|
|
Mediální obraz úmrtí Michaila Gorbačova a Alžběty II. v českém tisku
Beranová, Monika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu mediálního obrazu dvou významných politických a kulturních osobností, Michaila Gorbačova a Alžběty II. Obě osobnosti zemřeli krátce po sobě v roce 2023. Text podrobně popisuje život a politické působení obou osobností, jejich vliv na dění ve světě a současné vnímání jejich postav. Michail Gorbačov je často označován jako největší politik 20. století. V letech 1985-1991 zastával funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu a zároveň v letech 1990 až 1991byl jeho jediným prezidentem. Zasadil se o ekonomické a politické změny, které vedly k demokratizaci Sovětského svazu. V roce 1990 dokonce získal Nobelovu cenu za míru. Postava Michaila Gorbačova je dodnes velmi odlišně vnímána jak samotnými Rusi, celosvětovou veřejností, politiky i v prostředí odborné veřejnosti. Sám Michail Gorbačov nebyl nikdy plně ztotožněn s tím, že byl často označován jako strůjce rozpadu Sovětského svazu. Královna Alžběta II. byla v letech 1952-2022 vládnoucí královna patnácti nezávislých států označovaných jako Commonwealth realm. Za doby její vlády došlo k několika zásadním milníkům, které ovlivnili vnímání královny a celé britské královské rodiny. Jako příklad lze uvést její nástup na trůn a korunovaci v roce 1953, která byla jako první vysílána živě a...
|
|
|
Konference mezi Ronaldem Raeganem a Michailem Gorbačovem a jejich dopady
Kalousek, Robin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Moje bakalářská práce bude pojednávat o závěrečné, přesto nesmírně důležité fázi studené války. V teoretické části se zaměřím na význam summitů jako takových. Existují dva přístupy k summitům a každý z nich krátce popíšu. Následně se stručně zmíním o obou státnících, jaký byl jejich počátek v politice a jaké měli cíle v zahraniční politice. Následně se přesunu k jádru mé práce, tedy bilaterální smlouvě o snížení počtu raket krátkého dostřelu ( INF- intermediate range nuclear forces treaty) a jednáních mezi oběma státníky na konferencích v Ženevě, Reykjavíku, Moskvě a Washingtonu D.C. V závěrečné fázi této práce bude následovat shrnutí textu a můj pohled na danou problematiku. Na samotném konci rovněž budou uvedeny zdroje a přílohy.
|
|
|
Vybrané události období rozpadu Sovětského svazu a jejich obraz v českých médiích
Mališová, Klára ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tom, jak tři vybrané české deníky - Rudé právo, Mladá fronta (později Mladá fronta DNES) a Lidové noviny informovaly o významných událostech, ke kterým došlo ve svazových republikách během posledních tří let existence Sovětského svazu (tedy v letech 1989 až 1991). Konkrétně se zaměřuje na několik událostí, kterými si jednotlivé svazové republiky snažily vydobýt svobodu a nezávislost, a to buď skrze protesty v ulicích, nebo politickou cestou. Věnuje se také takovým událostem, které byly něčím přelomové, nebo při nichž přišli o život obyčejní lidé, kteří vyjadřovali nesouhlas s politickou situací, případně kteří bránili zákonně zvolené mocenské orgány. Za pomoci kvalitativní analýzy práce na pozadí politických změn v Československu v tomto období sleduje, zda se nějak proměnil způsob, jakým jednotlivá periodika o dění informovala.
|
|
|
The role of Mikhail Gorbachev in the process of Reunification of Germany
Karnitskaya, Helena ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Role Michaila Gorbačova v procesu sjednocení Německa" má za úkol analyzovat postoj posledního sovětského lídra k německé otázce v letech 1989-1990. Práce se věnuje proměnám v sovětsko-německých vztazích po nástupu Gorbačova na úřad generálního tajemníka komunistické strany Sovětského svazu. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na zahraniční politiku sovětského vůdce inspirovanou jeho konceptem "Nového myšlení" a na její vliv na osud rozděleného Německa. Největší pozornost je v práci věnována postojům M. Gorbačova: k otázce možného sjednocení Německa, k příslušnosti jednotného státu k vojenským paktům a k vyjednávání podmínek odsunu sovětských vojsk z území NDR. Provedená analýza ukázala, že se postoj sovětského lídra dá rozdělit do několika období, během nichž se Gorbačov přikláněl k různým možnostem sjednocení obou německých států. Při zkoumání těchto bodů byla zodpovězena otázka, jak a proč se postoj posledního sovětského vůdce postupně během rozhodujících jednání o řešení budoucnosti rozděleného Německa měnil. Poslední část práce tvoří mediální reflexe debaty o sjednocení Německa v československém tisku (Lidové noviny).
|
host ::
RSS.