Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza (re)produkce kánonu (dějin) architektury 20. století
Brůhová, Klára ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce Analýza (re)produkce kánonu (dějin) architektury 20. století se věnuje tématu architektonickému kánonu a především kritické reflexi principů jeho utváření. Práce představuje teoretická východiska i argumentaci objevující se v zahraničních i tuzemských textech (publikovaných od druhé vlny feminismu po současnost), které na architektonický kánon a výklad dějin architektury nahlíží kriticky - především prizmatem genderu. Analytická část práce se soustředí na kvantitativní a kvalitativní obsahovou analýzu sylabů k přehledovým kursům dějin architektury vyučovaným na českých vysokých školách, přičemž cílem je najít odpověď na výzkumnou otázku: Jak se na vysokých školách v České republice učí/vykládají dějiny architektury 20. století - a do jaké míry jde o dějiny zohledňující tvůrčí přínos žen, resp. o dějiny kritické? Klíčová slova Dějiny architektury, gender, feminismus, kánon, architektura 20. století, architektky, vzdělávání
Ladislav Machoň a Praha (Život a dílo architekta a vybrané realizace pro Prahu)
Koukalová, Martina ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Brůhová, Klára (oponent)
Ladislav Machoň - životopis umělce - dějiny architektury - přestavba Klementina - právnická fakulta Univerzity Karlovy - Můstek a Státní regulační komise pro Prahu a okolí - Řivnáčova vila v Jevanech - Augusta Müllerová PřestožesejménoarchitektaLadislavaMachoně(1888-1973)vodbornéliteratuře objevuje poměrně často a jeho vybrané realizace zde bývají běžně zastoupeny, komentáře k nim se většinou bez invence opakují. Disertační práce proto přináší kompletní přehled Machoňovy tvorby a jejích stylových proměn. Směřuje tak k prvnímu úplnému zhodnocení architektova díla v kontextu moderní meziválečné architektury Československa. Vzhledem k nezvykle širokému rozsahu Machoňova díla, kopírujícího vlastně formální vývoj architektury první poloviny dvacátého století, se práce zaměřuje na čtveřici jeho pražských projektů ze dvacátých a třicátých let. Ta reprezentuje jednak odlišné typy zakázek a zároveň různá období Machoňovy tvorby. Při úpravě barokního Klementina pro účely univerzitní a technické knihovny musel architekt vedle funkčnosti knihovního provozu dbát památkové hodnoty areálu. Realizací právnické fakulty Univerzity Karlovy upozadil sám sebe jako tvůrce, aby vzdal hold svému vzoru Janu Kotěrovi. Návrhem zástavby na Můstku, nové brány do Starého Města, se musel popasovat s požadavky regulačního plánu včetně...
Josip Plečnik a jeho projekty pro Prahu
Brůhová, Klára ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá nerealizovanými urbanistickými projekty Josipa Plečnika pro okolí Hradčan, které se měly stát součástí nově vznikajících regulačních plánů Velké Prahy. Text si kromě popisu těchto pozoruhodných idejí klade za cíl přiblížit dobový kontext a vnést světlo do tehdejších diskusí o pražském urbanismu, zejména co se týče řešení okolí Pražského hradu. Dalo by se říci, že práce má dva hlavní protagonisty - Plečnika a Prahu, jejichž osudy se vzájemně prolínaly a ovlivňovaly. Text je rozdělen do tří částí. V úvodní kapitole je představena situace na poli pražského urbanismu v době vzniku samostatného Československa a analogicky je představena i osobnost Josipa Plečnika, jeho architektonické školení a příchod do Prahy. Druhá kapitola se věnuje samotným projektům slovinského architekta pro okolí Pražského hradu a zároveň se snaží přiblížit diskuse o podobě těchto území a návrhy jiných pražských architektů. Třetí část je pak jakýmsi epilogem popisujícím pražské urbanistické zásahy, které byly nakonec uskutečněny, a Plečnikovy ideje, jež došly k realizaci v architektově rodné Lublani. KLÍČOVÁ SLOVA: Josip Plečnik, Praha, urbanismus.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.