|
| |
|
| |
|
|
Výzkum diverzity pavouků pro účely ochrany přírody.
Krajíčková, Kateřina ; Opatová, Věra (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci jsou kosmopolitní a velmi diverzifikovanou skupinou bezobratlých živočichů, která hraje velmi důležitou roli v ekosystému. Díky jejich všudypřítomnosti i v antropogenních a hospodářských ekosystémech je můžeme považovat za vhodnou skupinu, která se dá využít pro potřeby biologické ochrany. Pavoučí jedy a jejich hedvábí mají do budoucna také potenciální využití i v biotechnologiích. Pavouci dnes ovšem čelí mnoha ohrožujícím faktorům, mezi které patří například změna klimatu, ztráta jejich habitatu, pesticidy, kyselé deště, či jiné introdukované druhy bezobratlých. Ochrana pavouků se v současné době řeší několika způsoby, a to za pomoci regionálních nástrojů mezi které patří Bernská úmluva (Bern convention), Směrnice o stanovištích (Habitat directive) a Červený seznam ohrožených druhů IUCN (the Red list of Threathened Species of the IUCN). Konkrétně v EU však chybí úsilí o jejich ochranu nejen z hlediska hodnocení, ale i z hlediska regionálních a vnitrostátních právních předpisů. K jejich ochraně však napomáhá i fakt, že se mohou nacházet na chráněných územích, jako jsou například národní parky, nebo chráněná krajinná území, což značně napomáhá k udržení jejich diverzity. Největší překážku pro ochranu pavouků tvoří nedostatek veřejné podpory, která může souviset s neznalostí a obavami. Tyto...
|
|
|
Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
Holubová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Peřina, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce pojednává o střetu ochrany přírody a krajiny s rekreačním využíváním přírody. Tento střet je zkoumán na vztahu mezi "ochranářským subjektem" a "bivakujícím subjektem" v kontextu ecogovernmentality neboli posunu přírody do sféry vládnutí. Cílem práce je představit více kosmologií ochrany přírody mimo tu dominantní - ochranářskou a porozumět jejich vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována teorii subjektivity a konceptu ecogovernmentality v kontextu vybraných etnografických výzkumů. Empirická část je věnována etnografickému výzkumu bivakujících. Výsledky výzkumu jsou založeny na komparaci dat získaných etnografickým výzkumem s abstrahovanými figurami "ochranářského subjektu" - tak jak ho vymezují návštěvní řády chráněných oblastí a Zákon o ochraně přírody a krajiny, a "bivakujícího subjektu" - utvářeného pobyty v přírodě či skautskou výchovou. Výsledkem práce je zjištění podobnosti obou subjektů, které se z velké míry překrývají, byť ne zcela. Bivakující se spíše než s ochranářskými regulemi dostávají do konfliktu s turisty, vůči kterým se vymezují. Toto vymezení zároveň využívají jako argument pro ospravedlnění svých vlastních aktivit.
|
|
|
Zemědělské hospodaření v chráněných oblastech na příkladu Českého středohoří
Lonský, Milan ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce analyzuje vlastnickou a velikostní struktury a specializací jednotlivých zemědělských podniků v chráněné krajinné oblasti České středohoří. V horských a odlehlých oblastech obecně převládá struktura menších (rodinných) farem, které se spíše než na rostlinnou výrobu soustředí na živočišnou produkci. Právě u CHKO a horských oblastí můžeme očekávat rozdílné druhy zemědělské činnosti oproti ostatním oblastem Česka. Cílem práce je ověřit tento předpoklad na přírodních podmínkách sledovaného území CHKO České středohoří, kde lze předpokládat, že ve struktuře zemědělských podniků bude převládat spíše typ rodinných farem a malých podniků. Klíčová slova: ekologické zemědělství, chráněná krajinná oblast, CHKO, LPIS, LIFE, ArcGIS, využití půdy, RÚIAN.
|
|
|
Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu
Holubová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Peřina, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce pojednává o střetu ochrany přírody a krajiny s rekreačním využíváním přírody. Tento střet je zkoumán na vztahu mezi "ochranářským subjektem" a "bivakujícím subjektem" v kontextu ecogovernmentality neboli posunu přírody do sféry vládnutí. Cílem práce je představit více kosmologií ochrany přírody mimo tu dominantní - ochranářskou a porozumět jejich vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována teorii subjektivity a konceptu ecogovernmentality v kontextu vybraných etnografických výzkumů. Empirická část je věnována etnografickému výzkumu bivakujících. Výsledky výzkumu jsou založeny na komparaci dat získaných etnografickým výzkumem s abstrahovanými figurami "ochranářského subjektu" - tak jak ho vymezují návštěvní řády chráněných oblastí a Zákon o ochraně přírody a krajiny, a "bivakujícího subjektu" - utvářeného pobyty v přírodě či skautskou výchovou. Výsledkem práce je zjištění podobnosti obou subjektů, které se z velké míry překrývají, byť ne zcela. Bivakující se spíše než s ochranářskými regulemi dostávají do konfliktu s turisty, vůči kterým se vymezují. Toto vymezení zároveň využívají jako argument pro ospravedlnění svých vlastních aktivit.
|
|
|
Ochrana půdy v chráněných územích a ochranných pásmech.
Gotart, Lenka ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá právním režimem chráněných území a ochranných pásem sloužících k ochraně půdy. Diplomová práce se člení celkem do sedmi kapitol. Kapitola první se věnuje obecnému vymezení pojmu životního prostředí a popisuje důvody, proč ho chránit. Druhá kapitola se věnuje ochraně půdy obecně a hlavně se zaměřuje na problémy, se kterými se současně půda potýká. Třetí kapitola se věnuje pramenům právní úpravy ochrany půdy. Kapitola čtvrtá a pátá je pro tuto diplomovou práci stěžejní a obsahuje právní analýzu ochrany půdy v chráněných územích a ochranných pásmech v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o vodách. Každý institut je popsán, vymezen a především je zdůrazněn zvláštní právní režim spočívající zejména v zákazech a omezeních určitých činností v daném území, prostřednictvím kterých je právě půda chráněna. Šestá a sedmá kapitola se zaměřuje na ochranu půdy obsaženou v zákoně o lázeňství a hornictví.
|
host ::
RSS.