|
|
Stanovení úrovně funkční kapacity pro výkon běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním
Šimková, Klára ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Klára Šimková Vedoucí práce: Mgr. Jaromíra Uhlířová Oponent práce: Název bakalářské práce: Stanovení úrovně funkční kapacity pro výkon běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním Tato bakalářská práce shrnuje základní informace o kardiovaskulárních onemocněních, jejich epidemiologii, nejčastějších příčinách vzniku, nejčastějších typech onemocnění, rizikových faktorech vzniku a jejich prevalenci. Dále je věnována popisu postupů, fází a cílů rehabilitace u cílové skupiny osob. Zvláštní pozornost je zaměřena na ergoterapeutickou intervenci a s ní spojené možnosti hodnocení funkční kapacity v oblasti běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části, která je zpracována formou literární rešerše, je shrnutí základních poznatků o kardiovaskulárních onemocněních, jejich rehabilitaci a možnostech hodnocení funkční kapacity nemocných osob v různých fázích rehabilitace. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů a zpracovává data z dotazníkového šetření. Dotazník je zaměřen na získání informací z pracovišť, na kterých je přítomné kardiologické i rehabilitační oddělení. Zpracovává...
|
|
|
Možnosti ergoterapie u pacientů se syndromem bolestivého ramene
Pukovcová, Klára ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Čábelková, Alžběta (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Klára Pukovcová Vedoucí práce: Bc.Tereza Svobodová Oponent práce: ………………….………………….… Název práce: Možnosti ergoterapie u pacientů se syndromem bolestivého ramene ABSTRAKT: Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku syndromu bolestivého ramene a na možnosti jejího ovlivnění v rámci ergoterapie. Slouží jako shrnutí možné ergoterapeutické intervence u pacientů se syndromem bolestivého ramene. Hlavním cílem práce bylo vytvoření postupu terapie, kterou může poskytovat ergoterapeut jakožto součást multidisciplinárního týmu. Teoretická část zahrnuje anatomické a kineziologické poznatky, příčiny, projevy, vyšetření a možnosti léčby syndromu bolestivého ramene. Hlavní část seznamuje s možnými postupy terapie v rámci ergoterapeutické intervence a přináší nový pohled z hlediska rehabilitace tohoto onemocnění, protože na něj bylo doposud nahlíženo především z pohledu fyzioterapie, bez které se léčba bolestivého ramene neobejde. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky dospělých pacientů se syndromem bolestivého ramene, které ukazují průběh terapií u konkrétních pacientů. U pacientů byly použity ergoterapeutické postupy, o kterých pojednává teoretická část práce a které navazují na intervenci fyzioterapeuta a usnadňují pacientův návrat do běžného denního života. KLÍČOVÁ SLOVA:...
|
|
|
Ergoterapie v dětské revmatologii
Therová, Michaela ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Michaela Therová Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková, M.Sc Název bakalářské práce: Ergoterapie v dětské revmatologii Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou ergoterapie v dětské revmatologii a je zaměřená především na volnočasové aktivity a běžné denní činnosti u dětí s polyartritidou v mladším školním věku. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí - na praktickou a teoretickou. Teoretická část se zabývá stručnou charakteristikou oboru ergoterapie, popisem juvenilní idiopatické artritidy, zvláště pak polyartritidy. Dále se tato část věnuje ergoterapii u dětí s polyartritidou a různým druhům vyšetření, které ergoterapeut u těchto dětí využívá (Dotazník k hodnocení zdravotního stavu dítěte CHAQ, dotazník JAHODA - juvenilní artritida - hodnotící data, vyšetření úchopů a goniometrie). Praktická část se skládá ze 6 narativních kazuistik dětských pacientů s polyartritidou, zaměřených převážně na volnočasové aktivity a běžné denní činnosti. Výsledky vyšetření dětí s polyartritidou jsou v této práci porovnány se vzorkem 5 zdravých dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak děti s polyartritidou tráví svůj volný čas, které běžné denní a herní činnosti jsou pro ně z důvodu tohoto onemocnění obtížné a které jsou bez obtíží. Ze získaných informací je...
|
|
|
Problematické oblasti pacientů s Huntingtonovou chorobou v každodenním životě. Podtitul: Návrh kompenzačních strategií pro vyrovnání kognitivního deficitu
Sýkorová, Jitka ; Zemánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Diplomová práce měla za cíl identifikovat problematické oblasti pacientů s Huntingtonovou chorobou (HCH) ve výkonu zaměstnávání z pohledu pacientů a z pohledu jejich blízkých osob (pečujících) a posoudit možný vliv deficitu kognitivních funkcí na výkon pacientů s HCH v běžných denních činnostech (ADL). Kritéria výběru účastníků výzkumné akce splnilo dvacet pět pacientů s diagnózou HCH a jejich pečujících. Pro sběr dat byly využity standardizované hodnotící metody dostupné v českém jazyce: Montrealský kognitivní test (MoCA), Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání (COPM) a dotazník pro pečující Bristolská škála denních aktivit (BADLS-CZ). Pro verifikaci hypotéz byly využity neparametrické statistické metody, dále kategorizace dat kvalitativního charakteru. Statisticky významný výsledek (p <0,05) testování první statistické hypotézy potvrzuje, že pečující uváděli více problematických oblastí ve výkonu zaměstnávání pacientů. Byla zjištěna vzájemná souvislost bodového výsledku dotazníku s výsledkem testu MoCA (rSp = -0,620; p <0,05). Pacienti s HCH z různých důvodů udávají méně problematických oblastí v každodenním životě, hodnocení výkonu v ADL u osob s HCH je tak vhodné v klinické praxi doplňovat informacemi od jejich pečujících. Kognitivní deficit pacientů průkazněji koreluje se sníženým výkonem v...
|
|
|
Vliv běžných denních činností na vertebrogenní potíže bederní páteře
SÁBLÍKOVÁ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem běžných denních činnosti na vertebrogenní potíže bederní páteře. Právě bederní páteř je nejčastějším místem výskytu bolestí, protože je zde přenesen pohyb z dolních končetin a pánve. Původem těchto potíží je v první řadě nesprávné provádění každodenních aktivit, při kterém dochází k nerovnoměrnému zatížení svalových skupin a k nedostatečné stabilizaci páteře. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má nesprávné provádění běžných denních činností na bolesti bederní páteře, jak je důležité provádět tyto činnosti správně a nastínit možnosti fyzioterapie a kinezioterapie, jako prevenci a léčbu těchto potíží. V teoretické části je popsána anatomie bederní páteře a její funkce, postura a držení těla, běžné denní činnosti, které ovlivňují bederní páteř, správné provádění těchto činností a v neposlední řadě možnosti fyzioterapie při bolestech bederní oblasti páteře. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu. Cílová skupina se skládala ze dvou žen, ve věku 20 a 44 let a jednoho může, ve věku 23 let, při čemž všichni trpěli bolestmi bederní páteře. Terapie probíhala po dobu 8 týdnů, jedenkrát týdně pod mým dohledem a pacienti měli za úkol cvičit obden cviky, které byly zadávány při jednotlivých návštěvách. Na začátku terapie byla pomocí rozhovoru odebrána anamnéza, byl proveden vstupní kineziologický rozbor, který jsem doplnila o dokumentaci a stanovil se krátkodobý kinezioterapeutický plán. Před začátkem terapie jsem stanovila cvičební jednotku, která byla individuálně upravována, podle momentálních schopností respondentů. Soubor cviků obsahoval spinální cviky, aktivaci hlubokého stabilizačního systému, aktivaci správného dechového stereotypu, cviky z metody Ludmily Mojžíšové a prvky z dynamické neuromuskulární stabilizace. Na konci terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor, který obsahoval fotodokumentaci a byl stanoven dlouhodobý kinezioterapeutický plán. U všech probandů došlo ke zlepšení dechového stereotypu, celkového držení těla při každodenních činnostech a ke zmírnění bolesti v bederní páteři.
|
|
|
Stanovení úrovně funkční kapacity pro výkon běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním
Šimková, Klára ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Klára Šimková Vedoucí práce: Mgr. Jaromíra Uhlířová Oponent práce: Název bakalářské práce: Stanovení úrovně funkční kapacity pro výkon běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním Tato bakalářská práce shrnuje základní informace o kardiovaskulárních onemocněních, jejich epidemiologii, nejčastějších příčinách vzniku, nejčastějších typech onemocnění, rizikových faktorech vzniku a jejich prevalenci. Dále je věnována popisu postupů, fází a cílů rehabilitace u cílové skupiny osob. Zvláštní pozornost je zaměřena na ergoterapeutickou intervenci a s ní spojené možnosti hodnocení funkční kapacity v oblasti běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části, která je zpracována formou literární rešerše, je shrnutí základních poznatků o kardiovaskulárních onemocněních, jejich rehabilitaci a možnostech hodnocení funkční kapacity nemocných osob v různých fázích rehabilitace. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů a zpracovává data z dotazníkového šetření. Dotazník je zaměřen na získání informací z pracovišť, na kterých je přítomné kardiologické i rehabilitační oddělení. Zpracovává...
|
|
|
Možnosti ergoterapie u pacientů se syndromem bolestivého ramene
Pukovcová, Klára ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Čábelková, Alžběta (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Klára Pukovcová Vedoucí práce: Bc.Tereza Svobodová Oponent práce: ………………….………………….… Název práce: Možnosti ergoterapie u pacientů se syndromem bolestivého ramene ABSTRAKT: Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku syndromu bolestivého ramene a na možnosti jejího ovlivnění v rámci ergoterapie. Slouží jako shrnutí možné ergoterapeutické intervence u pacientů se syndromem bolestivého ramene. Hlavním cílem práce bylo vytvoření postupu terapie, kterou může poskytovat ergoterapeut jakožto součást multidisciplinárního týmu. Teoretická část zahrnuje anatomické a kineziologické poznatky, příčiny, projevy, vyšetření a možnosti léčby syndromu bolestivého ramene. Hlavní část seznamuje s možnými postupy terapie v rámci ergoterapeutické intervence a přináší nový pohled z hlediska rehabilitace tohoto onemocnění, protože na něj bylo doposud nahlíženo především z pohledu fyzioterapie, bez které se léčba bolestivého ramene neobejde. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky dospělých pacientů se syndromem bolestivého ramene, které ukazují průběh terapií u konkrétních pacientů. U pacientů byly použity ergoterapeutické postupy, o kterých pojednává teoretická část práce a které navazují na intervenci fyzioterapeuta a usnadňují pacientův návrat do běžného denního života. KLÍČOVÁ SLOVA:...
|
|
|
Ergoterapie v dětské revmatologii
Therová, Michaela ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Michaela Therová Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková, M.Sc Název bakalářské práce: Ergoterapie v dětské revmatologii Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou ergoterapie v dětské revmatologii a je zaměřená především na volnočasové aktivity a běžné denní činnosti u dětí s polyartritidou v mladším školním věku. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí - na praktickou a teoretickou. Teoretická část se zabývá stručnou charakteristikou oboru ergoterapie, popisem juvenilní idiopatické artritidy, zvláště pak polyartritidy. Dále se tato část věnuje ergoterapii u dětí s polyartritidou a různým druhům vyšetření, které ergoterapeut u těchto dětí využívá (Dotazník k hodnocení zdravotního stavu dítěte CHAQ, dotazník JAHODA - juvenilní artritida - hodnotící data, vyšetření úchopů a goniometrie). Praktická část se skládá ze 6 narativních kazuistik dětských pacientů s polyartritidou, zaměřených převážně na volnočasové aktivity a běžné denní činnosti. Výsledky vyšetření dětí s polyartritidou jsou v této práci porovnány se vzorkem 5 zdravých dětí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak děti s polyartritidou tráví svůj volný čas, které běžné denní a herní činnosti jsou pro ně z důvodu tohoto onemocnění obtížné a které jsou bez obtíží. Ze získaných informací je...
|
|
|
Míra obtíží při vykonávání běžných denních činností u pacientů s revmatoidní artritidou
KAAS, Jiří
Teoretická východiska: Revmatoidní artritida je chronické systémové onemocnění, které se projevuje především zánětlivým postižením kloubů. Mezi hlavní potíže, se kterými se musí nemocný každodenně potýkat patří bolesti pohybového aparátu a únava. Choroba je typická svým dlouhým, progresivním průběhem a i když nevede přímo ke smrti nemocného, zkracuje jeho život v průměru asi o deset let. Závažnost onemocnění spočívá v tom, že postupně dochází k narušení pohybových schopností jedince. Nejprve se musí nemocný vyvarovat větší fyzické aktivitě, mnohdy se musí vzdát svých koníčku a někdy též zaměstnání. V nejvážnějších případech může být choroba překážkou i v provádění základních sebeobslužných činností. Cíl práce: Cílem práce je zmapovat míru potíží při vykonávání každodenních činností u pacientů s revmatoidní artritidou Hypotézy - H1: Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností, H2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností, H3: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností Metodika: Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. Pro vlastní šetření byl využit standardizovaný dotazník HAQ, který byl distribuován nemocným s revmatoidní artritidou. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 200 nemocných trpících revmatoidní artritidou z celé České republiky. Respondenti byli vybíráni na základě kvótního výběru, kdy mělo být dodrženo poměru žen a mužů 3:1, tedy 150 žen a 50 mužů. Při vyhledávání respondentů byly předně osloveny organizace sdružující nemocné s touto diagnózou. Všechny získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Použita byla popisná statistika. Výsledky: Výsledky lze rozdělit do tří oblastí podle toho, k jaké hypotéze se vztahují. První část výsledků poskytla informace o stupni obtíží, které jedinci pociťují při vykonávání konkrétních běžných denních činností. Bylo zjištěno, že jako nejobtížnější činnosti vnímají nemocní sundání předmětu z výšky nad hlavou a koupání ve vaně. Druhá oblast přinesla informace o používaných pomůckách při vykonávání každodenních činností. Nejčastěji respondenti uváděli pomůcky pro oblékání či madlo u vany. Třetí a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, u kterých činností nemocní potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastěji bylo uvedeno dosahování či otevírání věcí. Podstatná část dotazovaných však uvedla, že žádnou pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech nepotřebují. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 - Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností potvrzena, H2 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností potvrzena a H3 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností nepotvrzena. Závěr: Práce poskytuje podrobný a komplexní pohled na problematiku vykonávání běžných denních činností u nemocných s revmatoidní artritidou. Výsledky mohou využít jak sestry v praxi tak studenti ošetřovatelství a příbuzných oborů. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. Výsledky práce budou též prezentovány a publikovány.
|
host ::
RSS.