|
|
Justiční a policejní spolupráce v Evropské unii
Coufalová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
V souvislosti s postupující integrací Evropské unie a užší spoluprací členských států v oblasti trestního práva procesního jsou v současné době jak orgány činné v trestním řízení, tak další osoby na trestním řízení zúčastněné, vystaveny řadě nově nastolených výzev a dosud nezodpovězených otázek. V posledních několika letech na půdě Evropské unie vzniklo mnoho nových institucí a byla přijata řada právních nástrojů, které mají přímý vliv na spolupráci mezi justičními a policejními orgány jednotlivých zemí. V návaznosti na nově vznikající druhy kriminality a celkově provázanější spolupráci pachatelů závažné trestné činnosti, se příslušné orgány na unijní i na národní úrovni setkávají se situacemi, které zatím nebyly řešeny buď vůbec, nebo které jsou zatím upraveny pouze teoretickými normami, dosud neuvedenými do praxe. Vzhledem k různorodosti a četnosti právních nástrojů a institucí, které zasahují do trestněprávní sféry, aniž by v mnoha případech byla jakkoliv upravena jejich vzájemná kooperace či vyřešena otázka aplikační přednosti, považuje autorka této práce za účelné představit odborné veřejnosti ucelený pohled na danou problematiku a definovat a shrnout všechny podstatné právní nástroje a instituce, které se danou problematikou na půdě Evropské unie zabývají. Autorka v této práci čerpá ze své...
|
|
|
Český a Irský protokol k Lisabonské smlouvě : vyjednávání a argumentace malých států
Třeštík, Marek ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Černoch, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vyjednávacích strategií takzvaných malých států, které práce definuje ve své teoretické části. Formou případové studie se práce věnuje Irsku a České republice a sleduje jejich postupy a strategie při prosazování jimi požadovaných výjimek týkajících se Lisabonské smlouvy. Takzvané malé státy se vzhledem ke svým omezeným ekonomickým a personálním zdrojům uchylují k využívání specificky namířených aktivit k získávání výhodných vyjednávacích pozic v rámci Evropské unie. Irsko i Česká republika jsou, dle typologie, kterou tato práce aplikuje, zařazeny mezi tento typ států. V průběhu ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy narazila Evropská unie na překážky spojené, v irském případě s negativním výsledkem všelidového hlasování o Lisabonské smlouvě a v případě České republiky s negativním postojem prezidenta Václava Klause k dokončení ratifikace. Tyto překážky vyústily ve formulaci požadavků, které obě země předložily evropským institucím. Tato práce se věnuje postupům, které byly v této fázi využity k dosažení záruk, které česká a irská strana požadovala. Tyto postupy jsou dokládány s využitím oficiálních dokumentů a veřejných vyjádření ze strany politických elit obou států a evropských institucí. Práce ve svém závěru konstatuje využitelnost aplikovaného...
|
|
|
Defining exclusive powers of the European Union in the context of the Lisbon Treaty
Martišová, Katarína ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Práca pojednáva o výlučných právomociach Európskej únie so zameraním na právomoci legislatívne. Pozostáva zo štyroch kapitol, pričom čerpajúc z českej a zahraničnej literatúry obsahuje teoretické hľadiská doplnené o judikatúru Európskeho súdneho dvora resp. Súdneho dvora Európskej únie. Prvá kapitola sa zameriava na právomocí EÚ obecne, vysvetľuje pojem právomoc a dotýka sa pôvodu kompetencií EÚ z historického i ústavného hľadiska. Za základ právomocí EÚ je možné považovať vôľu členských štátov, čomu zodpovedá teória prenesených právomocí, ozrejmená v kapitole 1.3. Práca sa tiež venuje teórii implicitných právomocí a doložke flexibility, ktoré predstavujú spôsob ako sa vyhnúť rigidite, ktorú by striktné dodržiavanie zásady prenesených právomocí mohlo predstavovať. Nasledujúca kapitola poskytuje prehľad ďalších typov kompetencií EÚ a poukazuje na ich špecifiká v porovnaní so skupinou výlučných právomocí. Dozvedáme sa teda, že v prípade spoločných právomocí môžu byť členské štáty činné, pokiaľ sa neuplatní blokačný účinok európskych predpisov, zatiaľ čo v iných prípadoch plní EÚ len funkciu podpornú. Posledné dve kapitoly, ktoré je možné považovať za najdôležitejšie, sa zameriavajú konkrétne na skupinu výlučných právomocí. Tretia kapitola sa venuje obdobiu pred prijatím Lisabonskej zmluvy, keď ešte...
|
|
|
Rada EU po Lisabonské smlouvě: změny v rozhodování kvalifikovanou většinou a jejich vliv na postavení členských států
Kučera, Václav ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vlivu nového systému kvalifikované většiny podle Lisabonské smlouvy na postavení členských států v Radě. Práce se zejména zabývá potenciální proměnou váhy členských států při hlasování v Radě, s pomocí tzv. hlasovacích indexů bude také determinována absolutní a relativní hlasovací síla členských států v Radě. Kvalifikovaná většina je v první části práce přiblížena také v rámci historického vývoje, tzn., jak její podoba variovala od vzniku Evropských společenství až po současnost. Důraz je pak pochopitelně kladen na podrobný popis stěžejních článků Lisabonské smlouvy, týkajících se hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. Odpověď na otázku, zda nová kritéria kvalifikované většiny budou znamenat odlišný výsledek hlasování v Radě, lze nalézt v rámci čtvrté kapitoly této práce. Důležitým prvkem analýzy kvalifikované většiny podle Lisabonské smlouvy je také její srovnání se systémem z Nice z hlediska spravedlivosti a efektivity. Na závěr této práce je zařazen historický vývoj rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou v Radě na úkor jednomyslného rozhodování. Identifikace států, které se v minulosti nejčastěji při hlasování kvalifikovanou většinou vyjadřovaly proti navrhovanému návrhu, je taktéž součástí poslední kapitoly.
|
|
|
Legislation and the institutions of the European Union in the Treaty of Lisbon
Filová, Andrea ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Štěpánek, Petr (oponent)
Reforma institucionální struktury Evropské unie obsažená v Lisabonské smlouvě je v souvislosti s probíhající ratifikací smlouvy v České republice tématem velmi aktuální. Bakalářská práce se zaměřuje na porovnání právní úpravy orgánů a institucí Evropské unie obsažených ve Smlouvě o ES a ve Smlouvě o EU na straně jedné a nové institucionální struktury obsažené v Lisabonské smlouvě na straně druhé. Nabízí také porovnání původního znění Smlouvy o Ústavě pro Evropu s konečným zněním Lisabonské smlouvy. Dále se zabývá otázkou, zda je reforma institucionální struktury EU obsažena v Lisabonské smlouvě stejně ambiciózní jako předchozí změny právní úpravy orgánů a institucí EU.
|
host ::
RSS.