|
|
Stanovení antiepileptik v mateřském mléce pomocí chromatografických metod
Ernestová, Viktoria ; Hložek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje vývoji nové metody pro stanovení vybrané skupiny antiepileptických léčiv (brivaracetam, eslikarbazepin, felbamát, gabapentin, lakosamid, perampanel, pregabalin, rufinamid) v lidském mateřském mléce. Důvodem stanovení antiepileptických léčiv v této poměrně komplexní matrici je posouzení a optimalizace užívání uvedených léků u kojících matek, aby nedošlo k zbytečné a rizikové expozici kojenců. Výše uvedené léky mají různé nežádoucí vedlejší účinky, které mohou mít negativní vliv nejen na matku, ale i na kojené dítě. Pro přípravu vzorků byla použita metoda proteinové precipitace pomocí směsi acetonitril/methanol. Ke stanovení koncentrací uvedených léčiv byla vyvinuta a testována metoda založená na kapalinové chromatografii s tandemovou hmotnostní detekcí. V průběhu testování byly vyzkoušeny různé chromatografické kolony s odlišnými stacionárními fázemi, aby byly dosaženy optimální separační podmínky a experimentální nastavení pro celou paletu testovaných antiepileptik. Celá metodika bude následně validována podle všeobecných doporučených pokynů pro validaci klinických a toxikologických metody dle mezinárodního standardů a bude zamýšleno její užití v rutinní laboratorní praxi.
|
|
|
Léčba epilepsie
Chaloupková, Lucie ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Chaloupková Školitel: Prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Léčba epilepsie Epilepsie je závažné chronické onemocnění postihující všechny věkové kategorie, které může být charakterizováno opakujícími se epileptickými záchvaty. Postihuje asi 1,3-4 % populace a ohrožuje pacienta na životě při každém příchozím záchvatu. Dlouhodobé léčbě musí předcházet důsledná diagnostika a klasifikace onemocnění, která může být velice obtížná. Cílem léčby je zabránit vzniku opakovaných epileptických záchvatů nebo je alespoň zmírnit za současné minimalizace nežádoucích účinků léčby a omezení negativního vlivu na kvalitu života. Při volbě vhodného léčiva pro dospělého se lékař individuálně rozhoduje nejčastěji podle typu epileptického záchvatu. U dětí se výběr léčby často odvíjí od diagnostikovaného typu syndromu, který se v nižší věkové kategorii objevuje více než u dospělých pacientů. Lékař by se měl řídit odbornými standardy léčby epilepsie a současně vlastními zkušenostmi a nejaktuálnějšími poznatky, které získá v průběhu celoživotního vzdělávání. Terapie se začíná monoterapií a až při neúspěchu je nutno přistoupit k polyterapii více léčivy. Antiepileptika se mohou rozdělovat v...
|
|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků antiepileptik
Šoborová, Ivana ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Kateřina (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků antiepileptik Autor: Ivana Šoborová Vedoucí práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Epilepsie je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění vyskytující se po celém světě. Antiepileptika (AED) potlačují vznik epileptického záchvatu. Analýza spontánních hlášení nežádoucích účinků je důležitým zdrojem dat pro generování signálů potenciálních rizik farmakoterapie. Cíl: Cílem této práce byla analýza spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky AED z Centrální databáze nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v období od června 2004 do října 2017. Sekundárním cílem byla analýza rizika lékových interakcí všech léčivých přípravků uvedených v hlášeních a hodnocení očekávatelnosti hlášených nežádoucích účinků. Metodika: Retrospektivní analýza spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky AED z databáze SÚKL v daném období. Anonymizovaná data byla zpracována pomocí deskriptivní statistiky v MS Excel. Hodnocena byla např. charakteristika pacienta nebo závažnost a očekávatelnost nežádoucího účinku. Konkrétní nežádoucí účinky byly rozděleny do orgánových tříd dle MedDRA. V databázích Micromedex a UpToDate byly vyhledávány...
|
|
|
Kvalita života pacientů s epilepsií
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá subjektivním hodnocením kvality života lidí s epilepsií screeningovým dotazníkem Patient Weighted Quality Of Life In Epilepsy Inventory (QOLIE-10-P) v České republice. Cíle: Cílem této kvantitativní studie bylo posoudit psychometrické vlastnosti české verze dotazníku QOLIE-10-P, provést jeho validizaci na vzorku pacientů v České republice, posoudit vliv jednotlivých sociodemografických a klinických proměnných na kvalitu života těchto pacientů, určit, které z těchto proměnných kvalitu života predikují a provést McCallovu plošnou standardizaci Mean skóru a Final skóru QOLIE-10-P pro klinické screeningové použití v ošetřovatelské praxi. Metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 608 pacientů z Centra pro léčbu epilepsie Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, kteří splnili inkluzivní a exkluzivní kritéria. Všichni pacienti byli neurologicky a neuropsychologicky vyšetření a byl jim administrován dotazník QOLIE-10-P. Ke statistickému zpracování dat byly použity parametrické i neparametrické testy, určení vnitřní konzistence, test-retest reliabilita, faktorová analýza, lineární regrese a multiregresní analýza. Výsledky: Dotazník QOLIE-10-P dosahoval vysokých hodnot Cronbachova alfa (α = 0.8689). Byl prokázán statisticky signifikantní vztah mezi testem a retestem a...
|
|
|
Sledování spotřeby antiepileptik
Stuchlíková, Kateřina ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Horký, Pavel (oponent)
Sledování spotřeby antiepileptik Autor: Kateřina Stuchlíková Školitel: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Česká republika Úvod: Antiepileptika jsou léčiva, která zabraňují vzniku epileptických záchvatů. Cíl: Cílem diplomové práce bylo zhodnocení spotřeby antiepileptik na území České republiky (ČR) v období 01. 01. 2004 - 31. 12. 2018 pomocí dat ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Metodika: Retrospektivní analýza dat o spotřebě léčiv. Údaje o spotřebě antiepileptik byla získána z databáze SÚKL a zahrnovala všechna antiepileptika, která byla distribuována do zdravotnických zařízení ve sledovaném období. Pro potřebu srovnávání spotřeb byla vypočtena relativní srovnávací jednotka DID - počet definovaných denních dávek na 1000 obyvatel za den. Údaje o počtu obyvatel byly získány z Českého statistického úřadu. Výsledky: Spotřeba antiepileptik má rostoucí charakter. Během sledovaného období vzrostla z 7,43 DID na 15,87 DID. Nárůst ve spotřebě je pozorován u nových antiepileptik, kde se hodnota 1,15 DID vyšplhala na 10,59 DID, zatímco ve skupině klasických antiepileptik tato hodnota poklesla z 6,28 DID na 5,28 DID. Nejužívanějšími látkami ze skupiny AEP jsou pregabalin (3,67 DID), kyselina valproová (2,22...
|
|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků antiepileptik
Šoborová, Ivana ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Kateřina (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků antiepileptik Autor: Ivana Šoborová Vedoucí práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Epilepsie je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění vyskytující se po celém světě. Antiepileptika (AED) potlačují vznik epileptického záchvatu. Analýza spontánních hlášení nežádoucích účinků je důležitým zdrojem dat pro generování signálů potenciálních rizik farmakoterapie. Cíl: Cílem této práce byla analýza spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky AED z Centrální databáze nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v období od června 2004 do října 2017. Sekundárním cílem byla analýza rizika lékových interakcí všech léčivých přípravků uvedených v hlášeních a hodnocení očekávatelnosti hlášených nežádoucích účinků. Metodika: Retrospektivní analýza spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky AED z databáze SÚKL v daném období. Anonymizovaná data byla zpracována pomocí deskriptivní statistiky v MS Excel. Hodnocena byla např. charakteristika pacienta nebo závažnost a očekávatelnost nežádoucího účinku. Konkrétní nežádoucí účinky byly rozděleny do orgánových tříd dle MedDRA. V databázích Micromedex a UpToDate byly vyhledávány...
|
|
|
Hypotalamo-hypofýzo-gonádová osa a epilepsie: vzájemné vztahy
Čuchalová, Marcela ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Marcela Čuchalová Školitel: doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název: Hypotalamo - hypofýzo - gonádová osa a epilepsie: vzájemné vztahy Náplní diplomové práce je stručný přehled anatomie a fyziologie hypotalamo- hypofýzo-gonádové osy (HHG). Další kapitoly jsou věnovány vlivu epilepsie na funkci HHG, vlivu hormonů HHG na samotnou epileptickou aktivitu. Rovněž bude objasněn vliv antiepileptik na funkci HHG. Druhá část diplomové práce se věnuje samostatným kapitolám - katameniální epilepsii a epilepsii v těhotenství. Klíčová slova: antiepileptika, gonadotropin, hypotalamo-hypofýzo-gonádová osa, pohlavní hormony, prolaktin, temporální epilepsie.
|
|
|
Léčba epilepsie
Chaloupková, Lucie ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Chaloupková Školitel: Prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Léčba epilepsie Epilepsie je závažné chronické onemocnění postihující všechny věkové kategorie, které může být charakterizováno opakujícími se epileptickými záchvaty. Postihuje asi 1,3-4 % populace a ohrožuje pacienta na životě při každém příchozím záchvatu. Dlouhodobé léčbě musí předcházet důsledná diagnostika a klasifikace onemocnění, která může být velice obtížná. Cílem léčby je zabránit vzniku opakovaných epileptických záchvatů nebo je alespoň zmírnit za současné minimalizace nežádoucích účinků léčby a omezení negativního vlivu na kvalitu života. Při volbě vhodného léčiva pro dospělého se lékař individuálně rozhoduje nejčastěji podle typu epileptického záchvatu. U dětí se výběr léčby často odvíjí od diagnostikovaného typu syndromu, který se v nižší věkové kategorii objevuje více než u dospělých pacientů. Lékař by se měl řídit odbornými standardy léčby epilepsie a současně vlastními zkušenostmi a nejaktuálnějšími poznatky, které získá v průběhu celoživotního vzdělávání. Terapie se začíná monoterapií a až při neúspěchu je nutno přistoupit k polyterapii více léčivy. Antiepileptika se mohou rozdělovat v...
|
|
|
Psychosociální problematika pacientů s epilepsiemi
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o epilepsii, která je v dnešní době jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. Cílem bylo zjistit, zda jsou lidé s epilepsií omezeni v pracovní oblasti a zmapovat psychosociální problematiku této nemoci. Z práce vyplývá, že epilepsie přináší svému nositeli určité sociální stigma, které má za následek pracovní a psychosociální dopady vyplývající z nedostatečné informovanosti veřejnosti o onemocění. Práce by měla přispět k zamyšlení se nad touto problematikou, k zlepšení informovanosti a k lepšímu pochopení nemoci.
|
host ::
RSS.