|
|
Využití mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů
Bola, Tomáš ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím mikrokalorimetrie při studiu hydratace biopolymerů. K vybraným biopolymerům byla vybrána laktóza, ačkoliv není řazena mezi biopolymery, ale disacharidy. Dále pak alginát, dextran, chitosan a hyaluronan o dvou molekulových hmotnostech. Laktóza byla k těmto účelům vybrána hlavně pro to, že představuje jakýsi modelový příklad k určení toho, zda k reakci na vlhkost mezi ostatními vzorky a nasyceným roztokem soli nastane či nikoliv. Ke studii hydratace biopolymerů na rozdíl od běžně používané metody perfuzní kalorimetrie, kde se využívá možnost měření s nastavitelnou vlhkostí, byla použita metoda izotermické mikrokalorimetrie, kde se při dvou konstantních teplotách sledovala reakce vzorku na různou vlhkost uvolňovanou nasyceným roztokem soli.
|
|
|
Kinetika tvorby kyseliny mléčné v kefiru
Fajtl, Zbyněk ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kinetikou tvorby kyseliny mléčné a spotřebě laktózy při fermentaci kefíru, z jednoho druhu mléka za stejných podmínek. Teoretická část obsahuje informace na téma kefíru a kefírových zrn, laktózové intolerance, antimikrobiálních vlastnostech a vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V experimentální části jsou popsány metody/postupy práce použité pro samotnou výrobu kefíru, stanovení kyseliny mléčné a laktózy. Vzorky kefíru byly v přesně daných časových intervalech testovány na množství laktózy, kyseliny mléčné a množství laktobacilů. Data byla graficky vyhodnocena a okomentována. Výsledky této práce mohou posloužit spotřebitelům s poruchou trávení laktózy a také spotřebitelům hledajících zdroj laktobacilů vhodných pro vylepšení střevní mikroflóry bez použití komerčně dostupných suplementů.
|
|
|
Studium složení jogurtu v procesu jeho přípravy
Fajtl, Zbyněk ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem přípravy jogurtu a změn doprovázejících jeho skladování. Teoretická část obsahuje informace o parametrech ovlivňujících jak přípravu, tak vlastnosti výsledného produktu. V experimentální části jsou popsány metody a postupy využité pro stanovení kritických parametrů jakými jsou koncentrace kyseliny mléčné, laktózy, glukózy a galaktózy (HPLC–RI), množství streptokoků a laktobacilů. Data byla graficky vyhodnocena a okomentována. Součástí práce byla i senzorická analýza, při které byl připravený jogurt porovnáván s komerčně dostupnými výrobky. Výsledky této práce mohou posloužit jak spotřebitelům, tak menším provozům vyrábějících jogurt.
|
|
|
Aktuální poznatky o vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj, průběh a následky laktózové intolerance
Černá, Pavlína ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Zadaná bakalářská práce sleduje aktuální poznatky věnované vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj a závažnost laktózové intolerance, jako i na skutečnost, zda a jak je možné jeho změnou ovlivnit průběh již existující laktózové intolerance a její bezprostřední i dlouhodobé následky. V první části se zabývá samotnou laktózou a jejím metabolismem, který ukazuje její přímou souvislost s gastrointestinálním traktem (GI). Dále je popsána laktózová intolerance (LI), její diagnostika, projevy a stupně závažnosti. V další části pojednává bakalářská práce o vztahu laktózové intolerance, střev a střevního mikrobiomu. Nejprve se zaměřuje na možnou adaptabilitu střev a přizpůsobení se laktózové intoleranci. Není opomenuta ani souvislost mezi LI a jinými poruchami gastrointestinálního traktu, ve kterých hrají roli střevní bakterie. Samotný mikrobiom je dynamická populace čítající různé kmeny bakterií, hub a virů, a svým působením dokáže ovlivnit průběh laktózové intolerance. Toho lze využít v terapii LI pomocí probiotik, která jsou podrobněji popsány v třetí části bakalářské práce. Nejčastěji využívanými probiotickými bakteriemi jsou zástupci rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Probiotika nejsou jedinou možností, jak ovlivnit mikrobiom střev pro zlepšení příznaků LI. Pozitivní vliv mají také fermentované...
|
|
|
Zhodnocení vztahu kvantitativních a kvalitativních parametrů mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene v konkrétním chovu
Poláčková, Pavlína
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vztah mezi kvantitativními a kvalitativními složkami mléčné užitkovosti. Jako kvantitativní znak bylo využito množství nadojeného mléka. Z kvalitativních parametrů byl sledován tuk, bílkoviny, laktóza, somatické buňky a močovina. K dané problematice byl zpracován literární přehled. Hodnocení bylo prováděno v zemědělském podniku AGROS Vyškov-Dědice zabývajícím se chovem holštýnského plemene s průměrnou užitkovostí 35 kg mléka za den. Data k mléčné užitkovosti byla získána z kontroly užitkovosti a následně podrobena analýze v programu MS Excel. Bylo zjištěno, že s rostoucím nádojem se zvyšuje i obsah tuku a bílkovin, což v našich chovech nebývá běžné a je v rozporu s většinou literárních zdrojů. Naopak u laktózy byl zhodnocen spíše nepřímý vliv – s narůstajícím nádojem klesá obsah laktózy. U somatických buněk a močoviny nebyla zjištěna korelační závislost s množstvím nadojeného mléka.
|
|
|
Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku
KÁCHOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem "Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá problematikou laktózové intolerance, vápníkem, pojednává o významu mléka a mléčných výrobků ve stravě a také se věnuje dietnímu řešení. Praktická část je zaměřena na všeobecnou informovanost osob s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku a jejich vyhodnocení. Cílem bylo zmapovat zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku u pacientů s laktózovou intolerancí a zhodnotit, zda je jídelníček pacientů s laktózovou intolerancí adekvátní z hlediska příjmu energie, makroživin a vápníku. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Respondenty, osoby s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, jsem získala pomocí lékařů a nutričních terapeutů, ale i mnou osobně v průběhu praxí. Dále jsem vyhodnocovala týdenní zápisy jídelníčků pomocí programu Nutriservis Professional. Ze získaných dat jsem zjistila, že pacienti s laktózovou intolerancí zařazují do stravy mléko a mléčné výrobky ojediněle. Jejich bezlaktózové varianty jsou do jídelníčku zařazovány častěji, avšak z průzkumu bylo zjištěno, že více preferují rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků. U vybraných respondentů nebylo dosahováno doporučeného příjmu vápníku, pokud vápník nesuplementují. Příjem vápníku ze stravy dosahuje v průměru 394 mg/den. U více než poloviny respondentů není dosaženo požadovaného příjmu energie, makronutrientů ani vápníku. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro pacienty s laktózovou intolerancí, případně pro studenty zajímající se o tuto problematiku, odborníky i pro širokou veřejnost. Poukazuje na nedostatky v jídelníčcích pacientů s laktózovou intolerancí.
|
|
|
Stanovení kvalitativních parametrů dojeného mléka indikující zdravotní stav dojnic
PROKOP, Daniel
V době, kdy se k dojení mléka využívají výhradně automatické systémy je důležité vyhodnocovat kvalitu mléka nejlépe v reálném čase, aby bylo možné zachovat vyso kou kvalitu produktů a zároveň včasně detekovat zdravotní problém u dojnice. Při včasné detekci zdravotního problému u dojnice, který lze detekovat změnou v kvalitě mléka, je možné také snížit náklady na její léčbu a eliminovat finanční ztráty během období, kdy mléko nemůžeme zpeněžovat. Pro efektivní zhodnocení kvality nadoje ného mléka je vhodné monitorovat následující parametry: počet somatických buněk, vodivost, obsah tuku, bílkovin, laktózy a močoviny. V bakalářské práci jsou uvedeny hladiny výše zmíněných veličin, které indikují změny v kvalitě dojeného mléka, vnitřní a vnější vlivy, které je ovlivňují a také metody pro jejich detekci a vyhodnocení.
|
|
|
Mléko a jeho alternativy
Pastorková, Eva ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Suchánek, Pavel (oponent)
Práce se zabývá mlékem a jeho alternativami, tzn. rostlinnými nápoji. Teoretická část shrnuje nutriční hodnoty mléka a jeho spotřebu ve světě i České republice. Mléko představuje nutričně hodnotnou potravinu, která je zdrojem tuků, bílkovin, minerálních látek a vitaminů. Dále se věnuje významu mléka v lidské výživě pro jednotlivé věkové skupiny. Představuje současná související výživová doporučení a důvody limitující konzumaci mléka. Mezi nimi zdravotní důvody jako je laktózová intolerance, alergie na bílkovinu kravského mléka či vzácně se objevující galaktosemie, ale také etické či ekologické důvody. V neposlední řadě jsou představeny alternativy mléka, tzn. rostlinné nápoje. Jedná se o nápoje na rostlinné bázi v podobě extraktů z luštěnin, obilovin, ořechů a/nebo semen, které jsou zředěny vodou a často ještě doplněny dalšími přídatnými látkami. Praktická část si kladla za cíl zhodnotit stravovací zvyklosti týkající se konzumace mléka a rostlinných nápojů u laické veřejnosti a lidí vzdělaných v oblasti výživy včetně jejich povědomí o významu těchto potravin v lidské výživě. Data byla sbírána za pomocí dotazníkového šetření. Dále byly také porovnány nutriční hodnoty vybraných rostlinných nápojů s nutričními hodnotami kravského mléka. Ve zkoumaném vzorku, bylo pozorováno, že mléko je častou součástí...
|
|
|
Vliv výživy na mléčné složky u dojnic
Zmrhal, Vladimír
Jednotlivé složky mléka jsou rozdílně ovlivnitelné výživou. Mléčný tuk je nejvíce ovlivnitelnou složkou mléka. Na jeho obsah působí zejména struktura krmné dávky a množství vlákniny v krmné dávce, při jejíž fermentaci vzniká kyselina octová jako hlavní prekurzor mléčného tuku. Složení tuku lze také ovlivnit krmením tuky chráněnými vůči degradaci v bachoru a také lněným nebo řepkovým semenem, které působí na obsah nenasycených mastných kyselin. Negativně na mléčný tuk působí zejména vyšší obsah škrobu v krmné dávce. Mléčné bílkoviny jsou ovlivňovány množstvím mikrobiálního proteinu syntetizovaného v bachoru, na který má vliv poměr degradovatelného proteinu a energie krmiva. Na obsah mléčných bílkovin působí také tzv. by-pass protein a také nedegradovatelné aminokyseliny. Zejména methionin a lysin, které jsou považovány za limitující pro syntézu mléčných bílkovin. Obsah laktózy se snižuje při energetickém deficitu a také vlivem mastitid. Cílem bakalářské práce je komplexně popsat mechanismy, kterými výživa ovlivňuje mléčné složky.
|
|
|
Vliv tělesné kondice na množství a složení mléka dojnic českého strakatého plemene skotu
Maňoušková, Iveta
S cílem zhodnotit vliv tělesné kondice dojnic na množství a složení jejich mléka bylo provedeno roční pozorování 303 kusů dojnic českého strakatého plemene skotu, které se nacházely na vrcholu laktace (60. až 90. den po otelení). U každé dojnice byla individuálně ohodnocena kondice (BCS) pomocí pětibodové stupnice. Týž den byl také odebrán vzorek mléka pro kontrolu užitkovosti. Množství nadojeného mléka a jeho složení bylo hodnoceno vzhledem ke kondici, fázi laktace, pořadí laktace a měsíci pozorování (mikroklimatu ve stáji). Při sledování vlivu kondice na množství a složení mléka bylo zjištěno, že tělesná kondice dojnic má vysoce průkazný negativní vztah zejména k mléčné užitkovosti. Vztah tělesné kondice k obsahu tuku, bílkovin a laktózy v mléce nebyl prokázán. Ohledně množství a složení mléka vzhledem k pořadí laktace byl shledán vysoce průkazný vztah mezi pořadím laktace (zejména první laktace) a množstvím vyprodukovaného mléka. Vztah mezi obsahem tuku, bílkovin a laktózy v mléce vzhledem k pořadí laktace nebyl prokázán. V případě vztahu mezi množstvím a složením mléka v jednotlivých fázích laktace (mezi 60. až 90. dnem po otelení), byl zjištěn neprůkazný vliv jak na množství nadojeného mléka, tak i na obsah tuku, bílkovin a laktózy. Při sledování vlivu měsíce pozorování (mikroklimatu ve stáji) na množství a složení mléka byl zjištěn neprůkazný vztah k produkci mléka, obsahu tuku, bílkovin a laktózy v mléce.
|
host ::
RSS.