Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Legionářská legislativa a legislativa zaměřená na válečné poškozence v období mezi lety 1918 až 1922 - odraz v debatách Národního shromáždění a v dobovém tisku
Hainzová, Petra ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Minářová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje poválečnou legislativu týkající se vojáků legionářů a válečných poškozenců, tak jak byla projednávána ve Sněmovně a popisována v dobovém tisku v období od roku 1918 do 1922. Záměrem je porovnat legislativně preferovaného vojáka legionáře s vojákem z rakousko-uherské armády. K výzkumu byly využity stenoprotokoly ze Sněmovny a noviny nebo časopisy z vybraného období. Z výzkumu bude zřejmé, že zákony privilegující legionářské vojáky neměly dle stenoprotokolů a tisku často významný vliv na jejich život a nebyly dodržovány. Úděl pozdě příchozích legionářů zároveň většinu obyvatel již příliš nezajímal, protože situace v poválečné době byla složitá pro všechny.
Archeologie legionářského mýtu československé první republiky
Mláka, David ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je dohledat existenci legionářského mýtu v různých mediálních prostředcích v letech 1918-1938. V úvodu práce se budu věnovat situaci v září 1938 a jmenování nové vlády v čele s gen. Janem Syrovým, bývalým legionářem. Zároveň se pokusím nastínit počátky zahraniční československé armády v Rusku, Francii a Itálii. Doplněním bude kapitola o založení Republiky československé a nutnost hájit její hranice proti agresi Polska a Maďarska. Následovat bude komparace románů Jaroslava Haška a gen. Rudolfa Medka. Dále bude analyzována filmová epopej Zborov. Celou práci bych chtěl zakončit pasáží o Hradní stráži, organizační struktuře a hrobem Neznámého vojína. Klíčová slova: legie, legionáři, mýtus, Republika československá, 1918-1938
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
Stavební plastika administrativních budov první Československé republiky
Červený, Marek ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Stavební plastiku období První republiky dnes můžeme považovat za jeden z charakteristických projevů své doby. Ve své ikonografii tlumočila jak soudobým divákům, tak budoucím generacím, základní ideologická témata, která tehdejší představitelé, umělci i většina společnosti považovali pro existenci mladého demokratického státu za zásadní. Jejich sdělení je natolik srozumitelné, že ještě dnes můžeme poměrně snadno jejich vzkaz, shlížející na nás z fasád našich měst, číst. Přesto je dnes pro správné čtení potřeba některé základní náměty znovu zkoumat a interpretovat v rámci dostupných znalostí. V úvodní části se tato diplomová práce zaměřuje na předpoklady základních námětových okruhů (práce, pracující lidé etc.) především v českém umění konce 19. a počátku 20. století. Následně se zabývá širšími souvislostmi evropského umění - Francie, Itáli, Německo, které v některých svých projevech vedly k příklonu k realismu, neoklasicismu či nové věcnosti, podobně jako v českém prostředí k civilismu. Dále stručně zmiňuje základní vzorce, které umožňovaly umělcům podílet se na oficiálních uměleckých zakázkách. V kapitole věnované nástupu civilismu v českém umění se nejprve zaměřuje na problematiku pojmů sociální umění, sociální realismus či sociální civilismus a možnost jejich aplikace v oblasti stavební plastiky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.