|
| |
|
| |
|
|
Ženské postavy ve vybraných romanetech Jakuba Arbesa
Majorová, Eliška ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Obsahem bakalářské práce je rozbor tří romanet - Sivookého démona, Zázračné madony a Akrobatů - a především charakteristika jejich hlavních hrdinek - Reginy, Ismeny a Eldory - s přihlédnutím k jejich literární výjimečnosti. V prvních dvou kapitolách je krátce shrnut Arbesův život v návaznosti na jeho dílo a popsáno romaneto jako žánr. To posloužilo jako východisko k rozboru vybraných romanet a určení rysů typických pro daný žánr. U zvolených romanet jsou detailně pomocí doslovných citací popsány jejich ženské hrdinky. Některé postupy při popisu jsou v Arbesově díle u ženských postav shodné s popisy postav mužských (výběr jména, dostatečné vzdělání k nastolení vědecky rozřešitelné zápletky), většina znaků je ale vlastní jen ženám. Všechny jsou nádherné, tajemné a dobré, schopné k sobě lidi poutat a schopné rozdávat lásku. Ačkoliv pocházejí z chudého prostředí, mají obrovskou moc ovlivnit silou své osobnosti okolní svět. Lákavé jsou i tajemným mystériem, které je obklopuje a které mizí až ve chvíli jejich smrti. Nejzajímavější je jejich charakter. Ačkoliv jsou dobré, skromné, vděčné, milé, trpělivé a v lásce oddané a věrné, mají společný i méně tradiční povahový rys, a to vášnivost. Dále jsou nekonvenční a svobodné. Z uvedených poznatků lze usoudit na typizaci Arbesových ženských postav. Uvedené...
|
|
|
Hudební kluby dnešní Prahy
Nový, Josef ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Sládek, Libor (oponent)
Autorský abstrakt Cílem této práce je zmapovat historii a současnou situaci pražských hudebních klubů, vypracovat přehled a charakteristiku klubů ve čtvrtích Žižkov a Smíchov a nabídnout čtenářům ucelené informace o poloze, interiéru, žánrové polarizaci a krátce popsaných dějinách jednotlivých klubů. Také se pokusíme identifikovat společné a rozdílné znaky klubů ve dvou vybraných čtvrtích. K problému se úzce váže historie vzniku hudebních klubů od kramářských písní a kupletů přes staropražské šantány a kabarety až po kluby jak je známe dnes, kterou se budeme také zabývat. V první polovině bakalářské práce se zastavíme u definice hudebního klubu a náhledu do historie těchto kulturně-sociálních zařízení v Praze. Po éře profesionálně skládaných kramářských písní a kupletů se jejich první skutečnou obdobou zdají být šantány, které později musely uvolnit místo kabaretům, přestože se tehdy ještě nejednalo o podniky ryze hudebního zaměření. Vývojem přes obě světové války a dobu komunismu se pak dostáváme až do porevoluční Prahy. Druhá část práce je věnována praktickému výzkumu pražských hudebních podniků. Pro výzkum byly vybrány čtvrti Žižkov a Smíchov. Po krátkém úvodu jsou uvedeny důležité informace o jednotlivých klubech, strukturované rozhovory s produkčními a u klubů s delší tradicí také krátký exkurz do...
|
|
|
Náučná stezka oborou Hvězda
Prajzlerová, Dominika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá charakteristikou pražské obory Hvězda. První část je kompilační práce shrnující poznatky o dané lokalitě a to popisem z hlediska geologického, biologického a historického. Je doplněna o vlastní fotografie pořízené v oboře a v depozitáři paleontologických sbírek Národního muzea. Text by měl sloužit především ostatní veřejnosti k doplnění informací k navrhované naučné stezce pro děti, které se věnuje závěr práce. Mnou navrhovaná naučná stezka slouží jako rozšíření stávající naučné stezky, která obsahuje dlouhé a složité texty, které nevyhovují zájmu dětí. K práci jsou přiložené návrhy dvou tabulí, jako ukázka celkové ideje stezky. Důraz je kladen především na grafické zpracování blízké dětem, stručnost a výstižnost textů doplněných o ilustrace a fotografie. Klíčová slova: naučná stezka, obora Hvězda, Praha, geologie
|
|
|
Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku
Laňová, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Brátková, Zlata (oponent)
Tato bakalářská práce, nazvaná Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku, se zabývá vývojem zdravotnických profesí v období raného novověku v Praze. Časové rozmezí práce se pohybuje od 70. let 15. století do konce přelomu 17. a 18. století. Soustředí se na jejich vývoj s hlavním zaměřením na vznik samostatného bradýřského cechu a oddělení chirurgů od bradýřů. Dále se zaměřuje i na lázně jako na pracoviště spjaté s těmito profesemi. Obsahuje kapitoly shrnující základní prameny a literaturu, které byly použity při zpracování této bakalářské práce. V jedné kapitole je stručně shrnut vývoj cechovní organizace s přihlédnutím ke zkoumaným profesím. Další kapitola se věnuje lázním a jsou v ní obsaženy základní informace o podobě tehdejších lázní. Základem práce jsou kapitoly popisující přímo jednotlivé profese od jejich počátků, přes vývoj až ke konci sledovaného období. K třem hlavním zdravotnickým profesím jsou přidány profese příbuzné, které lazebníky, bradýře i chirurgy provázejí. V závěru se nachází shrnutí práce a přílohy. Cílem práce je podat informace o vybraných třech zdravotnických a hygienických profesích se zaměřením na jejich vývoj, společné počátky a finální oddělení.
|
|
|
Ze dna české společnosti
Zatřepálková, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Předkládaná práce vychází z děl několika autorů, pro něž byla Praha jedním z hlavních námětů díla. Výchozími texty jsou například práce E. E. Kische, K. L. Kukly, R. J. Kronbauera a J. E. Šlechty. Práce se zaměruje na literární zobrazení života na dně české společnosti na konci 19. a počátku 20. století. Jelikož jde o rozsáhlé téma, rozhodla jsem se soustředit pozornost na dva důležité tematické okruhy, které hrály v literatuře sledovaného období významnou roli. První část práce je zaměřena na fenomén hospody a lidí s ní spojovaných. Snaží se poukázat na stereotypnost zobrazování prostoru a vzhledu těchto. Dále si všímá rozmanitosti postav, které toto prostředí vyplňují. Sleduje jednak rysy jednotlivých skupin osob, ale také odlišnost jejich ztvárnění u jednotlivých autorů. Druhý oddíl práce je zaměřen na pražské podzemí. Všímá si jednak jeho vzhledu, ale také různých způsobů jeho využití lidmi a proměn podzemí v pozdější době. Závěrečná kapitola přináší stručný pohled na uchopení této tematiky ve filmu a na divadle.
|
|
|
Josip Plečnik a jeho projekty pro Prahu
Brůhová, Klára ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá nerealizovanými urbanistickými projekty Josipa Plečnika pro okolí Hradčan, které se měly stát součástí nově vznikajících regulačních plánů Velké Prahy. Text si kromě popisu těchto pozoruhodných idejí klade za cíl přiblížit dobový kontext a vnést světlo do tehdejších diskusí o pražském urbanismu, zejména co se týče řešení okolí Pražského hradu. Dalo by se říci, že práce má dva hlavní protagonisty - Plečnika a Prahu, jejichž osudy se vzájemně prolínaly a ovlivňovaly. Text je rozdělen do tří částí. V úvodní kapitole je představena situace na poli pražského urbanismu v době vzniku samostatného Československa a analogicky je představena i osobnost Josipa Plečnika, jeho architektonické školení a příchod do Prahy. Druhá kapitola se věnuje samotným projektům slovinského architekta pro okolí Pražského hradu a zároveň se snaží přiblížit diskuse o podobě těchto území a návrhy jiných pražských architektů. Třetí část je pak jakýmsi epilogem popisujícím pražské urbanistické zásahy, které byly nakonec uskutečněny, a Plečnikovy ideje, jež došly k realizaci v architektově rodné Lublani. KLÍČOVÁ SLOVA: Josip Plečnik, Praha, urbanismus.
|
|
|
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně
Klinerová, Adéla ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná tématu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze- -Karlíně. V úvodní kapitole je popsán historický a urbanistický vývoj Karlína, spolu s ambicemi na vlastní duchovní správu obce. Další části práce jsou věnovány architektonickým návrhům na kostel a postupu stavby, strukturovaném na základě několika významných mezníků. Práce se také věnuje výzdobě kostela, která je rozdělena do dvou etap. Především se jedná o malířské a sochařské realizace. Užité umění je zmíněno jen okrajově. Důležitým pramenem pro zpracování práce byly Kronika osady Karlína a farního kostela, Protokoly Jednoty pro vyzdobení chrámu sv. Cyrila a Metoda v Karlíně a architektonické plány. Nedávnému restaurování karlínského kostela je věnována publikace: Karlín. Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, Kostelní Vydří 2007 a také proto není restaurování chrámu tématem této práce.
|
|
|
Typ veřejně činné pražské měšťanské rodiny na přelomu 19. a 20. století. Příklad Jana a Anny Podlipných.
Heřmánková, Adéla ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem práce je ukázat na konkrétním příkladu Jana a Anny Podlipných typ pražské veřejně činné rodiny na přelomu 19. a 20. století. Popsána je jednak veřejná činnost obou manželů, jednak jejich soukromý život. Práce představuje rodinné zázemí obou manželů a období před uzavřením manželství. Dále je věnována pozornost rodinnému životu manželů Podlipných, zejména tomu, jakým způsobem trávili členové rodiny volný čas. V této souvislosti je zdůrazněno především domácí divadlo. Jádrem práce je představení veřejné činnosti Jana a Anny Podlipných. Veřejná činnost Jana Podlipného je rozdělena na působení v pražské samosprávě a ve spolcích. Důraz je položen zejména na období 1897 - 1900, kdy byl Jan Podlipný starostou Prahy. Částečně se práce věnuje advokátní praxi a jeho působení v mladočeské straně. Dále práce představuje Jana Podlipného jako člena Sokola, prvního starostu České obce sokolské a člena Spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Zmíněna je zásluha Jana Podlipného o spolupráci Sokola s Unií francouzských gymnastů. Okrajově jsou připomenuty další organizace, v nichž Jan Podlipný působil. Anna Podlipná je představena především jako manželka a matka. Důraz je položen také na její činnost ve spolcích Domácnosť a České srdce. Pozornost je věnována její roli při zakládání a řízení Prvního...
|
host ::
RSS.