|
|
Adaptace osob na podmínky výkonu vazby
DOLEJŠ, Martin
Práce ve svém úvodu seznamuje s podmínkami a právními aspekty vazby jako instituce, elementu trestněprávního systému. Přibližuje peniterciární trendy a problematiku jejich uvádění do praxe s přihlédnutím ke stavu současné společnosti a případné nutnosti zásahu spočívajícího v omezení svobody obviněné osoby. V následující části, prostřednictvím nestandardizovaného rozhovoru v rámci kvalitativního výzkumu, prakticky zkoumá, jak negativně se tento zásah projevil na psychosociální adaptaci u konkrétních jedinců v prostředí vazební věznice. V závěru naznačuje i druhou stránku problému adaptace, tentokrát člověka z vazby propuštěného, všeobecně se adaptujícího na své původní prostředí.
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Žůrek, Petr ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na úlohu obhájce v přípravném řízení a její vztah k naplnění práva obviněného na obhajobu, které je jedním ze základních pilířů dodržení práva na spravedlivý proces v trestním řízení. Právní postavení obhájce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, neboť jeho činnost nespočívá pouze v zajištění rovnosti zbraní, ale také v prověření a kontrole činnosti orgánů činných v trestním řízení. Při výkonu své činnosti je obhájce nadán jednotlivými povinnostmi a právy, která se souhlasem obviněného vykonává. Zvláštní pozornost byla věnována vztahu advokáta s klientem, povinnosti mlčenlivosti, právu účastnit se vyšetřovacích úkonů s důrazem na výslech obviněného, právu nahlížet do spisu vzhledem k jeho nedostatečné legislativní úpravě, a konečně, i s ohledem na projekt SKYPE obhajoby, právu na komunikaci s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby.
|
|
|
Vazba jako prostředek ultima ratio
Urban, Matěj ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Vazba jako prostředek ultima ratio Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou institutu vazby ve smyslu zásady, že jde o prostředek ultima ratio. Uvedené téma vychází ze skutečnosti, že vazba je nejpřísnější zajišťovací opatření, které nejvíce zasahuje do základních práv a svobod jedince. Nejprve se práce věnuje obecné charakteristice vazby jako takové a historickému vývoji její právní úpravy na českém území. Následuje rozbor platného vazebního práva v České republice, které je záměrně rozděleno na dva větší celky, a to na vazební právo materiální a vazební právo formální. V rámci materiálního vazebního práva jsou postupně popsány a analyzovány obecné podmínky pro vzetí obviněného do vazby, zákonné důvody vazby, instituty nahrazující institut vazby a zvláštní případy vazby. Z hlediska formálního vazebního práva je popsána a analyzována problematika trvání vazby a její přípustné délky, rozhodování o vazbě, vazebního zasedání, stížnosti proti rozhodnutí o vazbě a výkonu vazby. Tato část práce je ještě doplněna o kratší kapitolu věnující se započítání vazby do uloženého trestu a náhradě škody způsobené rozhodnutím o vazbě, neboť vhodně zdůrazňuje významnost vazby jako prostředku ultima ratio. Následuje neméně významná část práce, která přibližuje právní úpravy zajišťovacího prostředku vazby ve Spolkové...
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga v systému zacházení s vězni
Sechterová, Lenka ; Bajcura, Lubomír (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga v systému zacházení s vězni. Zkoumá práci speciálního pedagoga na oddělení výkonu vazby a oddělení výkonu trestu odnětí svobody. Dále popisuje všechny aktivity a programy, které jsou pro obviněné a odsouzené právě speciálními pedagogy připravovány. V praktické části je popsána práce speciálního pedagoga ve Vazební věznici Praha-Pankrác. Průzkum byl proveden na základě pozorování, kazuistik a rozhovorů.
|
|
|
Vazba v trestním řízení
Nosková, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou vazby jakožto zajišťovacího prostředku trestního práva, jenž představuje nejzávažnější zásah do osobní svobody obviněného. Práce se kromě úvodní a závěrečné části člení do devíti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje ústavněprávnímu zakotvení vazby. Následuje kapitola týkající se materiálních otázek vazebního práva. Stěžejní část práce je věnována procesním otázkám vazby, vlastnímu rozhodování o vzetí obviněného do vazby, vazebnímu zasedání, přezkumu důvodnosti vazby, rozhodování o prodloužení vazby a opatřením nahrazujícím vazbu. V dalších kapitolách je rozebrána vazba v řízení ve věcech mladistvých, obhajoba obviněného ve vazbě, výkonu vazby a odpovědnosti za škodu za vykonanou vazbu. Stručně je konstatována slovenská právní úprava vazby. Poslední kapitola se věnuje vyhodnocení zjištěných údajů týkajících se vazebních věcí za rok 2012 v působnosti Okresního státního zastupitelství v Jihlavě a jejich komparaci s údaji z jiných státních zastupitelství. Cílem mé práce bylo poskytnout ucelenou charakteristiku současné úpravy vazby zejména v kontextu rozsáhlé novely tohoto institutu č. 459/2011 Sb. a novely připojené k zákonu č. 45/2013 Sb., upozornit na některá problematická ustanovení a navrhnout způsob jejich řešení.
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Čupková, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásadou nemo tenetur se ipsum accusare, která představuje jedno ze základních procesních práv osob v rámci trestního řízení. Evropský soud pro lidská práva ji považuje za nedílnou součást práva na spravedlivý proces. Zejména s ohledem na problémy, které vyvstávají v souvislosti s interpretací a aplikací této zásady se práce snaží nastínit nejproblematičtější oblasti uplatňování této zásady a rozdílné názory na její obsah. První kapitola diplomové práce pojednává o historii a o uplatňování zásady, jak na evropském kontinentu v rámci kontinentálního práva, tak i v rámci angloamerického práva ve Spojeném království a na území Spojených států. Druhá kapitola stručně shrnuje vývoj judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Pozornost je zaměřena na vztah zásady nemo tenetur k právu na spravedlivý proces obsaženém v článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ale i jejím vztahu k dalším článkům obsaženým v této Úmluvě, zejména s ohledem na ochranu před mučením a jiným krutým zacházením s cílem získat důkaz o trestném činu. Třetí kapitola shrnuje úpravu v právním řádu České republiky a to jak na úrovni Ústavního pořádku, zejména s ohledem na články Listiny upravující jak obecné právo nevypovídat, tak i právo nevypovídat...
|
|
|
Institut vazby v trestním řízení
ZELENKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá omezením osobní svobody obviněné osoby v trestním řízení prostřednictvím institutu vazby v kontextu základních lidských práv a svobod, která jsou každé obviněné osobě garantována právním řádem včetně mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Po právním rozboru omezení osobní svobody prostřednictvím zadržení nebo zatčení, které předchází vazebnímu zajištění, následuje tzv. materiální vazební právo, konkrétně institut vazby se zaměřením na vazební důvody. Další kapitola zahrnuje formální vazební právo, které se zabývá procesními aspekty vazebního zajištění fyzické osoby v rámci vazebního zasedání a v něm vyhlášenými rozhodnutími o vzetí do vazby a limity při přijetí zákonných náhrad vazby jiným opatřením. Poslední kapitola se zabývá výkonem vazby z hlediska práv a povinností obviněného ve výkonu vazby včetně případných sociálně psychologických aspektů.
|
|
|
Možnosti působení vězeňského kaplana ve třech věznicích
Špinarová, Radka ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá působením vězeňských kaplanů ve třech diferenciačně rozdílných věznicích České republiky (Praha-Pankrác, Příbram-Bytíz a Valdice). Teoretická část pojednává o vězeňském prostředí, kde více přibližuje člověka ve výkonu vazby (VV) a člověka ve výkonu trestu odnětí svobody (VTOS). Dále se zaměřuje na psychologické aspekty výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Stěžejním tématem je vznik vězeňské duchovní služby, její náplň a cíle. Tato část také obsahuje příběhy odsouzených a představuje rozdíl mezi vězeňskou duchovní službou (kaplani) a vězeňskou duchovenskou péčí (dobrovolníci). Praktická část vychází z kvalitativní studie, a to z rozhovorů s osmi kaplany (pěti muži a třemi ženami). Dále jsou zde popsány cíle, metody a výsledky výzkumu, diskuse a především má vlastní praxe v těchto třech věznicích ČR, která mi přinesla mnoho zážitků a obohatila můj vlastní dojem z této klientely a problematiky.
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Blaškovanová, Veronika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na postavení obhájce v přípravném řízení, neboť účast obhájce v trestním řízení je z pohledu teorie i praxe velmi aktuální téma. V práci je popsána geneze postavení obhájce, jakož i jeho posílení nejen v světle historického vývoje, ale též v důsledku vývoje judikatury. Samotným těžištěm práce je vymezení osoby obhájce a jeho práv a povinností v přípravném řízení. Osoba obhájce má přiznaná "obhajovací" práva pro všechny fáze trestního řízení, neboť je z pohledu obhajoby nedílnou součástí práva obviněného na obhajobu. Téma práce je přínosné (zejména z pohledu potenciálního využití) pro každého, neboť postavení obhájce a jeho účast již v předsoudní fázi trestního řízení je stěžejní nejen pro řádné uplatnění práva obviněného na obhajobu, ale též pro další fáze trestního řízení. Přípravné řízení slouží k prověření prvotní informace o tom, že byl spáchán trestný čin, zda je tato informace pravdivá, a k vypátrání osoby důvodně podezřelé z takového činu a ke shromáždění důkazních prostředků použitelných v řízení před soudem k podpoře obžaloby.1 Vzhledem k důležitosti této fáze řízení je pak zcela zásadní i postavení obhájce v něm. 1 Fryšták, M.: Přípravné řízení de lege ferenda. Trestněprávní revue 6/2015, 133 s. a násl.
|
|
|
Vazba v trestním řízení
Nosková, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou vazby jakožto zajišťovacího prostředku trestního práva, jenž představuje nejzávažnější zásah do osobní svobody obviněného. Práce se kromě úvodní a závěrečné části člení do devíti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje ústavněprávnímu zakotvení vazby. Následuje kapitola týkající se materiálních otázek vazebního práva. Stěžejní část práce je věnována procesním otázkám vazby, vlastnímu rozhodování o vzetí obviněného do vazby, vazebnímu zasedání, přezkumu důvodnosti vazby, rozhodování o prodloužení vazby a opatřením nahrazujícím vazbu. V dalších kapitolách je rozebrána vazba v řízení ve věcech mladistvých, obhajoba obviněného ve vazbě, výkonu vazby a odpovědnosti za škodu za vykonanou vazbu. Stručně je konstatována slovenská právní úprava vazby. Poslední kapitola se věnuje vyhodnocení zjištěných údajů týkajících se vazebních věcí za rok 2012 v působnosti Okresního státního zastupitelství v Jihlavě a jejich komparaci s údaji z jiných státních zastupitelství. Cílem mé práce bylo poskytnout ucelenou charakteristiku současné úpravy vazby zejména v kontextu rozsáhlé novely tohoto institutu č. 459/2011 Sb. a novely připojené k zákonu č. 45/2013 Sb., upozornit na některá problematická ustanovení a navrhnout způsob jejich řešení.
|
host ::
RSS.