|
|
Diagnostika parazitárních onemocnění a úspěšnost vybraných terapeutických postupů u lichokopytníků a sudokopytníků
HAVRDOVÁ, Nikola
Tato disertační práce se zabývala diagnostikou a terapeutickými postupy při léčbě parazitárních onemocnění u lichokopytníků a sudokopytníků vybranými anthelmintiky. V letech 2020 - 2023 bylo v rámci České republiky mikroskopicky vyšetřeno na přítomnost nematod, trematod nebo cestod ve vzorcích výkalů 5 359 sudokopytníků a 819 lichokopytníků, konkrétně - skotu, ovcí, koz, praturů, muflonů, jelenů, zubrů, bizonů, koní, oslů a poníků. Molekulárně bylo na přítomnost trematod vyšetřeno 76 vzorků skotu, 26 vzorků zubrů a 52 vzorků bizonů, kde byla prokázána přítomnost C. daubneyi. Parazitární infekce byly sledovány u přirozeně infikovaných jedinců a během studie nebyly u žádného monitorovaného jedince zpozorovány klinické příznaky prokazující parazitární infekci. Nejvíce parazitárních infekcí bylo vyhodnoceno pro H. contortus, O. ostertagi, M. benedeni, C. daubneyi a A. perfoliata. V rámci disertační práce bylo zvoleno celkem deset anthelmintik dostupných v České republice se zaměřením na jednotlivé kategorie parazitárních infekcí u různých druhů zvířat. Na základě laboratorních analýz testů LDA byl určen druh nematody dle vývojového stádia larev, který při terapeutické léčbě pomohl zvolit vhodné anthelmintikum. Závěrem lze konstatovat, že u terapeuticky léčených jedinců hospodářských zvířat byla prokázána účinnost téměř u všech anthelmintik.
|
|
|
Roup dětský
Exnerová, Andrea ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Doleželová, Eva (oponent)
Andrea Exnerová Roup dětský Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Zdravotní laborant Cíl: Cílem této práce je vytvořit přehled dosavadních poznatků o roupu dětském a provést dotazníkové šetření mezi rodiči, jehož záměrem je zjistit informace o průběhu, diagnostice a léčbě této nákazy a o informovanosti veřejnosti o tomto onemocnění. Metody: Dotazníkové šetření mezi rodiči, jejichž děti byly někdy nakaženy roupem dětským. Výsledky: Roupová nákaza je nejčastější u dětí ve věku 4-7 let. U poloviny dětí, které navštívily pediatra, bylo provedeno vyšetření. V téměř 25 % byl proveden odběr stolice. Děti byly léčeny nejčastěji předepsanými léky, k domácí samoléčbě se rodiče uchylují jen zřídka. V jedné třetině případů byli nakaženi i ostatní členové domácnosti. V polovině případů byla preventivně přeléčena celá rodina. Nejčastějším příznakem je svědění konečníku (83 %). Komplikace jsou výjimečné. 60 % respondentů si chybně myslí, že se lze roupy nakazit od zvířat. Respondenti nákazu nejčastěji označovali jako nemoc špinavých rukou. Závěry: Roupová nákaza se vyskytuje nejčastěji ve věku 4-7 let, kdy děti začínají navštěvovat kolektivní zařízení. U poloviny případů byla diagnóza určena na základě klinického obrazu či anamnézy od rodičů. Zarážející je odběr...
|
|
|
Vliv anthelmintik na transport léčiv ve střevě
Štefanová, Anna ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Anna Štefanová Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv anthelmintik na transport léčiv ve střevě V současné době je u lidí a zvířat dostupných několik tříd léčiv pro terapii helmintóz, takzvaných anthelmintik. Většina těchto léčiv je podávána perorální cestou, kde k absorpci do systémové cirkulace dochází prostřednictvím střevní bariéry. Průběh a míra této absorpce může však být omezena biotransformačními enzymy a transportními proteiny, zejména pak rodinou takzvaných ATP-vázajících transportních proteinů. Tyto transportéry jsou schopné vracet řadu xenobiotik včetně mnoha léčiv zpět do lumen střeva a jsou první linií obrany proti vstupu těchto látek do organismu. Významným zástupcem této skupiny transportérů je P-glykoprotein, který je známý svou širokou substrátovou specifitou. Vůči tomuto transportéru mohou léčiva vystupovat jako substráty, ale také jako inhibitory a/nebo induktory, což může vést k riziku lékových interakcí. O vlivu anthelmintik na inhibici P-glykoproteinu existuje relativně málo informací. Nejvíce prostudovaným anthelmintikem v souvislosti s P-glykoproteinem je ivermektin, ze skupiny makrocyklických laktonů, který je již mnoho let považován za...
|
|
|
Biotransformace fenbendazolu v sóji (Glycine max)
Martínková, Lenka ; Raisová Stuchlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Lenka Martínková Školitel: RNDr. Lucie Raisová Stuchlíková, Ph.D. Název diplomové práce: Biotransformace fenbendazolu v sóji (Glycine max) Veterinární léčiva jsou používána ve velkém množství v novodobém chovatelství pro léčbu a prevenci zvířecích chorob. Anthelmintika podávaná zvířatům vstupují do životního prostředí primárně stolicí nebo močí. Po vyloučení mohou léčiva přetrvávat v životním prostředí a ovlivňovat necílové organismy. Rostliny jsou schopné přijímat xenobiotika, včetně léčiv a detoxikovat je biotransformací. Detoxikace léčiva však představuje pouze biotransformace léčiva na netoxické a stabilní metabolity a jejich následná akumulace v rostlinách. Z tohoto důvodu je velmi důležitá znalost biotransformačních cest léčiva v rostlinách. Rostliny sóji, případně plody, jsou totiž dále využívané v zemědělství jako krmivo pro dobytek a absorbovaná anthelmintika včetně jejich metabolitů mohou vstupovat dále do potravního řetězce. Výsledky ukázaly, že fenbendazol vstupuje do rostlin, které jsou ho schopny biotransformovat. Zjistili jsme rozdíly v metabolitech mezi kořeny, listy, semeny a lusky sóji.
|
|
|
Pharmacokinetics of ivermectin in the sheep feces
Sobotová, Dominika ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Lamka, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Dominika Sobotová Školiteľ: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Názov diplomovej práce: Farmakokinetika ivermektinu v trusu ovce domácí Kľúčové slová: ivermektín, farmakokinetika, ovca domáca, anthelmintiká Nákaza vnútornými parazitmi (endoparazitmi) patrí medzi najčastejšie ochorenia u oviec. Nákaza týmito parazitmi najmä vlasovkou slezovou (Haemonchus contortus) spôsobuje nemalé ekonomické škody a významne pôsobí na produktivitu oviec. Pre liečbu sa používajú anthelmintiká, medzi ktoré patrí aj ivermektín. Ivermektín patrí do triedy makrocyklických laktónov a vyznačuje sa širokým spektrom účinku a zároveň nízkou toxicitou. Na druhú stranu predstavuje riziko pre životné prostredie v podobe rezíduí, ktoré sú vylučované trusom u liečených jedincov. Cieľom tejto štúdie bolo určiť exkrečný profil ivermektínu u oviec, ktorý bol subkutánne podaný v štandardnej dávke 0,2 mg/kg živej hmotnosti. Pre analýzu koncentrácie ivermektínu v truse bola použitá UHPLC/MS/MS metóda. Na základe získaných výsledkov sme stanovili základné farmakokinetické parametre ako čas nutný pre dosiahnutie maximálnej koncentrácie (tmax), maximálna koncentrácia (cmax), plocha pod krivkou (AUC) a priemerný rezidenčný čas (MRT). Pozorovali...
|
|
|
Roup dětský
Exnerová, Andrea ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Doleželová, Eva (oponent)
Andrea Exnerová Roup dětský Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Zdravotní laborant Cíl: Cílem této práce je vytvořit přehled dosavadních poznatků o roupu dětském a provést dotazníkové šetření mezi rodiči, jehož záměrem je zjistit informace o průběhu, diagnostice a léčbě této nákazy a o informovanosti veřejnosti o tomto onemocnění. Metody: Dotazníkové šetření mezi rodiči, jejichž děti byly někdy nakaženy roupem dětským. Výsledky: Roupová nákaza je nejčastější u dětí ve věku 4-7 let. U poloviny dětí, které navštívily pediatra, bylo provedeno vyšetření. V téměř 25 % byl proveden odběr stolice. Děti byly léčeny nejčastěji předepsanými léky, k domácí samoléčbě se rodiče uchylují jen zřídka. V jedné třetině případů byli nakaženi i ostatní členové domácnosti. V polovině případů byla preventivně přeléčena celá rodina. Nejčastějším příznakem je svědění konečníku (83 %). Komplikace jsou výjimečné. 60 % respondentů si chybně myslí, že se lze roupy nakazit od zvířat. Respondenti nákazu nejčastěji označovali jako nemoc špinavých rukou. Závěry: Roupová nákaza se vyskytuje nejčastěji ve věku 4-7 let, kdy děti začínají navštěvovat kolektivní zařízení. U poloviny případů byla diagnóza určena na základě klinického obrazu či anamnézy od rodičů. Zarážející je odběr...
|
|
|
HPLC stanovení benzimidazolů
Slezáková, Šárka ; Kubíček, Vladimír (vedoucí práce) ; Lázníčková, Alice (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Šárka Slezáková Vedoucí práce: Ing. Vladimír Kubíček, CSc. Název diplomové práce: HPLC stanovení benzimidazolů V této diplomové práci byly zkoumány možnosti stanovení benzimidazolů pomocí HILIC chromatografie, a to s využitím chromatografické kolony Ascentis Express HILIC 10,0 cm x 3,0 mm; 2,7 µm. Byly testovány dvě skupiny benzimidazolů. První z nich byla zaměřena na albendazol a jeho metabolity. Pokusy s těmito látkami nepřinesly uspokojivé výsledky, protože nebylo nalezeno složení mobilní fáze umožňující separaci studovaných analytů. Druhou skupinu tvořil flubendazol a jeho redukovaná a hydrolyzovaná forma. V tomto případě bylo vyzkoušeno několik složení mobilní fáze a nakonec bylo úspěšně docíleno rozdělení jednotlivých analytů ve směsi, a to za použití mobilní fáze ACN:HCOOH 0,03 mol/l (90:10). Jako vnitřní standard byl vybrán ricobendazol. Při nalezených podmínkách separace byla následně zkonstruována kalibrační křivka pro stanovení redukovaného flubendazolu v biologických vzorcích za použití ricobendazolu jako vnitřního standardu s využitím fluorescenční detekce. Klíčová slova: HILIC, HPLC, albendazol, flubendazol, kalibrační závislost.
|
host ::
RSS.