|
|
Transformace náhradní rodinné péče v Česku.Pohled liniových pracovníků.
Beranová, Barbora ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Práce s názvem Transformace náhradní rodinné péče v Česku. Pohled liniových pracovníků se venuje sociálne-právní ochráne detí se zámerením ná náhrádní rodinnou peci á umisťování nejmládsích detí do ustávní výchový. Dále se venuje význámným zmenám z predeslých novel v letech 2006 á 2012 á popisuje áktuální novelu c. 363/2021 Sb., která nábýlá ucinnost od 1. 1. 2022, pricemz nekterá ustánovení vejdou v ucinnost od 1. 1. 2025. To se týká uzákonení vekove hránice trí let pro umístení do ustávního zárízení. Ve výzkumu býl tedý brán vetsí zretel práve ná deti ve vekove skupine 0 - 3 roký. Temá se bezprostredne dotýká prácovníku+ první linie, á to tím, ze prácují prímo s rodinámi á detmi á podávájí návrhý soudu. Prácovníci OSPOD provádejí setrení v rodinách, podávájí návrhý k soudu, vedou spisovou evidenci á táke drzí pohotovost, ábý i po prácovní dobe býl nekdo dostupný v prípáde náleháve situáce. Jsou soucástí státní správý á týkájí se jich nektere konfliktý, ktere sebou práce v urednickem ápárátu nese, nápríklád nepruznost sýstemu nebo nedu+verá á nemotivovánost klientu+. Výzkum se opírál o teorii liniových prácovníku Micháelá Lipskýho, respondenti potvrzováli svými odpoveďmi teze týkájící se chronický nedostátecných zdroju+ v podobe personálního podstávu ná urádech á cásove nárocnosti práce. V rámci...
|
|
|
Role sociálního pracovníka při adopci
DOUBKOVÁ, Anna
DOUBKOVÁ, A. Role sociálního pracovníka při adopci. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce doc. Jindřich Šrajer, Dr. theol. Cílem bakalářské práce je seznámit čtenáře s procesem adopce. Práce popisuje formy náhradní rodinné péče, role sociálního pracovníka při procesu adopce, náhradní rodinné péče. V první části vymezuje pojem náhradní rodinné péče, a co tento proces obnáší. V druhé části pojednává o náplni sociálních pracovníků při tomto procesu. Třetí část pojednává o síťování služeb. Poslední část se věnuje dvěma kazuistikám, které zachycují proměnu procesu adopce v průběhu času na území ČR.
|
|
|
Pěstounství na hranici péče a práce a jeho genderové aspekty
Studená, Adéla ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Senft, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí a její pozicí na hranici péče a práce. Pojmem péče se zde rozumí "péče z lásky" v rodině, která by podle společenských představ měla být poskytována bez ohledu na existenci finančních odměn. Pojem práce je zde použit ve smyslu placeného zaměstnání. Tato hranice je zkoumána na obecné i genderové rovině. Jádrem práce je provedený kvalitativní výzkum, který staví na analýze polostrukturovaných rozhovorů s celkem osmi pěstouny a pěstounkami, konkrétně se čtyřmi muži dlouhodobými pěstouny a čtyřmi ženami dlouhodobými pěstounkami v páru. Práce dochází k závěru, že pěstounství odráží zavedený genderový řád, v rámci kterého péče vystupuje jako činnost bytostně spjata s identitou žen. Nicméně tato identita má také profesní povahu a proniká do sféry placené práce. Profesní identitu si však v kontextu svého pěstounství konstruují pouze ženy a hranice pěstounství mezi péčí a prací je tedy genderovaná. Zároveň práce, skrze analýzu percepce finančních odměn pěstounů a pěstounek, ukazuje, že "péče z lásky" a peníze za ní poskytované nejsou v rozporu, ale naopak mohou skýtat symbolické vyjádření hodnoty samotné péče. Perspektiva pěstounů a pěstounek, kterou práce předkládá, překračuje dichotomii placeného zaměstnání a rodinné péče, která v běžném chápání zakládá...
|
|
|
Dlouhodobá pěstounská péče z pohledu vybraných pěstounů
Havránková, Kateřina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce je svým obsahem zaměřena na problematiku dlouhodobé pěstounské péče v České republice, a to z pohledu pěstounů, kteří jsou důležitou součástí dané formy náhradní rodinné péče. Práce je klasicky rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce vymezuje náhradní rodinnou péči, hlavně tak pěstounskou péči se zaměřením na dlouhodobý typ, kdy jsou vysvětleny důležité aspekty a pojmy související s danou péčí. V praktické části nalezneme nastínění vytvořeného výzkumu, který je zaměřen na interpretaci zjištěných dat ze strukturovaných rozhovorů vytvořených s vybranými pěstouny a jejich vzájemné porovnání, včetně následovného shrnutí hlavních poznatků stručně sepsaných ve výsledcích této práce. Hlavní cíl tohoto výzkumu a celkově mé bakalářské práce je shromáždit aktuální informace týkající se celé problematiky dlouhodobé pěstounské péče, a to z pohledu aktérů dlouhodobé pěstounské péče, respektive samotných pěstounů. K zjištění potřebných informací v průběhu tvorby celé práce byly použity relevantní prameny z knižních publikací a internetových zdrojů dané problematiky, včetně zmíněných strukturovaných rozhovorů s vybranými pěstouny. KLÍČOVÁ SLOVA Náhradní rodinná péče, Pěstounství, Pěstoun, Adopce, OSPOD, Rodina
|
|
|
Práva a povinnosti pěstounů
Borecká, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tato práce pojednává především o pěstounství, ale i o dalších institutech náhradní rodinné péče. Vymezuje vývoj pěstounské péče i vývoj právní úpravy pěstounské péče. Ke vzniku pěstounství dojde, pokud rodičům dítěte něco brání, takže se nemohou o své dítě postarat. Tyto překážky mohou být krátkodobého či trvalého rázu. Pěstounství je možno rozdělit na pěstounství individuální a skupinové, jež příkladem mohou být SOS dětské vesničky. Pokud je dítě svěřováno cizí osobě, je na začátku celého procesu zařazení žadatele do evidence, jeho příprava a pak zprostředkování pěstounské péče. Povinnosti a práva pěstouna jsou stanoveny jednak v občanském zákoníku, jednak v zákoně o SPOD. Základní povinností i právem pěstouna je osobně se o dítě starat a pečovat o ně tak, aby zdárně prospívalo. Pěstouni jsou povinni informovat rodiče o vývoji jejich dítěte, protože o všech podstatných věcech dítěte rozhoduje jeho rodič, popř. nemá-li rodiče, poručník, který je vedle rodiče jediným zákonným zástupcem dítěte. Kromě pěstounské péče tzv. dlouhodobé zná český právní řád i pěstounskou péči na dobu přechodnou. Jedná se o velmi specifický institut, jehož právní úprava není dostatečná a který se vyznačuje mnoha sociálně psychologickými otázkami. Poslední části práce jsou věnována jednak poručenství jako institutu náhradní...
|
|
|
Náhradní rodinná péče
Vyšatová, Markéta ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Kačírková, Eliška (oponent)
Bakalářská práce na téma Náhradní rodinná péče objasňuje institut náhradní rodinné péče v České republice. Obsahuje jednotlivé kapitoly vztahující se k jednotlivým druhům náhradní rodinné péče, přičemž nejvíce rozvádí adopci a pěstounskou péči. Nechybí ani vysvětlení ústavní výchovy a ukázkový případ z praxe.
|
|
|
Pěstounská péče
Kašpárková, Zuzana ; Mašát, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce s názvem Pěstounská péče je věnována pěstounské péči v České republice. Jejím hlavním cílem je zmapování přínosů legislativních změn pro fungování pěstounské péče. Práce dále zprostředkovává pohled na formy náhradní rodinné výchovy a typy náhradní rodinné péče. V teoretické části se práce zaměřuje na historii pěstounské péče, její formy, způsoby zprostředkování, a to jak u žadatelů, tak i u dětí. Dále pak se věnuje financování pěstounské péče a právy a povinnostmi pěstounů, které jsou nově obsažené v rámci dohod o výkonu pěstounské péče. V neposlední řadě se práce zabývá také úskalími, která pěstounská péče obnáší, a se kterými by měl být pěstoun ztotožněn již v době před přijetím dítěte do pěstounské péče. V praktické části práce je proveden výzkum mezi pěstounskými rodinami zaměřený mimo jiné také na hodnocení změn v pěstounské péči z jejich pohledu.
|
|
|
Mediální obraz transformace systému péče o ohrožené děti
Pokorná, Lucie ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz transformace systému péče o ohrožené děti" se zabývá systémem péče o ohrožené děti v České republice, konkrétně jeho transformací a tím, jak se k tomuto veřejně-politickému tématu staví média. Tato transformace probíhá v souvislosti s novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, jejíž příprava, vývoj a schválení trvalo několik let. Novela si klade za cíl přenést oblast služeb do preventivní činnosti, jelikož považuje rodinu za nejlepší prostředí pro dítě. V první řadě biologickou, popřípadě náhradní rodinu, nelze-li ponechat dítě v jeho vlastní rodině. Institucionální péči odsouvá jako poslední možnost umístění dítěte. Novela také profesionalizuje a standardizuje výkon sociálně-právní ochrany dětí. Transformace systému je vždy politickým procesem, na kterém se podílejí různí aktéři a snaží se v rámci utváření nové politiky prosazovat co nejlépe své zájmy. Média jim k tomu dávají prostor. Cílem této práce je popsat, jaký obraz česká média obyvatelstvu o transformaci systému péče o ohrožené děti dávají a kterým aktérům sledované politiky dávají největší prostor. Pro tento účel byla použita obsahová analýza mediálních sdělení a další doplňkové metody. K teoretickému ukotvení byly zvoleny teoretické koncepty z oblasti...
|
|
|
Mezinárodní adopce dětí z Ugandy
DOLEŽALOVÁ, Miroslava
Práce se věnuje tématu mezirasové adopce, kdy ugandské dítě žije v adoptivní české rodině. Cílem práce je zaměřit se na etickou stránku mezirasových adopcí. Pokouší se zjistit, zda je tento typ adopce opravdu v nejlepším zájmu dítěte. První část práce podává obecné základní informace o Ugandě jako zemi původu dětí. Zmíní její historický vývoj, socio-ekonomickou situaci země, problematiku HIV/AIDS a informace týkající se osiřelých a opuštěných dětí. Ve druhé části práce je popsán proces mezinárodní adopce jak obecně, tak na straně obou účastných států, tedy Ugandy a České republiky. Třetí část se věnuje již zmíněné etické rovině. Do jaké míry ovlivní okolnosti mezirasové adopce další vývoj dítěte, jaký dopad má mezinárodní adopce na adoptivní rodinu i dítě samotné, jak se vyrovnávají s rasismem či diskriminací. V této části práce se vychází z průzkumů, studií a z rozhovorů s adoptivními rodiči a jejich adoptovanými dětmi.
|
|
|
Příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově
Rybáková, Karolína ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o ohrožené dítě v ČR a to v rovinách náhradní rodinné péče a ústavní výchovy. Hlavní důraz je kladen na pohled zúčastněných aktérů a jejich vnímání situace dětí, rodičů, pěstounů i žadatelů o adopci v prostoru mezi biologickou rodinou, ústavem a náhradní rodinnou péčí. Diplomová práce se snaží popsat příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově podle některých aktérů. Hlavní metodou jsou polostrukturované rozhovory s hlavními aktéry, kteří jsou vybráni na základě rychlé analýzy aktérů. V rámci výzkumných otázek jsou v práci zjišťovány hlavní příčiny a dílčí problémy systému z pohledu aktérů, je zjišťován jejich zájem a navrhovaná řešení. Teoretickým východiskem jsou aktéři a jejich role, jak jejich chování, vztahy, role a zájmy ovlivňují fungování systému a řešení problému. Vývojová psychologie a socializace jedince slouží k vysvětlení závažnosti problému. V práci je popsán současný stav systému péče o ohrožené dítě v ČR, nastíněna rodinná politika i navrhovaná řešení ministerstva práce a sociálních věcí, výrazný prostor je věnován pěstounské péči na přechodnou dobu a osobě sociálního pracovníka.
|
host ::
RSS.