|
|
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi
Petrů, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi Klíčová slova: Rada Evropy, Rusko, Ukrajina, agrese, lidská práva Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu odchodu Ruské federace z Rady Evropy a analyzuje, jaký dopad může tento krok mít ve vztahu k ochraně lidských práv v zemi. V úvodu si autorka pokládá dvě výzkumné otázky se záměrem zkoumat je z mezinárodněprávní perspektivy. V první z nich autorka avizuje záměr zamyslet se nad tím, zda k odchodu Ruské federace směřovaly vztahy mezí zemí a Radou Evropy dlouhodobě či zda se jednalo o přímou reakci na napadení Ukrajiny. Druhá výzkumná otázka je spojena s dopadem odchodu země z organizace na lidská práva v zemi, přičemž otázka zní, zda měla organizace možnost na lidskoprávní situaci v zemi vzhledem k napadení Ukrajiny ze strany Ruské federace v únoru roku 2022 ještě působit. Obě otázky autorka považuje za důležité vzhledem ke zhodnocení účelnosti, příčin a dopadů vyloučení Ruska ze strany Rady Evropy. Práce je rozdělena do tří velkých kapitol, přičemž první z nich se za účelem objasnění širšího kontextu věnuje ochraně lidských práv v Ruské federaci, a to z hlediska vnitrostátního i mezinárodního práva. V části věnující se vnitrostátnímu právu je kladen důraz zejména na ústavní a institucionální ochranu lidských...
|
|
|
Komparace legislativní úpravy eutanázie ve vybraných evropských zemích
ŠNYPS, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá tématem legislativní úpravy eutanázie v Evropě. Přesněji úpravou zemí, které mají legalizovanou aktivní eutanázii. Cíle celé práce jsou: komparace těchto legislativ s doporučením Rady Evropy, WMA a získání komplexnějšího pohledu na zákony spojené s eutanázií v Evropě. První kapitoly vymezují chápání eutanázie v kontextu legislativy a poukazují na argumentaci zastánců a odpůrců. Následující kapitola se věnuje odhalení jednotlivých legislativ zemí: Nizozemska, Belgie, Lucemburska, Švýcarska, Německo a České republiky. Poslední dvě kapitoly zmiňují stanovisko WMA a Rady Evropy, dále se zaměřují samotnou komparací legislativ s těmito stanovisky.
|
|
|
Problematika neobčanů v Lotyšsku během přístupových jednání do Evropské unie
Kofránková, Alžběta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoj Evropské unie k problematice neobčanů v Lotyšsku v období přístupových jednání do EU a jeho dopad na legislativní změny lotyšského státu v této oblasti. Práce si klade otázky, zda Lotyšsko splnilo všechna formální i neformální kritéria vstupu do Evropské unie, co se neobčanů týče, a zda doporučení obsažená v reportech pravidelně vydávaných Evropskou komisí během přístupových jednání byla vůbec efektivní. Dále bych chtěla zodpovědět otázku, jakou roli hráli další dva aktéři, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy, resp. do jaké míry na nich a jejich zdrojích byla Evropská unie závislá. S použitím primárních a sekundárních pramenů bych chtěla dokázat, že hlavním cílem reportů a doporučení Evropské unie během přístupových jednání bylo vylepšit postavení neobčanů v Lotyšsku, tedy vnést do země unijní standardy. Pokud se Lotyšsko stalo členem EU, teoreticky podmínky splnilo, otázkou ale zůstává, jak tomu bylo v praxi.
|
|
|
Lidská práva starších osob v dokumentech Rady Evropy
Košinová, Sabina ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Lidská práva starších osob v Dokumentech Rady Evropy Cílem této diplomové práce je popsat lidská práva starších osob v dokumentech Rady Evropy. Dokumenty Rady Evropy jsou nástrojem, který pomáhá právům starších osob v mnoha ohledech. Pro účely této práce jsem nejprve musela najít definici starší osoby. Dokumenty Rady Evropy, na rozdíl od některých mezinárodních organizací, kterými jsou např. Interamerická unie nebo Africká unie, v jejichž dokumentech můžeme nalézt definici starší osoby, definici starší osoby neobsahují. Ze studia dokumentů Rady Evropy vyplývá, že za starší osoby jsou považovány osoby starší 60 let. Cílem dokumentů Rady Evropy upravujících práva starších osob je ochrana a zlepšení postavení starších osob, které z důvodu věku spadají do skupiny, kterou rada Evropy vymezuje jako zranitelnou. Dokumenty Rady Evropy týkající se starších osob se zabývají tématy jako jsou důchody, věková diskriminace a přístup ke službám. Nejnovějšími otázkami, kterými se Rada Evropy zabývala v roce 2020 a v roce 2021 ve vztahu ke starším osobám, je problém digitalizace a problém pandemie koronaviru a její dopad na starší osoby. Dokumenty Rady Evropy týkající se starších osob můžeme dělit na závazné a nezávazné. Mezi závazné řadíme úmluvy. Mezi nejdůležitější patří Evropská úmluva o lidských právech a...
|
|
|
Protection against Discrimination under the European Convention on Human Rights
Konoplia, Oleksandra ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání rozsahu článku 14 Evropské úmluvy o lidských právech, teoretický rámec a právní základ pojmu diskriminace. Příspěvek představuje analýzu judikatury Evropského soudu pro lidská práva, jak tento soud operuje otázku nerovnosti a jaké nepřesnosti výkladu ponechává. Primárním cílem je zpochybnit systém ochrany před diskriminací podle článku 14 a úlohu vnitrostátních aktérů v jeho rozvoji. Diplomová práce zkoumá míru souladu mezi signatáři úmluvy s jejími antidiskriminačními ustanoveními, zaměřuje se na jednotlivé schopnosti států plnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Použití komparativního přístupu také pomáhá analyzovat roli místních nevládních organizací v procesu dodržování závazků v oblasti lidských práv podle úmluvy mezi signatáři. Práce si klade za cíl ukázat, proč se úroveň ochrany před diskriminací v jednotlivých zemích liší, a jakým překážkám čelí na cestě k dodržování lidských práv.
|
|
|
Vytváření zákona o občanství v Lotyšsku v kontextu evropské integrace
Prokopová, Zuzana ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o vytváření lotyšského zákona o občanství v kontextu evropské integrace. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, jaký vliv měly na vytváření zákona a jeho změny evropské organizace, zejména Rada Evropy, Evropská Unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Sekundárním cílem práce je analyzovat, jaký vliv měli na formování zákona představitelé Ruské federace. Lotyšsko bylo roku 1940 anektováno Sovětským svazem, jehož součástí zůstalo až do roku 1991. Během sovětského období se na území Lotyšské SSR přistěhovalo mnoho rusky mluvících. Lotyšský zákon o občanství z roku 1994 byl velmi restriktivní, byl založen na principu právní kontinuity s meziválečnou Lotyšskou republikou. Zákon tak pouze obnovil občanství, tj. automaticky ho obdrželi ti, kteří byli občany Lotyšska před rokem 1940. Mnoho obyvatel obnoveného Lotyšska, zejména rusky mluvících, tak zůstalo bez občanství. Pravidla naturalizace byla nastavena, avšak tempo bylo příliš pomalé kvůli systému tzv. "naturalizačních oken", který povoloval, aby se každý rok stala občany pouze určitá věková skupina obyvatel. Zástupci evropských organizací i Ruské federace proto naléhali na Lotyšsko, aby byl zákon liberalizován. Práce ukazuje, že evropské organizace měly vliv na liberalizaci zákona o občanství, zejména proto,...
|
|
|
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika
Zelnerová, Eliška ; Bayerová, Monika (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika. Abstrakt: Tato práce řeší problematiku ochrany práva na vzdělání. Zaměřuje se na pojetí práva na vzdělání obsaženého v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále také porovnává znění tohoto práva s jeho vyjádřením v jiných dokumentech poskytujících mu ochranu na mezinárodní úrovni. Těmito dokumenty jsou Listina o základních právech EU a Úmluva o právech dítěte. Podstatná část práce je věnována také koncepci práva na vzdělání v českém právním řádu a jejím porovnáním s úpravou v Úmluvě. Velká pozornost je pak věnována rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva D.H. a ostatní proti České republice, protože se jedná o jediný odsuzující rozsudek týkající se České republiky v oblasti práva na vzdělání. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mělo toto rozhodnutí na Českou republiku a další členské státy rady Evropy, a zda se je podařilo úspěšně implementovat do českého právního řádu. Toto rozhodnutí je důležité nejen pro Českou republiku. Vrhlo světlo na problém, se kterým se potýká řada evropských států. Stalo se pilotním rozsudkem, který následovala další podobná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající ne například Řecka či Maďarska. Z těchto rozhodnutí je patrné, že Česká...
|
|
|
International Regimes against Trafficking in Human Beings: European Experience
Prixová, Barbora ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tento výzkum zkoumá kauzální faktory, které ovlivňují způsob stanovení politických cílů a nástrojů mezinárodních organizací v oblasti obchodu s lidmi. Sledováním vývoje politik proti obchodování s lidmi v Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ukazuje práce dopad specifických faktorů na změny fungování mezinárodních organizací. Tímto způsobem odhaluje model predikující vliv faktorů, které udávají směr politiky mezinárodních organizacích. Práce zkoumá a testuje teoretické předpoklady tří teorií o mezinárodních institucích: realismu, historického institucionalismu a neoliberálního institucionalismu. Předpoklady příslušných teorií, nabízející kontrastní pohledy na fungování mezinárodních organizací, jsou klíčové pro formulaci odpovídajících nezávislých proměnných. Jelikož závislá proměnná je charakterizována jako měnící se design institucí, podrobná analýza vývoje politik daných institucí v rámci jednoho desetiletí rozkrývá kauzální vztahy mezi závislou a nezávislými proměnnými. S pomocí analýzy případové studie odhaluje práce viditelné vzorce, které ukazují, do jaké míry jsou jednotlivé nezávislé proměnné odpovědné za pozorované změny. Studie tak zároveň demonstruje, který z teoretických předpokladů je nejblíže pochopení vlivu mezinárodních organizací na tvorbu politik v...
|
|
|
Právo na užívání menšinových jazyků v evropském právu
Fraňková, Martina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Právo na užívání menšinových jazyků v evropském právu Klíčová slova Menšinové jazyky, Evropská unie, Rada Evropy Resumé Cílem této práce je popsat a analyzovat právo na užívání menšinových jazyků v Radě Evropy a v Evropské unii. Změna životního stylu a globalizace vedou ke zvýšenému tlaku také na evropské menšinové jazyky, z nichž se mnohé nacházejí na listině ohrožených jazyků publikované organizací UNESCO. Právě popis východisek a možností právní ochrany menšinových jazyků, především na půdě dvou výše zmíněných mezinárodních organizací, které by mohly zvrátit spíše nepříznivý vývoj v této oblasti, je základem této studie. Pozornost je věnována pozitivním právům tzv. tradičních menšin, zákaz diskriminace je zmíněn pouze velmi okrajově, stejně jako problematika jazyků migrantů a příbuzná témata. V první části své práce jsem se zaměřila na popis východisek jazykového práva a politiky a jejich vztahu k ochraně menšin, jejíž součást tvoří právo na užívání menšinových jazyků, stejně jako na rozbor jednotlivých složek tohoto práva. První kapitola přináší přehled úpravy práv menšin v kontextu historického vývoje Evropy. Druhá kapitola se blíže zabývá snahami o definici centrálního pojmu - menšiny. Třetí kapitola se věnuje popisu specifik ochrany menšinových jazyků a vymezuje některé základní pojmy. Čtvrtá...
|
|
|
Regionální organizace a boj proti terorismu: srovnání systému Rady Evropy a Organizace amerických států
Žabková, Marie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je jednak popsat jednotlivé kroky OAS a Rady Evropy v otázkách boje s terorismem a jednak srovnat jejich přístup v této oblasti. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol, které se dále dělí do tří částí. První dvě části jednotlivých kapitol popisují kroky obou organizací zvlášť, třetí část pak jejich přístup srovnává a dává do vzájemných souvislostí. Úvodní kapitola se zabývá důvody, pro které se tyto organizace rozhodly zavést boj s terorismem do své agendy a mapuje přijetí prvních mezinárodních instrumentů. Ačkoliv z časového hlediska se aktivity v této oblasti spíše překrývají, obsahově obě organizace uplatňují rozdílný přístup, co se týče přijatých protiteroristických úmluv. Následující kapitola je věnována především období po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy došlo k revizi stávajících dokumentů a k zintenzivnění protiteroristické spolupráce mezi státy obou regionů. V této kapitole detailně rozebírám tyto nově přijaté nástroje a srovnávám jejich vliv na dosavadní úpravu. Ve třetí kapitole se snažím nastínit nové oblasti zájmu na poli protiteroristického boje. Do popředí se dostávají otázky jako financování terorismu, kybernetický terorismus a snaha o spolupráci s dalšími regionálními organizacemi zabývajícími se protiteroristickou agendou. Čtvrtá kapitola...
|
host ::
RSS.