|
|
Sociální práce v rámci pěstounské péče
PLZÁKOVÁ, Terezie
Bakalářská práce se zaměřuje na realizaci sociální práce v rámci poskytování pěstounské péče. VČeské republice máme dvě formy pěstounské péče zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péči. Obě tyto formy pěstounské péče mají svá specifika, liší se například procesem, který předchází svěření dítěte do pěstounské péče. Cílem bakalářské práce je popsat sociální práci, kterou poskytují sociální pracovníci pěstounům v doprovázejících organizacích, se zaměřením na případné odlišnosti dle formy poskytované péče. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena kvalitativní forma výzkumu, sběr dat byl proveden metodou dotazování, konkrétně formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se sociálními pracovníky v doprovázejících organizacích pro pěstouny v Jihočeském kraji. Takto získaná data byla vyhodnocena metodou vytváření trsů. Zvýsledků výzkumu vyplývá, že proces doprovázení, který realizují organizace, resp. sociální pracovníci doprovázejících organizací, je odlišný. Obě formy pěstounské péče mají svá specifika, ať už pozitivní, tak i negativní. Bakalářská práce může být využita jako podklad pro zkvalitnění sociální práce s pěstouny, výsledky mohou být inspirativní pro sociální pracovníky, kteří se zabývají náhradní rodinnou péčí. V neposlední řadě výsledky mohou sloužit široké veřejnosti, která se o tuto problematiku zajímá.
|
|
|
Percepce studentek a studentů sociální práce úlohy sociálního pracovníka náhradní rodinné péče
KOPEČNÁ, Eliška
Náhradní rodinná péče se orientuje na děti, které nemohou vyrůstat u svých biologických rodičů a je potřeba takovému dítěti zajistit náhradní formu rodinného zázemí. K tomuto zajištění existují formy náhradní rodinné péče, kterými jsou: osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství s osobní péčí a svěření dítěte do péče jiné osoby. Systém náhradní rodinné péče prochází či se plánují změny, které mají proběhnout v rámci připravované novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V bakalářské práci se věnuji problematice náhradní rodinné péče, ve které jsem se zaměřila na to, jak studenti a studentky sociální práce na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vnímají roli sociálního pracovníka v náhradní rodinné péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části definuji pojem náhradní rodinná péče, poté uvádím základní právní úpravu této problematiky, vyjmenovala a definovala jsem jednotlivé formy náhradní rodinné péče, a nakonec jsem definovala sociálního pracovníka a popsala jeho roli v náhradní rodinné péči, ať už se jedná o sociálního pracovníka OSPOD či v doprovázející organizaci. Při zpracovávání výzkumné části byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie a metoda dotazníkového šetření, která byla zrealizována pomocí vlastního strukturovaného dotazníku. V rámci výzkumu byly pro další vyhodnocení výsledků stanoveny dvě hypotézy. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak studenti a studentky sociální práce vnímají roli sociálního pracovníka v náhradní rodinné péči.
|
|
|
Monitoring aktivit jednotlivých krajských úřadů pro náhradní rodinnou péči
REINOVÁ, Renata
Bakalářská práce je zaměřena na náhradní rodinnou péči a činnost krajských úřadů v procesu jejího zprostředkování. Cílem této bakalářské práce je zmapovat aktivity jednotlivých krajských úřadů pro podporu pěstounské péče, dále pak zjistit, jakým způsobem přibližují tuto problematiku široké veřejnosti a jak podporují a vzdělávají případné žadatele o pěstounskou péči. V bakalářské práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jakým způsobem propagují jednotlivé krajské úřady pěstounskou péči?" a "Jaké činnosti provádějí jednotlivé krajské úřady pro vzdělávání žadatelů o pěstounskou péči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž teoretická část zahrnuje definici pojmů rodina, náhradní rodinná péče spolu s popisem jejích jednotlivých forem, vysvětlení tématiky sociálně-právní ochrany dětí a činnosti krajských úřadů v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. V praktické části byla k dosažení stanoveného cíle využita kvalitativní výzkumná strategie, technika polostrukturovaného rozhovoru a metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci krajských úřadů z oddělení sociálně-právní ochrany dětí, kteří mají na starost náhradní rodinnou péči. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování. Z výsledků provedených rozhovorů vyplývá, že způsoby propagace náhradní rodinné péče se u zkoumaných krajských úřadů převážně shodují. Zároveň bylo zjištěno, že vzdělávání žadatelů o pěstounskou péči není ve většině případů prováděno přímo krajskými úřady. Tuto roli zastávají příspěvkové organizace, které mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Tato bakalářské práce může být použita jako souhrnný studijní materiál pro studenty, širokou veřejnost či zájemce o náhradní rodinnou péči. Na základě zjištěných dat lze práci využít jako studijní materiál pro strategické plánování usilující o zlepšení propagace náhradní rodinné péče.
|
|
|
Etická dilemata v rozhodovacím procesu umísťování kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možné navracení do biologické rodiny.
URBÁNKOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se bude věnovat analýze etických dilemat spojených s rozhodovacím procesem umísťování kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možnému navracení do biologické rodiny řešených orgány sociálně právní ochrany dětí, dále jen OSPOD. Využití etických teorií je jedním z možných nástrojů, jak se v procesu vyhodnocování a řešení situací nezletilých dětí s etickými dilematy a problémy vypořádat. Cílem práce je zjistit, s jakými etickými dilematy ve vztahu s rozhodováním o umístění kojenců a batolat do náhradní rodinné péče a jejich možnému navracení do biologické rodiny se pracovníci OSPOD nejčastěji potýkají, jaké strategie a postupy využívají. Zvolenou metodou a technikou je kvalitativní výzkumná strategie s využitím techniky rozhovoru.
|
|
|
Psychologický dopad na dítě při odchodu z pěstounské péče
ULDRYCHOVÁ, Iveta
Práce se zabývá problematikou důvodů, kvůli kterým, musí děti opouštět náhradní rodiny. Práce je rozdělena do šesti částí. Práce popisuje jednotlivé druhy náhradní rodinné péče, kdy se nejvíce zabývá pěstounskou a poručenskou péčí. Dále se zaměřuje na problémy, které se mohou vyskytnout na jejím začátku, v průběhu a po odchodu dítěte. Práce obsahuje kategorie dětského traumatu, které mohou v rámci náhradní péče hrát roli a které mají dopad na různé oblasti vývoje dítěte. Práce se dále zabývá typy dětí, které na trauma reagují a také popisuje vybrané vlivy, které na děti v obtížných situacích jejich vývoje působí. Dále se v práci hovoří o principech terapeutické péče a vlivech, které na děti v pěstounské a poručenské péči působí. Další část práce rozlišuje různé druhy důvodů, kvůli kterým, musí děti náhradní rodiny opouštět. Poslední kapitola práce propojuje všechny aspekty předchozích kapitol a nahlíží na problém odchodu dětí z náhradní péče z více úhlů pohledu. Poslední část práce se zabývá zprostředkovanou a nezprostředkovanou péčí, kdy jejich problémy nesou rozdílné situace, a i rozdílné psychologické dopady na dítě.
|
|
| |
|
|
Domov a rodina
Kantor, Táňa ; Suchánek, Radek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení nové koncepce dětského domova, která hledá vztah mezi rodinným prostředím, specifickými potřebami dětí či také nutnými požadavky na architekturu, které jsou důležité při vnímání prostoru, ve kterém se děti nacházejí.
|
|
| |
|
|
Osobnost pěstouna v současném systému náhradní rodinné péče v České republice
Charyparová, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem osobnosti pěstounů v současném systému náhradní rodinné péče v České republice. Teoretická část práce popisuje současný systém náhradní rodinné péče u nás, specifika pěstounské péče a úlohu psychologa v procesu zprostředkování i následné realizace náhradní péče o dítě. Všechna tato témata jsou předkládána na základě studia odborných tuzemských i zahraničních pramenů a jsou zasazena do kontextu tématu osobnosti pěstouna. Druhá část představuje návrh designu výzkumného empirického šetření vážícího se k tématu práce. Klíčová slova: Náhradní rodinná péče, pěstoun, osobnost, nároky, zátěž.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření krátkodobých pěstounů
Kaše, Adam ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Syndrom vyhoření je fenoménem zkoumaným od 70. let 20. století se stále větší razancí a zájmem. Tento jev, charakteristický zejména psychickým i fyzickým vyčerpáním, negativními pocity spojenými s pracovní náplní a prostředím či celkovou apatií, je asociován primárně s pracovníky pomáhajících profesí. Dosud však neproběhl jediný výzkum zaměřený na syndrom vyhoření u pěstounů na přechodnou dobu. Empirická část práce proto představeným výzkumem cílí zkušenosti této ohrožené skupiny v České republice, mapuje současný stav, rizikové faktory i možnou prevenci syndromu vyhoření. Výzkum využívá kvalitativní design a metodu polostrukturovaných rozhovorů. Navzdory metodologickým limitům studie výsledky poukazují na skutečnost, že navzdory drobným odchylkám v osobních názorech panuje mezi respondenty spíše shoda, co se týče vnímaných rizik syndromu vyhoření. Z toho plyne, že syndrom vyhoření u pěstounů na přechodnou dobu je slibným prostorem pro další výzkum a tématem pro podnětnou diskuzi. Klíčová slova: syndrom vyhoření; náhradní rodinná péče; pěstounská péče na přechodnou dobu
|
host ::
RSS.