Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diagnostika parazitárních onemocnění a úspěšnost vybraných terapeutických postupů u lichokopytníků a sudokopytníků
HAVRDOVÁ, Nikola
Tato disertační práce se zabývala diagnostikou a terapeutickými postupy při léčbě parazitárních onemocnění u lichokopytníků a sudokopytníků vybranými anthelmintiky. V letech 2020 - 2023 bylo v rámci České republiky mikroskopicky vyšetřeno na přítomnost nematod, trematod nebo cestod ve vzorcích výkalů 5 359 sudokopytníků a 819 lichokopytníků, konkrétně - skotu, ovcí, koz, praturů, muflonů, jelenů, zubrů, bizonů, koní, oslů a poníků. Molekulárně bylo na přítomnost trematod vyšetřeno 76 vzorků skotu, 26 vzorků zubrů a 52 vzorků bizonů, kde byla prokázána přítomnost C. daubneyi. Parazitární infekce byly sledovány u přirozeně infikovaných jedinců a během studie nebyly u žádného monitorovaného jedince zpozorovány klinické příznaky prokazující parazitární infekci. Nejvíce parazitárních infekcí bylo vyhodnoceno pro H. contortus, O. ostertagi, M. benedeni, C. daubneyi a A. perfoliata. V rámci disertační práce bylo zvoleno celkem deset anthelmintik dostupných v České republice se zaměřením na jednotlivé kategorie parazitárních infekcí u různých druhů zvířat. Na základě laboratorních analýz testů LDA byl určen druh nematody dle vývojového stádia larev, který při terapeutické léčbě pomohl zvolit vhodné anthelmintikum. Závěrem lze konstatovat, že u terapeuticky léčených jedinců hospodářských zvířat byla prokázána účinnost téměř u všech anthelmintik.
Laparotomické infekce hostitelů střevními a žaludečními kryptosporidiemi
HAVRDOVÁ, Nikola
Zástupci rodu Cryptosporidium obývají epiteliální buňky gastrointestinálního traktu různých obratlovčích hostitelů. Tito paraziti se evolučně rozdělili do dvou skupin, na druhy infikující žláznatý žaludek svých hostitelů a druhy vyvíjející se na epiteliálních buňkách tenkého a tlustého střeva. Všechny druhy kryptosporidií jsou přenášeny fekálně orální cestou. Obecně se předpokládá, že excystace oocyst střevních druhů je aktivována v žaludku, přestože to nikdy nebylo experimentálně potvrzeno. Tato studie byla zaměřena na chirurgickou inokulaci laboratorních hostitelů (SCID myši) střevními (C. parvum) a žaludečními (C. proliferans) druhy kryptosporidií do intestinum tenue. Bylo prokázáno, že není rozdíl mezi per orálními infekcemi vyvolanými oocystami, které byly před inokulací předčištěny a těmi, které byly vyvolány oocystami v surovém trusu. Střevní druh, C. parvum, byl infekční pro všechny hostitele, kteří byli chirurgicky inokulováni do různých částí tenkého střeva, a to jak čistými, tak oocystami v trusu. Bylo demonstrováno, že oocysty C. parvum nepotřebují být pasážovány přes žaludek hostitele, aby došlo k jejich aktivaci a následné excystaci. Inokulace do jejunum se ukázala být jako nevhodnější. Obdobně u žaludečního druhu, C. proliferans, byla vyvolána infekce u všech hostitelů, kteří byli inokulováni oocystami získanými přímo z žaludku pozitivního zvířete. Bylo prokázáno, že oocysty C. proliferans nepotřebují být aktivovány průchodem střevy hostitelů. Chirurgická inokulace oocyst C. proliferans do intestinum tenue nevyvolala u žádného hostitele infekci.
Diverzita, fylogenetika a biologie různých izolátů Cryptosporidium muris
HAVRDOVÁ, Nikola
Byly popsány morfologické, biologické a molekulární charakteristiky dvou různých izolátů Cryptosporidium muris, HZ206 a TS03. Oocysty C. muris TS03 o velikosti 7,77 ? 0,23 × 5,2 ? 0,08 ?m s indexem tvaru 1,48 ? 0,02 (n = 100) byly morfometricky delší a širší než C. muris HZ206 o velikosti oocyst 7,62 ? 0,40 × 6,63 ? 0,09 ?m, 1,32 ? 0,02 (n = 100), (p = 0,034). Oocysty obou izolátů C. muris TS03 a HZ206 získaných z přirozeně infikovaného hlodouna východoafrického (Tachyoryctes splendens) a myši domácí (Mus musculus musculus) byly infekční pro naivní 8-týdenní krysy malé (Mastomys coucha). Zatímco prepatentní doba C. muris TS03 se pohybovala v rozmezí 19-21 dní po infekci (DPI) a zvířata vylučovala oocysty až do konce experimentu (120 DPI), zvířata infikovaná HZ206 začala vylučovat oocysty 13-15 DPI s patentní periodou 63-112 DPI. Kumulovaná hodnota intenzity infekce (AUC) u zvířat infikovaných TS03 se pohybovala od 250.000.000 do 800.000.000 oocyst za patentní periodu (OPP) a u HZ206 v rozmezí 11.000.000- 35.000.000 OPP. Histologické vyšetření prokázalo masivní infekce kryptosporidií ve žlázovém epitelu žaludku. Histopatologické změny měly nezánětlivý charakter včetně výrazné dilatace infikovaných částí žláz s atrofií a metaplazií žlázových epiteliálních buněk. Infekce TS03 ovlivnila velikost žaludku. Zatímco fyziologická hmotnost žaludku u naivních a HZ206-infikovaných krys malých ve věku 12 týdnů byla v rozmezí 0,61 ? 0,06 g, respektive 0,70 ? 0,17 g, abnormální zvětšení žaludku bylo pozorováno u zvířat infikovaných izolátem TS03 (3,23 ? 0,51 g). Nebyl pozorován žádný vliv na příjem krmiva u testovaných skupin. Fylogenetickou analýzou genů kódujících malou podjednotku rRNA, aktin, MS1, MS2, MS3 a MS16 bylo zjištěno, že C. muris TS03 je geneticky odlišné od ostatních C. muris izolátů. Závěrem lze říci, že morfologické, genetické a biologické vlastnosti podporují popsání Cryptosporidium muris TS03 jako nový samostatný druh.

Viz též: podobná jména autorů
2 Havrdová, Nela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.