Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Medializace měnové odluky a vzniku české koruny v roce 1993
Šimečková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dosud neprobádané oblasti studia, a to prostředkům a funkcím medializace měnové odluky a vzniku české koruny v únoru roku 1993. Práce mapuje český mediální diskurs věnovaný této problematice a odpovídá na otázku, zda sdělovací prostředky mohly prostřednictvím svých obsahů přispět k pozitivnímu vnímání a přijetí této podstatné ekonomické reformy, která fakticky dovršila proces rozdělení československé federace k 1. lednu 1993. Využívá k tomu kvalitativní metody výzkumu - sémiotickou analýzu a analýzu diskursu. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-politickou situaci v zemi. Teoretická část práce popisuje roli peněz a měnové politiky, technickou přípravu měnové odluky včetně vytvoření nové série bankovek a nastiňuje trendy českých médií po roce 1989. Metodologická část obsahuje konkrétní cíle, klade výzkumné otázky a podrobněji představuje zvolený postup výzkumu. Praktická část práce analyzuje mediální obsahy věnované měnové odluce v českých denících Blesk, Hospodářské noviny, MF Dnes a Rudé právo a ve vybraných pořadech České televize v prvním čtvrtletí roku 1993. Hlavní výstup této analýzy tvoří diskuse nad vyplynulými závěry a jejich rozvedení do hypotéz, které je možné testovat v dalších studiích zejména kvantitativního charakteru výzkumu.
Televizní drama v československém odborném diskursu 50. a 60. let.
Jiřiště, Jakub ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Magisterská diplomová práce se věnuje základním tendencím a předpokladům estetického vývoje československého televizního dramatu 50. a 60. let prostřednictvím jeho dobové odborné reflexe. Metodou diskurzivní analýzy aplikované na oblast estetiky a inspirované koncepty Michela Foucaulta a Achima Landwehra mapuje lokálně a časově podmíněné pole diskursu o televizním dramatu a proniká pod povrchové vztahy mezi jednotlivými subdiskursy (televizní kritika, televizní teorie, institucionální vlivy) s cílem postihnout formativní řád diskursu. Základní osu analýzy představuje vývoj konceptu televizní specifičnosti (televiznosti), který bude sledován skrze stěžejní dobové diskuze. Na nich se odráží postupné přehodnocování původních předpokladů o formální emancipaci i legitimitě televizního umění. Dalším krokem analýzy bude vzájemná komparace řešení, k nimž tyto diskuze na základě různých hledisek i metod dospěly, čímž bude naplněn druhý cíl diskursivní analýzy - určit základní jednotu diskursu. Tu představuje soubor společně prosazovaných předpokladů o ideální formě televizního dramatu, který je možné považovat za implicitní poetiku československého televizního dramatu 50. a 60. let. Klíčová slova Československá televize, televizní drama, televizní inscenace, televizní teorie, televizní kritika, estetika...
Argumentace v konfesijních polemikách mezi jednotou bratrskou a jezuity na začátku 17. století
Boumová, Eliška ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Práce se zabývá analýzou dvou textů z počátku 17. století. Jedná se o spis člena Jednoty bratrské Matouše Konečného Pravda vítězící a protibratrský spis Ctibora Kotvy z Freyfeldu Mumraj sbornické pravdy vymaškařenej. Práce na základě stylové a diskursivní analýzy sleduje podobnost i odlišnost argumentace obou textů autorů pocházejících ze stejného jazykového ale odlišného konfesijního a do jisté míry i kulturního prostředí.
Medializace měnové odluky a vzniku české koruny v roce 1993
Šimečková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dosud neprobádané oblasti studia, a to prostředkům a funkcím medializace měnové odluky a vzniku české koruny v únoru roku 1993. Práce mapuje český mediální diskurs věnovaný této problematice a odpovídá na otázku, zda sdělovací prostředky mohly prostřednictvím svých obsahů přispět k pozitivnímu vnímání a přijetí této podstatné ekonomické reformy, která fakticky dovršila proces rozdělení československé federace k 1. lednu 1993. Využívá k tomu kvalitativní metody výzkumu - sémiotickou analýzu a analýzu diskursu. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-politickou situaci v zemi. Teoretická část práce popisuje roli peněz a měnové politiky, technickou přípravu měnové odluky včetně vytvoření nové série bankovek a nastiňuje trendy českých médií po roce 1989. Metodologická část obsahuje konkrétní cíle, klade výzkumné otázky a podrobněji představuje zvolený postup výzkumu. Praktická část práce analyzuje mediální obsahy věnované měnové odluce v českých denících Blesk, Hospodářské noviny, MF Dnes a Rudé právo a ve vybraných pořadech České televize v prvním čtvrtletí roku 1993. Hlavní výstup této analýzy tvoří diskuse nad vyplynulými závěry a jejich rozvedení do hypotéz, které je možné testovat v dalších studiích zejména kvantitativního charakteru výzkumu.
Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010)
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
disertační práce: Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010) Václav Nekvapil, 2013 Cílem této práce je analyzovat a typologizovat francouzský společenský diskurs o izraelsko- palestinském konfliktu odrážející vybrané názory, zájmy, postoje a hodnoty spojované se současným židovstvím a židovskou diasporní identitou a následně je porovnat s oficiálním politicko-diplomatickým diskursem prezidentů Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho. Práce na základě metody typologizace a následně kritické diskursivní analýzy rozčleňuje společenský diskurs týkající se problematiky izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2000- 2010 do tří základních pozic: republikánské, antiimperialistické a neokonzervativní. Práce dále pojednává vztah vrcholných představitelů V. francouzské republiky k Izraeli a postoje k nim ze strany židovské komunity. Práce se také zaměřuje na proměny samotné židovské komunity ve Francii, a to jak v souvislosti s religiozitou, demografií, imigrací severoafrických Židů, tak s ohledem na proměňující se vztah k sionismu a Státu Izrael. Podle čtyř hlavních tematických os je v práci následně hlouběji analyzována argumentace zastánců jednotlivých ideových pozic. Na tématu tzv. povinnosti paměti (devoir de mémoire) zkoumáme morální argumentaci dotýkající se památky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.