|
|
Cytokinové sítě a jejich dopad na imunitní profil pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML)
Ptáček, Antonín ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Karel (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je maligní hematologické onemocnění projevující se expanzí blastů v kostní dřeni a do periferní krve. Imunitní systém chrání tělo před leukémií odstraňováním transformovaných buněk. V AML jsou ale schopnosti imunitních buněk ovlivněny jak přímým kontaktem mezi leukemickými a efektorovými buňkami, tak cytokiny, metabolity a dalšími solubilními proteiny, které spolu s buňkami tvoří specifické mikroprostředí AML. Efekty cytokinů a dalších solubilních molekul v mikroprostředí AML nejsou zatím dostatečně popsány. Tato práce měla za cíl optimalizovat a zavést panel pro multiparametrickou průtokovou cytometrii pro měření buněčných populací a zavést multiparametrické testy hladin cytokinů, chemokinů a dalších solubilních proteinů v plazmě. Dalším cílem pak bylo pomocí těchto metod charakterizovat frekvence a funkční fenotyp buněčných populací a hladiny solubilních proteinů v mikroprostředí AML a popsat jejich vliv na závažnost onemocnění a celkové přežití pacientů. Pokusili jsme se také nalézt nové biomarkery imunitního úniku leukemických buněk. U pacientů jsme pozorovali supresivní mikroprostředí s aberantními hladinami solubilních receptorů a dalších proteinů. Toto mikroprostředí pak bylo odlišné v jednotlivých prognostických skupinách, do kterých byli pacienti rozděleni....
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
|
|
Modulace chemokinového profilu lidských makrofágů a renálního epitelu
Pidhorodetská, Halyna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Jeden z hlavních účinků prozánětlivých cytokinů je indukce chemokinů a exprese adhezivních molekul, které regulují migraci imunitních buněk do centra poškození. Chemoatraktivní gradient zajišťuje kromě toho také fyziologický přísun buněk do tkání a lymfatických orgánů za normálních okolností. Chemokiny jsou chemotaktické cytokiny, které tvoří velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinu vylučovaných proteinů, které mají mnoho funkcí jednak v procesech udržujících homeostázu, ale i ve stavech zánětlivých. Produkce některých chemokinů má také zásadní vliv na odhojení štěpu. Další pochopení mechanismů, kterými se účastní chemokiny akutní rejekce, by mohlo přispívat ke zlepšení léčebných kroků v transplantologii. V této diplomové práci byly sledovány sérové hladiny chemokinů u pacientů s transplantovanou ledvinou, tato měření však neukázala významnou dynamiku. Dále byl sledován vliv efektu prozánětlivých cytokinů na uvolnění chemokinů z buněk renálního epitelu a monocytů. Byly prováděny experimenty, kde se sledovaly hladiny jednotlivých chemokinů jako ENA-78, IL-8, MCP-1, MIP-1 β, RANTES, GRO alpha, u buněčných kultur THP-1 (monocyto/makrofágová buněčná linie), RPTEC (renální epiteliální buňky proximálních tubulů) a RA (nádorová linie ledvinových buněk). Ke stimulaci byl použit TNF-α (tumor nekrotizující...
|
|
|
Studie vlivu imunologických adjuvans na experimentální léčbu nádorů indukovaných HPV pomocí rekombinantních VACV a DNA vakcín
Gabriel, Pavel ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
1 ABSTRAKT O úspěchu nádorové vakcíny rozhodují jak faktory související s vakcínou, které určují hlavní parametry účinné imunitní odpovědi, tak faktory související s hostitelem představované imunosupresivními mechanismy, které umožňují nádoru uniknout imunitnímu systému. V případě VACV může v současnosti, kdy je z důvodů bezpečnosti dávána přednost oslabeným nereplikujícím se virům, nastat problém s jejich nedostatečnou imunogenností. Proto jsou vyvíjeny pomocí delecí neesenciálních genů vakcinační vektory na bázi oslabených rVACV schopných replikace, které navozují silnou imunitní odpověď. Za účelem eliminace vlivu imunosupresivních mechanismů nádorů jsou do vektorů vnášeny geny pro různá imunologická adjuvans (např. geny pro cytokiny). První část práce popisuje naše studium vlivu vCCI na biologické vlastnosti rVACV odvozených z kmene Praha. Při testování delečních a inzerčních mutant vCCI exprimujících s nádorem asociovaný protein HPV16 E7 jsme zjistili, že secernovaný vCCI atenuuje virus in vivo, což korelovalo se sníženou hladinou odpovídajících CC chemokinů v krvi při porovnání s rodičovským virem. Hodnocení specifické CTL odpovědi metodou ELISPOT IFN-γ ukázalo, že imunogennost rVACV produkujícího sekreční vCCI je podobná jako rodičovského viru nebo delečních mutant. Imunizace rekombinantním virem...
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation
Tyshkevich, Alexandra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Fenomén chronické bolesti je významným problémem současné medicíny. Vznik tohoto fenoménu těsně spojen s nociceptivním přenosem a modulací nociceptivního signálu na míšní úrovni. Za patologických podmínek jako je úraz nebo zánět je tato modulace ovlivněna působením různých endogenních molekul s bolest zesilujícími účinky. Důležitou skupinou mezi těmito molekulami jsou chemokiny - látky produkované imunitním systémem, které jsou mimo jiné zodpovědné za atrakci imunitních buněk. Nicméně, u patologických stavů mají chemokiny schopnost modulace nociceptivního signálu a indukce chronické bolesti. CCL2, zejména, má významnou roli v modulačních procesech na míšní úrovni. Zkoumaní mechanismů působení CCL2 na úrovní míchy a ganglii může být jedním s klíčů pro prevenci vývoje chronické bolesti. Klíčová slova: nocicepce, bolest, mícha, chemokiny, CCL2
|
|
|
Chemokiny u transplantace ledviny a jejich tvorba lidskými makrofágy a renálním epitelem
Pidhorodetská, Halyna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jeden z hlavních účinků prozánětlivých cytokinů je indukce chemokinů a exprese adhezivních molekul, které regulují migraci imunitních buněk do centra poškození. Chemoatraktivní gradient zajišťuje kromě toho také fyziologický přísun buněk do tkání a lymfatických orgánů za normálních okolností. Chemokiny jsou chemotaktické cytokiny, které tvoří velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinu vylučovaných proteinů, které mají mnoho funkcí jednak v procesech udržujících homeostázu, ale i ve stavech zánětlivých. Produkce některých chemokinů má také zásadní vliv na odhojení štěpu. Další pochopení mechanismů, kterými se účastní chemokiny akutní rejekce, by mohlo přispívat ke zlepšení léčebných kroků v transplantologii. V této diplomové práci byly sledovány sérové hladiny chemokinů u pacientů s transplantovanou ledvinou, tato měření však neukázala významnou dynamiku. Dále byl sledován vliv efektu prozánětlivých cytokinů na uvolnění chemokinů z buněk renálního epitelu a monocytů. Byly prováděny experimenty, kde se sledovaly hladiny jednotlivých chemokinů jako ENA-78, IL-8, MCP-1, MIP-1β, RANTES, GRO-α, u buněčných kultur THP-1 (monocyto/makrofágová buněčná linie), RPTEC (renální epiteliální buňky proximálních tubulů) a RA (nádorová linie ledvinových buněk). Ke stimulaci byl použit TNF-α (tumor nekrotizující faktor...
|
|
|
Modulace chemokinového profilu lidských makrofágů a renálního epitelu
Pidhorodetská, Halyna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Jeden z hlavních účinků prozánětlivých cytokinů je indukce chemokinů a exprese adhezivních molekul, které regulují migraci imunitních buněk do centra poškození. Chemoatraktivní gradient zajišťuje kromě toho také fyziologický přísun buněk do tkání a lymfatických orgánů za normálních okolností. Chemokiny jsou chemotaktické cytokiny, které tvoří velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinu vylučovaných proteinů, které mají mnoho funkcí jednak v procesech udržujících homeostázu, ale i ve stavech zánětlivých. Produkce některých chemokinů má také zásadní vliv na odhojení štěpu. Další pochopení mechanismů, kterými se účastní chemokiny akutní rejekce, by mohlo přispívat ke zlepšení léčebných kroků v transplantologii. V této diplomové práci byly sledovány sérové hladiny chemokinů u pacientů s transplantovanou ledvinou, tato měření však neukázala významnou dynamiku. Dále byl sledován vliv efektu prozánětlivých cytokinů na uvolnění chemokinů z buněk renálního epitelu a monocytů. Byly prováděny experimenty, kde se sledovaly hladiny jednotlivých chemokinů jako ENA-78, IL-8, MCP-1, MIP-1 β, RANTES, GRO alpha, u buněčných kultur THP-1 (monocyto/makrofágová buněčná linie), RPTEC (renální epiteliální buňky proximálních tubulů) a RA (nádorová linie ledvinových buněk). Ke stimulaci byl použit TNF-α (tumor nekrotizující...
|
|
|
Souvislost mezi zánětlivým a nádorovým onemocněním
Schierl, Jaroslav ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Miarková, Eva (oponent)
Chronický zánět vyvolaný řadou podnětů může vést k rozvoji nádorového onemocnění. Mezi tyto podněty patří jak dlouhodobé infekce, tak další biologické, chemické či fyzikální faktory endogenního i exogenního původu, jako je například tabákový kouř, alkohol, radiace, obezita aj. Zánětlivý proces řídí buňky imunitního systému, které tak mohou přispět ke vzniku nádoru produkcí reaktivních částic kyslíku a dusíku, jež poškozují buněčné struktury, nebo uvolňováním cytokinů, důležitých mediátorů zánětu, které vedou ke zvýšené proliferaci buněk a angiogenezi. Ovšem kromě toho, že chronický zánět zvyšuje riziko tumorigeneze, se také buňky imunitního systému podílí na tvorbě tzv. zánětlivého mikroprostředí nádoru. Jedná se zejména o makrofágy asociované s nádorem, dendritické buňky a T-lymfocyty. Toto komplexní mikroprostředí nádoru je mimo jiné charakteristické přítomností řady mediátorů zánětu, které napomáhají proliferaci maligních buněk, progresi a metastazování nádoru a angiogenezi. Tato bakalářská práce popisuje klíčové pronádorové i protinádorové faktory, které se zároveň účastní zánětlivého procesu. Jedná se o prozánětlivé cytokiny, enzymy a transkripční faktory. Důležitou úlohu v imunitní odpovědi má zejména transkripční faktor NF-κB, který působí na velké množství genů, čímž spouští další...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.