|
| |
|
|
Jak orientovat sociální vztahy v době krize?
Littmann, Petr ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Křišťan, Alois (oponent)
Tato práce s názvem Jak orientovat sociální vztahy v době krize? se zabývá dílem tří vybraných autorů evropské fenomenologické filosofické tradice dvacátého a dvacátého prvního století, a sice Poláka Zygmunta Baumana, v Evropě déle žijícího Korejce Byung-Chula Hana a Češky Anny Hogenové. Práce postupuje podle jednotného schématu pro všechny tři autory, kdy krátce u každého uvádí život a dílo, následují v obsažnější podobě jejich důležité pojmy a myšlenky a také recepce jejich díla u vybraných autorů jak tuzemských, tak zahraničních. Důležité pojmy a myšlenky z jejich díla pak mají dále naznačovat způsob jejich možného napomáhání a službě sociální práci. Jejich definice v práci slouží k popisu, analýze, možnému dalšímu vývoji a případných východisek problémů, které vznikají v době krize či - jak je řečeno se Zygmuntem Baumanem - v době tekuté. Práce je napsána v rámci studijního oboru Křesťanská krizová a pastorační práce - Diakonika, proto obsahuje také odkazy k tomuto oboru. Práce čerpá z děl již uvedených autorů, jednak i z děl autorů dalších, její důležitou součástí je práce s Písmem.
|
|
|
Koncept individualizace v sociální teorii
Märzová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickým významem pojmu individualizace. Předkládá kompilaci a komparaci konceptů individualizace v pojetí tří teoretiků individualizace, Ulricha Becka, Zygmunta Baumana a Anthonyho Giddense a kritickou analýzu kritiky konceptu individualizace zaměřenou především na jeho kontroverzní aspekty. Z analýzy vyplývá, že existují čtyři okruhy kritických námitek vůči konceptu individualizace: 1. Teoretici individualizace své koncepty málo zakládají na empirických výzkumech. Proto jsou koncepty příliš obecné a neodpovídají skutečnosti. 2. Teoretici individualizace umisťují individua "mimo svět", jako by nebyla závislá na kultuře a druhých lidech. 3. Sociální třídy a genderový status dosud (alespoň do určité míry) ovlivňují život jedinců a jejich identitu. 4. Individualizace se netýká všech stejnou měrou. Z analýzy dále vyplývá, že spory o individualizaci jsou důsledkem odlišného významu, který přisuzují individualizaci tvůrci konceptu a jeho kritici. Teoretici individualizace chápou individualizaci jako makro-sociální jev, zatímco kritici konceptu pracují s individualizací jako s proměnou života a chování jedinců v důsledku působení různých (ambivalentních) procesů. Otázka, jakým způsobem tyto významy opět propojit, případně který z nich upřednostnit, je ponechána dalšímu výzkumu a...
|
|
|
The Death of the Female Protagonists in The Awakening, "The Yellow Wallpaper" and The House of Mirth, and Its Realistic Foundations.
Mervová, Lenka ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato práce analyzuje téma smrti nejenom jako výhradně vnitřní konflikt daného jedince, ale sleduje jej i v kontextu společnosti a jejího tlaku působícího na tohoto jedince. Předmět analýzy tvoří Probuzení Kate Chopinové, Dům radovánek Edith Whartonové a "Žlutá tapeta" Charlotte Perkins Gilamanové. Stěžejní úlohu pak v této práci sehrává literární typologie, která nejenom pomáhá pochopit kontrast, který vznikl v pojetí smrti ženských hrdinek, ale zároveň poskytuje výkladový rámec u jednotlivých děl. Smrt, jakožto komplexní jev, je v dílech Chopinové, Whartonové a Gilmanové pojímána v širší perspektivě, tedy netvoří ji pouze samotný konec fyzické existence, ale je vnímána jako odraz konfliktu mezi vnějšími faktory společenskými, ekonomickými, rodinnými a vnitřními predispozicemi, tužbami, představami, ideály a hodnotami. V ryze osobní dimenzi pak práce reflektuje vliv tohoto konfliktu na vnímání vlastní identity analyzovaných hrdinek. Právě ona eroze původní identity a snaha následně se s touto situací vyrovnat tvoří nejenom přímý předstupeň, jenž je následován smrtí v tradičním pojetí, ale umožňuje i samostatné pojetí této fáze jakožto metaforické smrti, jak ilustruje "Žlutá tapeta" Gilmanové. V případě Probuzení a Domu radovánek je tato fáze konfliktu následována sebevraždou hrdinky a smrt...
|
|
|
Globalizace - sociologická reflexe. Pojetí globalizace u Anthony Giddense, Zygmunta Baumana a Ulricha Becka
BIELKOVÁ, Veronika
Diplomová práce nazvaná "Globalizace - sociologická reflexe. Pojetí globalizace u Anthony Giddense, Zygmunta Baumana a Ulricha Becka." se zabývá otázkou, jak se soudobé sociologické myšlení vyrovnává s fenoménem globalizace. V úvodní části práce představuje základní obrysy sociologického pohledu na globalizační procesy a jejich historické kořeny. Hlavní část práce je věnována porovnání pojetí globalizace u tří významných sociologických teoretiků, Anthony Giddense, Zygmunta Baumana a Ulricha Becka, což zahrnuje podrobnou analýzu děl vztahujících se k tématu globalizace. V příslušných pasážích práce věnuje pozornost stěžejním tématům, která jsou v souvislosti s globalizací diskutována na poli soudobé sociální teorie (globalizace, lokalizace a glokalizace; denacionalizace; konvergence globální kultury; apod.). Diplomová práce vychází z klíčových děl těchto autorů, jejich ohlasu ve vědecké komunitě a z vlastní kritické analýzy.
|
host ::
RSS.