změny klimatu. V rámci práce byl po důkladném prověření možných variant sestaven uživatelský program Runoff Prophet, který je schopen simulace průtoků v závěrovém profilu libovolného povodí. Jedná se o deterministický lumped model s měsíčním krokem výpočtu, který z hydrologických jevů zohledňuje vlhkost půdy, evapotranspiraci, průtok podzemní vody a průtok v korytě vodního toku; jeho kalibrace funguje na principu diferenciální evoluce s koeficientem účinnosti modelu Nash-Sutcliffe jako kalibračním kritériem. Vyvinutý software byl otestován na zájmovém povodí Vír I. a výsledky aplikace vyhodnoceny z hlediska charakteru teplot, srážek a průtoků v měrném profilu Dalečín ve vzdálené budoucnosti podle klimatického scénáře A1B SRES, implementovaného v generátoru počasí LARS-WG.
|
|
| |
|
|
Forest regeneration within the treeline ecotone in the Giant Mountains under climate change
Cudlín, Ondřej ; Chumanová-Vávrová, Eva ; Edwards-Jonášová, Magda ; Heřman, Michal ; Štěpánek, Petr ; Cudlín, Pavel
Natural regeneration of mountain spruce forests began in the Giant Mountains 25 years ago after a reduction\nof severe and long-enduring air pollution. This process has been influenced by climatic change.\nThe aim of our contribution was to present background data for the potential elevational shift of spruce\nregeneration under conditions of climate change. These upslope shifts may also depend on constraints\nsuch as climate extremes, unfavourable soil conditions, absence of ectomycorrhizal symbionts, and lack of\nmicrosites suitable for seedlings. Since 2014, we have studied the main driving factors affecting Norway\nspruce regeneration, and in particular soil conditions, ectomycorrhizal symbionts, ground vegetation cover,\nand forest health, in six transects across the treeline ecotone located on a NW-to-NE transect through\nthe Giant Mountains. Microclimatic measurements showed that the mean difference in growing season\ntemperature between the montane spruce forests and forests at the treeline was −0.54°C. The model\nHADGEM2 predicted that in 20 years the temperature at the treeline will be similar to the current one at\nmontane elevations. The difference in prevailing soil types between the montane spruce forests and forests\nat the current treeline (i.e. podzol vs. ranker type) could be an important factor limiting success of the\nupslope spreading of spruce. Furthermore, areas covered by microsites favourable for natural spruce regeneration,\nespecially spruce litter patches, decaying wood, mosses, and Avenella flexuosa stands, were\nshown to decrease with increasing elevation. It is likely that spruce will move upslope in response to climate\nchange, but the process is likely to be slow or even blocked for some periods, especially by unfavourable\nsoil conditions and climatic extremes.
|
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu v "post-kjótském" období
Němeček, Michal ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato práce se zaměřuje na oblast práva ochrany přírody v oblasti globálních klimatických změn, a to v rovině mezinárodní, tj. mezinárodní smlouvy a úmluvy, legislativy Evropské unie a právní úpravy v České republice. Roky 2012 a 2015 byly z hlediska předpokládaného konce prvního (a původně jediného) kontrolního období Kjótského protokolu důležitými mezníky. Krom historického vývoje mezinárodního práva na ochranu klimatu, spočívajícího ve stručném výčtu dosavadních konferencí Rámcové úmluvy o změně klimatu, je v práci obsažena i předposlední klimatická konference v Paříži společně s předpoklady jeho dalšího směřování a dále pak i doporučení de lege ferenda. Podobně se práce věnuje i legislativě EU a ČR, především oblasti systému obchodování s emisními povolenkami. Okrajově jsou zmíněny i adaptační strategie EU a ČR, na které se právo na ochranu klimatu posledních let zaměřuje stále více. Klíčová slova Klimatická změna, Pařížská dohoda, emisní povolenka, COP
|
host ::
RSS.