|
|
Market Forces and Political Power: On the Evolution of the Wagner Group
Mena Fuentes, Lucía ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Aliyev, Huseyn (oponent)
The Wagner Group has recently piqued the attention of the global press, academics, analysts, and strategic and military studies specialists. Building upon Ghiselli's theoretical framework on the study of Chinese Security Privatisation, this research explains the interplay of market dynamics and governmental power in shaping Wagner's unconventional development. Wagner's most relevant deployments abroad have accommodated the elite-set needs of Russia's public sphere through a clear alignment with the Russian foreign policy agenda. At the same time, the public debate on plaussibl regularisation of PMCs in Russia has been greatly determined by key events in Wagner's evolution. Recently, estimations of Russian control over this group have been underplayed by Prigozhin's mutiny. Amid recent developments and the War in Ukraine, the future of this Semi-State Security Actor and the country's PMSCs remain uncertain. Russia's leaders must deal with essential questions on the control of on-ground Wagner operatives amid the war in Ukraine before the legal regularisation of PMCs in the country is even conceivable.
|
|
|
Dokáže politická ekonomie vysvětlit soudobou hospodářskou politiku Ruska?
Makovcová, Jana
Makovcová, J. Dokáže politická ekonomie vysvětlit soudobou hospodářskou politiku Ruska?. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. Tato bakalářská práce analyzuje soudobou hospodářskou politiku Ruské federace v kontextu současných teorií politické ekonomie. Hledá spojitosti těchto teorií a reálných rozhodnutí Ruska na poli hospodářské politiky. Teoretický text se zaměřuje na klasifikaci politických režimů a jejich vlivem na hospodářský vývoj. Analytická část analyzuje konkrétní kroky v hospodářské politice Ruské federace, které jsou motivovány politickými faktory.
|
|
|
Internet governance in Putin's Russia - a long term perspective
Novák, Adam ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
diplomové práce Řízení Internetu v Putinově Rusku - dlouhodobá perspektiva Tato longitudinální případová studie analyzuje vývoj přístupu Putinova Ruska k řízení internetu. Kvalitativní charakter zkoumání vývoje přístupu Kremlu k řízení internetu si klade za cíl zachytit proces učení, který stojí za regulací kyberprostoru v Rusku. Cílem je pochopit, jaké události formovaly vnímání Kremlu toho, jak by se mělo přistupovat k internetu a podpůrné infrastruktuře za účelem zvýšení stability režimu. Na základě konceptů digitálního autoritářství a autoritářského učení, které je považováno za dlouhodobý proces se zlomovými body si tato práce klade za cíl odpovědět na tyto výzkumné otázky. Jak se projevuje ruské digitální autoritářství? Které domácí a mezinárodní události urychlily tempo a intenzitu regulace kyberprostoru v Rusku? Dá se za ruským dlouhodobým přístupem k regulaci internetu identifikovat proces učení? Pro tyto účely reprezentují výše zmíněné zlomové body události, po kterých se dá identifikovat změna vnímání řízení internetu a/nebo zintenzivnění kontroly online informačního prostoru. S pomocí periodizace tak práce sleduje vývoj ruského digitálního autoritářství napříč událostmi jako je Putinův nástup k moci, barevné revoluce, arabské jaro, masové protesty v Moskvě v roce 2011, Snowdenova...
|
|
|
Ruská idea po rozpadu SSSR. Proměny geopolitických představ V. Putina
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této diplomové práci zkoumám, jak se po rozpadu Sovětského svazu proměňovaly geopolitické představy o dalším vývoji Ruské federace, a jak na tuto diskusi následně navázal režim Vladimira Putina. Pomocí ruského politického a geopolitického myšlení dokládám, že klíčové otázky, na které si ruská elita (ať již inteligence nebo představitelé vládnoucí vrstvy) za posledních dvě stě let pokoušela najít odpovědi, zůstávají stále aktuální a formují společenskou debatu i charakter budovaného státu: jedná se například o otázku, do jaké míry by Rusko mělo být otevřené cizím vlivům, jestli představuje evropskou, asijskou či jedinečnou civilizaci, a jestli má ruský národ výjimečné, mesianistické poslání, kterému musí svoji existenci podřídit. Různé geopolitické školy nabízely postupně různé - navzájem protikladné - odpovědi na tyto otázky. Nejprve tedy představuji historii hledání ruské ideje, a následně zejména s pomocí projevů a článků pronesených a napsaných Vladimirem Putinem argumentuji, že žádná z těchto geopolitických koncepcí sama o sobě plně nevysvětluje, jakým směrem se ubírá dnešní Rusko, ale že ve svém souhrnu mohou do určité míry vysvětlit postupné názorové proměny Putinovy rétoriky i politiky. Zatímco dříve vznikaly geopolitické školy celé generace, a jejich vznik mnohdy vycházel ze zásadních...
|
|
|
Německo-ruské vztahy za vlády kancléřky Angely Merkelové
Hynčíková, Magdalena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tématem této práce jsou německo-ruské vztahy v období vlády kancléřky Angely Merkelové a jejich dynamika v tomto období. Teoretická část práce se zaměřuje na zahraniční politiku a hladiny její analýzy. Analytická část zkoumá chování Ruské federace a SRN v mezinárodních krizích. Ve výzkumu je zohledněn také historický kontext a pozadí vybraných událostí, jež mohly mít vliv na chování obou aktérů na poli zahraniční politiky. Cílem práce je přiblížit, jak se vztahy mezi těmito zeměmi změnily v období mezi lety 2005 až 2021, jakým směrem se ubíraly a jak byly ovlivněny právě mezinárodními krizemi.
|
|
|
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska : role v procesu formování bezpečnostních politik jaderných velmocí
Klůz, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska: Role v procesu formování zahraničních politik jaderných velmocí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá politickým použitím sekuritizace zbraní hromadného ničení prezidenty dvou nejzásadnějších světových jaderných mocností - USA a Ruské Federace. Za tímto účelem je v práci provedena diskurzivní analýza proslovů obou prezidentů v jejich prvních funkčních obdobích, s cílem sekuritizační diskurz identifikovat a interpretovat. Výstupem je analýza nejčastějšího typu využití sekuritizace ZHN k legitimizaci zahraničně-politických kroků a cílů těchto států a srovnání výsledků. Výsledky analýzy ukazují, že v případě USA byla sekuritizace ZHN používána především k legitimizaci politiky s cílem aktivně formovat mezinárodní situaci tak, aby byla v souladu se zájmy USA. Naopak v případě Ruska byl analyzovaný diskurz vzhledem k primárnímu zaměření pozornosti na domácí situaci použit především k zachování co nejstabilnější podoby v té době aktuálního statu quo. V případech USA i Ruska lze nicméně argumentovat predominantně ekonomické motivace využití analyzovaného diskurzu.
|
|
|
Rusko-běloruské sjednocování. Vybrané problémy a perspektivy Svazového státu (1999-2008)
Osipova, Kristina ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Rusko-b loruské sjednocování. Vybrané problémy a perspektivy Svazového státu (1999- 2008) Diplomová práce se obsahov zam uje hlavn na t i problematické body politické a ekonomické spolupráce, které pokládám ve sledovaném období (1999-2008) za nejd ležit jší. Jedná se o zavedení jednotné m ny (ruského rublu) v celém prostoru Svazového státu, stanovení ceny za energetické suroviny a proces vyjednávaní projektu Konstitu ního aktu. Vybraným problém m je v pr hu práce v nována samostatná kapitola. Nedílnou sou ástí práce bude i ur ení faktor , které p sobí ruskou zahrani ní politiku v i B lorusku a b loruskou v i Rusku a také proces vypracování a podpisu smlouvy z roku 1999. Mým zám rem bude, mimo jiné, poukázat na to, jak se zm nila integrace státu po nástupu Vladimira Putina do ela ruského státu, jelikož se v ele obou státu ocitly dv velmi silné a charismatické osobnosti, jejichž vztahy se nevyzna ovaly p ílišným p átelstvím. vodem výb ru tohoto tématu je pro m to, že od doby podepsání smlouvy o založení Svazového státu Ruska a B loruska již nyní ub hlo více než deset let, projekt vytvo ení tohoto integra ního uskupení však dokon en nebyl, p estože se to podle smlouvy m lo stát v pr hu p ti let. Nezdá se ani, že je "projekt" v bec uskute nitelný, což je vid t z celé ady problém , se kterými se oba státy po...
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Systémový separatismus v Čečenské republice
Kovbuz, Mikhail ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce Systémový separatismus v Čečenské republice se zabývá vztahy mezi Čečenskou republikou a Ruskou federaci. Analyzuje také současnou míru nezávislostí Čečenska na Rusku a porovnává aktuální stav s obdobím Rusko-čečenských válek a meziválečným obdobím de facto nezávislosti. Celkem pět kapitol podrobně rozebírá politické, ekonomické, osobní a vojensko-bezpečnostní nuance vztahu mezi oběma subjekty. To celé je doplněno o historické souvislosti, které jsou klíčové pro pochopení vývoje Čečenska od rozpadu Sovětského svazu. Celá práce je průběžně doplňována analýzou budoucího vývoje republiky podle témat jednotlivých kapitol.
|
|
| |
host ::
RSS.