Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium vlivu požárů skládek komunálních a průmyslových odpadů na kontaminaci životního prostředí, produkty hoření pryže a halogenovaných polymerů
Sikora, Henryk ; Hroch, Martin (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou požárů komunálních a průmyslových odpadů, zejména pryže a halogenovaných polymerů. Při hoření těchto materiálů dochází k uvolňování značného množství škodlivin do složek životního prostředí. Analýzou vzorků podrobených tepelnému rozkladu v laboratorních podmínkách byly zkoumány vznikající charakteristické látky v závislosti na podmínkách hoření. Šíření těchto látek do životního prostředí bylo sledováno u vzorků ovzduší, vody a půdy odebraných během reálných požárů, ke kterým došlo v letech 2007 – 2011 v Západočeském kraji. Většina vzorků byla analyzována pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Dále byl zkoumán vliv hasebních metod a použití hasebních prostředků na vznik a šíření produktů hoření, především do půdy a vodních zdrojů.
Posouzení vhodnosti skládkování KO v ČR
Kosová, Kristýna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
Práce posuzuje vhodnost skládkování komunálních odpadů v ČR. Skládkování je zde stále nejrozšířenějším způsobem odstraňování odpadů. Důvodem je především množství skládek na našem území, výše poplatků, nedostatečně vybudovaná infrastruktura a kapacity jiných technických zařízení k nakládání s odpady. Práce se zabývá skládkováním od samotné výstavby skládek, přes produkci, sběr a třídění KO až k politickému a ekonomickému hospodaření s odpady. Zaměřuje se také na aktuální problémy současné legislativy a odpadového hospodářství ČR. Součástí je také výzkum veřejného mínění a porovnání názorů odborné veřejnosti na tuto problematiku, jelikož má spoustu příznivců i odpůrců. I když má skládkování stále klesající tendence, faktem zůstává, že vždy budou vznikat nějaké zbytkové odpady, které nelze nebo se nevyplatí jinak odstranit, a tak skládkování vždy zůstane nedílnou součástí odpadového hospodářství.
Posouzení vhodnosti skládkování KO v ČR
Kosová, Kristýna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
Práce posuzuje vhodnost skládkování komunálních odpadů v ČR. Skládkování je zde stále nejrozšířenějším způsobem odstraňování odpadů. Důvodem je především množství skládek na našem území, výše poplatků, nedostatečně vybudovaná infrastruktura a kapacity jiných technických zařízení k nakládání s odpady. Práce se zabývá skládkováním od samotné výstavby skládek, přes produkci, sběr a třídění KO až k politickému a ekonomickému hospodaření s odpady. Zaměřuje se také na aktuální problémy současné legislativy a odpadového hospodářství ČR. Součástí je také výzkum veřejného mínění a porovnání názorů odborné veřejnosti na tuto problematiku, jelikož má spoustu příznivců i odpůrců. I když má skládkování stále klesající tendence, faktem zůstává, že vždy budou vznikat nějaké zbytkové odpady, které nelze nebo se nevyplatí jinak odstranit, a tak skládkování vždy zůstane nedílnou součástí odpadového hospodářství.
Studium vlivu požárů skládek komunálních a průmyslových odpadů na kontaminaci životního prostředí, produkty hoření pryže a halogenovaných polymerů
Sikora, Henryk ; Hroch, Martin (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou požárů komunálních a průmyslových odpadů, zejména pryže a halogenovaných polymerů. Při hoření těchto materiálů dochází k uvolňování značného množství škodlivin do složek životního prostředí. Analýzou vzorků podrobených tepelnému rozkladu v laboratorních podmínkách byly zkoumány vznikající charakteristické látky v závislosti na podmínkách hoření. Šíření těchto látek do životního prostředí bylo sledováno u vzorků ovzduší, vody a půdy odebraných během reálných požárů, ke kterým došlo v letech 2007 – 2011 v Západočeském kraji. Většina vzorků byla analyzována pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Dále byl zkoumán vliv hasebních metod a použití hasebních prostředků na vznik a šíření produktů hoření, především do půdy a vodních zdrojů.
Toxikologie zplodin hoření
SIKORA, Henryk
Významným rizikem požáru je vznik toxických zplodin. Tyto látky následně ohrožují jednotky hasičských záchranných sborů a obyvatele v blízkém okolí. Toxické zplodiny se týkají téměř 50% všech oběti požáru a jsou příčinou třetiny smrtelných oběti. Množství a složení zplodin závisí do značné míry na podmínkách termodegradace, především teplotě a množství kyslíku v okolní atmosféře. K předcházení nebo minimalizování následků vzniku toxických zplodin patři rychlá a kvalitní analýza. Zde se osvědčily nejvíce metody plynové chromatografie a hmotnostní spektrometie spojené s mikroextrakci na tuhou fázi. Součásti této práce je analýza zplodin vybraných materiálů a studium jejich toxických vlastností. Jedná se především o dřevo, ropné látky, kaučuky a různé typy plastů. Analýzou těchto zplodin bylo identifikováno více jak 300 látek. Jedná se především o oxidy uhlíku, oxidy dusíku, oxidy síry, těkavé organické látky, polycyklické aromatické uhlovodíky, ad. Monitorování zplodin hoření bylo prováděno i poblíž velkých požáru. Poznatky byly doplněny informacemi z odborných studií a události z minulých let. U identifikovaných látek, které přestavují největší ohrožení zdraví, byly popsány nejdůležitější toxické vlastnosti s důrazem na akutní expozici, příznaky intoxikace a možné následky. Na základě všech těchto poznatků jsou navržena ochranná opatření v souvislosti se vznikem toxických zplodin.
Aktivity EU v oblasti odpadů a jejich implikace pro vybrané státy EU a Českou republiku
Gregor, Martin ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Práce zpracovává téma aktivit Evropské unie v oblasti odpadového hospodářství a implikaci unijní legislativy v podmínkách národních právních řádů ve vybraných členských státech EU (Velká Británie, Německo, Belgie, Švédsko, Španělsko, Francie, Itálie a Česká republika). Soustředí se především na oblast sběru, zpracování a likvidaci komunálního odpadu, odpadu z obalů, elektrických zařízení a autovraků. Dále se zabývá analýzou podmínek pro skládkování v jednotlivých členských státech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.