|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
|
Proměna zahraniční politiky USA v letech 1945-1948: perspektiva neoklasického realismu
Bernard, Josef ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou americké zahraniční politiky v letech 1945-1948. Spojené státy se v období po konci druhé světové války nevracejí ke zdrženlivé zahraniční politice charakteristické pro takřka celou jejich historii, a naopak zůstávají aktivním hráčem ve světové politice. Nově definují své klíčové zahraničně-politické zájmy a ve snaze je ochránit i naplňovat zůstávají zaangažované takřka po celém světě. Když se navzdory počátečním nadějím amerického vedení rozpadne americko-sovětská spolupráce a vyostřené vztahy obou zemí začnou přerůstat ve studenoválečnou konfrontaci, Spojené státy své globální angažmá jen zintenzivňují. Tato práce zkoumá právě nejdůležitější aspekty tohoto přelomového vývoje americké zahraniční politiky v období od konce druhé světové války až do předvečera první berlínské krize, při čemž využívá analytického modelu neoklasického realismu. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola popisuje teoretické ukotvení práce a především rozebírá detaily perspektivy neoklasického realismu. Druhá kapitola poskytuje statický obraz poválečného mezinárodního systému, jeho základních parametrů i Spojených států jakožto hlavního sledovaného aktéra. Zbylé dvě kapitoly pak již mapují samotné klíčové aspekty vývoje americké zahraniční politiky ve vybraném období....
|
|
|
Od neutrality k alianci: Dánsko na cestě ke spojenectví s USA a ke členství v NATO: Příspěvek ke studiu dánské zahraniční politiky v letech 1945-1949
Hůrská, Jana ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Má diplomová práce se zabývá dánskou zahraniční politikou mezi roku 1945 a 1949 a jejím vztahem k dánské národní identitě. Její základní výzkumnou otázkou je, jak a zda vůbec ovlivnila dánská národní identita přechod státu od tradiční neutrality k Severoatlantické alianci. K pochopení národního narativu používám diskurzivní analýzu vybraných pramenů, a to především na dobový tisk a politické projevy určené veřejnosti. Zaměřuji se nejen na to, jaké představy měli Dánové sami o sobě a jaké místo si ve světě přisuzovali, ale také na to, jak nahlíželi na ostatní aktéry mezinárodní scény. Důraz přitom kladu především na tři z nich - Sovětský svaz, Spojené státy americké a Sever. Klíčová slova: Dánsko, USA, Grónsko, okupace Bornholmu, NATO, OSN, Marshallův plán, Velikonoční krize 1948
|
|
|
Reakce na Marshallův plán ve vybraných periodikách československého tisku v roce 1947
Zima, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Marshallův plán znamenal pro poválečnou Evropu zásadní hospodářskou pomoc, která zúčastněním zemím znatelně usnadnila jejich poválečnou obnovu. Práce si klade za cíl popsat charakteristiky Hospodářské obnovy Evropy známé též jako Marshallův plán a uvést jej do historického kontextu poválečného Československa. Hlavní důraz je v této souvislosti kladen na analýzu dobového tisku, konkrétně periodik Rudé právo, Svobodné slovo a Právo lidu. Autor se zaměří na reakce ze strany tisku jak na samotnou existenci Marshallova plánu, tak na faktické odmítnutí tohoto programu. Cílem práce je zodpovědět si na otázku, jak se tento postup projevoval v tisku a potažmo ve společnosti a jak byl vnímán.
|
|
|
Příčiny vzniku studené války
Machurka, Michal ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vývoj vztahů tří mocností mezi sebou a jejich vztahy vůči Turecku a Řecku. V případě Turecka od meziválečného období do schválení Marshallova plánu v dubnu 1948. V případě Řecka od druhé poloviny druhé světové války do schválení Marshallova plánu. Práce je rozdělena na kapitoly, které se časově překrývají, neboť sledují dění v jiných oblastech. Studiem literatury a pramenů došel autor ke zhodnocení, že hospodářská situace v poválečné Evropě a sovětská zahraniční politika přiměly Spojené státy k přímému angažování nejen v Evropě, ale i jiných částech světa. Sovětská politika zároveň umožnila větší sblížení politiky Velké Británie a Spojených států a zemí západní a jižní Evropy. Klíčová slova Konvence z Montreux, Kars, Ardahan, řecká občanská válka, studená válka, Trumanova doktrína, Marshallův plán
|
|
|
Role Řecka a Turecka v americké strategii zadržování v letech 1945 - 1953.
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Mezi státy, jejichž historii významně poznamenala studená válka, je možné bez pochyby zařadit Řecko a Turecko. Jejich geostrategická výjimečnost, ještě zvýrazněná výsledky druhé světové války, zapříčinila, že "zápas" mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o vliv v těchto zemích výrazně přispěl ke změně americké zahraniční politiky vůči SSSR a k přijetí zcela nového strategického konceptu, pro který se vžil název "strategie zadržování" (strategy of containment). O obecné charakteristice strategie zadržování bylo sice již napsáno mnoho kvalitních publikací, ale historici se prozatím - do značné míry překvapivě - příliš nevěnovali její implementaci v konkrétních zemích a oblastech. Analýza konkrétních dopadů strategie zadržování na Řecko a Turecko a zhodnocení, jak byl tento přístup Spojených států vůči oběma zemím úspěšný, se proto staly primárními cíli mé práce. Americká strategie zadržování, kterou lze považovat za příklad tzv. "velké strategie" (grand strategy), se stala klíčovým faktorem americké zahraniční a bezpečnostní politiky během studené války. Proces jejího vzniku byl komplikovaný a nelze ho ohraničit jedním dokumentem či událostí; její základní premisy vznikly v prezidentském období Harryho S. Trumana. Přestože většina analýz americké zahraniční politiky v době studené války vyzdvihuje...
|
|
|
Marshallův plán: historiografická diskuze.
Kačírková, Petra ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Marshallův plán. Historiografická diskuze" se zabývá diskuzí, jež se mezi badateli rozpoutala po pádu železné opony, kdy byly zpřístupněny archívy bývalých socialistických zemí. Ve světle nových zjištění se odborníci na příčiny studené války znovu pokoušeli odpovědět na otázky, které si představitelé hlavních názorových proudů kladli již od padesátých let. Klíčovou událost v poválečných mezinárodních vztazích představoval Marshallův plán, neboť právě neúspěšná politická jednání v létě 1947 mezi ministry zahraničí Sovětského svazu, Velké Británie a Francie přispěla k bipolárnímu uspořádání světa. Byla roztržka mezi velmocemi nevyhnutelná? A kdo za ni nesl odpovědnost? Práce analyzuje interpretace historiků vycházejících z nových zdrojů, kteří se do vášnivé debaty zapojili, s cílem zjistit, do jaké míry potvrzují závěry tradičních škol a zda je vůbec možné na základě nově zpřístupněných informací na dané otázky zcela jasně odpovědět.
|
|
|
Komparace zobrazení Marshallova plánu v dobového československém tisku
Pospíšilová, Michaela ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tom, jakým způsobem informoval český dobový tisk o přípravách Marshallova plánu v období, kdy Československo stálo před rozhodnutím, zda se k tomuto programu připojí. Práce srovnává pokrytí tohoto tématu v komunistickém Rudém právu a lidovecké Lidové demokracii, ústředních denících dvou vládních stran, jež měly na tehdejší politické scéně často ke vzájemné shodě daleko. První dvě části uvádí téma do historického kontextu, sledují poválečný vývoj v Československu a celé Evropě, rostoucí rivalitu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem a události vedoucí ke vzniku Marshallova plánu. Třetí část pojednává o charakteru českého mediálního prostředí v období třetí republiky a stručně charakterizuje obě zkoumaná periodika. Čtvrtá a pátá část se věnují metodě výzkumu a analýze získaných dat.
|
|
|
Evropská integrace: Plán USA na obranu západní Evropy před komunismem
Brach, Radim ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Po druhé světové válce se Evropa nacházela v situaci, kdy se nemohla postarat o svou prosperitu vlastními silami. V tu chvíli bylo třeba se rozhodnout pro jednu z dominantních zemí - USA nebo SSSR. Díky bližšímu politickému a ekonomickému systému se západní Evropa přiklonila na stranu Spojených států, které neprodleně začaly formulovat svou politiku vůči poraženému Německu, expanzivnímu Sovětskému svazu a zdevastované Evropě. Výsledkem tohoto úsilí byla politika zadržování, které byla rozvinuta Trumanovou doktrínou a Marshallovým plánem. V prvních poválečných letech to byla zejména ekonomická pomoc, která byla hlavním nástrojem Spojených států ke stabilizaci Evropy. Rozvoj ekonomik však nebyl možný bez aktivní spolupráce mezi evropskými státy, a proto vyvíjely Spojené státy a zejména kongres velký tlak na integraci na hospodářském poli. To mělo zajistit lepší propojení evropských ekonomik a také možnost jednodušší expanze amerického zboží na evropský trh. Na začátku 50. let se důraz přesunul od ekonomické integrace ke spolupráci obranné, zejména díky začínající válce v Koreji. Všechny tyto snahy o ulehčení americké pozice a rozvoj Evropy vedly k nastartování procesu evropské integrace.
|
|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
host ::
RSS.