|
| |
|
| |
|
|
Pracovní stůl pro výtvarnou činnost
Benešová, Anna
Cílem této práce je navrhnout a následně vytvořit funkční prototyp pracovního stolu pro výtvarníka, designéra, grafika, ilustrátora. Jako inspirace je využita myšlenka na tradiční řemeslo ve spojení s industriálním stylem. Vůdčí ideou bylo vytvořit účelnou pracovní plochu pro netradičně smýšlejícího tvůrce s uměleckým zaměřením, který ocení originální pojetí nábytku ve spojení s důmyslně pojatou účelností. Teoretická část obsahuje stručný průzkum vývoje stolového nábytku, požadavky a normy důležité při navrhování kancelářských stolů, obecnou typizaci stolového nábytku a další návodné informace, které je nutné znát než se člověk pustí do navrhování pracovního stolu. Praktická část využívá shrnuté informace k vytvoření vlastního návrhu. Je zde popsán celý postup výroby, a to vše je doplněno obrazovou dokumentací, která usnadňuje čtenáři pochopení a orientaci v tématu. Konečná varianta je prezentována formou výkresové dokumentace, 3D modelu v programu Rhinoceros 5 a zhotoveným prototypem v měřítku 1:1.
|
|
| |
|
|
Galerie moderního umění Brno
Skořepová, Lucie ; Fišer, Jiří (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Novostavba galerie moderního umění v Brně se nachází na rozlehlém svažitém pozemku na Kraví hoře. Pozemek leží na východní straně kopce a plynule navazuje na stávající park Kraví hora. I koncept řešení pozemku svojí ideou navazuje na sousední park. Celý pozemek galerie má sloužit jako park s venkovními výstavními prostory a sítí cest umožňující propojení mezi jednotlivými trasami pohybu. I samotný objekt galerie je koncipován tak, aby se jím při cestě z Náměstí míru dalo projít a volně pokračovat v cestě směrem na ulici Veveří. Tudíž volnost pohybu, průchod přírodou a obklopení uměním je hlavním konceptem návrhu. Hlavní budova galerie je řešena jako polyfunkční centrum moderního umění. Hlavní prostor je věnován univerzálním výstavním prostorám a ve zbylých částech budovy se nachází doplňkové funkce vzdělávacího centra, knihovna a společné zázemí. V rozlehlém parku galerie se nachází samostatně stojící ateliéry s vlastním výstavním, případně prodejním prostorem. Ateliéry budou pronajímány začínajícím umělcům. Základní formou budovy je lehce deformovaný kvádr, ze kterého vznikl odebráním středové hmoty průhled skrz budovu. Tím byl vytvořen veřejný prostor, který je sice součástí budovy, ale zároveň je otevřený a veřejně přístupný. Forma budovy pracuje se dvěma hlavními výhledy na Brno. Výhled z kopce na Severovýchod Brna je umožněn z veřejně přístupné terasy vzniklé odebráním středové hmoty budovy. Výhled na dominantu Brna – hrad Špilberk pak umožňuje střešní terasa galerie.
|
|
|
Rodinný dům s ateliérem na Hořicích
Svoboda, Jiří ; Nováková, Tereza (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá projekcí rodinného domu s ateliérem na Hořicích. Hořice jsou malou vesnicí ležící 7km od města Blanska, které má téměř 20 000 obyvatel. Tento objekt je situován do vesnice autora, a z hlediska stavebního jsou tudíž velice dobře známy okolní poměry. Stavba je umístěna do skutečného terénu na parcelu ležící naproti místu autorova bydliště. Dům má dvě patra, a to jedno nadzemní podlaží, které je částečně podsklepeno. Podsklepená část je z ulice (východní strany) přístupná. V jižní části podsklepení je projektován ateliér - tedy prostor komerční přístupný pro širokou veřejnost. V severní části je umístěna garáž pro dva osobní automobily a vedlejší vchod do rodinného domu. Nadzemní podlaží je soukromý prostor určený pro bydlení. Horní patro je 5+KK. Rodinný dům pojme bez problému rodinu o 5 členech, a je schopen ubytovat též návštěvu či prarodiče. Místnosti jsou navrhnuty komfortně a nabízejí moderní rodině spoustu využití. Hlavní přístup do rodinného domu vede přes venkovní schodiště. Objekt je zděný, obvodové stěny spodního patra jsou z betonových tvárnic a horní obvodové stěny z tvárnic pálených z hlíny. Obě patra propojuje železobetonové schodiště. Dům je zastřešen plochou střechou. Venkovní dveře a okna jsou hliníková. Objekt je obložen travertinovými bloky. Stavba je napojena na potřebné inženýrské sítě. Projektová dokumentace je vypracována v souladu s vyhláškou o dokumentaci staveb.
|
|
|
Elementární architektura / Elementy výuky architektury
Juřicová, Magdaléna ; Veselá, Markéta (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší propojení fakulty architektury a fakulty výtvarných umění v nově navrženém objektu. Obě fakulty definuje především praktická tvorba a tomu odpovídající elementární výukové prostory – ateliéry. Z těchto základních elementů doslova vyrůstá konečná podoba školy. Samotný proces návrhu je provázen neustálými změnami a hledáním přiměřeného prostorového vyjádření pro jednotlivé funkce školy. Konečné řešení je výsledkem postupné racionalizace, nacházení jistot a záchytných bodů v návrhu. Z množství variant a úvah o prostoru se tak nakonec vykrystalizuje to nejnutnější, nejelementárnější.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Dräxlerová, Laura ; Ryšavá, Hana (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Projekt kultúrneho hubu Jaroslavice vychádza z bohatej histórie tejto malej pohraničnej obce. Cieľom projektu je prispieť k zlepšeniu situácie v regióne pripojením na kultúrnu sieť a koordinovaním kreatívnych projektov v tejto oblasti. Zameriava sa na prilákanie zahraničných a českých umelcov a oboznamovanie lokálnej komunity s ich prácou. Na dennej báze tiež spolupracuje s umeleckými školami. Poskytuje množtvo workshopov a kurzov pre domácich. Zameriava sa najmä na mladšiu generáciu a snaží sa podporiť budovanie jej vzťahu ku kultúre a kreativite. Najzaujímavejšou časťou stavby je „Laboratórium svetla“. Je zostavené z 8 rôzmych svetelných situácií, na ktorých si môžu umelci trénovať svoje zručnosti alebo sa inšpirovať k tvorbe.
|
|
|
Dobudování VUT - Fakulta výtvarných umění
Ivanova, Nadezda ; Navrátil,, Aleš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Objekt je tvořen třemi částmi: dvěma šesti podlažními školními budovami, které jsou propojené dvoupodlažním společeným prostorem. Jednoduchá geometrie komplexu zapadá do stávající městské zástavby. Opakování směrování ulic poskytuje možnost vizuálního kontaktu s Právnickou fakultou, objekt je tvořen tvarem písmena V s uzavřenými nádvořími. Ve spodní části budovy Fakulty výtvarných umění jsou situovány dílny, archiv a depozitář uměleckých děl, do kterých se vchází ze severní strany. První tři podlaží jsou propojena chodbou s odpočinkovým společenským prostorem, který byl vytvořen pro pohodlnou komunikaci a oddych studentů a zaměstnanců. Na zbývajících podlažích jsou ateliéry, keramické a sochařské dílny, fotografie, tisk a 3D tisk, místnosti děkanátu, pedagogů a učebny. V horním patře, 6 m od paty budovy, jsou situovány velké ateliéry, osvětlení je zde zajištěno pomoci světlíků ve střeše. Také je zde navrženo otevřené vzdušné atrium, které spolu s poloprůhlednými fasádami zajišťuje přirozené světlo ve většině interiérů. Fasádní konstrukce je zdůrazněna pomoci pláště z vertikálních a horizontálních hliníkových lamel a desek, což dodává komplexu zajímavý, lehký a vzdušný nádech. Jednotnou kompozici podtrhují rovněž odstíny teplých a studených barev. Čtyři podzemní podlaží jsou využívána jako podzemní parkoviště, první patro je vyhrazeno univerzitě VUT. V budoucnu projekt také počítá s terénními úpravami okolí za účelem oživení a zpříjemnění, především z hlediska zeleně.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
host ::
RSS.